Turci začali prodávat elektrickou alternativu Smartu. Nic moc techniku ale nedá levně
Turecko se s vlastními automobilovými značkami do historie zatím moc nezapsalo, hodlá to ale změnit v době elektrické. Po projektu Togg nově také podstatně menším vozítkem Karea Fit, které je takovou domácí obdobou Smartu Fortwo.
Zatímco v Číně jsou dnes jednou z vůbec nejprodávanějších kategorií vozů malá elektrická minivozítka do města, často jen dvoudveřová, v Evropě živoří na okraji zájmu. Jejich největší zastánce Smart tady dnes prodává veliká SUV a na nové Fortwo se teprve čeká. Díru zaplňují právě čínská vozítka, jenže s výrazně vyšší cenou než na domácím trhu.
Své řešení letos uvedla turecká firma Karel Kalıp, zaměřená na konstrukci a výrobu vstřikovacích forem na plasty pro automobilový průmysl. To jí už nestačilo, a tak letos rozjela vlastní automobilovou značku Karea, ve které využívá zkušenosti s výrobou forem. Jejím prvním modelem je totiž malinké elektrické vozítko s plastovou karoserií.
Karea Fit není úplně plnohodnotným vozem, spadá totiž do kategorie L7e (těžké čtyřkolky), což znamená, že je to něco mezi motocyklem a běžným autem. Tedy ve stejné, v jaké je třeba švýcarské Microlino nebo francouzsko-čínské Mobilize Duo od Renaultu. Výhodou je, že nemusí plnit požadavky dané na plnohodnotné vozy, a může proto být levnější.
Karea o voze tvrdí, že jde o plně turecký vývoj, přiznává ale využití kolem 34 % lokálních komponent. Pravděpodobně má základ v některém z mnoha čínských vozů, ale nejde o jednoduché přeznačkování. Karoserie je navržena a vyrobena přímo v Turecku, interiér už jako by z oka vypadl typickým čínským zástupcům této kategorie od Wulingu, BAW, Chery nebo Baojunu.
Jen 2631 mm dlouhý vůz má elektromotor o výkonu 12 kW pohánějící zadní kola. Na městských 50 km/h se dostane za šest sekund a maximálně se rozjede na 90 km/h. Baterie typu LFP má kapacitu 9,98 kWh a 540 kg vážící vůz prý na jedno nabití ujede 135 kilometrů. Nabíjet stejnosměrným proudem nejde, vystačit si musí s jednofázovým dobíjením ze zásuvky výkonem 3,3 kW.
Vedoucí projektu Karea Refik Diri při uvedení řekl: „Veřejná doprava k vyřešení dopravních problémů nestačí; nezáleží na tom, jak organizované metropole jsou, prostě to nestačí. Nová generace netouží po vlastnictví vozidla tolik jako my. To, co nová generace chce, je vyřešit problém s dopravou.“ Refik Diri dále poznamenal, že nabídka osobních vozů v Turecku je v cenovém rozpětí mezi 600–700 tisíci lirami (cca 415–485 tisíc Kč) téměř nulová, a dodal: „Rozhodli jsme se připravit vůz právě pro tuto mezeru na trhu.“
Do této mezery se auto vejde dost natěsno, startovací cena je totiž 699.000 tureckých lir, tedy v přepočtu 485.000 Kč. Zmínka, že jde o speciální zaváděcí cenu, navíc znamená, že standardní cena bude vyšší. Na turecké poměry ovšem stále půjde o láci.
Auta jsou tam velmi drahá kvůli kombinaci drastického zdanění a ochranné obchodní politiky, která dopadá na spalovací motory i elektromobily. Hlavním nástrojem je zvláštní spotřební daň (ÖTV), která u běžných aut činí 45 % až 80 %, ale u luxusních vozů s objemem nad 2,0 litru se šplhá až na 220 %. Na tuto částku se následně nabaluje standardní 20% DPH, což v praxi znamená, že daně často převyšují samotnou hodnotu vozidla.
U elektromobilů sice existují nižší daňové sazby (začínající na 10 %), ale ty jsou přísně navázány na výkon motoru a cenu tak, aby zvýhodňovaly domácí značku Togg. Pro dovozová EV navíc platí dodatečná 40% cla. Zatímco domácí elektrický Togg tam začíná v přepočtu na 830 000 Kč, nejlevnější Tesla Model Y je za skoro 1,2 milionu. A to ještě díky tomu, že Tesla omezila výkon tamní základní verze na 159 kW, aby se vešla do limitu pro nižší daň.
Ačkoliv Turecko patří mezi největší výrobce aut, za rok 2024 bylo 13. hned za Českou republikou, vlastní značky mu nikdy moc nešly. Po raném pokusu s vozem Devrim z počátku 60. let, který se nikdy nedostal do sériové produkce, přišel jediný větší úspěch koncem stejné dekády. Automobilka Anadol používala základ britského Reliantu a motory Ford, vozy ale stavěla přímo v Turecku se sklolaminátovými karoseriemi vlastního designu.
Vedle sedanu, kombíku nebo pick-upu zde vznikalo i pohledné kupé Anadol STC-16 s šestnáctistovkou od Fordu. Těch vzniklo jen 176 a všech modelů Anadolu dohromady jen lehce přes 100.000 kusů. V roce 1991 vznikl poslední kus vozu se značkou Anadol a továrna od té doby produkuje vozy Ford. Mezitím vznikla také lokální značka Tofaş, která ale produkuje pouze licencované modely Fiatu.
Dalším pokusem se stal až v roce 2018 Togg, jehož založení inicioval turecký prezident Erdogan. Od počátku měla nová automobilka vyrábět pouze elektromobily a původně si na to koupila licenci na platformu a techniku Saab. Z toho nakonec sešlo a Togg si místo toho vyvinul techniku vlastní. V Turecku se dnes prodává první model T10X, který bude brzy následovat sedan T10F. Od letoška by se Toggy měly prodávat i v Evropské unii.
Zdroj: Karea, zdroj foto: Karea, zdroj videa: Togg
