Věděli jste, jak rychle můžete jet s vozíkem? V Česku klidně až 150 km/h!
Víte, kolik můžete jet v ČR s vlečňákem? Mezi řidiči je zažitá hranice 80 km/h. Kdysi to platilo, dnes smíte jet jako bez něj. Takže teoreticky až 150 km/h.
Kdo jezdí po Evropě „jen“ autem, nemusí nic moc řešit. Tedy něco vlastně ano: třeba různé ekologické plakety či vjezdová povolení do center měst. Složitější to pak má ve chvíli, kdy zapřáhne vozík nebo karavan. Zorientovat se v tom, kolik se smí s vozíkem jezdit, je docela fuška.
Velké cedule na hranicích, které nás informují o tom, kolik se v dané zemi jezdí, často neřeší právě vozíky. Přitom tam jsou rozdíly propastné. A protože překročení povolené rychlosti znamená pokutu a někdy i zákaz řízení v dané zemi, není radno tyto limity ignorovat. Je pravda, že vás většinou stejně drží při zemi konstrukční rychlost, snaha uspořit nebo malá síla tažného vozidla. Takže asi úplně nehrozí, že vás u Varšavy zastaví policie, až poletíte s karavanem 150 km/h. Nicméně je dobré vědět, jak to s těmi rychlostními limity je. Třeba na dálnicích je v Evropě rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším omezením pro vlečňáky 70 km/h!
Zapřáhnout a jet
Na zahraničních webech najdete tabulky podobné té, kterou jsme pro vás připravili my. Většinou jsou tam chyby. Skoro v žádné jsme nenašli správný údaj právě u ČR. Zpravidla tam byl uveden limit 80 km/h. Ten platil ve starých vyhláškách někdy před 40 lety. Dnes máme v ČR pro auta do 3,5 tuny s vozíkem stejné limity jako bez vozíku. Takže pokud to dovolí konstrukční rychlost a podmínky, můžeme po dálnici pádit klidně stotřicítkou.
V březnu jsme přinesli reportáž o výrobě vozíků, které mají konstrukční rychlost 140 km/h. Tu využijete na D3 u Tábora, kde se smí jezdit dokonce 150. Vzhledem k tomu, že v řadě států smíte jet s vlekem jen 80, činí rozdíl mezi nejvyššími povolenými rychlostmi v rámci Evropy opravdu 70 km/h. Vozík schválený na 150 bude asi velká rarita, ale teoreticky v ČR tato rychlost povolená je.
Ve Francii smíte s vozíkem, pokud to konstrukční rychlost dovolí, na dálnici klidně 130 km/h. Platí tady ale výjimka pro mladé řidiče. Kdo má řidičák kratší dobu než tři roky, má rychlostní limity snížené. Na dálnici může jet maximálně 110 km/h a na silnici pro motorová vozidla místo 110 jen stovkou.
Na silnicích mimo obec platí v řadě zemí pro auta s vozíkem často osmdesátka, někde 90 km/h, najde se i stovka. Ale v Polsku, Maďarsku nebo Bulharsku či Portugalsku se smí jezdit mimo obec jen 70 km/h.
Nálepky
V Německu platí pro auta s přípojným vozidlem limit 80 km/h. Ten je mimo jiné shodný s autobusy. Některé autobusy ale mají speciální plaketu TÜV a smí po Spolkové republice Německo uhánět stovkou. A speciální nálepky opravňující přidat trochu plyn existují i pro vlečňáky.
Pro udělení certifikátu a nálepky je třeba splnit několik podmínek. Rychlostní index pneumatik musí být minimálně L, tedy nejméně 120 km/h. A gumy nesmí být starší šesti let. Prázdné tažné vozidlo musí mít ABS a být těžší než vozík. Na hmotnost ale mají Němci svůj vzoreček. Záleží na brzdách a vybavení stabilizátorem přívěsu. Protože výpočet záleží nejen na vozíku, ale i autě, může se stát, že ten samý vozík můžete jedním vozem táhnout stovkou, a druhým ne.
Paradoxně u TÜV v ČR plaketu nedostanete, ale umí ji zařídit Dekra. A pozor: i když dostanete stovkovou nálepku, na silnici mimo obec můžete v Německu jet pořád jen 80 km/h, ačkoliv mimo obec platí jinak pro vozy, ale bez vleku, stovka. Na „kilo“ můžete zrychlit jen na dálnici nebo silnici pro motorová vozidla.
Podobný systém s plaketami má i Norsko a Dánsko. Dánové a Norové ale neuznávají německé nálepky a obráceně Němci neuznávají ty dánské a norské. Je to podobné jako u ekologických nálepek, kde musíte mít jinou do Německa a jinou do Francie.
Pokud si ale pořídíte dánskou certifikaci, můžete s ní vyrazit do Norska. A obráceně norská platí v Dánsku. Seveřani přitom vyžadují vlastně to samé co Němci. Mají tu navíc jen podmínku, že náprava či nápravy vleku musí být umístěné uprostřed či blízko středu. A zároveň musíte chodit častěji na technickou. Nestačí ji absolvovat po šesti letech od první registrace, ale již po čtyřech. A musíte ji mít od nich, takže kromě STK u nás si dáte ještě jednu v Norsku nebo Dánsku.
Rychlostní limity v Evropě
V ČR silniční zákon řeší pouze konstrukční rychlost, jinak platí pro auto s vlekem stejná rychlost jako pro auto bez vleku. A to bez ohledu na to, jak těžký vozík máte. Takže se bavíme o autě 3,5 tuny a vleku 3,5 tuny, které takto mohou jako sedmitunová souprava uhánět po dálnici teoreticky 130, výjimečně i 150 km/h. V cizině většinou řeší ještě kategorii lehký a těžký vozík, tedy do 750 kg a nad 750 kg. Některé země hmotnost neřeší a berou v potaz, zda jde o brzděný, či nebrzděný. Abychom vám mohli nabídnout přehlednou tabulku, a ne složitého pavouka, dělíme vozíky jen do dvou kategorií.
| Rychlostní limity v Evropě | Lehký | Těžký |
| Belgie | 120 | 90 |
| Bulharsko | 100 | 90 |
| Česko | 150 | 150 |
| Dánsko | 100* | 80 |
| Estonsko | 90 | 90 |
| Finsko | 100 | 80 |
| Francie | 130 | 90 |
| Chorvatsko | 90 | 90 |
| Irsko | 80 | 80 |
| Itálie | 100 | 80 |
| Litva | 90 | 90 |
| Lotyšsko | 90 | 90 |
| Lucembursko | 90 | 90 |
| Maďarsko | 80 | 80 |
| Německo | 100** | 80 |
| Nizozemsko | 90 | 90 |
| Norsko | 100* | 80 |
| Polsko | 80 | 80 |
| Portugalsko | 100 | 90 |
| Rakousko | 100 | 80 |
| Rumunsko | 120 | 90 |
| Řecko | 100 | 90 |
| Slovensko | 130 | 90 |
| Slovinsko | 100 | 80 |
| Spojené království | 96 | 96 |
| Španělsko | 90 | 80 |
| Švédsko | 80 | 80 |
| Švýcarsko | 100 | 80 |
| *Jen s plaketou pro Norsko či Dánsko. ** Jen s plaketou od TÜV | ||
Dálniční nálepky
Zatímco u nás v ČR vozík na dálnici neřešíte a připlatit si za něj nemusíte ani v Rakousku, na Slovensku už musíte počítat. Pokud má souprava přes tři a půl tuny, potřebujete známku i pro přívěsné vozidlo. V Maďarsku pak platíte za vozík, pokud ho táhnete za autem, které je určeno pro více než sedm cestujících. Ve Slovinsku je to ještě složitější. Pokud má tažné vozidlo nad přední nápravou výšku alespoň 1,3 metru, pak si připlatíte i za vozík. Nechápete, co tím chce autor říct? Též jsme chvíli tápali, jak je to myšleno, až jsme si to ujasnili díky obrázku na stránkách pro online platbu poplatku, který přikládáme.
Zdroj: Svět motorů
