TEST Volvo XC60 - Volvo jak ho (ne)známe

Ještě někdy v 80. letech 20. století existovala na otázku - Co znamená Volvo - jednoznačná odpověď. Fanoušek značky neváhal a vystřelil ze sebe odpověď ve smyslu - nejkomfortnější a nejbezpečnější auta světa s nezaměnitelným charakterem. I značkou nezasažený motorista či dokonce odpůrce však musel uznat, že tihle Švédové vyrábí někde na kraji Göteborgu (mimo jiné) opravdu bezpečná auta.

Následně sice dodal, že tahle super-bezpečná auta zároveň vypadají jako pojízdné rakve, ale to význam informace o vysoké míře bezpečnosti nijak nesnížilo. Anebo to řekněme jinak a hezky polopatě. Volvo mělo nějakých dvacet – třicet let zpátky image automobilky produkující hranaté obludy, které ovšem dokázaly ochránit posádku při nárazu jako málokteré jiné auto.

Tak to bylo. Pak ale přišla 90. léta se svým pádem železné opony a následným průmyslovým rozmachem spojeným s obsazováním nových trhů a zrychleným procesem globalizace, internetovými, realitními, hypotečními a jinými bublinami, a s tím vší i krutá ekonomická realita. Volvo si nevedlo vyloženě zle ve smyslu balancování na hraně bankrotu, ale žádný ekonomický zázrak to také nebyl.

Skupina Volvo Group neboli vyšší instance proto jednou celkem logicky rozhodla, že přenechá výrobu „osobáků“ povolanějším a zaměří se raději na výrobu nákladních vozů. V roce 1999 přispěchal tehdy dobře naladěný a rozdavačný Ford a s velkou slávou si švédskou značku pořídil do sbírky. A možná v této chvíli (zřejmě však mnohem dříve) začalo hledání nové identity a místa na trhu značky Volvo.

suv volvo testy
 

Volvo úplně neopustilo rétoriku bezpečných či dokonce nejbezpečnějších vozů, zároveň ovšem začalo zákazníkům podsouvat myšlenku, že značka Volvo vyrábí auta především moderní, dynamická, se sportovním nádechem a silnými motory, auta mladistvá a kdoví jaká ještě. Prostě nosný pilíř celé značky ověšeli hromadou cinkrlátek, pod kterými začala původní myšlenka trochu zanikat.

Věrní zákazníci asi zůstali věrní, ti noví ovšem začali mít evidentně problém s identifikací. Co je vlastně Volvo? A jsme skokem u XC60. Tohle auto vzniklo proto, aby nabídka luxusních kompaktních SUV čítající donedávna jediné auto (BMW X3), nebyla náhodou příliš chudá. Tohle auto mělo Volvu pomoci vylepšit čísla v účetní závěrce, tohle auto si ale zároveň od počátku buduje aureolu nejbezpečnějšího auta v segmentu, na trhu a snad i na světě. A ejhle, ono to funguje, lidé na to slyší.

Severská klasika

Jelikož tohle není první setkání s Volvem XC60 na Auto.cz (to proběhlo v únoru roku 2009), odpustím si dalekosáhlé komentáře k vnějšímu designu a koneckonců i ztvárnění interiéru. Zkazky Volva o dynamickém, emotivním designu můžeme klidně chápat jako klišé, bez kterého se uvedení moderního auta na trh neobejde, faktem ovšem zůstává, že si designéři s tvary kompaktního SUV opravdu vyhráli. Ač robustní a docela velká, ukrývá v sobě XC60 skutečně sportovní nádech.

Jestliže exteriér něčím ozvláštňuje aktuální produktové portfolio švédské automobilky, interiér nepřináší nic moc nového, nebudeme-li za nosnou inovaci považovat uplácání středové konzoly z masivního plastu nebo mírně zvětšení tlačítek na středové konzole (dobrý nápad). Využití osvědčených komponent s sebou přináší i vynikající sedačky, volant s příjemně tlustým věncem nebo třeba hradby měkčených materiálů precizně spojených v jeden honosný palác.

Pocit z interiéru v zásadě odpovídá vysoké cenovce, v některých situacích se však nelze ubránit myšlence, že Audi nebo Mercedes odvádí svou práci lépe. Je to subjektivní záležitost, ale zvuky dovírání dveří, dojezdu bočních oken nebo rachot vnějších klik dveří prostě zůstávají stále poměrně daleko za německými premianty. Hrozně rád bych Volvu přiznal stejný dojem a tedy subjektivně vnímanou kvalitu, neboť si na XC60 dalo evidentně záležet, ale výsledek tomu prostě neodpovídá.

suv volvo testy
 

No naštěstí pro Volvo budoucí úspěch tohoto SUV bude stát na úplně jiných věcech. Pamatujete? Volvo se stoprocentně vrátilo na cestu bezpečnosti, což s sebou přináší hromadu zajímavých systémů aktivní a pasivní bezpečnosti. Kdybych měl zhodnotit jejich fungování v praxi v jediné větě, napsal bych něco o švýcarských hodinkách a přidal odkaz na představovací článek, v němž najdete jejich kompletní souhrn. Některé z nich si ovšem zaslouží trochu rozvést.

XC60 - anděl strážný

Collision warning – praktický pomocník a menší brácha anděla strážného jménem City Safety. Pokud nedodržíte bezpečnou vzdálenost od auta jedoucího před vámi, systém vám za to hlasitě vynadá. Dobrá věc, která vás ovšem může začít trochu iritovat při sportovnější jízdě na okreskách. V takovém případě hodně oceníte možnost deaktivace.

Lane Departure Warning – povedená hračka upozorňující na přejetí krajní nebo střední dělící čáry. Přínos vidím hlavně na dálnici, kde může zejména ve večerních a nočních hodinách docházet ke ztrátě koncentrace a zvýšení rizika mikrospánku. Akustický signál vás ze snění rychle vytrhne, a pokud auto vyhodnotí, že toho máte opravdu plné zuby, vnutí vám odpočinek nebo alespoň kafíčko. Opět se hodí možnost deaktivace, zejména na zakroucených okreskách byste totiž autu za neustále napomínání někdy s chutí zakroutili krkem.

BLIS – Vynikající systém a můj velký oblíbenec. Praktická pomůcka na dálnici, na okreskách i ve městě, která skutečně dokáže zabránit nebezpečným kolizím. Nenásilnou a přitom dostatečně výraznou formou informuje o přejíždějícím autě, jež můžete v zrcátku docela snadno přehlédnout.

City Safety – Velká chlouba Volva a skutečný andělíček strážníček, který nad vámi bdí ve dne v noci. Systém postavený na bázi laseru dokáže zabránit kolizi samočinnou aktivací brzd. V reklamní brožurce to vypadá hezky, ale teprve tváří v tvář překážce si uvědomíte, jak obrovskou moc tenhle systém má. V rámci natáčení dalšího dílu Auto Moto Stylu jsme se rozjížděli proti zdi z krabic a zkoušeli, zda auto opravdu samo zastaví. Zastavilo jedenkrát, pětkrát, desetkrát i dvacetkrát za sebou. Systém funguje fantasticky a při rychlostech do 30 km/h opravdu zastaví auto před překážkou bez ohledu na to, zda máte zařazen rychlostní stupeň, stojíte na plynu nebo brzdě. Nad tuto rychlost už převládnou zákony fyziky, auto nestihne dobrzdit a do překážky narazí. Každopádně když za nic, za tohle Volvo zaslouží metál.

Nafta, manuál a zatáčky

K motoru dnes krátce. Naftový pětiválec se zdvihovým objemem 2400 cm₃ poskytuje ve své silnější verzi maximální výkon 136 kW ve 4000 min^-1 a točivý moment 400 Nm od 2000 do 2750 min^-1, jenž proudí standardně na všechna čtyři kola. K motoru kromě technických údajů snad pouze tolik, že má na 1,8 tuny těžké SUV dostatečný zátah, přijatelný zvuk v celém rozmezí otáček daný z části kultivovaným projevem motoru a z části dobrým utlumením a konečně i rozumnou spotřebu.

U testovaného kusu nabízejícího malinko nestandardní mix naftového pětiválce a manuální převodovky se spotřeba držela většinou na hranici 8 litrů, ve městě vystoupala mírně nad 10 litrů, mimo město naopak klesla až na 7 litrů. Zmíněná manuální převodovka možná dokáže ušetřit nějaký decilitr nafty (s otazníkem), v ostatních oblastech ovšem automobilce nijak zvlášť dobrou reklamu nedělá.

Řazení není ani výjimečně přesné, ani lehké, stupně bych snesl klidně blíže sebe a řadicí páku o kus kratší. Zvyknout si zvyknete (člověk si ostatně zvykne na všechno), ale větší radost z jízdy kvůli převodovce mít určitě nebude. O důvod víc, proč si pořídit XC60 s automatem. Přijde-li ovšem řeč na jízdní vlastnosti, budeme zpívat úplně jinou písničku. Nominace na Grammy to v tomto případě jistí. Volvu se totiž podařila úžasná věc.

suv volvo testy
 

Už několik automobilek dokázalo naladit podvozek svých kompaktních SUV tak, aby se v zatáčkách nevlnily jako tanečnice Hula Hula a přitom nevymlátili majiteli poslední vlastní zuby na zalátaných českých silnících. Dokázal to Volkswagen s Tiguanem, podařilo se to Audi s Q5, stejně dobře si vedl i Mercedes se svým GLK nebo Honda s modelem CR-V. Ve srovnání s těmito značkami Volvo pouze dotahovalo, ale dotahovalo tak, až se vyšvihlo na špici třídy a nechalo za sebou i svou vlastní pověst tradičních houpavých kočárů.

Vsadím se s vámi, že například v S80 nebudu mít větší problém vyvolat u cestujících na zadních sedačkách symptomy mořské nemoci. V XC60 nemám šanci. Auto se navzdory vyšší stavbě drží vozovky se zarputilostí psa dolujícího ze země hlodavce, ale na rozdíl od něj, i když XC60 na kořist nenarazí, vozovky se nepustí. Jinak řečeno, i když se vrhnete do zatáčky v rychlostech zdánlivě vyhrazených pouze osobním vozům, auto vás nenechá na holičkách.

Dostat jedno ze zadních kol do vzduchu žádá hodně drsné zacházení a velkou odvahu, kterou si raději schovejte na noční návraty domů skrze městský park nebo toulky hlubokým lesem mimo civilizaci. Za normálních okolností můžete počítat s fantastickou přilnavostí, téměř nulovými náklony v zatáčkách, minimální citlivostí na boční vítr a například i velmi dobrou aerodynamikou. XC60 se přitom dokáže slušně vypořádat i s většinou typických nemocí českých silnic, tedy krátkými příčnými nerovnostmi, výtluky i vypoulenými záplatami.

Spolehnout se můžete rovněž na nevadnoucí brzdy a přesné řízení, od kterého však rozhodně nečekejte přehršel informací. Informační dálnice se nekoná, přednost dostalo naladění pro město. Zajímá vás chování v terénu? Jde-li o terén lehký, můžete zůstat v klidu. S tím nemá XC60 problém. Terén středně těžký zůstává doménou Mercedesu GLK a terén těžký snad Nissanu Patrol a jemu podobných. Takovým místům se raději vyhněte.

Volvo jak ho (ne)známe

Volvo XC60 je dobrým poselstvím fanouškům značky Volvo i všem ostatním. Švédská automobilka právě tímto autem světu vzkazuje – jsme tady a v plné síle. Dokážeme vyrábět auta hezká, pohodlná a klidně i luxusní, ale hlavně velmi bezpečná, která ochrání vás a vaše blízké. Můžete se na nás spolehnout. No a to je přesně to, co chtějí lidé zvláště v současné nejisté době slyšet.

Plusy

• Atraktivní design
• Pokročilé bezpečnostní funkce
• Vynikající jízdní stabilita
• Kultivovaný naftový motor

Minusy

• Nepřesné řazení