TEST Volvo XC70 D4 AWD – Napněte plachty!
Volvo XC70 je na poli velkých zvýšených kombi opravdovou stálicí, v poslední době však není úplně jednoduché vyznat se v nabídce motorů. Vyzkoušeli jsme verzi D4 AWD o výkonu 133 kW, která je o nezanedbatelných 96.600 Kč levnější než tradiční vznětový vrchol, D5 o výkonu 158 kW. Nechme pro tuto chvíli stranou „tovární tuning“ v podobě varianty Polestar, díky které se výkon vznětového pětiválce zvedne na hodně zajímavých 169 kW. Otázka stojí jasně: má smysl připlácet téměř sto tisíc korun za D5 AWD?
Pozor na symboly
Pod kapotou dnes testovaného Volva najdeme dieselový motor, označovaný jako D4 AWD. Co je vlastně zač? Severská automobilka v poměrně krátkém období vychrlila spousty variant naftových i benzinových motorů, takže vyznat se v tom bez tabulky s přehledem nabízených motorizací u daných modelů není věru snadné.
Pokud si koupíte V40 s motorem D4, bude pod kapotou dvoulitrový pětiválec s jedním turbodmychadlem a výkonem 130 kW. To stejné označení u větších modelů (XC60, S80 atd.) značí sice taktéž dvoulitr, tím však veškerá podobnost končí. Objem je o patnáct kubických centimetrů menší, turbodmychadla jsou dvě, výkon je o 3 kW vyšší a hlavně: nejde o pětiválec ale o čtyřválec. Dobrá, takže námi testovaná XC70 má tento motor plus pohon všech kol, správně?
Bohužel ne, tak lehké to není. Opět jde o úplně jiný motor, tentokráte s pěti válci, dvěma turbodmychadly (výkon 133 kW se nemění, točivý moment 420 N.m je o 20 N.m vyšší) a zdvihovým objemem 2,4 litru. Pro doplnění, označení D4 FWD u modelu XC90 znamená opět něco jiného; pětiválec s objemem 2,4 litru, avšak pouze jedním turbodmychadlem a výkonem 120 kW.
Zvedněte kotvy!
Auto o délce přesahující 4,8 metru působí dojmem klidného křižníku, připraveného proplout s vámi celou Evropou. A rozhodně neklame tělem, na trhu je jen málo aut, která na klasickém pružinovém podvozku nabídnou srovnatelně uvolněnou, pohodlnou jízdu. Na rozdíl od většího XC90 to však není vykoupeno absencí dynamických schopností: XC70 sice sportování nemá rádo, což dává najevo i náklony karoserie, nicméně je ho schopno alespoň na chvíli akceptovat.
Hlavním cílem modelu XC70 je bezpečně odvézt rodinu na místo určení, do čehož naštěstí můžeme počítat i přesuny vysokými rychlostmi. Auto je trochu náchylnější na boční vítr než klasická nezvýšená kombi, nicméně i v německých dálničních rychlostech auto poslušně drží zvolenou stopu a díky sedmnáctipalcovým kolům dokáže odfiltrovat řadu menších příčných nerovností.
Obrovskou zbraní testovaného auta je vnitřní prostor a chytrá řešení v interiéru, jako například výklopná mříž v zavazadlovém prostoru. XC70 už sice není „švédská krabice z Ikey“, jakou byl třeba model 850, i přesto designéři nepodlehli přelétavým trendům a snažili se vnitřní prostor obestavět co nejúčelněji. A povedlo se, pohled na fotografii velkého a skvěle přístupného zavazadlového prostoru (mimochodem pečlivě čalouněného) nepotřebuje další komentář.
Naopak šestistupňový automat komentář vyžaduje. Dokud jezdíte uvolněně a v klidu, nebudete s ním mít problém: řadí jemně, plynule a včasným řazením umí využít výhod velkého dieselu s dvěma turbodmychadly. Spotřeba se v tu chvíli bude pohybovat kolem osmi litrů, což však, přiznejme si, není na vznětový motor nic světoborného. Svižnější přesuny znamenají rychlý nárůst spotřeby o zhruba dva litry a zapojení páček pod volantem. Sympatický zvuk pětiválce ztrácí ve vyšších otáčkách své kouzlo; jde o další kousek do skládačky řidiče severského typu. Při klidné jízdě budete XC70 milovat, ve spěchu zase...no, nenávidět přímo ne, ale vaše láska k Volvu bude v tu chvíli jaksi upozaděna.
Mimo silnice se můžete spolehnout na kombinaci spojky Haldex páté generace a světlé výšky 210 mm, ze které se v posledních letech začíná stávat mezi zvýšenými kombi a SUV nadprůměr. Asistent pro sjezdy z prudkého kopce asi nevyužijete tak často, jako možnost připojit za auto přívěs o hmotnosti až 2,1 tuny.
Vůz je vybaven celou řadou dalších asistentů a pomocníků, sleduje mrtvé úhly či upozorňuje na nebezpečí kolize (a dokáže také sám zabrzdit). Asi nejzajímavějším systémem je však adaptivní tempomat s asistentem pro jízdu v kolonách Queue Assist. K naturelu auta se skvěle hodí: pohodlně se rozvalíte ve velkých křeslech, pustíte si oblíbenou hudbu a necháte za sebe pracovat „autopilota“. Jen to točení volantem musíte zatím obstarat sami, nicméně i na tom se na severu už pracuje.
Závěr
Téměř stotisícový příplatek za silnější D5 AWD je v podstatě zbytečný v případě, že hodláte používat Volvo XC70 v souladu s přáním jeho konstruktérů. Silnější motor poměrně těžké auto s automatem rozhýbe o něco rychleji, na druhou stranu maximální točivý moment obou verzí je stejný a tak se rozdíl výrazněji projeví nejspíše až při vysokých rychlostech. Zajímavé by mohlo být srovnání spotřeby, je totiž docela dobře možné, že silnější motor bude mít v reálu o něco málo skromnější apetit.
Nejlevnější verze modelu | 1.114.000 Kč (D4 Drive-E/133 kW) |
Základ s testovaným motorem | 1.176.400 Kč (D4 AWD/133 kW) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.563.850 Kč (D4 AWD aut./133 kW) |
Plusy
- Kultivovaný motor
- Zpracování interiéru a použité materiály
- Přehledná karoserie
- Jízdní komfort
Minusy
- Náklony při rychlé jízdě
- Pomalejší reakce automatu
- Komfortní sedadla bez bočního vedení
Foto: Petr Homolka