Zákon zakazuje stání i před vlastním domem. Jak to v praxi řeší policie?
Zaparkovat auto na ulici přímo před vlastními vraty nebo garáží bere většina řidičů jako naprosto samozřejmou věc. Při pohledu do zákona o silničním provozu ale žádná výjimka pro majitele nemovitosti není. Oslovili jsme proto Městskou policii v Praze i v Brně s dotazem, jak tyto situace řeší v praxi.
Podle § 27 odstavce zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, platí na českých ulicích jasně formulovaný zákaz: „Řidič nesmí zastavit a stát před vjezdem na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci.“ Text zákona žádnou výjimku pro majitele přilehlých domů neuvádí.
Samotná litera předpisu však k udělení pokuty nestačí. Aby mohl být skutek kvalifikován a potrestán jako přestupek, musí dojít k naplnění nejen jeho formální stránky, ale také takzvaného materiálního znaku – tedy reálné společenské nebezpečnosti a zásahu do práv ostatních.
Praxe je rozumná
„K tomu, aby mohl být spáchán přestupek, musí být naplněny oba jeho znaky. Jak formální, tak materiální. A jestliže materiální znak chybí, k čemuž v případě majitele nemovitosti může docházet, pak se o přestupek nejedná,“ vysvětluje vedoucí Kanceláře ředitele a tisková mluvčí Městské policie hl. m. Prahy Irena Seifertová.
Pokud tedy zaparkujete před vjezdem či garáží, které slouží výhradně k vaší nemovitosti, blokujete průjezd pouze sami sobě a do práv nikoho jiného nezasahujete.
„K tomu, aby mohl být spáchán přestupek, musí být naplněny oba jeho znaky. Jak formální, tak materiální. A jestliže materiální znak chybí, k čemuž v případě majitele nemovitosti může docházet, pak se o přestupek nejedná,“ vysvětluje vedoucí Kanceláře ředitele a tisková mluvčí Městské policie hl. m. Prahy Irena Seifertová.
„Pokud vjezd slouží pouze uživatelům jedné nemovitosti, nebude možné postihovat oprávněného uživatele za přestupek spáchaný stáním před tímto vjezdem,“ doplňuje Irena Seifertová s tím, že v takovém případě nedochází k zásahu do práv ostatních a chybí materiální znak přestupku. Mluvčí však zdůrazňuje, že tím nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti provozu ani k porušení jiného zákazu stání.
V praxi však strážník procházející kolem zaparkovaného vozu bez přítomnosti řidiče nepozná, zda auto patří majiteli domu, nebo neohleduplnému cizinci. Městská policie proto situaci na místě řeší lustrací vozidla v registru a v případě pochybností zahájí postup k projednání přestupku. K obávanému odtahu pak strážníci přistupují primárně „na žádanku“ – tedy až na výzvu samotného vlastníka nemovitosti, kterému cizí auto znemožnilo výjezd.
Mluvčí zároveň upřesňuje pravidla pro držitele průkazů ZTP: „Co se týče držitele ZTP, tak má dle zákona několik výjimek ze zákona ohledně zákazu stání. Nicméně primárně nesmí vytvořit překážku, kterou v případě stání ve vjezdu vytváří, a tudíž zde žádnou výjimku – není-li to zároveň majitel a jediný uživatel vjezdu – nemá.“
Pozor na chodníky a žluté čáry
Podobný přístup k řešení vjezdů potvrzuje i Městská policie Brno. „Auta parkující ve vjezdech na místech, kde není další dopravní značení, kontrolujeme především na základě oznámení,“ uvádí pro auto.cz vedoucí tiskového oddělení Městské policie Brno Jakub Ghanem. Drtivou většinu případů tak tvoří situace, kdy majitelé garáží sami volají na linku 156, protože jim výjezd zablokoval cizí automobil.
Brněnští strážníci však zdůrazňují dva klíčové případy, kdy zakročují z vlastní iniciativy:
Prvním je situace, kdy auto tvoří překážku pro chodce. „Pokud tvoří překážku pro pěší jdoucí po chodníku, věnujeme se jim z vlastní iniciativy,“ upozorňuje Ghanem. Jestliže tedy před garáží zaparkujete tak, že auto částečně přesahuje do chodníku a komplikuje průchod, pokutě se nevyhnete.
Druhým případem je zavádění explicitních zákazů v souvislosti s rozšiřováním modrých zón. „U mnoha vjezdů se po úpravách nově objevily žluté klikaté čáry, případně souvislé žluté čáry znamenající zákaz zastavení. Tady už mají hlídky zákonnou povinnost přestupkem se zabývat bez ohledu na to, kdo je majitelem přilehlé garáže či pozemku,“ varuje mluvčí brněnských strážníků. Jakmile je tedy na vozovce vyznačen souvislý žlutý zákaz zastavení, právní tolerance ohledně materiálního znaku končí a postih hrozí všem bez rozdílu.
Jak na vlastní značku IP 12?
Pokud byste chtěli mít absolutní jistotu, že vám před garáží či vjezdem nezaparkuje nikdo cizí, jedinou oficiální cestou zůstává zřízení vyhrazeného parkovacího místa pomocí svislé značky IP 12 doplněné o vaši konkrétní registrační značku. Žádost se podává na silničním správním úřadu (odboru dopravy) příslušného městského či obecního úřadu. Celý proces vyřízení a náklady vypadají v praxi následovně:
Úřadu musíte dodat písemnou žádost o stanovení místní úpravy provozu, ke které je nutné přiložit jednoduché dopravně-inženýrské schéma (zjednodušený projekt zákresu značky). Odbor dopravy následně žádost postoupí k vyjádření Dopravnímu inspektorátu Policie ČR. Pokud policie z hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy souhlasí, úřad vydá oficiální rozhodnutí.
Zřízení vyhrazeného stání však není levná záležitost. Samotný správní poplatek za podání žádosti činí 1000 Kč a výroba se schválenou montáží značky vyjde jednorázově na 5000 až 10.000 Kč.
Zásadní položku ale tvoří místní poplatek za zvláštní užívání veřejného prostranství (zábor), jehož výši určuje vyhláškou každá obec sama. V menších městech se roční poplatek pohybuje v řádu nižších tisíců korun, ve větších městech a krajských metropolích vás vyhrazené stání před domem může přijít na dalších 10.000 až 40.000 Kč ročně. Výjimku mají pouze držitelé průkazů ZTP/P, kterým obce tento roční poplatek zpravidla zcela odpouštějí.
Zdroje: MP Brno, MP Praha, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích



















































