Zapomenutý Citroën Eole měl skvělou aerodynamiku i super techniku. Ale v podivném hávu
V 80. letech byli francouzští výrobci velmi agilní v otázce tvorby různých konceptů aut budoucnosti. Jedním z těch méně známých byl velký hatchback Citroën Eole.
Citroën Eole se veřejnosti ukázal na pařížském autosalonu v roce 1986. Šlo o futuristický hatchback vyšší třídy, jehož tvůrci se zaměřili na dosažení co možná nejlepší aerodynamiky. I dnes při pohledu na obrázky eole chvíli přemýšlíte cože to vlastně je. Karoserie působí jakoby doutníkově, což je běžné u letadel, méně již u aut.
Smyslem bylo zmenšit čelní plochu, čímž se podařilo snížit tvarový a třecí odpor a zároveň maximálně zjemnit přechody ploch, což pro změnu redukuje takzvaný interferenční odpor vzduchu. I proto byla přední i zadní kola z větší části zakryta, což ale u Citroënu nebylo až tak nezvyklé. Tedy v případě zadních kol. Kryty předních by bránily jejich vychýlení do rejdu při zatáčení, proto se u eole při prvním pohybu volantu zvedaly. Čili přední kola byla při jízdě zakryta jen v přímém směru.
V době uvedení Citroën uváděl součinitel čelního odporu vzduchu pouhých 0,19 (některé údaje udávají dokonce 0,17), což je vynikající hodnota i dnes. V době vzniku šlo o auto s nejnižším čelním odporem vzduchu.
Tvary auta nebo přesněji jeho idea byla údajně inspirována Citroënem CX, tehdejší vlajkovou lodí značky vyráběnou v letech 1974 až 1991 (liftback do roku 1989). Ostatně i tenhle sériový model vynikal aerodynamikou, přičemž aby to Francouzi zdůraznili, použili název CX. Právě takhle (přesněji C s indexem x) se označuje součinitel čelního odporu vzduchu. Za design konceptu odpovídal Marc Deschamps, tehdejší vedoucí designu u Citroënu, samotné auto ale navrhl Brit Geoff Matthews, který k firmě Citroën přišel ze společnosti Peugeot-Talbot UK.
Před příchodem do Citroënu navrhl taková auta jako například Chrysler Alpine, velký a hranatý Talbot Tagora s klasickou koncepcí pohonu, nebo dodnes nezvyklý vůz Matra Rancho, který byl údajně inspirací škodovákům při navrhování podobně koncipované Škody Roomster. A také původní Renault Espace, průkopník evropského velkého MPV, který byl původně navržený u Matry (tehdy součást PSA) pro Peugeot. Ten jej však odmítl, tak jej nabídli konkurenčnímu Renaultu.
Sám Matthews uváděl, že při navrhování konceptu se nechal inspirovat tvarem ptačího křídla. Karoserii navíc udělal s velkou prosklenou plochou ve snaze nabídnout posádce co možná nejlepší výhled. Zajímavá byla také technologie výroby aerodynamické karoserie, kde se hojně využívalo hliníkových slitin spolu s plasty.
Na rozdíl od karoserie byla v otázce mechaniky eoly využita technika ze sériového Citroënu CX. Nechybělo proto hydropneumatické odpružení, navíc aktivní, které umělo samočinně měnit světlou výšku podle rychlosti jízdy.
Kabina byla neméně avantgardní. Volant byl tradiční jednoramenný, ovšem multifunkční s tlačítky pro ovládání některých prvků výbavy, audia či klimatizace. Palubní deska již byla tehdy to, čemu dnes říkáme digitální. Tedy s obrazovkami a LCD displeji. Přesto zde byl prostor pro četná tlačítka, která na první pohled z dostupných fotografií vypadají jako dotyková.
Na první pohled zaujme také rozměrná skleněná střecha. Ta obsahovala už tehdy solární panely, které napájely některé elektrické systémy. Třeba ventilátor klimatizace, který tak mohl běžet i v případě stojícího motoru. S tímto jsme se poprvé setkali u první generace Audi A8. Zvláštností byla také skla dveří, v nichž bylo možné otevřít jen jejich část podobně jako u některých závodních nebo supersportovních vozů. Opět šlo o snahu zmenšit třecí odpor vzduchu.
Tvůrci neopomenuli ani bezpečnost. Ve výbavě byly různé elektronické asistenty. V případě nehody se automaticky zapnula výstražná světla a rozsvítilo osvětlení interiéru. Nechyběl systém ABS, který ale byl už tehdy v nabídce u vybraných sériových vozů.
Pohon eoly zajišťoval přeplňovaný dvoulitr převzatý z Citroënu CX Turbo II. Eola se přirozeně do výroby nedostala, mnohé její prvky ale dnes běžně vídáme nejen u citroënů, ale i mnoha aut jiných značek. Právě v tom byl patrně její největší přínos.
Zdroj: servery Honestjohn a Citroënet a Wikipedia
