Září je tu, šoféři i chodci pozor. 5 zásad pro bezpečné ráno
Začátek školního roku přináší na silnice ranní chaos a zvýšené riziko nehod. Aby cesta do školních lavic proběhla bezpečně a bez zbytečného stresu, připomínáme 5 základních pravidel, na která by měl myslet každý řidič, rodič i malý školák. Podívali jsme se také na to, jak fungují stále populárnější školní ulice se zákazem vjezdu a kde všude na ně v České republice narazíte.
Nejmladší školáci nedokážou správně odhadnout rychlost přijíždějícího auta a většinou spoléhají na to, že auto vždy zastaví. Odpovědnost za bezpečnost tak leží především na šoférech.
„Děti jsou po prázdninách ještě nepozorné a roztržité,“ upozorňuje Jan Polák z Týmu silniční bezpečnosti. Chcete-li předejít zbytečnému stresu a nebezpečným chybám, držte se pěti základních pravidel, ať už jste řidič, pěší doprovod či samotný školák:
Respektujte zklidněné zóny a ranní zákazy: V okolí škol striktně dodržujte rychlost do 30 km/h, je-li zde taková zóna zřízena. I bez ní však je vhodné zpomalit z běžné padesátky. Při rychlosti 30 km/h je riziko vážného zranění chodce nízké, dojde-li ke střetu. Ve školních ulicích respektujte dodatkové tabulky s časovým omezením.
Započtěte mrtvé úhly a nezazmatkujte: Při vykládání dětí nezastavujte na žlutých čárách ani v křižovatkách. Pozor na mrtvé úhly, dítě se pod hranou zadního okna či vysokou kapotou snadno ztratí. Nespoléhejte ani na parkovací kamery.
Falešná představa o přednosti: Chodec má na přechodu přednost, ale nesmí vstoupit přímo před jedoucí auto. Na „místě pro přecházení“, vyznačeném tenkou přerušovanou čarou napříč přes jízdní pruh, chodec přednost nemá vůbec!
Člověk na kole či koloběžce nemá na přechodu pro chodce žádná práva. Dítě i dospělý se stává chodcem až ve chvíli, kdy z kola či koloběžky sesedne a vede jej vedle sebe. Šoféři by však měli předvídat, že ne všichni toto pravidlo znají.
- 50 metrů: Zákonná hranice pro chodce. Pokud se přechod, podchod či nadchod nachází do 50 metrů, má chodec povinnost jej využít.
Školní ulice: Půlhodinový zákaz vjezdu
Dovézt dítě autem až bezprostředně před dveře školy už na řadě míst neprojde a má to dobrý důvod. Ranní mix před školními budovami totiž bývá nebezpečný: vozy rodičů zastavující na poslední chvíli, projednající auta a mezi tím vším kličkující děti na koloběžkách či pěšky. Malé dítě se snadno schová do mrtvého úhlu či za stojící vůz, a tragédie je na světě.
Předcházet rannímu chaosu pomáhají právě školní ulice. Jde o úseky v bezprostřední blízkosti škol, kde je v době před začátkem vyučování – obvykle od 7:30 do 8:00 – zakázán vjezd motorových vozidel. Pouhých 30 minut stačí k eliminaci největšího ranního náporu. První takové řešení zavedlo už v roce 1989 italské Bolzano, u nás se objevilo poprvé v roce 2020 v Říčanech.
Kde už školní ulice fungují?
Největší koncentraci zklidněných školních ulic dnes najdete v Praze a Středočeském kraji, kde bezpečnější prostředí před branami škol zavedly například Říčany, Dobříš, Benešov, Mladá Boleslav nebo Nymburk. Tento trend se však postupně šíří i do dalších velkých měst po celé České republice. Konkrétní projekty fungují například v Plzni, v Brně i jeho okolí (Komárov či Bílovice nad Svitavou) nebo v Ostravě (úseky ve Výškovicích a Hrabůvce).
Města a obce přitom volí různé formy realizace:
Trvalé úpravy: Dlouhodobě zavedené zákazy vjezdu s platností v čas začátku vyučování
Dočasná řešení: Časově ohraničené pilotní projekty a testovací provoz
Taktický urbanismus: Rychlé, nízkonákladové zásahy ve veřejném prostoru za účelem zklidnění dopravy a prověření reakce obyvatel
Kompletní a interaktivní mapu zapojených škol včetně detailů o jednotlivých úpravách po celé České republice najdete na chodcisobe.cz.
Bez uniformy to zatím nefunguje
Pravidla ale narážejí na zvyklosti českých šoférů. Jak ukazují zkušenosti z terénu, samotná dopravní značka s dodatkovou tabulkou často nestačí. „Zkoušeli jsme to i bez strážníků, ale nejde to. Bohužel řidiči zákaz nerespektovali, takže na oba konce ulice musíme ráno poslat městskou policii,“ popisuje praxi starosta Dobříše Pavel Svoboda. Strážníci tak musí u zákazů stát a nekompromisně otáčet vozy, které by chtěly půlhodinové omezení ignorovat.
Školní ulice přitom nemají rodičům znemožnit vození dětí. Záměrem je pouze odsunout automobilový provoz o pár stovek metrů dál, odkud už děti dojdou po bezpečném chodníku pěšky.
V zahraničí se proti dopravnímu tlaku u bran škol bojuje i dalšími nápaditými způsoby. Mimořádné oblibě se těší takzvané pěškobusy – organizované skupiny dětí, které vyrážejí po stanovené trase pod dohledem dospělého a cestou postupně nabírají své spolužáky. V Rakousku zase bodují obdobné „velobusy“ pro hromadné ranní jízdy na kolech.
S velmi praktickým systémem přišli v Německu, kde (například v Ulmu) fungují oficiálně normovaná vysazovací místa pro rodiče (Elternhaltestelle). Ta podle předpisů musejí ležet minimálně 300 metrů od školní budovy. Podobnou vzdálenost zvolili i v Dobříši, kde rodiče parkují 290 metrů od školy. Prostor přímo před školním vchodem tak zůstává absolutně bezpečný, a dítka si navíc ranní krátkou procházkou příjemně protáhnou tělo.
Zdroje: Auto.cz, BESIP, Chodci sobě, Policie ČR, Škoda Auto, Tým silniční bezpečnosti
