Zima provětrala sklady i účty. Silničáři použili 100.000 tun soli
Lednové mrazy a nekonečné aprílové ranní mrazíky vyhnaly sypače do ulic v míře, kterou jsme v posledních letech už téměř zapomněli. Výsledek? Spotřeba soli na českých dálnicích vyskočila o neuvěřitelných pětašedesát procent a účet za údržbu se vyšplhal na stovky milionů korun.
Letošní zimní sezóna, která v kalendářích silničářů oficiálně končí posledním březnem, byla pro Ředitelství silnic a dálnic náročnou zkouškou ohněm i ledem. Od listopadu do konce března skončilo na českých vozovkách téměř 107.000 tun soli.
Pokud se vám to zdá hodně, máte pravdu, ve srovnání s předchozím rokem jde o masivní nárůst. Silničáři museli do terénu vyrazit mnohem častěji, což dokazuje i počet najetých kilometrů. Sypače v barvách ŘSD a jejich smluvních partnerů urazily přes 1,6 milionu kilometrů, což je vzdálenost, jako by čtyřicetkrát objely celou zeměkouli.
Účet na 800 milionů
Nejkritičtějším dnem celé zimy se stal 9. leden, kdy se většina republiky potýkala s přívaly sněhu a ledovkou. Nejvíce se v tomto období zapotili cestáři v Moravskoslezském kraji, ale pozadu nezůstala ani Vysočina nebo dálnice D1 a D8. Na těchto úsecích se sypače objevovaly i v době, kdy už většina z nás vyhlížela jaro.
Přestože zákonný termín údržby vypršel, mluvčí ŘSD Jan Rýdl potvrzuje, že desítky vozů zůstávají v pohotovosti i v dubnu. Preventivní posypy prý mají svůj smysl i po Velikonocích.
Celý tento kolos, který čítá přes osm set zaměstnanců a stovky kusů těžké techniky, samozřejmě něco stojí. Za zimní bezpečí na našich dálnicích letos stát zaplatí přes 800 milionů korun. Velká část této sumy míří k externím dodavatelům, kteří se starají o úseky, jež nespadají pod přímou správu dálničních středisek.
Kromě klasické soli se stále více sází na solanku, tedy solný roztok, který na silnici lépe drží. Té se letos spotřebovalo rekordních 32 milionů litrů, což jen potvrzuje modernizaci české zimní údržby.
Spotřeba jak v Rakousku
V podobném režimu fungovali i naši sousedé, i když s drobnými regionálními rozdíly. Německo a Polsko se rovněž potýkalo s podobnými výkyvy počasí, což v obou zemích vedlo k výraznému nadprůměru spotřebovaného materiálu, zejména v horských a východních oblastech.
Rakouský správce dálnic sice hlásí spotřebu kolem 100.000 tun, což je číslo blízké tomu českému, ovšem při výrazně větším podílu preventivních technologií, které eliminují ekologickou zátěž v Alpách.
Slovensko sice spotřebovalo o polovinu méně soli než my, ale tamní dálniční síť je koncentrovaná do náročných úseků kolem Vysokých Tater, kde technika prakticky nezastavila od prosince až do konce března. Celá střední Evropa se tak letos shodla v jednom: zima se po letech útlumu vrátila v plné síle.
Zdroje: ŘSD, ASFINAG, GDDKiA, Národná diaľničná spoločnosť, Die Autobahn GmbH, ČTK.
