Životní a vývojové cykly osobních aut: Jeden zrychluje, druhý přidává
Ačkoliv máme v Evropě už dekády u většiny aut podobné životní cykly, mnoho lidí pořád tento klasický kolotoč novinek a modernizací mate. V současnosti se ale vlivem politiky, nových návyků i Číny začínají cykly zásadně měnit.
V Evropě máme celá desetiletí zavedený životní cyklus osobních aut, který počítá se čtyři roky trvajícím vývojem, modernizací tři až čtyři roky po uvedení nového modelu a pak dalšími třemi až čtyřmi lety prodejů do nahrazení novou generací. Výjimky se našly vždy, ale poslední dobou se tradiční cyklus začíná ohýbat oběma směry. Dobře je to vidět na příkladu Hyundaie i30 třetí generace, který letos slaví už desátý rok produkce. A rozhodně nemá v plánu skončit, místo toho po dvou předchozích modernizacích letos přišel s novou motorizací a ještě pár let na trhu vydrží. Hyundai je přitom jednou ze značek, které vyznávají kratší životní cykly, a oba předchůdci vydrželi na trhu šest let.
Hyundai i30 není zdaleka jediný na našem trhu. Škoda Karoq se vyrábí už devět let a pár ještě bude, stejně jako Volvo XC60 druhé generace. Čtvrté Suzuki Vitara už je s námi jedenáct let, stejně jako Volvo XC90, Audi Q7 letos po jedenácti letech končí. Mazda 6 vydržela třináct let, třetí Fiat Panda už se prodává patnáct let a Fiat 500 vydržel sedmnáct, než přišel elektrický nástupce. Stále častěji se také stává, že když už nová generace přijde, nejde o zcela nový vůz, ale spíše hlubší modernizaci předchůdce.
Do toho se poslední dobou pustila třeba Toyota, jejíž nový hilux i camry jsou spíše většími facelifty. To samé platí pro Suzuki S-Cross, které je upraveným modelem vyráběným od roku 2013. A to samé platí o právě uváděném pick-upu KGM Musso druhé generace, který je modernizací předchůdce z roku 2018. Nejde samozřejmě o novou praxi, dost rozšířená byla i v dávnější minulosti. Jenže je zřejmé, že nás v budoucnosti čeká více a více podobných případů.
