Žluté vesty vyjadřují podle průzkumů pocity většiny Francouzů

Úřady kvůli tomu zvažují vyhlášení výjimečného stavu a pozorovatelé události označují za nejhorší občanský nepokoj ve Francii za více než desetiletí.

Hnutí takzvaných žlutých vest nemá jednoho vůdce, ani se nehlásí k nějaké politické straně. Jeho členové protestují proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona a zejména proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina Francouzů považuje nynější protesty za opodstatněné. Nespokojení Francouzi mají pocit, že se o ně kabinet nestará a že jim vládne "prezident bohatých," který je odtržený od reality. Francouzská vláda však zatím žádné ústupky nepřipouští.

Hnutí sice vystupuje jako apolitické, podporu mu ale vyjadřují strany krajní pravice i levice - Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové a Nepodrobená Francie Jeana-Luka Mélenchona - stejně jako opoziční Republikáni.

Aktivity hnutí, pojmenovaného po typických neonově žlutých reflexních vestách, které jsou povinnou výbavou každého motoristy, předznamenala letos v květnu petice "Za snížení ceny pohonných hmot u pumpy," kterou na webové stránce change.org založila Priscilla Ludoskyová, nyní jedna z mluvčích hnutí. Petici již podepsal víc jak milion lidí.

Těžiště hnutí spočívá na venkově a na maloměstech, kde jeho stoupenci blokují dopravu, zpomalují dopravu na "hlemýždí" tempo či umožňují volný průjezd mýtnicemi, kde se jinak platí poplatky za jízdu po dálnici.

Poprvé stoupenci hnutí o víkendu 17. a 18. listopadu blokovali nájezdy na dálnice či kruhové objezdy na více než 2000 místech země. Policie použila slzný plyn při rozhánění blokád u vjezdu do tunelu pod alpským masivem Mont Blanc.

Ve Francii pokračují silniční blokády kvůli zvýšení cen paliv

Demonstrace v Paříži a dalších velkých městech zorganizovalo hnutí poprvé 17. listopadu a spolu s blokádami silnic se jich účastnilo na 300.000 lidí, následující sobotu 24. listopadu to bylo 106.000 lidí. Sobotních protestů se zúčastnilo asi 136.000 lidí.

Pařížské demonstrace žlutých vest podle policie infiltrovali radikálové, kteří poškozovali majetek a vyvolávali potyčky s muži zákona.

Po sobotních akcích nabídlo deset zástupců žlutých vest v týdeníku Le Journal du Dimanche vládě dialog. Tato skupina se chce distancovat od radikalizace a tvrdí, že za žlutými vestami stojí 80 procent Francouzů.

Hnutí inspiruje podobné aktivity v Belgii, Itálii a v Nizozemsku. Protestní akce živí hněv nad zvyšováním cen pohonných hmot a spotřebních daní a další podobné důvody, pramenící z frustrace nad vysokými životními náklady a skutečností, že vlády úspornými opatřeními zatěžují především střední a nižší třídu.

Ve Francii například plánovaný nárůst cen pohonných hmot nejvíce bolí lidi žijící v malých obcích, kteří musejí autem dojíždět za prací, protože jim vláda v rámci šetření zrušila autobusová spojení.