ja vim co stim mas...
..mas to rozbity! >😁
a ted bez legrace. Urcite jed co nejdriv do servisu! nestiha se ti dotlakovat tlak v brzdovym valci. Je mozny ze nekde unika vzduch. nejkratsi cestou bych jel do servisu!
..mas to rozbity! >😁
a ted bez legrace. Urcite jed co nejdriv do servisu! nestiha se ti dotlakovat tlak v brzdovym valci. Je mozny ze nekde unika vzduch. nejkratsi cestou bych jel do servisu!
Vše, co popisuješ svědčí o špatném přívodu podtlaku od "motoru" do posilovače brzd.
To, že je ráno brzdový pedál tvrdý, je normální (ten podtlak z posilovače po vypnutí motoru uniká a dle normy může uniknout do 15 minut).
Ale to, že po 5 zabržděních tuhne pedál, znamená, že posilovač nemá dostatek podtlaku (buď rozbitá podtlaková pumpa /poháněná od motoru/ nebo vada na přívodu podtlaku do posilovače).
Zkus nejdříve prověřit sám těsnost přívodu do posilovače, ještě než pojedeš do servisu.
To, že je ráno brzdový pedál tvrdý, je normální (ten podtlak z posilovače po vypnutí motoru uniká a dle normy může uniknout do 15 minut).
Ale to, že po 5 zabržděních tuhne pedál, znamená, že posilovač nemá dostatek podtlaku (buď rozbitá podtlaková pumpa /poháněná od motoru/ nebo vada na přívodu podtlaku do posilovače).
Zkus nejdříve prověřit sám těsnost přívodu do posilovače, ještě než pojedeš do servisu.
Nic proti ale docela by mě zajímalo jak si bude někdo něco kontrolovat na O II která má všechno zadeklovaný. Nejvíc jednoduché a nejbezpečnější řešení je jet do servisu. Když je člověk objednanej, tak bude vědět hned co s autem je nebo není. A jestli to má ještě v záruce tak už vůbec není co řešit. 😄 S brzdama není žádná prd*l. Teď to ještě brzdí, ale pak se za jízdy ozve rána a zbyde jenom ručka. Nechtěl bych to zažít. 😞
Víš proč, protože znám servisy. Bude pouze prasklá hadice přívodu podtlaku a oni ti naúčtují výměnu posilovače.
No já jsem se zatím s ničím podobným nesetkal. Ne že bych byl se servisama spokojenej, ale tohle je trochu moc. 😒
Nakonec prvně ti stejně řeknou co zamýšlejí a až pak se rozhodneš jestli jako jo nebo jako ne. 😊
Nakonec prvně ti stejně řeknou co zamýšlejí a až pak se rozhodneš jestli jako jo nebo jako ne. 😊
Tchánovi takhle vyměnili brzdové destičky. Pouze to zaplatil, ale desky tam zůstaly starý.
Musíš dát bacha, ten díl, co vyměňují ti musí dát. Ty se pak rozhodneš, jestli jim ho tam necháš k ekologické likvidaci nebo si ho zlikviduješ sám.
Ale servis škoda ti klidně vymění dobrý posilovač za nový, hlavně, že zaplatíš (ten zisk z jednoho posilovače je pro ně zajímavý). Oni nediagnostikují závady, oni pouze mění díly. Odhadují, co je potřeba vyměnit na základě svých zkušeností.
Mám špatné zkušenosti.
Musíš dát bacha, ten díl, co vyměňují ti musí dát. Ty se pak rozhodneš, jestli jim ho tam necháš k ekologické likvidaci nebo si ho zlikviduješ sám.
Ale servis škoda ti klidně vymění dobrý posilovač za nový, hlavně, že zaplatíš (ten zisk z jednoho posilovače je pro ně zajímavý). Oni nediagnostikují závady, oni pouze mění díly. Odhadují, co je potřeba vyměnit na základě svých zkušeností.
Mám špatné zkušenosti.
Proč se bavíte o placení a kontrole dílů v záruce??
Tchánovi, kamarádovi, známému, jedna paní povídala....když tchán dokázal zjstit, že tam má staré desky, proč to vůbec dával do servisu?
Tchánovi, kamarádovi, známému, jedna paní povídala....když tchán dokázal zjstit, že tam má staré desky, proč to vůbec dával do servisu?
Ach jo, pokud o autech a zárukách něco víš, tak bys měl vědět, že na díly, které se opotřebovávají (např. ty brzdové destičky) se žádné záruky typu 3 roky nebo 100 000 km nevztahují.
Ne každý má čas se válet pod autem a měnit si díly, zvlášť pokud dělá v jiném oboru. (Schválně si zkus např. vyměnit destičky na zadní kotoučové brzdě sám doma na svém autě a uvidíme, jak se ti bude dařit).
Tchán to dával do servisu proto, že desky už byly ojeté a chtěl nové. Ale místo nových dostal nějaké staré, ojeté (míň ojeté než byly ty jeho).
To že mám ojeté desky zjistí každý (kromě lidí, co nevidí) velmi jednoduše, nemyslíš.
Ne každý má čas se válet pod autem a měnit si díly, zvlášť pokud dělá v jiném oboru. (Schválně si zkus např. vyměnit destičky na zadní kotoučové brzdě sám doma na svém autě a uvidíme, jak se ti bude dařit).
Tchán to dával do servisu proto, že desky už byly ojeté a chtěl nové. Ale místo nových dostal nějaké staré, ojeté (míň ojeté než byly ty jeho).
To že mám ojeté desky zjistí každý (kromě lidí, co nevidí) velmi jednoduše, nemyslíš.
Jak se přivádí podtlak :?:
Ne, ne, tlakové posilovače se už téměř vůbec nepoužívají. Všechna osobní auta používají podtlakový posilovač. Podtlak (60% vakuum) je přiveden tlakovou hadicí od podtlakové pumpy (poháněná motorem) do jedné komory posilovače. V druhé komoře posilovače je normální tlak. A ten rozdíl tlaků je to, co pomáhá při brzdění.
Detailně funkci posilovače popisovat nebudu, na to tu není prostor.
Detailně funkci posilovače popisovat nebudu, na to tu není prostor.
Zkusím velmi zrychleně vysvětlit funkci podtlakového posilovače brzd😒br />
V normálním stavu (po nastartování motoru) = nesešlápnutý pedál brzdy, se v obou komorách podtlakového posilovače nachází asi 60% vakuum. Obě komory jsou propojené. Po nastartování motoru se totiž uvede v činnost vakuová pumpa, která přes tlakovou hadici odsaje vzduch z první komory posilovače a zároveň i z druhé komory (pokud si pořádně prohlédnete motorový prostor v autě, tak tu hadici najdete). Při sešlápnutí brzdového pedálu dojde k oddělení obou komor posilovače (první je stále napojena na vakuovou pumpu) a do druhé komory se začne nasávat vzduch s kabiny vozu (pokud stojíte na místě a šlapete na brzdový pedál, můžete slyšet lehké syčení). Přisátý vzduch do druhé komory se začne okamžitě rozpínat na úkor vakua a pomáhá nám tlačit brzdový pedál.
Doufám, že jsem to vysvětlil jednoduše a všichni to pochopili.
V normálním stavu (po nastartování motoru) = nesešlápnutý pedál brzdy, se v obou komorách podtlakového posilovače nachází asi 60% vakuum. Obě komory jsou propojené. Po nastartování motoru se totiž uvede v činnost vakuová pumpa, která přes tlakovou hadici odsaje vzduch z první komory posilovače a zároveň i z druhé komory (pokud si pořádně prohlédnete motorový prostor v autě, tak tu hadici najdete). Při sešlápnutí brzdového pedálu dojde k oddělení obou komor posilovače (první je stále napojena na vakuovou pumpu) a do druhé komory se začne nasávat vzduch s kabiny vozu (pokud stojíte na místě a šlapete na brzdový pedál, můžete slyšet lehké syčení). Přisátý vzduch do druhé komory se začne okamžitě rozpínat na úkor vakua a pomáhá nám tlačit brzdový pedál.
Doufám, že jsem to vysvětlil jednoduše a všichni to pochopili.
No je to opravdu divný, ale pochopil jsem to dokonce i já. Neuvěřitelné. 😊
Funkci chápu,ale pořád mi nejde do hlavy jak se PŘIVÁDÍ PODTLAK.
Přeci nemůžu přičítat do mínusu.Jenom sem si musel rejpnout do té češtin 😉
Přeci nemůžu přičítat do mínusu.Jenom sem si musel rejpnout do té češtin 😉
Zmulin : to je právě ono, podtlak se nerovná mínus. Atmosferický tlak je 1013,5KpPa a v posilovači máš hodnotu nižší ale stále kladnou. A kladnou hodnotu mohu přeci někam přivést, nebo ne?
Přivádět podtlak = odsávat vzduch z prostoru, který je dostatečně těsný na to, aby si tu hodnotu tlaku nižsí než atmosferický tlak udržel. A nebo ještě jinak, vyrovnávám rozdíl tlaků mezi atmosferickým tlakem a 60% vakuem.
Přivádět podtlak = odsávat vzduch z prostoru, který je dostatečně těsný na to, aby si tu hodnotu tlaku nižsí než atmosferický tlak udržel. A nebo ještě jinak, vyrovnávám rozdíl tlaků mezi atmosferickým tlakem a 60% vakuem.
Aby ses do toho nezamotal moc..... 😉
Krom toho, u benzínového motoru žádnou "vakuovou pumpu/vývěvu" nepotřebuješ: podtlak "vyrábí" sací trakt motoru - stačí propojit obé hadicí a kýženého účelu je dosaženo.
Zárukou jsme měl na mysli to, že někomu nebrzdí O II. Tady není co řešit-servis-garance. Jinak tvrdý pedál je opravdu ztráta podtlaku.
O výměně desek vím docela dost, byl jsem osm let na dílně, nedokážu si představit, že bych staré desky vyměnil za méně staré. K zárukám, už nejsem na dílně a rukama mi projde cca 10 záruk denně. Takže pro příště, pokud máš ty nebo tvůj tchán nějaké pochybnosti, okamžitě to řešte na místě činu a ne tady.
O výměně desek vím docela dost, byl jsem osm let na dílně, nedokážu si představit, že bych staré desky vyměnil za méně staré. K zárukám, už nejsem na dílně a rukama mi projde cca 10 záruk denně. Takže pro příště, pokud máš ty nebo tvůj tchán nějaké pochybnosti, okamžitě to řešte na místě činu a ne tady.
swe : pro upřesnění, špatnou výměnu desek neřesím tady, jen jsem to zmínil jako příklad kvalitní práce značkových servisů.
Tu pochybnou výměnu jsme si vyřešili sami přímo v servisu (páč tomu docela rozumím).
Vidíš, ty si třeba výměnu starých desek za méně staré nedovedeš představit, někdo jiný ano a klidně to i udělá.
A ještě něco navíc, na dnešního Golfa ti klidně namontuju zadní desku z Renaultu Megan nebo z Peugeota 307 a ani nic nepoznáš (jen cena bude jiná a hádej v čí prospěch).
Tu pochybnou výměnu jsme si vyřešili sami přímo v servisu (páč tomu docela rozumím).
Vidíš, ty si třeba výměnu starých desek za méně staré nedovedeš představit, někdo jiný ano a klidně to i udělá.
A ještě něco navíc, na dnešního Golfa ti klidně namontuju zadní desku z Renaultu Megan nebo z Peugeota 307 a ani nic nepoznáš (jen cena bude jiná a hádej v čí prospěch).
Vím, že to do tohoto vlákna nepatří,ale konečně někdo, kdo rozumí
brzdám. Dá se nějak změřit,zda podtlakový posilovač u Dieslu funguje naplno, tak jak má ? U RS ky mám pořád pocit že tlak na pedál musím
vyvíjet podstatně větší, než u ostatních škodovek, kterými jezdím,či jsem jezdil.V záruce 3x kontrola, včetně protokolu, údajně vše v normě. Já ovšem stále mám pocit, že lehčí přibržďování tohle auto nezvládá. Buď nic nebo musím vší silou dupnout.Brzdná dráha potom také v normě.
brzdám. Dá se nějak změřit,zda podtlakový posilovač u Dieslu funguje naplno, tak jak má ? U RS ky mám pořád pocit že tlak na pedál musím
vyvíjet podstatně větší, než u ostatních škodovek, kterými jezdím,či jsem jezdil.V záruce 3x kontrola, včetně protokolu, údajně vše v normě. Já ovšem stále mám pocit, že lehčí přibržďování tohle auto nezvládá. Buď nic nebo musím vší silou dupnout.Brzdná dráha potom také v normě.
Podtlak se dá změřit měřičem podtlaku. Pokud ho nemáš je to až poslední cesta. Základ je vědět jak se to chová. Pokud je druhý den, nebo i dřív před startem pedál tvrdý uniká vzduch z posilovače, nebo je špatný jednocestný ventil na přívodu.
Jestli vyveva dáva podtlak lze overit tak, že vypneme motor, vyslapeme veškerý vzduch a slapneme na pedal a nastarujeme motor. Pokud jde pedál
prakticky okamzite dolu je vse v "pořádku".
Pri rychlem seslapovani pedálu dojde vzduch. Problém může být - prasklá hadice od vývěvy, špatná funkce vývěvy, netěsnosti.
Vyzkouset pridat plyn a zkusit rychle šlapat na brzdu. Pokud se to zlepsi, s největší pravděpodobností je špatná vývěva, nebo netěsnost přívodní trubky.
Platí za předpokladu, že podtlak po vypnutí motoru okamžitě nevymizí.
Může to být cokoliv, tohle je jen základ pro vyzkoušení. Mě vždy problém uázal.
Karf
Jestli vyveva dáva podtlak lze overit tak, že vypneme motor, vyslapeme veškerý vzduch a slapneme na pedal a nastarujeme motor. Pokud jde pedál
prakticky okamzite dolu je vse v "pořádku".
Pri rychlem seslapovani pedálu dojde vzduch. Problém může být - prasklá hadice od vývěvy, špatná funkce vývěvy, netěsnosti.
Vyzkouset pridat plyn a zkusit rychle šlapat na brzdu. Pokud se to zlepsi, s největší pravděpodobností je špatná vývěva, nebo netěsnost přívodní trubky.
Platí za předpokladu, že podtlak po vypnutí motoru okamžitě nevymizí.
Může to být cokoliv, tohle je jen základ pro vyzkoušení. Mě vždy problém uázal.
Karf
karf : bacha, podtlak ti může uniknout z posilovače do 15 minut od vypnutí motoru. To je norma. Takže u spousty aut už ráno je ten brzdový pedál tvrdý.
Na starých feliciích (před úpravou na posilovači) ti pokud si při startování stál na brzdovém pedálu ten pedál nezměknul (nešel na podlahu), ale zůstal tvrdý. Musel si nejdřív povolit pedál brzdy a pak až došlo ke správné funkci posilovače (bylo odstraněno konstrukční změnou).
Jinak souhlas. Vše, co jsi popsal platí. Jediné, co takhle nechytíš je, pokud vývěva např. nedává 60% vakuum, ale pouze 50% vakuum. To odhalí až důkladné proměření systému.
Ale pro začátek může žanek tohle, co si popsal, vyzkoušet a uvidí, jestli něco odhalí.
Na starých feliciích (před úpravou na posilovači) ti pokud si při startování stál na brzdovém pedálu ten pedál nezměknul (nešel na podlahu), ale zůstal tvrdý. Musel si nejdřív povolit pedál brzdy a pak až došlo ke správné funkci posilovače (bylo odstraněno konstrukční změnou).
Jinak souhlas. Vše, co jsi popsal platí. Jediné, co takhle nechytíš je, pokud vývěva např. nedává 60% vakuum, ale pouze 50% vakuum. To odhalí až důkladné proměření systému.
Ale pro začátek může žanek tohle, co si popsal, vyzkoušet a uvidí, jestli něco odhalí.
Double Six😒br />
S tou normou nevím, dík za info.
Mě to na starým Peugeotu vydrželo třeba týden. Ale to je jedno.
Napsal jsem jen strucný návod, protože na dálku to diagnostikovat je dost těžký. Všechny možnosti prostě popsat nejde. Ale tohle je podle mě základ.
Pak už nezbývá než měřit.
Karf
S tou normou nevím, dík za info.
Mě to na starým Peugeotu vydrželo třeba týden. Ale to je jedno.
Napsal jsem jen strucný návod, protože na dálku to diagnostikovat je dost těžký. Všechny možnosti prostě popsat nejde. Ale tohle je podle mě základ.
Pak už nezbývá než měřit.
Karf
karf : mě taky na Renaultu vydžel podtlak v posilovači úplně normálně do druhého dne a v Mondeu to nevydželo ani 3 hodiny.
Dobrý den - omlouvám se, ale vidím, že tu někteří brzdám opravdu rozumíte -
mám rok starého mégana a začalo mi bouchat od předních brzd při brždění, nejprve jen při brždění po změně směru jízdy - dozadu - dopředu - a už to buší, v jednom směru si to ale pak sedne,
pak ale po zásahu autor. servisu - prý jsou to desky - předpružily jen nějaká vodící perka - už to dopředu bouchá pořád, při každém zabrždění, dozadu už to nebuší, bouchne to když se brzdy dovřou - podle síly brždění - při prudším zabrždění to bouchne pořádně - jakoby kov o kov
...opakovanou reklamaci - zase to jen předpružili a nic, v záruce vyměnit desky nechtějí /najeto 15 tis./, prý se s tím nesetkali, ale na otázku, zda nové desky mi tedy bouchat nebudou, odpovědět neví, přesto to závada není, autu to prý nevadí a oni už s tím nic jiného neumí. Jak to někomu řeknu, tak řekne - že by to mohlo být i něco jiného než desky.
Neporadil by mi někdo? Děkuju
mám rok starého mégana a začalo mi bouchat od předních brzd při brždění, nejprve jen při brždění po změně směru jízdy - dozadu - dopředu - a už to buší, v jednom směru si to ale pak sedne,
pak ale po zásahu autor. servisu - prý jsou to desky - předpružily jen nějaká vodící perka - už to dopředu bouchá pořád, při každém zabrždění, dozadu už to nebuší, bouchne to když se brzdy dovřou - podle síly brždění - při prudším zabrždění to bouchne pořádně - jakoby kov o kov
...opakovanou reklamaci - zase to jen předpružili a nic, v záruce vyměnit desky nechtějí /najeto 15 tis./, prý se s tím nesetkali, ale na otázku, zda nové desky mi tedy bouchat nebudou, odpovědět neví, přesto to závada není, autu to prý nevadí a oni už s tím nic jiného neumí. Jak to někomu řeknu, tak řekne - že by to mohlo být i něco jiného než desky.
Neporadil by mi někdo? Děkuju
Citronek: může se jednat o dvě příčiny
1. Brzda bouchá na vodícíh čepech. Vůle mezi vodícím čepem a dírou v držáku je na horní hranici tolerance a brzda je "volná". To poznáš jednoduše - zvedni auto a sundej kolo, pak chytni za třmen brzdy a zkus s ním zahýbat. Pokud s ním zahýbeš a ozve se kovové cvaknutí, odstranil si 50% problému.
Jak toto napravit. Jednoduše. Povol trochu šroub, který drží vodící čep a otoč s vodícím čepem o 90 stupnů a šroub opět dotáhni. Pak zkus, jestli s tím třmene můžeš opět zahýbat. Pokud aano (je stejně volný), postup opakuj.
Začni s čepem na náběžné straně. Pak můžeš přejít i na úběžnou stranu.
2. Destičky klepou o vedení v držáku.
Tady pomůže buď předepnutí vodících pružin a nebo výměna destiček. Další možností je si koupit 3M oboustrannou fólii a nalepit ji na zadní stranu destiček (přilepí destičky k pístu a prstům třmenu).
Příčinou může být příliž široká drážka v držáku na vedení destiček, špatná pružina, příliž úzké destičky, atd.
1. Brzda bouchá na vodícíh čepech. Vůle mezi vodícím čepem a dírou v držáku je na horní hranici tolerance a brzda je "volná". To poznáš jednoduše - zvedni auto a sundej kolo, pak chytni za třmen brzdy a zkus s ním zahýbat. Pokud s ním zahýbeš a ozve se kovové cvaknutí, odstranil si 50% problému.
Jak toto napravit. Jednoduše. Povol trochu šroub, který drží vodící čep a otoč s vodícím čepem o 90 stupnů a šroub opět dotáhni. Pak zkus, jestli s tím třmene můžeš opět zahýbat. Pokud aano (je stejně volný), postup opakuj.
Začni s čepem na náběžné straně. Pak můžeš přejít i na úběžnou stranu.
2. Destičky klepou o vedení v držáku.
Tady pomůže buď předepnutí vodících pružin a nebo výměna destiček. Další možností je si koupit 3M oboustrannou fólii a nalepit ji na zadní stranu destiček (přilepí destičky k pístu a prstům třmenu).
Příčinou může být příliž široká drážka v držáku na vedení destiček, špatná pružina, příliž úzké destičky, atd.
...moc! děkuju za odpověď a hlavně podrobný návod - mám Rendu z 50. let a tam se "seznamuju" s automechanikou, na modernější auto jsem si netroufal, ale moc rád se na to teď juknu a dám vědět.
Raději se na to jukni s nějakým mechanikem. Povolený šroub na brzdě by se ti mohl zle nevyplatit.
Žanek : pokud jsem dobře pochopil, to co popisuješ, potřebuješ ze začátku delší dráhu pedálu brzdy, abys vyvodil dostatečný tlak a brzdný účinek.
Problém rozdělím na dvě části😒br />
1. Chyba může být v brzdách - potřebují vyšší tlak na to, aby se písty pohnuly a přitiskly destičky na kotouč. Obvykle stačí brzdám tlak kolem 3 barů. Ale může to být klidně i 5 (a stále je to v normě).
2. Chyba může být v posilovači. Uvnitř se nacházejí díly, které jsou "zodpovědné" za to, jak rychle nastupuje posilovací účinek. I tyto díly mají nějaké tolerance a klidně se může stát, že právě ten tvůj posilovač je na spodní hranici rychlosti náběhu.
Jinak samozřejmě charakteristika posilovače se dá změřit, ale předtím je potřeba se také podívat na tu vakuovou pumpu.
Servis by ti měl nejdříve změřit následující😒br />
1. velikost podtlaku, který jde do posilovače
2. charakteristiku posilovače s hlavním válcem (výstupní tlak v závislosti na dráze pedálu).
Obojí musí být v rámci specifikace Škoda.
Jestli máš ten protokol, tak ho naskenuj a pošli mi ho na email. Já na to mrknu.
Problém rozdělím na dvě části😒br />
1. Chyba může být v brzdách - potřebují vyšší tlak na to, aby se písty pohnuly a přitiskly destičky na kotouč. Obvykle stačí brzdám tlak kolem 3 barů. Ale může to být klidně i 5 (a stále je to v normě).
2. Chyba může být v posilovači. Uvnitř se nacházejí díly, které jsou "zodpovědné" za to, jak rychle nastupuje posilovací účinek. I tyto díly mají nějaké tolerance a klidně se může stát, že právě ten tvůj posilovač je na spodní hranici rychlosti náběhu.
Jinak samozřejmě charakteristika posilovače se dá změřit, ale předtím je potřeba se také podívat na tu vakuovou pumpu.
Servis by ti měl nejdříve změřit následující😒br />
1. velikost podtlaku, který jde do posilovače
2. charakteristiku posilovače s hlavním válcem (výstupní tlak v závislosti na dráze pedálu).
Obojí musí být v rámci specifikace Škoda.
Jestli máš ten protokol, tak ho naskenuj a pošli mi ho na email. Já na to mrknu.
DoubleSix:Jde o to,umět si to jenom převést do češtiny a nebazírovat na blbosti.Pokud mám normální okolní tlak 1Atm a chci někde vytvořit třeba 0,5Atm,tak je logický,že musím ODČERPÁVAT a ne PŘIVÁDĚT.
Z mechanický stránky tomu podle toho co píšeš rozumíš,tak si nekaž jméno stáním si za pitominou 😉
Z mechanický stránky tomu podle toho co píšeš rozumíš,tak si nekaž jméno stáním si za pitominou 😉
Zmulin : já ti rozumím, co chceš říct. Je to i logické. Ale my v branži normálně používáme pojem "přivést podtlak", proto jsem to použil 😉
A jak chceš odčerpávat? Musíš přeci nejdříve hadicí přivést podtlak a tou hadicí se pak odčerpává >😁 >😁 😜 😜 😉 :mrgreen: (chybí mi smajlík pro tleskání)
A jak chceš odčerpávat? Musíš přeci nejdříve hadicí přivést podtlak a tou hadicí se pak odčerpává >😁 >😁 😜 😜 😉 :mrgreen: (chybí mi smajlík pro tleskání)
DoubleSix:To beru 😉 >😁
All:mě taky zatim u všech aut kromě 120L vydržel podtlak třeba několik dní.
All:mě taky zatim u všech aut kromě 120L vydržel podtlak třeba několik dní.
Podtlak je totiž prevít a utěsňuje se hůř, než přetlak.
Při přetlaku se gumové těsnění nafukuje a pomáhá lépe dosednout na těsnící plochy. Co to dělá při podtlaku si určitě umíte udělat představu sami.
Při přetlaku se gumové těsnění nafukuje a pomáhá lépe dosednout na těsnící plochy. Co to dělá při podtlaku si určitě umíte udělat představu sami.
HrdinaJan : těsnící kroužek se čtvercovým profilem (někdy i kruhový profil) je stejný jak pro podtlak, tak i přetlak. Používají se konstrukčně stejná těsnění.
HrdinaJan : to neplatí vždy. Co já jsem se mohl setkat, tak princip utěsnění byl stejný (drážka a v něm těsnění, buď kruhový profil nebo čtvercový profil, případně L-manžeta).
Pardon, ale - vlastně nechápu, jak kotoučové brzdy fungují, desky ze stran prstů třmenu nic aktivně nepřitlačuje, ani je nic nevrací od kotouče, nevrací je nic ani na straně pístu - to znamená, že prostě píst přitlačí na desky a po uvolnění se kotouč prostě "jen" uvolní? ovšem na straně prstů - se přitlačí kotouč k deskám - tedy vychýlí? tak když tak díky za vysvětlenou
Jo, přesně tak. Akorát doplním, že třmeny jsou dnes z 99% v tzv. plovoucím provedení, tzv. že se volně pohybují axiálně vůči ose náboje kola, tedy kolmo ke kotouči. Tzn., že ze strany těch Tebou nazývaných "prstů" nepotřebují nic mít, jelikož úplně stačí, že síla vyvolaná pístkem se vlastně díky "plavání" třmenu přenáší na obě jeho strany.
Citronek😒br />
to jo, ale kotouc se samozrejme nehybe...takze se nevychyli 😄 pist na druhe strane pritlacuje "prsty" protoze (diky plovoucimu ulozeni jak pise mitsi) se prsty mohou narozdil od kotouce hybat.
hlavne, ze se nebojis francouzskych vozu... clovek aby si vyrabel soucastky pro spravnou funkci, nebot v servisu ti nepomuzou ani v zaruce...
to jo, ale kotouc se samozrejme nehybe...takze se nevychyli 😄 pist na druhe strane pritlacuje "prsty" protoze (diky plovoucimu ulozeni jak pise mitsi) se prsty mohou narozdil od kotouce hybat.
hlavne, ze se nebojis francouzskych vozu... clovek aby si vyrabel soucastky pro spravnou funkci, nebot v servisu ti nepomuzou ani v zaruce...
Je to tak nějak, jak to popsal mitsi.
Jedná se o Newtonovy pohybové zákony, speciálně zákon akce a reakce. Hydraulická kapalina tlačí v jednom směru na píst (vnitřní destička) ale v opačném směru (tlak je v kapalině stejný do všech směrů) tlačí na zadní část třmenu, který je plovoucí a tím pádem se přitlačí i vnější destička na kotouč.
Po uvolnění hydraulického tlaku vrátí vnitřní těsnění píst do původní pozice a tak uvolní celou brzdu a kinetická energie kotouče pomůže i k navrácení vnější destičky (tz desky od sebe "odhodí").
Zhruba vysvětleno, detaily moc sdělovat nebudu (know-how).
Jedná se o Newtonovy pohybové zákony, speciálně zákon akce a reakce. Hydraulická kapalina tlačí v jednom směru na píst (vnitřní destička) ale v opačném směru (tlak je v kapalině stejný do všech směrů) tlačí na zadní část třmenu, který je plovoucí a tím pádem se přitlačí i vnější destička na kotouč.
Po uvolnění hydraulického tlaku vrátí vnitřní těsnění píst do původní pozice a tak uvolní celou brzdu a kinetická energie kotouče pomůže i k navrácení vnější destičky (tz desky od sebe "odhodí").
Zhruba vysvětleno, detaily moc sdělovat nebudu (know-how).
Jen pro upřesnění: Ten kotouč se samozřejmě "nevychýlí" (byť existují systémy naopak s "plovoucím" kotoučem), ale k vytvoření "volné dráhy" pro jeho otáčení dojde po uvolnění tlaku právě díky jeho chvění, vznikajícímu nějakou (byť minimální) axiální házivostí samotného kotouče, ale zejména vůlí (opět minimální) v náboji kola, která se pak projevuje především při jízdě vlivem různých sil působících na kolo při jeho odvalování po vozovce.
Kdo tomu nevěří, nechť si zkusí odpor proti otáčení po odbrždění při maximální péči o jeho "rovnoměrné" (ve smyslu bez jakékoli axiální výchylky) otáčení, a ať to pak srovná s mírou "uvolnění stisku", když za to kolo "normálně vezme".
Kdo tomu nevěří, nechť si zkusí odpor proti otáčení po odbrždění při maximální péči o jeho "rovnoměrné" (ve smyslu bez jakékoli axiální výchylky) otáčení, a ať to pak srovná s mírou "uvolnění stisku", když za to kolo "normálně vezme".
mitsi : jasně.
Jen pro informaci, kotouč má následující tolerance😒br />
0,01mm na diferenci tloušťky
0,03mm na boční házivost
+0,03mm na boční házivost nábojky kola
Dohromady tedy až 0,07mm je max.axiální házivost kotouče namontovaného na kolo, což bohatě stačí na "odhození" destiček od kotouče při odbrždění.
Jen pro informaci, kotouč má následující tolerance😒br />
0,01mm na diferenci tloušťky
0,03mm na boční házivost
+0,03mm na boční házivost nábojky kola
Dohromady tedy až 0,07mm je max.axiální házivost kotouče namontovaného na kolo, což bohatě stačí na "odhození" destiček od kotouče při odbrždění.
HrdinaJan : nulovou hodnotu jsem ještě ve své praxi nezažil 😄 😉
Navíc to házení kotouče není pro správné odbrždění to rozhodující. Odbrždění (to že destičky odskočí od kotouče při poklesu tlaku) zajišťují i další vychytávky, které na brzdě jsou.:wink:
Navíc to házení kotouče není pro správné odbrždění to rozhodující. Odbrždění (to že destičky odskočí od kotouče při poklesu tlaku) zajišťují i další vychytávky, které na brzdě jsou.:wink:
HrdinaJan : jo, k uvolnění brdzy při odbrždění se používají jiné konstrukční fígle. Brzda musí být dostatečně "volná", aby umožnila kotouči si opět vytvořit "životní prostor", tedy aby kotouč při jízdě nedrhnul o destičky = malé zbytkové momenty = nezvyšovala se spotřeba.
Podle toho, jak moc ten kotouč "hází" do strany, takovou mezeru si pak vytvoří. Jinými slovy, brzda se vždy uvolní o cca stejnou hodnotu a kotouč, pokud to potřebuje, si pak destičky "odhodí" dál.
Podle toho, jak moc ten kotouč "hází" do strany, takovou mezeru si pak vytvoří. Jinými slovy, brzda se vždy uvolní o cca stejnou hodnotu a kotouč, pokud to potřebuje, si pak destičky "odhodí" dál.
Ano, různých vyfikundací tam může být více, ale jen někteří výrobci je v praxi na sériových výrobcích používají (problém výrobních nákladů a počtu dílů), přičemž k jejich "eliminaci" bohužel obvykle dojde hned při prvním nekompetentním zásahu mechaniků, a to včetně těch ve značkových servisech!
Za jednu z nejlepších takových vyfikundací pak osobně považuji např. "vzpříčení" brzdových destiček po uvolnění brzdy v případě, že auto má tendenci samo couvnout (funguje to ale jen v případě opravdu mírného protisvahu), čímž ani v mírném kopci tak není nutné stát na brzdě nebo použít ručku (pozor, se systémem hill-holder tohle nemá vůbec nic společného). Přitom to mělo moje první japonské auto už v r. 1991. Ale to jsme se dostali přiíliš daleko...
Za jednu z nejlepších takových vyfikundací pak osobně považuji např. "vzpříčení" brzdových destiček po uvolnění brzdy v případě, že auto má tendenci samo couvnout (funguje to ale jen v případě opravdu mírného protisvahu), čímž ani v mírném kopci tak není nutné stát na brzdě nebo použít ručku (pozor, se systémem hill-holder tohle nemá vůbec nic společného). Přitom to mělo moje první japonské auto už v r. 1991. Ale to jsme se dostali přiíliš daleko...
...no a s vracením desek souvisí - všiml jsem si, že desky v pružinkách v servisu namazali měděnou pastou - asi aby dobře klouzaly - ovšem v orig. dílenském manuálu nic takového není /možná se s tím nezabývá/ - ovšem měděná pasta trochu funguje i jako brusná ne? třeba se to tím vychodilo - tedy dotaz - mazat či nemazat - jinak mazání v krajině brzdové mi moc nesedí - jinak jsem se prima poučil, dík
S tím mazáním bych byl opatrný. Záleží co mazat a čím mazat.
Co namazat😒br />
1. Tuk pod prachovku pístu a prachovky na vodících čepech
2. Montážní kapalinou potřít těsnící kroužek v brzdě
Co nemazat😒br />
1. Vnější plochy, hrozí, že se mazivo dostane na destičku nebo kotouč a pak to přestane brzdit. (jediné, kde je povolen tuk na vnějších stranách brzdy, jsou plochy mezi vodící pružinou pro destičky a držákem brzdy - z důvodů koroze)
Takže ta měděná pasta nebyl rozhodně ten nejlepší nápad.
Co namazat😒br />
1. Tuk pod prachovku pístu a prachovky na vodících čepech
2. Montážní kapalinou potřít těsnící kroužek v brzdě
Co nemazat😒br />
1. Vnější plochy, hrozí, že se mazivo dostane na destičku nebo kotouč a pak to přestane brzdit. (jediné, kde je povolen tuk na vnějších stranách brzdy, jsou plochy mezi vodící pružinou pro destičky a držákem brzdy - z důvodů koroze)
Takže ta měděná pasta nebyl rozhodně ten nejlepší nápad.
Tak s tímhle zcela zásadně nesouhlasím!
Pod prachovku pístu nepatří vůbec nic. Výjimkou je potření těsnícího kroužku speciální montážním přípravkem v případě kompletní renovace, která se ovšem dělá málokdy.
Vodicí čepy plovoucích třmenů se mažou tepelně odolným mazacím tukem pro vysoká zatížení, který se obvykle používá pro homokinetické klouby. Pokud jsou ty čepy nekryté gumovými prachovkami, je třeba použít podobného typu tuku, ale navíc voděodolného.
Všechny ostatní třecí plochy vzájemně se pohybujících elementů (samozřejmě kromě "aktivní části") se mažou právě tou měděnou pastou (tepelná odolnost 1100 st. C), přičemž nejde jen o zajištění vzájemné pohyblivosti, ale prevenci proti jejich vzájemnému "svaření" v důsledku elektrochemické reakce různých materiálů cestou elektricky vodivého spojení těchto částí. Ta měděná pasta existuje i ve spreji, kterýžto je max. vhodný i na vystříkání vnitřní plochy pístku, čímž se dokonale ochrání proti "dutinové" korozi.
Pod prachovku pístu nepatří vůbec nic. Výjimkou je potření těsnícího kroužku speciální montážním přípravkem v případě kompletní renovace, která se ovšem dělá málokdy.
Vodicí čepy plovoucích třmenů se mažou tepelně odolným mazacím tukem pro vysoká zatížení, který se obvykle používá pro homokinetické klouby. Pokud jsou ty čepy nekryté gumovými prachovkami, je třeba použít podobného typu tuku, ale navíc voděodolného.
Všechny ostatní třecí plochy vzájemně se pohybujících elementů (samozřejmě kromě "aktivní části") se mažou právě tou měděnou pastou (tepelná odolnost 1100 st. C), přičemž nejde jen o zajištění vzájemné pohyblivosti, ale prevenci proti jejich vzájemnému "svaření" v důsledku elektrochemické reakce různých materiálů cestou elektricky vodivého spojení těchto částí. Ta měděná pasta existuje i ve spreji, kterýžto je max. vhodný i na vystříkání vnitřní plochy pístku, čímž se dokonale ochrání proti "dutinové" korozi.
Mitsi : můžeš si klidně nesouhlasit, ale je to tak. Zkus si někdy prohlédnout novou brzdy.
Pod prachovky (vodící čep, píst a u zadních brzd i manžeta pod pákou ruční brzdy) se mažou tukem Sytheso GLK1.
Těsnění v brzdě se maže montážní kapalinou Castrol (Ucon) nebo Klueber.
Na kotoučových brzdách se již dále ve výrobě nic nemaže !!! (Vyjímkou tvoří brzdy pro Opel a BMW, kde se na zvláštní místa maže zvláštní tuk). A ani se nedoporučuje nic mazat později!!!
Pane bože, to s tím pístem a jeho postříkánín měděnou pastou, to si doufám myslel ze srandy. Jestli tohle někomu doporučuješ, tak potěš pánbůh.
Pod prachovky (vodící čep, píst a u zadních brzd i manžeta pod pákou ruční brzdy) se mažou tukem Sytheso GLK1.
Těsnění v brzdě se maže montážní kapalinou Castrol (Ucon) nebo Klueber.
Na kotoučových brzdách se již dále ve výrobě nic nemaže !!! (Vyjímkou tvoří brzdy pro Opel a BMW, kde se na zvláštní místa maže zvláštní tuk). A ani se nedoporučuje nic mazat později!!!
Pane bože, to s tím pístem a jeho postříkánín měděnou pastou, to si doufám myslel ze srandy. Jestli tohle někomu doporučuješ, tak potěš pánbůh.
Já to nikomu nedoporučuji, já to tak dělám a už pěknou řádku let a na nepočítaně autech! Pokud si vzpomínám (a na to bych určitě nezapomněl!), tak brzdy po mém zásahu všem vždy sloužily bez problémů - a právě ty předchozí problémy byly vlastně pokaždé tím hlavním důvodem, proč "skončily v mé péči".
Jen tak mimochodem: Já jsem to, co jsem níže popsal, samozřejmě nevymyslel. Jen aplikuji předpis jednoho výrobce tak, jak byl už někdy před min. 15 lety (kdy u nás ještě nikdo asi ani netušil, že vůbec existuje nějaká měděná pasta...) zapsán v přehledu paušálních úkonů (hrazených zákazníkem v poušálu v rámci pravidleného servisu) každých 15 tis. km. Ale třeba se jen sichrovali... >😁
Jen tak mimochodem: Já jsem to, co jsem níže popsal, samozřejmě nevymyslel. Jen aplikuji předpis jednoho výrobce tak, jak byl už někdy před min. 15 lety (kdy u nás ještě nikdo asi ani netušil, že vůbec existuje nějaká měděná pasta...) zapsán v přehledu paušálních úkonů (hrazených zákazníkem v poušálu v rámci pravidleného servisu) každých 15 tis. km. Ale třeba se jen sichrovali... >😁
Mitsi : jediné, co s pístem můžeš udělat je to, že ho mechanicky očistíš, ODMASTÍŠ a maximálně potřeš lehce montážní kapalinou a pak ho vrátíš zpět do vývrtu ve třmenu brzdy. Pod prachovku pístu je dobré dát trochu tuku (zamezí to částečně prostupu nečistot a vody k pístu a tak se částečně zabrání jeho korozi).
Co se týče toho 15 let starého předpisu, jsi si jistý,že se jednalo o kotoučovou brzdu? První kotoučové brzdy s plovoucím třmenem se v ČR objevily v roce 1989 na Favoritu (licence firmy Lucas). Do té doby se používaly brzdy typu Dunlop (pevný třmen).
Co se týče toho 15 let starého předpisu, jsi si jistý,že se jednalo o kotoučovou brzdu? První kotoučové brzdy s plovoucím třmenem se v ČR objevily v roce 1989 na Favoritu (licence firmy Lucas). Do té doby se používaly brzdy typu Dunlop (pevný třmen).
Zastal bych se Mitsiho, i když to nepotřebuje. Právě mám doma na ponku jedny brzdy z Fabie rozdělané, takže se domnívám,že přesně vím,jak to myslí. U předních brzd po složení třmenu je zasunutý pístek dnem dolů,tedy na pohled jamka,či jak to nazvat, celá je vystavená povětrnostním vlivům a po čase pěkně rezavá. U zadních brzd je píst jakoby opačně a je vidět jen dno.
Vím moc dobře jak vypadají brzdy.
To, na co chci upozornit je fakt, že v žádném případě se nesmí dostat žádný tuk do míst, kde na pístu sedí těsnící kroužek ! Proto se nedoporučuje na píst nic patlat a je jedno, jestli se jedná o přední nebo zadní kotoučovou brzdy.
Jinak ten píst je na zadní brzdě zamontován "jakoby obráceně" proto, protože v sobě ukrývá mechanismus ruční brzdy. Doporučuji nerozdělávat.
U té přední brzdy nevadí, že ta "jamka" (krásný název) je špinavá, nepřichází do styku s brzdovou kapalinou, takže funkci brzdy neškodí.
To, na co chci upozornit je fakt, že v žádném případě se nesmí dostat žádný tuk do míst, kde na pístu sedí těsnící kroužek ! Proto se nedoporučuje na píst nic patlat a je jedno, jestli se jedná o přední nebo zadní kotoučovou brzdy.
Jinak ten píst je na zadní brzdě zamontován "jakoby obráceně" proto, protože v sobě ukrývá mechanismus ruční brzdy. Doporučuji nerozdělávat.
U té přední brzdy nevadí, že ta "jamka" (krásný název) je špinavá, nepřichází do styku s brzdovou kapalinou, takže funkci brzdy neškodí.
Úplně od věci!
1. Pod prachovku brzdového pístku nepatří vůbec nic, jelikož to ohrožuje materiál pryže ať už prachovky nebo (a to především) těsnícího kroužku pístku. Ten - to jenom mimochodem - NIKDY není nasazen na samotném pístku, ale VŽDY ve vybrání vnitřní díry/válce pístního třmenu. Krom toho, montáž pístu "obráceně" není jedinou možností: kdysi dávno se zcela běžně používal "normální" způsob.
2. Nevím, kde jsi žil Ty, ale plovoucí brzdové třmeny (a to vpředu i vzadu!) měl už Fiat 125P z r.v. 1973!!! Navíc počátkem 90. let už měly plovoucí třmeny skoro všechny zahraniční vozy, ale i ten pitomý Favorit.
3. Pokud jde o zadní třmen, doporučoval bych zásadně nezevšeobecňovat. Viděl jsi už někdy vzadu ventilovaný kotouč s bubnem ruční brzdy uvnitř?
4. Ještě co se týče zadního třmenu, tak by mne zajímalo, zda-li víš, proč je na tom pístku ploška, resp. proč je jakoby "obráceně" v porovnání s předním třmenem? Vodítko: tím primárním důvodem ale není to, že "je v něm ukryt" jakýsi mechanismus. A jelikož to nedoporučuješ rozebírat, tak očekávám, že nám vysvětlíš (když už to nemůžeme sami rozebírat...), proč to nemáme rozebírat a co je vlastně uvnitř!
5. K povrchové ochraně vnitřní plochy pístků: bylo by vcelku jedno, že to uvnitř zrezlo, kdyby koroze nepostupovala dále a hlouběji po ploše pístku, a to (bohužel) až do prostoru pod prachovkou. A byť je pracovní plocha pístku tvrdě chromovaná, tak tohle prostě silně vadí, neboť když necháš destičky hodně sjet a tím pádem i vysounout pístek, a pak ho zastrčíš kvůli novým deskám, tak on už "díky" povrchovému poškození činné plochy přestane těsnit, resp. napřed poškodí onen gumový kroužek a hned následně to začne téct. Takže když já nástříkám vnitřek pístku měděným sprejem (samozřejmě bez demontované manžety), nic tím nepoškozuji, nedávám ten sprej nikam, kam nepatří, ale jednoduše to chráním před postupem koroze do míst, kde ona už silně vadí.
A takhle bych mohl pokračovat, ale zřejmě je to zbytečné. Ach jo... 😞
1. Pod prachovku brzdového pístku nepatří vůbec nic, jelikož to ohrožuje materiál pryže ať už prachovky nebo (a to především) těsnícího kroužku pístku. Ten - to jenom mimochodem - NIKDY není nasazen na samotném pístku, ale VŽDY ve vybrání vnitřní díry/válce pístního třmenu. Krom toho, montáž pístu "obráceně" není jedinou možností: kdysi dávno se zcela běžně používal "normální" způsob.
2. Nevím, kde jsi žil Ty, ale plovoucí brzdové třmeny (a to vpředu i vzadu!) měl už Fiat 125P z r.v. 1973!!! Navíc počátkem 90. let už měly plovoucí třmeny skoro všechny zahraniční vozy, ale i ten pitomý Favorit.
3. Pokud jde o zadní třmen, doporučoval bych zásadně nezevšeobecňovat. Viděl jsi už někdy vzadu ventilovaný kotouč s bubnem ruční brzdy uvnitř?
4. Ještě co se týče zadního třmenu, tak by mne zajímalo, zda-li víš, proč je na tom pístku ploška, resp. proč je jakoby "obráceně" v porovnání s předním třmenem? Vodítko: tím primárním důvodem ale není to, že "je v něm ukryt" jakýsi mechanismus. A jelikož to nedoporučuješ rozebírat, tak očekávám, že nám vysvětlíš (když už to nemůžeme sami rozebírat...), proč to nemáme rozebírat a co je vlastně uvnitř!
5. K povrchové ochraně vnitřní plochy pístků: bylo by vcelku jedno, že to uvnitř zrezlo, kdyby koroze nepostupovala dále a hlouběji po ploše pístku, a to (bohužel) až do prostoru pod prachovkou. A byť je pracovní plocha pístku tvrdě chromovaná, tak tohle prostě silně vadí, neboť když necháš destičky hodně sjet a tím pádem i vysounout pístek, a pak ho zastrčíš kvůli novým deskám, tak on už "díky" povrchovému poškození činné plochy přestane těsnit, resp. napřed poškodí onen gumový kroužek a hned následně to začne téct. Takže když já nástříkám vnitřek pístku měděným sprejem (samozřejmě bez demontované manžety), nic tím nepoškozuji, nedávám ten sprej nikam, kam nepatří, ale jednoduše to chráním před postupem koroze do míst, kde ona už silně vadí.
A takhle bych mohl pokračovat, ale zřejmě je to zbytečné. Ach jo... 😞
Mitsi😒br />
1. Materiál prachovky to neohrožuje, neboť se testuje bobtnání pryže v této gumě. 😉
Ano, těsnící kroužek sedí ve zcela specifické drážce ve třmenu ale druhou stranou sedí na pístu (prohlídni si někdy pořádně brzdy zevnitř, kdyby neseděl na pístu, tak brzda nebude fungovat)
2. Myslel jsem plovoucí třmen na českých autech, sorry, blbě jsem se vyjádřil (ale pokud jsem zmiňoval nákup licence od někoho jiného, je jasné, že někdo jiný to už nějaký pátek vyrábí 😉 )
3. Ano, "Drum in Hat" znám velice dobře. Automobilky od tohoto řešení parkovací brzdy odcházejí.
4. Omyl. Tím primárním důvodem je právě ta ruční brzda. Co je uvnitř, tak to ti mohu poslat na email nebo SZ, to nebudu řešit tady. Pro zvědavce, je tam spoustu drobných dílů.
Teď ti možná prozradím něco, co nevíš. Pokud si dobře prohlédneš ten píst zadní kotoučové brzdy, to ploché dno, nalezneš tam malé zářezy. Někdy jsou tam dvakrát, někdy čtyřikrát. Jsou tam proto, aby se píst neprotočil (a to právě kvůli tomu mechanismu ruční brzdy, co je uvnitř).
5. Plocha pístu není tvrdě pochromovaná, ale používá se měkký chrom (důvody asi znáš sám proč).
Pokud stříkáš ochranu na vnitřek pístu, tak OK, to jsme si jenom nerozumněli. Ale i tak to moc nepřežeň, aby to nevztékalo a nedostalo se to na třecí plochy destičky.
Ach jo 😢 >😁 😉
1. Materiál prachovky to neohrožuje, neboť se testuje bobtnání pryže v této gumě. 😉
Ano, těsnící kroužek sedí ve zcela specifické drážce ve třmenu ale druhou stranou sedí na pístu (prohlídni si někdy pořádně brzdy zevnitř, kdyby neseděl na pístu, tak brzda nebude fungovat)
2. Myslel jsem plovoucí třmen na českých autech, sorry, blbě jsem se vyjádřil (ale pokud jsem zmiňoval nákup licence od někoho jiného, je jasné, že někdo jiný to už nějaký pátek vyrábí 😉 )
3. Ano, "Drum in Hat" znám velice dobře. Automobilky od tohoto řešení parkovací brzdy odcházejí.
4. Omyl. Tím primárním důvodem je právě ta ruční brzda. Co je uvnitř, tak to ti mohu poslat na email nebo SZ, to nebudu řešit tady. Pro zvědavce, je tam spoustu drobných dílů.
Teď ti možná prozradím něco, co nevíš. Pokud si dobře prohlédneš ten píst zadní kotoučové brzdy, to ploché dno, nalezneš tam malé zářezy. Někdy jsou tam dvakrát, někdy čtyřikrát. Jsou tam proto, aby se píst neprotočil (a to právě kvůli tomu mechanismu ruční brzdy, co je uvnitř).
5. Plocha pístu není tvrdě pochromovaná, ale používá se měkký chrom (důvody asi znáš sám proč).
Pokud stříkáš ochranu na vnitřek pístu, tak OK, to jsme si jenom nerozumněli. Ale i tak to moc nepřežeň, aby to nevztékalo a nedostalo se to na třecí plochy destičky.
Ach jo 😢 >😁 😉
(cit.) "Teď ti možná prozradím něco, co nevíš. Pokud si dobře prohlédneš ten píst zadní kotoučové brzdy, to ploché dno, nalezneš tam malé zářezy. Někdy jsou tam dvakrát, někdy čtyřikrát. Jsou tam proto, aby se píst neprotočil (a to právě kvůli tomu mechanismu ruční brzdy, co je uvnitř)."
OK, beru to tak, že se mi Tě nepodařilo nachytat na švestkách! 😉
Problém je pouze v tom, že tohle často netuší ani značkové servisy, takže tam prostě dají nové desky (často v provedení bez "čepů" zapadajících do oněch "drážek" nebo si "jen" popletou strany, resp. kam která deska patří - většina výrobců má v sadě 4 ty čepy pouze na 2), onen mechanismus (správně se jedná o "samostav") uvnitř servou při násilném pokusu o zatlačení pístku (mají na to speciální "rozvěrák", já ho mám sice také, ale zadní pístky se zásadně "zašroubovávají"!) a pak ten třmen nějak narvou na ty desky, aniž by to do sebe celé zapadlo, jak má. Proč také, vždyť přece stačí, že je vše na místě...!!! >😒]
Rozdělat to jde velmi snadno: stačí zcela vyšroubovat pístek. Problém je pouze v tom, že event. poškozené "drobné součástky" se obvykle nedají koupit samostatně jako ND.
Od bubnů uvnitř kotoučů se "neodchází" - jednoduše proto, že k němu většina výrobců dosud ani nedospěla. A proč? Je to drahé.
Měděná pasta ani sprej nestékají!
Zapomněl jsem na něco?
OK, beru to tak, že se mi Tě nepodařilo nachytat na švestkách! 😉
Problém je pouze v tom, že tohle často netuší ani značkové servisy, takže tam prostě dají nové desky (často v provedení bez "čepů" zapadajících do oněch "drážek" nebo si "jen" popletou strany, resp. kam která deska patří - většina výrobců má v sadě 4 ty čepy pouze na 2), onen mechanismus (správně se jedná o "samostav") uvnitř servou při násilném pokusu o zatlačení pístku (mají na to speciální "rozvěrák", já ho mám sice také, ale zadní pístky se zásadně "zašroubovávají"!) a pak ten třmen nějak narvou na ty desky, aniž by to do sebe celé zapadlo, jak má. Proč také, vždyť přece stačí, že je vše na místě...!!! >😒]
Rozdělat to jde velmi snadno: stačí zcela vyšroubovat pístek. Problém je pouze v tom, že event. poškozené "drobné součástky" se obvykle nedají koupit samostatně jako ND.
Od bubnů uvnitř kotoučů se "neodchází" - jednoduše proto, že k němu většina výrobců dosud ani nedospěla. A proč? Je to drahé.
Měděná pasta ani sprej nestékají!
Zapomněl jsem na něco?
Mitsi : co se brzd týče, tak mě na švestkách nachytat nemůžeš. 😉
Co se Drum in Hat týče, nejen to je drahé, ale i nespolehlivé a funkčně slabší než "klasická" zadní kotoučová brzda s integrovanou ruční brzdou (a navíc jak bys z toho chtěl udělat elektrickou parkovací brzdu? >😁 ).
Až budeš opět zašroubovávat zpátky ten píst, pozor. Pokud to přeženeš (velká síla) a píst hodně protočíš k koncové poloze, můžeš poškodit ten samochodý závit, co na těch dvou dílech uvnitř brzdy je. pak může dojít k tomu, že ten samostav přestane fungovat.
Ano, když vyšroubuješ píst, nic se z brzdy nevysype, je to totiž zajištěné pojistným kroužekem (totéž platí i o dílech, které se nacházejí uvnitř pístu).
A víš, že ten samostav je citlivý na zatížení a že při dosažení přesně danného tlaku brzdové kapaliny přestane plnit svou funkci samostavu?
Kdepak, co se brzd týče, tady nemáš šanci mě nachytat 😉
Co se Drum in Hat týče, nejen to je drahé, ale i nespolehlivé a funkčně slabší než "klasická" zadní kotoučová brzda s integrovanou ruční brzdou (a navíc jak bys z toho chtěl udělat elektrickou parkovací brzdu? >😁 ).
Až budeš opět zašroubovávat zpátky ten píst, pozor. Pokud to přeženeš (velká síla) a píst hodně protočíš k koncové poloze, můžeš poškodit ten samochodý závit, co na těch dvou dílech uvnitř brzdy je. pak může dojít k tomu, že ten samostav přestane fungovat.
Ano, když vyšroubuješ píst, nic se z brzdy nevysype, je to totiž zajištěné pojistným kroužekem (totéž platí i o dílech, které se nacházejí uvnitř pístu).
A víš, že ten samostav je citlivý na zatížení a že při dosažení přesně danného tlaku brzdové kapaliny přestane plnit svou funkci samostavu?
Kdepak, co se brzd týče, tady nemáš šanci mě nachytat 😉
Proč je tam měkké a ne tvrdé chromování, to opravdu nevím.
Stejně tak nevím, proč přestane samostav fungovat při určitém tlaku kapaliny - nějak spíše řeším ty případy, kdy to jaksi nefuguje vůbec...
Že se nic nevysype, to vím - tedy pokud není zlomená ta hlavní opěrná destička v důsledku "odborného servisního zásahu", což je případ snad ještě častější, než samotné poškození šnekového závitu. Jenže kde vzít novou? Poraď, prosím!
Až měděná pasta "steče", tak mi to už nějak bude stejně jedno, poněvadž běžné brzdové desky mají tepelnou odolnost tak jako tak nižší...
A pokud jde o ono Tebou nazývané řešení "Drum in Hat" (přiznám se, že toto pojmenování jsem slyšel prvně právě od Tebe, ale rozhodně je absolutně trefné), tak opravdu neznám nic lepšího: jednoduché, blbuvzdorné (viz moje poznatky o kvalitě práce značkových servisů), ale hlavně - tak nízké ovládací síly a tak citlého dávkování účinku (snad nemusím vysvětlovat, k čemu je to u auta s předním náhonem dobré...) při plném zachování všech výhod provozní kotoučové brzdy ničím jiným nedosáhneš (já vím, je ještě jeden způsob, ale ten jsem kromě závodních aut nikde jinde neviděl)! A elektrické ovládání ručky? To si výrobci mohou schovat pro někoho jiného, kdo jim to baští!!!
Stejně tak nevím, proč přestane samostav fungovat při určitém tlaku kapaliny - nějak spíše řeším ty případy, kdy to jaksi nefuguje vůbec...
Že se nic nevysype, to vím - tedy pokud není zlomená ta hlavní opěrná destička v důsledku "odborného servisního zásahu", což je případ snad ještě častější, než samotné poškození šnekového závitu. Jenže kde vzít novou? Poraď, prosím!
Až měděná pasta "steče", tak mi to už nějak bude stejně jedno, poněvadž běžné brzdové desky mají tepelnou odolnost tak jako tak nižší...
A pokud jde o ono Tebou nazývané řešení "Drum in Hat" (přiznám se, že toto pojmenování jsem slyšel prvně právě od Tebe, ale rozhodně je absolutně trefné), tak opravdu neznám nic lepšího: jednoduché, blbuvzdorné (viz moje poznatky o kvalitě práce značkových servisů), ale hlavně - tak nízké ovládací síly a tak citlého dávkování účinku (snad nemusím vysvětlovat, k čemu je to u auta s předním náhonem dobré...) při plném zachování všech výhod provozní kotoučové brzdy ničím jiným nedosáhneš (já vím, je ještě jeden způsob, ale ten jsem kromě závodních aut nikde jinde neviděl)! A elektrické ovládání ručky? To si výrobci mohou schovat pro někoho jiného, kdo jim to baští!!!
Mitsi : zapomněl si na jedno. Proč není na pístu tvrdý chrom, ale měkký 😉
Ad stékání pasty, po zahřátí na 800 stupňů stékají ledasjaké materiály (už si viděl osobní auta, jak jim v noci svítí kotouče, to je právě ta teplota. Nejlépe to uvidíš pod nějakým prudkým kopcem, třeba Grossglockner >😁 Viděl jsem už i hořící destičky). Já většinou tvrzením, že to odolá 1100 stupňů moc nevěřím, asi jsem moc velký pesimista :😉
Ad stékání pasty, po zahřátí na 800 stupňů stékají ledasjaké materiály (už si viděl osobní auta, jak jim v noci svítí kotouče, to je právě ta teplota. Nejlépe to uvidíš pod nějakým prudkým kopcem, třeba Grossglockner >😁 Viděl jsem už i hořící destičky). Já většinou tvrzením, že to odolá 1100 stupňů moc nevěřím, asi jsem moc velký pesimista :😉
Mitsi: ten měkký chrom se používá proto, jelikož ta vrstva chromu je homogennější než tvrdý chrom a navic nehrozi ukládání vodíku do chromové vrstvy. Pokud chromová vrstva obsahuje vodík, ten se začne uvolňovat a v brzdové kapalině způsobí její zavzdušnění (alespoň do té doby, než úplně vyprchá, Jak víš, udržet někde vodík - nejmenší molekulu, není tak jednoduché). Navíc ten vodík při tom uvolňování poškodí (potrhá) tu chromovou vrstvu a píst je tak náchylnější ke korozi.
Ad samostav, musí být citlivý na zátěž, aby nekompenzoval deformace brzdového třmenu při vysokých tlacích brzdové kapaliny (po odbrždění by totiž brzda zůstala zablokovaná, pokud by samostav přenastavoval vůle i při vyšších deformacích brzdového třmenu).
Drum in Hat : ta malá bubnová brzda v kotouči je hrozně subtilní a nevydží působení vyšších sil. Takže se často stává, že prostě mechanicky odejde.
Elektrická parkovací brzda - také se bez toho obejdu, ale mám obavu, že do budoucna (a nebude to moc dlouho trvat) najdeš el.parkovací brzdu na všech autech v nižší střední třídě. 😢
Ad samostav, musí být citlivý na zátěž, aby nekompenzoval deformace brzdového třmenu při vysokých tlacích brzdové kapaliny (po odbrždění by totiž brzda zůstala zablokovaná, pokud by samostav přenastavoval vůle i při vyšších deformacích brzdového třmenu).
Drum in Hat : ta malá bubnová brzda v kotouči je hrozně subtilní a nevydží působení vyšších sil. Takže se často stává, že prostě mechanicky odejde.
Elektrická parkovací brzda - také se bez toho obejdu, ale mám obavu, že do budoucna (a nebude to moc dlouho trvat) najdeš el.parkovací brzdu na všech autech v nižší střední třídě. 😢
Díky za vysvětlení! Zase jsem o něco chytřejší.
A pokud jde o "subtilnost" vložené bubnové ručky u Mitsubishi, tak rozměrově je naprosto srovnatelná se standardní provozní bubnovou brzdou např. na výkonnějších Renaultech 21. Navíc mám na proběhu více jak 250 tis. km (na dvou různých vozech) ověřeno, že opravdu nemá sebemenší problém "při využívání k jízdě". K problémům naopak dochází v případě, že se používá výhradně "jako ruční brzda", jelikož časem prostě silně orezne činná plocha toho bubnu.
A pokud jde o "subtilnost" vložené bubnové ručky u Mitsubishi, tak rozměrově je naprosto srovnatelná se standardní provozní bubnovou brzdou např. na výkonnějších Renaultech 21. Navíc mám na proběhu více jak 250 tis. km (na dvou různých vozech) ověřeno, že opravdu nemá sebemenší problém "při využívání k jízdě". K problémům naopak dochází v případě, že se používá výhradně "jako ruční brzda", jelikož časem prostě silně orezne činná plocha toho bubnu.
Nevím, jak vypadá ruční "bubnová" brzda u Mitsubishi, ale to co znám z Peugeotů je hodně špatné. Lidé to právě používají jako ručku (stále to zatahují) a někdo to používá i jako jediný způsob jako udržet auto zaparkované v kopci (nemá zařazeno). Pak to ta ručka nevydrží.
Pokud ta ručka na Mitsubishi je opravdu standrardní 9" (nebo 8")bubnovka, tak to musí být hrozně drahý (kotoučovka a k tomu takhle velká bubnovka)
Ovšem vůbec fatální pro tuto brzdu je, pokud to někdo v zimním období nechá dlouho zatažené a pěkně na fest. Přireznutí paken k bubnu pak už nic nemůže zabránit. 😞
Pokud ta ručka na Mitsubishi je opravdu standrardní 9" (nebo 8")bubnovka, tak to musí být hrozně drahý (kotoučovka a k tomu takhle velká bubnovka)
Ovšem vůbec fatální pro tuto brzdu je, pokud to někdo v zimním období nechá dlouho zatažené a pěkně na fest. Přireznutí paken k bubnu pak už nic nemůže zabránit. 😞
Zacouvat. Přirezlé pakny je nesnažší utrhnou při couvání. Pokud to nepomůže, nezbývá nic jiného než hrubá síla při demontáži 😁
Tak u Mitsubishi tohle rozhodně neplatí! Ty pakny jsou totiž zavěšený tak, že se právě při couvání "zakousávají" - samovolně rozevírají vůči bubnu.
Je to tak uděláno schválně jako zábrana před couvnutím i při minimálním zatažení ruční brzdy.
Obdobně fungují přední kotoučové brzdy: desky se při sebemenší tendenci k couvnutí i po odbrždění "zaklínovávají" proti kotoučům a uvolní se teprve po úplném "odpadnutí". Při sklonu vozovky směrem dolů k ničemu podobnému nedechází, naopak auto má tendenci se samovolně rozjet kupředu i na tak mírném svahu, že ho člověk za svah ani nepovažuje.
Je to tak uděláno schválně jako zábrana před couvnutím i při minimálním zatažení ruční brzdy.
Obdobně fungují přední kotoučové brzdy: desky se při sebemenší tendenci k couvnutí i po odbrždění "zaklínovávají" proti kotoučům a uvolní se teprve po úplném "odpadnutí". Při sklonu vozovky směrem dolů k ničemu podobnému nedechází, naopak auto má tendenci se samovolně rozjet kupředu i na tak mírném svahu, že ho člověk za svah ani nepovažuje.
Mimochodem, když nemáš natlakováno, tak se pedál jeví jako tvrdý, ale to auto stále dještě dokáže brzdit - musíš na to šlapat vší silou. Když se zapřeš do sedadla tak cca 80 až 100 kg na pedál vyvineš a ono to bude brzdit >😁
Co se týče toho, že když sešlápneš 4x až 5x brzdu a pak ona ztvrdne, tak to mi už normální nepřijde. Když ti budou v servisu tvrdit, že vše je v pořádku, tak zkus ještě jiný servis. Tímto zdravím značkového prodjce/servis JeNe Brno, kde o nebrzdících zadních kolech prohlásili, že vše je v normě, což jim opravdu nikdy nezapomenu ...
V každým případě okamžitě hnad do servisu. Zní to sice jako klišé, ale ono o ten život opravdu jde. 😞
skusal som to aj v stojacom aute s beziacim motorom, ked rychlo naslapem brzdu 4-5x, tak pedal uplne stvrdne (tusim presne tak sa to spravalo, ked som otcovi asistoval pri odvzdusnovani brzd na S120)