Auto Union Rennwagen Typ A až D (1933–1939): Stříbrné šípy z Cvikova

4/20
Přehled fotografií
Zavřít
  • Posledním závodním monopostem Auto Union s motorem V16 byl Typ C. Za volantem sedí Jacky Ickx.
    Posledním závodním monopostem Auto Union s motorem V16 byl Typ C. Za volantem sedí Jacky Ickx.| Zdroj: Audi
  • Porsche vycházel u svého projektu P-Wagen z aerodynamického závodního vozu Benz Tropfenwagen z roku 1923.
    Porsche vycházel u svého projektu P-Wagen z aerodynamického závodního vozu Benz Tropfenwagen z roku 1923.| Zdroj: Sportscardigest.com
  • Auto Union Typ A byl jednomístný monopost s motorem uprostřed a pohonem zadních kol.
    Auto Union Typ A byl jednomístný monopost s motorem uprostřed a pohonem zadních kol.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Typ A měl před jezdcem malý větrný štítek a za hlavou jezdce opěrku umístěnou v nástavci splývajícím až k zádi.
    Typ A měl před jezdcem malý větrný štítek a za hlavou jezdce opěrku umístěnou v nástavci splývajícím až k zádi.| Zdroj: Wikipedia
  • Zadní kola poháněl kapalinou chlazený motor V16 s rozvodem OHC a mechanickým přeplňováním kompresorem Roots.
    Zadní kola poháněl kapalinou chlazený motor V16 s rozvodem OHC a mechanickým přeplňováním kompresorem Roots.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Hans Stuck s vozem Auto Union Typ A po vítězství na Velké ceně Československa v roce 1934 na brněnském Masarykově okruhu. Ferdinand Porsche stojí vlevo od Hanse Stucka.
    Hans Stuck s vozem Auto Union Typ A po vítězství na Velké ceně Československa v roce 1934 na brněnském Masarykově okruhu. Ferdinand Porsche stojí vlevo od Hanse Stucka.| Zdroj: Sportscardigest.com
  • Typ B z roku 1935 měl proti svému předchůdci delší rozvor (2 910 mm) a byl kratší (3 920 mm).
    Typ B z roku 1935 měl proti svému předchůdci delší rozvor (2 910 mm) a byl kratší (3 920 mm).| Zdroj: Auta5p.eu
  • Motor V16 typu C měl objem 6 litrů a výkon 485 koní s jedním kompresorem a 520 koní se dvěma.
    Motor V16 typu C měl objem 6 litrů a výkon 485 koní s jedním kompresorem a 520 koní se dvěma.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Motor umístěný uprostřed mezi nápravami měl výfuky vyvedené do stran.
    Motor umístěný uprostřed mezi nápravami měl výfuky vyvedené do stran. | Zdroj: Auta5p.eu
  • Auto Union Typ C vyhrál v roce 1936 pět Velkých cen (čtyři Rosemeyer, jednu Varzi).
    Auto Union Typ C vyhrál v roce 1936 pět Velkých cen (čtyři Rosemeyer, jednu Varzi).| Zdroj: Kalendář
  • Typ C měl před zadní nápravou motor V16 s objemem 6 litrů. Se dvěma kompresory Roots dával 520 koní.
    Typ C měl před zadní nápravou motor V16 s objemem 6 litrů. Se dvěma kompresory Roots dával 520 koní.| Zdroj: Hansecars
  • Od přídě až po záď měly závodní vozy Auto Union pořadí chladič, jezdec, benzinová nádrž a motor.
    Od přídě až po záď měly závodní vozy Auto Union pořadí chladič, jezdec, benzinová nádrž a motor.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Bernd Rosemeier se závodním vozem Typ C na závodním okruhu AVUS v jihozápadní části Berlína.
    Bernd Rosemeier se závodním vozem Typ C na závodním okruhu AVUS v jihozápadní části Berlína.| Zdroj: Welt.de
  • V roce 1937 postavil Auto Union dva aerodynamické závodní vozy typu C, nazvané Stromlinien-Rennwagen.
    V roce 1937 postavil Auto Union dva aerodynamické závodní vozy typu C, nazvané Stromlinien-Rennwagen.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Bernd Rosemeyer překonal v lednu 1938 s tímto vozem rychlostní rekord, když dosáhl rychlost 407 km/h.
    Bernd Rosemeyer překonal v lednu 1938 s tímto vozem rychlostní rekord, když dosáhl rychlost 407 km/h.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Typ C–D Bergrennwagen byl kombinací podvozku typu D a staršího motoru V16 z typu C.
    Typ C–D Bergrennwagen byl kombinací podvozku typu D a staršího motoru V16 z typu C.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Speciál pro závody do vrchu Auto Union Typ C-D měl dvojí montáž pneumatik na zadní poháněné nápravě.
    Speciál pro závody do vrchu Auto Union Typ C-D měl dvojí montáž pneumatik na zadní poháněné nápravě.| Zdroj: Auta5p.eu
  • Na přístrojové desce měly vozy Auto Union velký otáčkoměr s vyznačeným doporučeným rozsahem otáček.
    Na přístrojové desce měly vozy Auto Union velký otáčkoměr s vyznačeným doporučeným rozsahem otáček. | Zdroj: Auta5p.eu
  • Podle nových předpisů pro závody Grand Prix měl Typ D přeplňovaný motor V12 s objemem 3 litry.
    Podle nových předpisů pro závody Grand Prix měl Typ D přeplňovaný motor V12 s objemem 3 litry. | Zdroj: Audi
  • Za řidičem byla umístěna benzinová nádrž a za ní motor V12 s přívodem vzduchu k motoru postranním žebrováním a otvorem nad opěrkou hlavy řidiče.
    Za řidičem byla umístěna benzinová nádrž a za ní motor V12 s přívodem vzduchu k motoru postranním žebrováním a otvorem nad opěrkou hlavy řidiče.| Zdroj: Audi
Posledním závodním monopostem Auto Union s motorem V16 byl Typ C. Za volantem sedí Jacky Ickx.
Porsche vycházel u svého projektu P-Wagen z aerodynamického závodního vozu Benz Tropfenwagen z roku 1923.
Auto Union Typ A byl jednomístný monopost s motorem uprostřed a pohonem zadních kol.
Typ A měl před jezdcem malý větrný štítek a za hlavou jezdce opěrku umístěnou v nástavci splývajícím až k zádi.
Zadní kola poháněl kapalinou chlazený motor V16 s rozvodem OHC a mechanickým přeplňováním kompresorem Roots.
Hans Stuck s vozem Auto Union Typ A po vítězství na Velké ceně Československa v roce 1934 na brněnském Masarykově okruhu. Ferdinand Porsche stojí vlevo od Hanse Stucka.
Typ B z roku 1935 měl proti svému předchůdci delší rozvor (2 910 mm) a byl kratší (3 920 mm).
Motor V16 typu C měl objem 6 litrů a výkon 485 koní s jedním kompresorem a 520 koní se dvěma.
Motor umístěný uprostřed mezi nápravami měl výfuky vyvedené do stran.
Auto Union Typ C vyhrál v roce 1936 pět Velkých cen (čtyři Rosemeyer, jednu Varzi).
Typ C měl před zadní nápravou motor V16 s objemem 6 litrů. Se dvěma kompresory Roots dával 520 koní.
Od přídě až po záď měly závodní vozy Auto Union pořadí chladič, jezdec, benzinová nádrž a motor.
Bernd Rosemeier se závodním vozem Typ C na závodním okruhu AVUS v jihozápadní části Berlína.
V roce 1937 postavil Auto Union dva aerodynamické závodní vozy typu C, nazvané Stromlinien-Rennwagen.
Bernd Rosemeyer překonal v lednu 1938 s tímto vozem rychlostní rekord, když dosáhl rychlost 407 km/h.
Typ C–D Bergrennwagen byl kombinací podvozku typu D a staršího motoru V16 z typu C.
Speciál pro závody do vrchu Auto Union Typ C-D měl dvojí montáž pneumatik na zadní poháněné nápravě.
Na přístrojové desce měly vozy Auto Union velký otáčkoměr s vyznačeným doporučeným rozsahem otáček.
Podle nových předpisů pro závody Grand Prix měl Typ D přeplňovaný motor V12 s objemem 3 litry.
Za řidičem byla umístěna benzinová nádrž a za ní motor V12 s přívodem vzduchu k motoru postranním žebrováním a otvorem nad opěrkou hlavy řidiče.