Ze všeho nejdřív je potřeba v autě najít diagnostický konektor OBD II, ke kterému modul připojíme. Podle normy musí být snadno přístupný.|
Zdroj: Svět motorů
Umístěný musí být v interiéru, ve vzdálenosti maximálně 50 centimetrů od volantu. Ve velké části aut proto zásuvku najdete pod ním. Přímo pod hranou palubní desky ji po chvíli hledání nacházíme i my. Ve vozech některých značek však může být zásuvka umístěna i na druhé straně palubní desky nebo pod krytem ve středové konzole.|
Zdroj: Svět motorů
Po připojení modulu můžeme zapnout zapalování a spárovat ho s telefonem. Ještě předtím je však v diagnostické aplikaci na telefonu potřeba zvolit značku vozu a rok výroby, abychom modulu pomohli v komunikaci s vozem. V seznamu bluetooth zařízení na telefonu pak nacházíme jedno s názvem OBDII a po zadání základního kódu 1234 je připojujeme. Nyní už je vše připravené.|
Zdroj: Svět motorů
Námi zvolený OBDclick, který jsme náhodně vybrali z bezplatných možností v obchodě s mobilními aplikacemi, je přehledný a s jednoduchým ovládáním. Nevýhodou však může být, že je pouze v angličtině. Některé aplikace jiných vývojářů jsou však dostupné i v češtině – například Car Scanner. Všechny ale nabízejí totožné funkce, jejich ovládání je rovněž podobné. V hlavním menu jsou uvedené základní informace o autě. Vidět tu jsou aktuální otáčky, napětí baterie nebo teplota chladiva. Kromě toho tu je zobrazena i teplota vzduchu v sání. Máme tu několik možností – zejména diagnostiku a výkonová data.|
Zdroj: Svět motorů
V hlavním menu nás zajímá hned první tlačítko – diagnostika. Po jeho zmáčknutí na nás vyskočí další menu, které už umožňuje přístup k jednotlivým datům. Nejdřív se podíváme na provozní informace o vozidle, které díky modulu vidíme v reálném čase. Kromě dat zobrazených v hlavní nabídce tu najdeme informace například o tlaku v sání, teplotě katalyzátoru, hodnotě předstihu, napětí sondy lambda nebo třeba zatížení motoru.|
Zdroj: Svět motorů
Nás ale zaujaly hlavně údaje o kompenzaci poměru směsi v procentech. Právě ty už nám totiž napovídají, že je pravděpodobně něco špatně. Dlouhodobá hodnota je vysoká, což poukazuje na chudou směs, kterou musí počítač kompenzovat.|
Zdroj: Svět motorů
Po zhlédnutí dat v reálném čase přecházíme hned do následující volby – Error codes. Tím se dostáváme k výčtu chybových kódů zapsaných v paměti počítače. Nacházíme zde jen jediný kód P0171 s kupodivu českým, i když chybným popisem „systém příliš štíhlý, banka 1“. Do běžné řeči se dá přeložit jako příliš chudá směs. Naše podezření se tím potvrzuje.|
Zdroj: Svět motorů
Hledání na internetu prozrazuje, že kód P0171 není taková prkotina, v jakou jsme doufali. Příliš chudá směs totiž může mít několik příčin – od prasklin v systému sání přes porouchané senzory po vadné palivové vstřikovače. To už je nad naše domácí možnosti, takže vůz do autodílny zamíří co nejdříve.|
Zdroj: Svět motorů
Ze zvědavosti zkoušíme ještě poslední krok, který by modul měl umět – smazání chybových kódů. Během přípravy tohoto článku jsme se na několika místech dozvěděli, že mazání chyb je nespolehlivé. Smazání se údajně nemusí povést, dokonce prý může vypadnout spojení telefonu s modulem.|
Zdroj: Svět motorů
Nám se však podařilo bezproblémově a na první pokus. Aplikace předtím ještě varuje, že smazání kódu problém neřeší a vůz je třeba opravit. Chyba se jinak může kdykoli objevit znovu.|
Zdroj: Svět motorů
Malá šikovná krabička nabízející základní diagnostiku se dá pořídit od několika výrobců za pár stovek|
Zdroj: Svět motorů