Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 500 DOHC plochodrážní (1947)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Motor z motocyklu Jawa Robot (1937)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Wanderer K 500 (1928)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 600 Minor (1939)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Letadlový motor Jawa 1000 (1935)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
František Šťastný|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
František Juhan|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
František Juhan|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
František Šťastný|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
František Šťastný a Waldemar Matuška|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 OHV (1937)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 OHV plochodrážní (1935)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 OHV (1935)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 175 OHV (1939)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 DOHC (1940)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 600 DOHC (1947)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 500 OHC (1945)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 500 DOHC plochodrážní (1947)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 DOHC (1950)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 DOHC (1953). Jawa 250 DOHC Františka Šťastného skvěle ilustruje propojení sportu s propagací podniku – do té doby jezdily závodní stroje na 19palcových kolech, jenže v roce 1953 se rozhodlo o zavedení 16palcových ráfků do sériové výroby. A tak je dostaly i závodní stroje bez ohledu na nelibost jezdců.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 500 DOHC (1951)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 DOHC (1959). Třistapadesátky přinesly Jawě slávu. Přitom soutěžní Jawa 350 DOHC roku 1959 vznikla z nouze úpravou z dvouválcové dvěstěpadesátky jako konkurence pro výkonné čezety. Vyneslo jí to vavříny i na mezinárodních soutěžích.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 R (1959)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
CKB S 360 (1963)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 Z (1964)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 125 typ 670 (1966)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 typ 673 (1967)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 Junior (1967)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 typ 679A (1973)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 typ 672 (1978)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 420 motokros (1970)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 125 RS (1984)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Mali Jawa Supermono|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 350 OHC (2019)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 500 OHC (1950)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Kulomet vz.7/24|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Wanderer K 500 (1928)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa Athena (1991). Jawa Athena od designéra Václava Krále se s velkou slávou představila světu na autosalonu v roce 1991. Byla ovšem narychlo sestavena jako nefunkční, i budíky jsou jen namalované. Místo plánovaného čtyřtaktu je pod kapotou dvoutaktní jednoválcová dvěstěpadesátka.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 typ 593 Abraham (1992). Konkurenceschopný typ 593 Abraham dostal v roce 1992 jméno po svém tvůrci, konstruktérovi Vladimíru Abrahamovi. Deset vzorků bylo dokonce odesláno zahraničním prodejcům k předvádění zákazníkům, přesto se nakonec do výroby dostala značně ošizenější varianta sestavená pomocí dílů z již vyráběných strojů.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Motor z prototypu motocyklu Jawa 350 typ 637 (1971)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Motor závodního motocyklu Jawa 350 DOHC (1960)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Motor závodního motocyklu Jawa 350 DOHC (1956)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Motor prototypu cestovního motocyklu Jawa 350 OHC (1947)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Motor soutěžního motocyklu Jawa 250 OHV (1936)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Motor sériového cestovního motocyklu Jawa 350 OHV|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 DIN (1942)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 typ 564 (1958). Jawa 250/564 z roku 1958 vypadá jako klasická kývačka, ale od nádrže dál se skrývá zcela jiná konstrukce. Vznikla jako prototyp „skútrového motocyklu“, který měl představovat nový trend. Ale neujal se.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 175 typ 610 UŘ (1962)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 500 typ 824 Boxer (1984)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 500 typ 824 Boxer (1984)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 typ 822 (1984)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 250 typ 593 (1991)|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawa 420 typ 823 (1990). Už v 80. letech zahájila československá fabrika spolupráci s rakouským Rotaxem. Výsledkem byly závodní stroje a motorky pro doprovod delegací. V roce 1990 Jawa představila vlastní nadějný čtyřtaktní motor, který byl bohužel použit jen ve třech prototypech.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Prototypy kultovního péráku byly testovány už za války v převlečení za stroje okupantů. Dostaly šedou barvu Dunkelgrau a gumové nákoleníky z německých strojů DKW, ačkoliv jinak nenesou žádné označení výrobce. Originál věnovala fabrika muzeu už v roce 1946.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Prvním pokusem o stroj vlastní konstrukce byla v roce 1931 Jawa 350 SV. Měla elektrostartér a třístupňovou převodovku se šnekovým soukolím u zadního kola. Vzbudila velký zájem, ale bohužel by stála skoro stejně jako větší 500 SV, a proto se od výroby upustilo.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Prvním pokusem o stroj vlastní konstrukce byla v roce 1931 Jawa 350 SV. Měla elektrostartér a třístupňovou převodovku se šnekovým soukolím u zadního kola. Vzbudila velký zájem, ale bohužel by stála skoro stejně jako větší 500 SV, a proto se od výroby upustilo.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Prvním pokusem o stroj vlastní konstrukce byla v roce 1931 Jawa 350 SV. Měla elektrostartér a třístupňovou převodovku se šnekovým soukolím u zadního kola. Vzbudila velký zájem, ale bohužel by stála skoro stejně jako větší 500 SV, a proto se od výroby upustilo.|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Výstavou nás provedl kurátor motocyklových sbírek a ředitel dopravní haly Arnošt Nezmeškal, který má historii každého stroje v malíku a sám je nadšeným jezdcem|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
V téhle přilbě spadl František Šťastný na tréninku Tourist Trophy v roce 1966, když se mu ve 200 km/h zadřel motor. Utrpěl vážný otřes mozku, ale kupodivu žádnou zlomeninu. Utekl z nemocnice a v závodě ještě skončil jako čtvrtý!|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Jawy v Národním technickém muzeu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek