Za jedenáct let David ujel na stroji přes pětadvacet tisíc kilometrů|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Čtyřicetikoňový motor má jen 57 Nm, pro pohyb s lodičkou to ale bohatě stačí|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Pohon přípojného vozíku se zapíná ručně pákou, ale smí se to jen v měkkém terénu|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Všechny brzdy jsou dnes Brembo, na sidecaru se používá hlavně nožní, která má větší účinnost|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Ural T TWD|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Lopatka a náhradní kolo se dodávají se strojem jako standardní součást|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
V Rusku se motocykly se sidecarem používají jako nákladní vozidla, hodí se proto bytelná zahrádka|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Sedlo k dlouhým jízdám zrovna nevybízí, kupodivu je ale celkem pohodlné a odpružené|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek
Do spáry mezi podlahou lodičky a její karoserií pravidelně mladý majitel vtlačuje vosk, protože jde o oblíbené místo koroze|
Zdroj: Svět motorů/Jiří Pekárek