Malý volant v klíně, nad ním přístroje a uprostřed všeovládající 9,7“ displej – Peugeotův kontroverzní i-Cocpit, zde v honosnější verzi GT. Přístrojový štít je už od letošního roku digitální. Vadí zbytečné samoúčelnosti: otáčkoměr s obrácenou stupnicí, kovová hlavice páky, co v mrazech mrazí a v létě pálí.|
Zdroj: Svět motorů
Pětistupňové převodovky pro slabší motorizace zmizely po faceliftu v roce 2017. Vždy přinášejí vyšší hlučnost – buď kvůli krátkým převodům (u benzinových tříválců), nebo naopak velmi dlouhým při chybějícím dvouhmotovém setrvačníku (slabší diesely 1.6 HDi 92 a BlueHDi 100).|
Zdroj: Svět motorů
Za masážní funkci předních sedadel (jen pulzuje bederní opěrkou) si šlo připlatit od výbavy Allure. Sportovní sedadla mohla být kombinovaná (alcantara/ekokůže), nebo trvanlivější celokožená.|
Zdroj: Svět motorů
Automaty jsou tu nejpoctivější možné, s měničem momentu. Tento mechanický volič patří starší skříni EAT6, osmikvalt EAT8 má už elektronický. Tlačítko Sport u tzv. paketu Driver Sport (sériově od GT) změní nastavení posilovače, budíků i plynu, ale také aktivuje nevěrohodně odporný umělý „sportovní“ zvuk.|
Zdroj: Svět motorů
Tříválce mají rozvodový řemen v oleji, u kusů před faceliftem s vysokým rizikem rozleptání a následným ochromením mazání vydrolenou gumou. Dnes s originální rozvodovou sadou dostanete řemen kvalitní, proto je lepší dát vlastních 10 000 Kč do včasné výměny než přiotrávit motor a pak se modlit, zda výrobce proplatí opravu.|
Zdroj: Svět motorů
Zavazadelník kombi SW nabídne 610 litrů, stejně jako u minulé octavie. U peugeotu ovšem na úkor místa na zadních sedadlech. Háček na tašku by neškodil. Před faceliftem bývala standardem dojezdová rezerva.|
Zdroj: Svět motorů
Přepracovaná přední náprava zbavila model rázů do volantu i náchylnosti k vibracím. Čepy půjdou snadno výměnit, zatím se řeší spíš jen tyčky stabilizátoru. Brzdové kotouče civilních verzí vydrží průměrnému řidiči 80 000 km.|
Zdroj: Svět motorů
S novou platformou přišla i nová zadní torzní příčka, naopak k vibracím náchylnější. Zde ještě verze s klasickou ruční brzdou, případná elektrická má motorky na třmenech (dle servisů bez potíží).|
Zdroj: Svět motorů
U dieselů BlueHDi před faceliftem (do 2017) se AdBlue doplňovalo ze zavazadelníku a jeho nádržka na 17 litrů vydržela řadě majitelů po celý rok. Mladší modely už mají hrdlo venku pod zvětšenými dvířky, ale s normou Euro 6.2 také násobně vyšší spotřebu močoviny.|
Zdroj: Svět motorů
Nejostřejší GTi „by Peugeot Sport“ (zde s dvoubarevným lakem Ultimate/Perla Nera) s polozávodně vytuněným 1.6 THP je extremista i na poměry hot-hatch. Tvrdá, zběsilá předokolka, se svým diferenciálem Torsem na mokru i docela záludná.|
Zdroj: Svět motorů
Peugeot 308|
Zdroj: Svět motorů
Po 90 000 km ubyla jen asi polovina množství aditiva pro FAP filtr (Eyolys). U 1.6 BlueHDI tedy jedna náplň skutečně vydrží přibližně na 180 000 km, tedy na celou „papírovou“ životnost filtru.|
Zdroj: Svět motorů
Díky velké kapacitě filtru FAP nemusejí tyto motory regenerovat příliš často. Průměry kolem 1000 km mezi regeneracemi jsou běžné.|
Zdroj: Svět motorů
Slabší 1.6 BlueHDi 100 s pětikvaltem je trochu rumpál, ale spotřebu má nádhernou. S lehčí nohou jezdí za 4 l, stejně jako mladší patnáctistovka.|
Zdroj: Svět motorů
Denní svícení LED mají i základní verze. Dvouparabolové halogeny také nesvítí špatně a k jejich žárovkám je dobrý přístup.|
Zdroj: Svět motorů
Peugeot 308|
Zdroj: Svět motorů
Jen základní výbava Access neměla dotykový displej, zde ještě vše obsloužíte konvenčními ovladači. Loketní opěrka tu v originálu nebyla.|
Zdroj: Svět motorů