Alfa Romeo Giulia| Zdroj: acz Specifikací není tolik jako u německých aut, ale hezké varianty se najdou. Na snímku interiér verze Veloce z roku 2017.| Zdroj: Svět motorů Akumulátor je umístěn vzadu pro lepší rozložení hmotnosti. Byly s ním i určité zážitky, když výrobce u některých kusů neutáhl kabely a majitelé pak pobíhali kolem auta zcela bez „šťávy“.| Zdroj: Svět motorů Jednou z nejčastějších závad verzí vyrobených do roku 2019 je praskající displej. Projev závady urychlují různé lihové čističe.| Zdroj: Svět motorů Motor 2.0 Turbo MultiAir| Zdroj: Svět motorů Motor 2.9 V6 QV| Zdroj: acz Motor 2.2 JTDm| Zdroj: Svět motorů Kapota verze QV je nejen karbonová, ale obsahuje funkční průduchy pro odvod horkého vzduchu z motoru. Snad se to časem projeví třeba na lepší spolehlivosti elektrických svazků, které se u výkonných aut obvykle teplem rozpadají.| Zdroj: acz Manuální převodovky jsou Getrag MT 6I300 pro diesel a ZF 6S-53 pro verzi QV. Obě byly dva roky po uvedení modelu staženy z nabídky.| Zdroj: Svět motorů Volič jízdních režimů DNA je u obyčejných verzí spíš taková hračka. U ostrého QV s aktivním diferenciálem a elektronicky regulovanými tlumiči však opravdu zásadně mění charakter auta.| Zdroj: Svět motorů Karbonová sedadla Sparco stála u nového vozu 97 000 Kč. Pokud chcete jezdit na okruhu, je to povinný příplatek. Bohužel se musí obejít bez vyhřívání.| Zdroj: acz Karbonová sedadla Sparco stála u nového vozu 97 000 Kč. Pokud chcete jezdit na okruhu, je to povinný příplatek. Bohužel se musí obejít bez vyhřívání.| Zdroj: acz Mechanik a specialista na italské vozy Tomáš Kovačík ukazuje typické poškození výsuvného předního karbonového spojleru verze QV. Toto je čistě estetické, které není potřeba řešit.| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Zadní difuzor u QV vypadá jako hloupá frajeřina, je však součástí funkční aerodynamiky a zásadně zesiluje přísavný efekt dokonale zakrytovaného podvozku| Zdroj: acz Jelikož nelze vyrobit čtyřpístový třmen s ráčnou pro parkovací brzdu, má vrcholné provedení QV vzadu třmeny netypicky hned dva| Zdroj: Svět motorů Zajímavostí vozu je startování tlačítkem na volantu. Když do auta vlezete poprvé, chvíli hledáte, kde nahodit motor.| Zdroj: acz Největšímu zájmu kupujících se těší verze Veloce – benzinové či dieselové čtyřkolky s automatem| Zdroj: Svět motorů Zcela základní verze Giulia se u nás téměř nevyskytuje. Běžným základem je model Super na snímku.| Zdroj: Svět motorů Přední náprava je lichoběžníková s vysokou těhlicí. Zajišťuje perfektní vlastnosti při dynamické jízdě – zejména pokud úsilí ladičů nesabotují dojezdové pneumatiky run-fl at.| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Alfa Romeo Giulia| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Po sundání krytu a sání je dobře vidět umístění olejového filtru, k němuž se tak na rozdíl třeba od dieselových verzí velmi dobře může| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Kapota je opravdu karbonová, byť zvenku normálně lakovaná. Uvnitř je však vidět nejen ušlechtilý materiál, ale i systém průduchů odvádějících horký vzduch po odstavení vozu.| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Při prohlídce vozu zespodu Janek ukazuje vstup vzduchu pro chlazení zadního aktivního diferenciálu. Je nutný, v lamelových spojkách vzniká nemálo tepla.| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Pokud auto jezdí přes 300 km/h, není vzorné zakrytování podvozku žádným rozmarem, ale skutečnou aerodynamickou nutností| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Alfa Romeo Giulia| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Je málo automobilů, které by více lákaly k usednutí. Zde provedení s příplatkovými karbonovými sedačkami Sparco.| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Sportovní vozy stárnou rychleji, a tak 77 000 km není zrovna málo. Překvapilo nás však, jak tuhé auto i po této porci stále je.| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Alfa Romeo Giulia| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík Alfa Romeo Giulia| Zdroj: Svět motorů/Martin Vaculík
