Bílá metalíza byla prozřetelnou volbou, nejlépe maskuje škrábance, které na měkkém laku snadno vznikají. Pod předním nárazníkem jsme naměřili světlost jen 13 cm, takže s výlety mimo asfalt opatrně.| Zdroj: Svět motorů I přes sportovně schované zadní kliky dveří působí karoserie spíš těžkopádným dojmem, každá kola na ní vypadají malá. Relativně smutná byla i paleta laků, v níž zákazníkům scházelo víc teplejších odstínů.| Zdroj: Svět motorů Faceliftové modely, uvedené po podzimu 2018, poznáte podle tlustého chromového kníru mezi předními světlomety a většinou už nepocházejí z Mexika, ale domácího Japonska. Modernizace přinesla vylepšené odhlučnění, a dokonce i vyšší světlou výšku (až 185 místo dřívějších 170 mm).| Zdroj: Svět motorů Tři spojené výdechy ventilace před spolujezdcem myslela Honda dobře, ale naživo vypadají hůř než na obrázku. Naopak potěší široká sedadla (po faceliftu s vylepšeným bočním vedením), dobrý výhled z vozu i festovní zpracování. Na snímku vrcholná výbava Executive s čalouněním látka/kůže a bezklíčovým startováním.| Zdroj: Svět motorů Multimediální systém Honda Connect je už funkčně i graficky za zenitem. Android Auto v něm dosud rozchodit nešlo, zrcadlení telefonu jen někdy.| Zdroj: Svět motorů Odezva displeje je pomalá, navigaci při zadávání cíle nestačí ulice a tvrdě se dožaduje čísla popisného – když ho neznáte nebo ho děravý seznam nenabídne, musíte zdlouhavě vybírat cíl bodem z mapy. Alespoň že zadní kamera (pokud ji vůz má) má pěkně ostrý obraz.| Zdroj: Svět motorů Trochu nešťastné a na pozornost náročnější je ovládání klimatizace dotykovým panelem. Má je dokonce i chudší, jednozónová varianta základní výbavy Comfort.| Zdroj: Svět motorů Všechny motory už nesou plaketku Earth Dreams Technology, která by vás měla připravit na to, že éra blbuvzdorných motorů už u Hondy skončila. I tahle atmosférická jednotka 1.5 i-VTEC/96 kW už má přímé vstřikování benzinu a pro ryzí městský provoz se moc nehodí.| Zdroj: Svět motorů O zakarbonovaných motorech zatím slyšet není, ale pohled do sazemi „zahnojeného“ výfuku (u starší verze bez fi ltru GPF) naznačuje, že to může být jen otázkou času.| Zdroj: Svět motorů Prostoru je i vzadu habaděj, pouze posuvné střešní okno vrcholné verze Executive ubírá místo nad hlavou. Sklon i výška zadních sedáků zaručují pohodlné podepření celých stehen. Středové výdechy ventilace sem ale nevedou ani v nejlepší výbavě.| Zdroj: Svět motorů Zadní sedadla Magic Seats byla už v základní výbavě a je to velice praktická věc, umožňující přepravovat vysoké předměty, které by se do kufru nevešly. Takto máte k dispozici skutečně celou výšku kabiny, protože palivová nádrž je v místě pod předními sedadly.| Zdroj: Svět motorů Magická sedadla potěší i důmyslnou kinematikou sklápění, kdy se sedák sesune směrem dolů a na něj dosednuté opěradlo vytvoří dokonale rovné prodloužení ložné plochy kufru. Ten má v základu podle varianty objem 448 až 470 l. Defekt musíte řešit lepicí sadou, předražené dojezdové kolo z nabídky příslušenství skoro nikdo neobjednával.| Zdroj: Svět motorů Rychlé HR-V Sport s motorem 1.5 Turbo/134 kW vypadá nejefektněji, ale do nabídky přišlo pozdě a u nás se prodalo jen pár kusů. Naštěstí většinou s manuálem, s volitelnou skříní CVT přišlo o jiskru.| Zdroj: Svět motorů Před faceliftem nabízela světlomety LED pouze verze Executive, a to ještě v tomto polovičatém provedení s halogenovým dálkovým světlem. Nicméně svítí dobře. Po faceliftu se už změnily na plné LED a nabídla je i nová výbava Sport. Naopak velmi mizerná jsou světla předfaceliftových variant Comfort a Elegance s jednoduchými parabolovými světlomety a žárovkami H4. Pozdější halogeny s projektorem už byly trochu lepší.| Zdroj: Svět motorů Nejnižší úroveň Comfort ještě měla klasické tlačítkové rádio, které může leckomu vyhovovat víc. Bluetooth i vstup USB má taky, a pokud máte dobrou navigaci ve smartphonu, koupíte přísavku na sklo a ve výsledku jste připraveni na cesty lépe než s connectem.| Zdroj: Svět motorů Teploměr vody tu chybí a pohyb v menu palubního počítače je u hondy tradičně složitější. Evropské verze s připomínáním servisních intervalů zohledňují počet studených startů, takže výměnu motorového oleje ve zkráceném intervalu umějí doporučit i samy.| Zdroj: Svět motorů U modelu Executive sériové střešní okno ne každý potřeboval, na druhou stranu je skutečně plnohodnotné, s elektricky posuvným sklem i roletou. A nevrže.| Zdroj: Svět motorů Kdo tohle vymyslel? Ano, je fajn mít hezky schované konektory. Ale ne zas tak, abyste museli zastavit a vlézt pod středový tunel, když se k nim chcete připojit…| Zdroj: Svět motorů Honda HR-V| Zdroj: Svět motorů Žádná razítka z brambory, ale poctivě vedená servisní knížka ověřitelná v tuzemském servisu. U HR-V nabízených v českých bazarech jde naštěstí téměř o pravidlo, v tomto ohledu bude riziko minimální.| Zdroj: Svět motorů V přední nápravě už rachotily tyčky stabilizátoru, což se kolem 100 000 km běžně stává. Vůlemi v čepech HR-V obecně netrpí, koroze na podvozku je ale na náš vkus až moc.| Zdroj: Svět motorů Elektrickou parkovací brzdu mají všechny verze, rychlý servomotorek na třmenech funguje spolehlivě| Zdroj: Svět motorů Nádrž najdete netypicky pod předními sedadly a je odspodu dobře zakrytovaná. Výfuk jí musí uhýbat esíčkem k pravému prahu.| Zdroj: Svět motorů Lépe vybavené verze mají příjemné textilní výplně dveří, které se však proklatě špatně čistí| Zdroj: Svět motorů Chytře je vymyšlený držák pohárků, jehož falešné dno lze protlačit větší láhví. Naopak malý lehký kelímek jím nepropadne, takže ho máte pěkně při ruce.| Zdroj: Svět motorů Převodovka CVT se hodí do pomalých kolon v Tokiu, Středoevropan má ale dost důvodů ji nenávidět. Zvlášť pokud není spojena s pružným motorem. Pro zajímavost: režim D nechá v městských 50 km/h padnout otáčky až k volnoběhu, mód S přibližně k 1500 min-1.| Zdroj: Svět motorů
