Buick Wildcat (1953–1955): Divoké kočky Harleye Earla

2/16
Zavřít
  • Druhou „divokou kočkou“ s laminátovou karoserií byl koncept Buick Wildcat II z roku 1954.
    Druhou „divokou kočkou“ s laminátovou karoserií byl koncept Buick Wildcat II z roku 1954.| Zdroj: Karel Haas
  • Na konceptu Buick XP-300 z roku 1951 se nejvíce podílel Charlie Chayne. Používal stejný motor jako koncept Le Sabre.
    Na konceptu Buick XP-300 z roku 1951 se nejvíce podílel Charlie Chayne. Používal stejný motor jako koncept Le Sabre.| Zdroj: Karel Haas
  • Roadster Le Sabre, inspirovaný proudovými stihačkami, byl plně funkční a Harley Earl jej používal dva roky pro osobní potřebu.
    Roadster Le Sabre, inspirovaný proudovými stihačkami, byl plně funkční a Harley Earl jej používal dva roky pro osobní potřebu.| Zdroj: Flickr
  • Dvoumístný koncept Buick Wildcat navržený Harleyem Earlem měl sklolaminátovou karoserii.
    Dvoumístný koncept Buick Wildcat navržený Harleyem Earlem měl sklolaminátovou karoserii.| Zdroj: Karel Haas
  • Koncept Wildcat svými tvary (například oválnou konkávní maskou chladiče a umístěním světlometů) připomínal předcházející koncept XP-300.
    Koncept Wildcat svými tvary (například oválnou konkávní maskou chladiče a umístěním světlometů) připomínal předcházející koncept XP-300.| Zdroj: conceptcarz.com
  • Vzadu měl Buick Wildcat zvýšené konce blatníků s velkými sdruženými svítilnami a obrovské, nahoru vyklápěné víko kufru se dvěma svislými „ploutvemi“.
    Vzadu měl Buick Wildcat zvýšené konce blatníků s velkými sdruženými svítilnami a obrovské, nahoru vyklápěné víko kufru se dvěma svislými „ploutvemi“.| Zdroj: conceptcarz.com
  • Původní zbarvení studie Wildcat II bylo hnědé, nyní má exemplář vystavený v muzeu Sloan světle modrou barvu.
    Původní zbarvení studie Wildcat II bylo hnědé, nyní má exemplář vystavený v muzeu Sloan světle modrou barvu.| Zdroj: Wikipedia
  • Odvážně tvarovaný roadster měl revolučně řešené přední blatníky, otevírající pohled na celá přední kola a část jejich zavěšení.
    Odvážně tvarovaný roadster měl revolučně řešené přední blatníky, otevírající pohled na celá přední kola a část jejich zavěšení.| Zdroj: reddit.com
  • Také interiér konceptu Wildcat II se dvěma samostatnými sedadly byl originální a ladil s barvou vozu.
    Také interiér konceptu Wildcat II se dvěma samostatnými sedadly byl originální a ladil s barvou vozu. | Zdroj: conceptcarz.com
  • Zadní světla byla umístěna v horní části zadních blatníků a zrcadlila se v širokých chromovaných pásech pod nimi.
    Zadní světla byla umístěna v horní části zadních blatníků a zrcadlila se v širokých chromovaných pásech pod nimi.| Zdroj: americantorque.com
  • Výfuky byly vyvedeny podobně jako u Wildcatu I, svislé ploutvičky byly ale nahrazeny lištami.
    Výfuky byly vyvedeny podobně jako u Wildcatu I, svislé ploutvičky byly ale nahrazeny lištami.| Zdroj: conceptcarz.com
  • K pohonu konceptu Wildcat II sloužil vidlicový osmiválec s rozvodem OHV a výkonem 220 k (162 kW).
    K pohonu konceptu Wildcat II sloužil vidlicový osmiválec s rozvodem OHV a výkonem 220 k (162 kW).| Zdroj: americantorque.com
  • Poslední z řady konceptů Wildcat se na putovní výstavě Motorama objevil v roce 1955. Wildcat III byl čtyřmístný.
    Poslední z řady konceptů Wildcat se na putovní výstavě Motorama objevil v roce 1955. Wildcat III byl čtyřmístný.| Zdroj: oldconceptcars.com
  • Po stranách široké a nízké mřížky chladiče byly umístěny seříznuté „náboje“ nárazníků s parkovacími a směrovými světly.
    Po stranách široké a nízké mřížky chladiče byly umístěny seříznuté „náboje“ nárazníků s parkovacími a směrovými světly.| Zdroj: Flickr
  • Panoramatické přední okno konceptu Wildcat III bylo částečně tónované a mělo skoro svislé chromované sloupky.
    Panoramatické přední okno konceptu Wildcat III bylo částečně tónované a mělo skoro svislé chromované sloupky.| Zdroj: conceptcarz.com
  • Studie Buick Wildcat III z roku 1955 měla červenou laminátovou karoserii a kožený interiér stejné barvy.
    Studie Buick Wildcat III z roku 1955 měla červenou laminátovou karoserii a kožený interiér stejné barvy.| Zdroj: conceptcarz.com
Druhou „divokou kočkou“ s laminátovou karoserií byl koncept Buick Wildcat II z roku 1954.
Na konceptu Buick XP-300 z roku 1951 se nejvíce podílel Charlie Chayne. Používal stejný motor jako koncept Le Sabre.
Roadster Le Sabre, inspirovaný proudovými stihačkami, byl plně funkční a Harley Earl jej používal dva roky pro osobní potřebu.
Dvoumístný koncept Buick Wildcat navržený Harleyem Earlem měl sklolaminátovou karoserii.
Koncept Wildcat svými tvary (například oválnou konkávní maskou chladiče a umístěním světlometů) připomínal předcházející koncept XP-300.
Vzadu měl Buick Wildcat zvýšené konce blatníků s velkými sdruženými svítilnami a obrovské, nahoru vyklápěné víko kufru se dvěma svislými „ploutvemi“.
Původní zbarvení studie Wildcat II bylo hnědé, nyní má exemplář vystavený v muzeu Sloan světle modrou barvu.
Odvážně tvarovaný roadster měl revolučně řešené přední blatníky, otevírající pohled na celá přední kola a část jejich zavěšení.
Také interiér konceptu Wildcat II se dvěma samostatnými sedadly byl originální a ladil s barvou vozu.
Zadní světla byla umístěna v horní části zadních blatníků a zrcadlila se v širokých chromovaných pásech pod nimi.
Výfuky byly vyvedeny podobně jako u Wildcatu I, svislé ploutvičky byly ale nahrazeny lištami.
K pohonu konceptu Wildcat II sloužil vidlicový osmiválec s rozvodem OHV a výkonem 220 k (162 kW).
Poslední z řady konceptů Wildcat se na putovní výstavě Motorama objevil v roce 1955. Wildcat III byl čtyřmístný.
Po stranách široké a nízké mřížky chladiče byly umístěny seříznuté „náboje“ nárazníků s parkovacími a směrovými světly.
Panoramatické přední okno konceptu Wildcat III bylo částečně tónované a mělo skoro svislé chromované sloupky.
Studie Buick Wildcat III z roku 1955 měla červenou laminátovou karoserii a kožený interiér stejné barvy.