Většina vozů Allard K1 se obešla bez nárazníků. První kusy měly ručkové ukazatele směru umístěné před dveřmi.
|
Karel Haas
Allard K1 s nataženou plátěnou střechou a malými bočními okny nad dveřmi.
|
hymanltd.com
Allard K2 dostal novou, méně nápadnou masku chladiče a po stranách kapoty trojice větracích otvorů.
|
Wheelsage.org
Vzadu měl Allard K2 zavazadlový prostor s víkem otevíraným nahoru.
|
Wheelsage.org
Na leštěné palubní desce dominoval velký rychloměr a otáčkoměr.
|
Wheelsage.org
Cestovní verze Allardu K2 měla jednodílné přední okno a masivní dělené chromované nárazníky.
|
Karel Haas
Krásný exemplář Allardu K2 je k vidění v automobilovém muzeu Pantheon ve švýcarské Basileji.
|
Karel Haas
V roce 1952 upravil Allard modernější model Palm Beach na typ K3 a pokusil se tím nabídnout zákazníkům civilnější verzi k modelům J2.
|
Wheelsage.org
Allard K3 měl blatníky zapuštěné do boků a přední okno rozdělené středovou příčkou.
|
Wheelsage.org
Allard K3 měl palubní desku potaženou dřevěnou dýhou a tříramenný sportovní volant.
|
Wheelsage.org
Některé vozy Allard K3 měly pod kapotou motor Chrysler Hemi FirePower V8 s objemem 5,4 litru.
|
Wheelsage.org
Allard K3 používal karoserii modelu Allard Palm Beach bez větších změn. Palm Beach poháněly řadové čtyřválce a šestiválce Ford.
|
Karel Haas
Jedinou výraznější změnou K3 proti modelu Palm Beach bylo dělené přední okno.
|
Wikipedia
Roadster Allard K3 s motorem Chrysler Hemi FirePower V8 se prodal v aukci za 250 tisíc dolarů.
|
hymanltd.com
Poslední ukázkou konstruktérských schopností Sydneyho Allarda byl dragster s motorem Chrysler Hemi, postavený v roce 1960.
|
nationalmotormuseum.org.uk