Michal Dokoupil: Levná dovolená? Do Norska s elektromobilem!| Zdroj: auto.cz 
S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Viditelnost během naší návštěvy Nordkappu byla nulová, nápis na stěně pokladny ale poskytuje možnost udělat si fotku auta i s důkazem. Velké parkoviště bylo plné karavanů a dalších vozů, za osobní vůz se platí 125 NOK (asi 270 Kč). Mnohdy bývá označován jako nejsevernější místo pevninské Evropy, to je ale ve skutečnosti o pár desítek kilometrů dále, na mys Kinnarodden se však musí jít celý den pěšky. Nordkapp leží na ostrově, s pevninou je propojený podmořským tunelem a tak se z něj snadněji stala turistická destinace.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Nabíjecí stojany v Norsku velmi často vypadají takto a platí to zejména pro síť Kople, kterou jsme využívali nejčastěji. V přístřešku připomínajícím zásuvku je obvykle jeden ultra rychlý stojan, jeden 50kW a jeden AC, a mnohdy stojí na hezkých místech, jako třeba tento ve městě Honningsvåg, jen 22 kilometrů od Nordkappu. Větší nabíjecí huby mají naopak většinou alespoň šest samostatných stojanů UFC. I na severu je jich opravdu spousty, a jezdit se tak dá v podstatě bez plánování.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Ačkoliv se Norsko v počtu nehod řadí mezi nejbezpečnější místa světa, stejně jsme jich pár viděli a do jedné se téměř dostali. Na dlouhém rovném přehledném úseku si řidič karavanu nevšiml, že se před nim vytvořila malá kolona, a zareagoval na poslední chvíli strhnutím volantu do protisměru. Zrovna v moment, když jsme tam projížděli my. Manévr už však vykonal pozdě, takže stejně naboural do před ním stojícího mopedauta Ligier, který odhodil mimo cestu, my jsme se naštěstí vyhnuli. Chlapec z malinkého ligieru bez airbagu vyvázl pouze se silným šokem.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Tesla v poslední době zpřístupnila většinu evropských superchargerů i vozům ostatních značek. Není na to potřeba žádná redukce a nabíjení se pouští snadno přes mobilní aplikaci Tesla, kde se spáruje platební karta. Ceny se v Norsku pohybují od 10 do 12 Kč dle denní doby a mnohdy také stojí na hezkých místech, jako tento supercharger v Reine na Lofotech.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Cestování elektromobilem po Norsku se ukázalo jako naprostá pohoda. Mnohem větší respekt si tak zaslouží Němec, který se na úplný sever vydal v historickém traktoru Deutz i s karavanem.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil V2L, tedy napájení spotřebičů z trakční baterie, je poněkud opomíjenou funkcí. MG4 ji má ve standardní výbavě (výkon 3600 W) a během cest se nám velmi hodila.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Kromě nabíjení baterií také třeba k vaření čaje z běžné varné konvice.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Infrastruktura může být turistickou atrakcí. Toto je Lærdal, se 24,51 km nejdelší silniční tunel světa. Na dvou místech uprostřed je nasvícený a jsou zde odpočívadla, kde se může zastavit a vystoupit z vozu. Průjezd je zadarmo, podobně jako ve většině norských tunelů (placené jsou zadarmo pro EV). Menší tunely mají často jeden pruh a co pár desítek metrů místo pro vyhýbání. Ty na severu zase dostaly automatické brány na obou koncích, aby se v zimě zamezilo zamrzání prosakující vody na vozovce.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil I v takto vyspělé zemi jsme ale občas potkali třeba stádo koz, nebo velmi často také ovce. Menší silnice totiž často vedou přes jejich pastviny, což se pozná přejetím ohradníku v silnici. V takových úsecích se opravdu nedá jezdit rychle, protože ovce na silnicích rády odpočívají a tichounkého elektromobilu se žádná místní zvířata nebojí.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Sobi se ve Skandinávii opravdu rádi procházejí po silnicích, je proto důležité mít se vždy na pozoru.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Ani řidiči spalováků se bát nemusí, čerpacích stanic je zde stále spousta, často jako samoobslužné stojany na parkovištích obchodů. Ceny ovšem lidové nejsou, pohybují se v rozmezí 42–52 Kč za benzin a o 1-2 Kč levněji za naftu.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Mnohé benzinky však již ke standardním stojanům s palivy přidávají i nabíjecí stojany, což často mate řidiče z ne tak rozvinutých částí Evropy| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil I takto jednou může vypadat infrastruktura u nás. U maloměstské prodejny Rema 1000, což je norská obdoba Lidlu, jsme potkali třeba takovýto nabíjecí kout se 360kW, třemi 300 kW, 200 kW a 150 kW stojany a ještě do počtu i třemi 50 kW. Cena za neregistrované nabíjení na stojanu UFC je zde mimochodem 9 Kč/kWh, na což upozorňuje podobný totem jako na čerpací stanici.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Přes léto za polárním kruhem vůbec nezapadá slunce, takto to vypadá v severním Finsku v jednu ránu. Západ slunce zde plynule přejde ve východ, noční jezdění je tedy opravdu fotogenické. Zde navíc na krásných, udržovaných a prázdných cestách, kde desítky až stovky kilometrů nepotkáte jediné auto.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Na severu Skandinávie žijí také některé menšiny s vlastní kulturou a jazyky. Vedle známých Sámí (Laponci) jsou to také Kvenové. Dopravní značení je tak na severu obvykle dvou a více jazyčné, zde například vedle fi nštiny i v kvénštině.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil I v červnu je nutné ve vyšších polohách počítat se sněhem, místy dokonce obrovskými závějemi. Silnice jsou však prohrnuté téměř bez výjimky a zimní pneumatiky nejsou potřeba ani v horách.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Hlavně na severu vypadá norský venkov často jako ten americký. Dřevěné domky podobné těm americkým mají obvykle stožár s vlajkou a mnohdy také odložené vraky amerických (či japonských) vozidel na pozemku.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Že nelze mít zásuvku na každém parkovacím místě na sídlišti? Opak dokazují finská města, kde je toto realitou už desítky let, paradoxně kvůli spalovacím vozům. Kvůli nízkým zimním teplotám zde mají auta přídavné elektrické vyhřívání napájené z 220V zásuvek, které jsou zde opravdu všude. Současné nabíjení mnoha elektromobilů by asi nezvládly, majitelé elektromobilů si však své zásuvky nechávají často modernizovat.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Po celém Norsku je možné narazit na venkovní sušárny ryb, na kterých visí celé ryby, nebo jejich hlavy. Kromě produkce třeba lutefisku jde o velký vývozní artikl zejména do afrických zemí. Tzv. stockfish je obzvláště populární třeba v Nigérii, a většina se ho tam vozí právě z Norska. Známý je také norský losos, který se pěstuje v takovýchto sádkách na volném moři. Mimochodem populární suši s čerstvým lososem vzniklo jako norským státem placený marketingový projekt v 80. letech, s cílem zpopularizovat lososa jako norský exportní artikl.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Trollstigen, neboli stezka trollů, je klikatá silnice vedoucí k horskému průsmyku, ze které se stala další z turistických atrakcí. Úzká cesta s ostrými zatáčkami, kolem které padá několik velkých vodopádů, je od letošního jara uzavřená pro auta. Nedařilo se totiž vyřešit problém s kameny padajícími na auta. Projít pěšky, jako jsme to udělali my, si ji ale stále můžete, to už bezpečnostní riziko zřejmě není.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Silniční odpočívadla mají v Norsku obecně hezká, v některých oblastech to až přehání. Ve středním Norsku často narazíte na gril i se zásobou dřeva a kytkami na stolcích.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Bílé písečné pláže se světle modrou vodou připomínají tropické destinace, voda ani za polárním kruhem není tak ledová, jak by se dalo čekat| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Jak užitečná je rekuperace v elektromobilu? Dobře je to vidět na následujících fotkách. Po sjezdu z hor do údolí nám i po 40 kilometrech na displeji svítila záporná spotřeba.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil Po přejetí jiného horského úseku se nám ukázalo, že jsme spotřebovali celkově 33 kWh, 21 kWh jsme si ale získali zpět rekuperováním.| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil S MG4 po Skandinávii| Zdroj: Svět motorů/Michal Dokoupil
