Výroba střešních boxů: Jak se peče rakvička?| Zdroj: acz Jednotlivé komponenty střešního boxu| Zdroj: acz Třísetkilogramová hliníková forma na vytvarování boxu je běžně skryta očím uvnitř lisovacího stroje| Zdroj: acz Kromě pružin do vzpěr a vložek zámků vzniká celý box v jedné továrně. Takto se například lisují drobné plastové díly.| Zdroj: acz Výsledný tvar vyřezává fréza na dřevěném kopytě, které vyšlo z rukou modeláře| Zdroj: acz Výběrem materiálu vše začíná. Na víko největšího boxu XX-Line se používají bílé půl centimetru silné desky.| Zdroj: acz Nový lisovací stroj si umí desku sám podat z hromady, přesto obsluha ještě kontroluje její správné usazení. Poté už ke stroji nikdo nemůže a chrání ho bezpečnostní závora.| Zdroj: acz Shora i zespodu se k desce přitisknou halogenové ohřívací plochy o příkonu 260 kW a následuje dvouapůlminutový proces temperování.| Zdroj: acz Jakmile se deska ohřeje na 175 stupňů, proud vzduchu přetvaruje budoucí box. Kdyby to hned udělala forma, byl by plast v rozích zeslabený.| Zdroj: acz Výsledný tvar vylisuje kopyto nahřáté na 80 °C. Následně je výrobek zchlazen na padesát stupňů. Proč ne méně? Aby se forma nemusela víc přihřívat.| Zdroj: acz Před dalším opracováním musí plast ve skladu čtyřiadvacet hodin chladnout, materiál se totiž může smrštit.| Zdroj: acz Po usazení na dřevěné kopyto ořeže fréza fi nální tvary a vyvrtá otvory na zámky a panty.| Zdroj: acz Do boxu se instaluje plastové příslušenství a kovové výztuhy dna. Než box putuje do obchodu, zabalí ho do igelitového rukávce, přiloží návod a zavřou do krabice.| Zdroj: acz
