Diskuse: Daimler a Ford budou vyvíjet palivové články do aut společně

Planuje se vyrabet vodik v jadernych reaktorech pomoci vysokoteplotniho rozkladu a to by snad mohlo byt kapacitne lepsi a ekonomicky take. Mozna se posune i vyvoj biotechnologii a neco z toho taky bude. Takze i kdyz to ted stoji za prd, mozna do budoucna to bude lepsi.

Ale to jsme na tom stejne. Proc odebirat z reaktoru teplo na stepeni vody a vodik pak rozvazet a zpetne menit na elektrinu, kdyz to teplo muzeme premenit na elektrinu rovnou a odvest draty. Ale i kdyby, tak postaveni specialnich reaktoru, to je prace na desitky let. Elektromobily zacnou bezne fungovat (podle mne) do 5ti let.

Palivove clanky maji vetsi hustotu energie, uz ted maji ty auta dojezd 500-700km. Kdezto baterky jsou moc tezke a vejde se do nich zatim malo energie, zatim maji el.auta dojezd tak 200-300km. Ale treba se najdou lepsi baterky, kdo vi.

Co si pamatuju, tak nedavno ujel v USA nejaky Chevrolet na vodik necelych 500km a byla kolem toho velka slava. Bezne se uvadi dojezd mezi 400-500km. Ono totiz jde o velikost tlakove nadrze na vodik. Samozrejme, kdyz zaberete cely zavazadlovy prostor pro nadrz, tak to tech 700km muze udelat. Ale bezny vodikovy prototyp dnes nema o tolik delsi dojezd nez bateriovy. Navic zivotnost clanku je vyrazne nizsi nez zivotnost baterii. Uvidime. Ale z hlediska energetickych ztrat ma lepsi sance elektro-aku/kondenzator nez elektro-vodik-clanek.

Ja bych si par duvodu tipnul. Jak tezke jsou baterie a jak palivove clanky? Jak dlouho trva dobiti baterie a jak dlouho dotankovani vodiku. Krom toho zavedeni a potazmo zlevneni vodikovych technologii muze pohnout kupredu i jine odvetvi, kde dobijeni z el. site je nepouzitelne napr. u leteckych motoru.

Nemyslim, ze mezi vahou moderniho (li-pol, Li-ion) aku a clankem, je nejaky zasadni rozdil, ktery by omezil pouziti v aute. Dotankovani elektromobilu postaveneho na bazi superkondenzatoru bude asi jeste kratsi nez dotankovani vysokotlakeho vodiku.

Vodikove hospodarstvi muze byt UZAVRENY cyklus. Z vody vyrobis H2 a O2, na konci je opet voda. Pokud vymyslis, jak uzavrit baterkovy cyklus, tak zjistis, ze je to vlastne neco jako palivove clanky. Ony se totiz stare baterky budou muset nejak recyklovat a nejakym procesem z nich delat zase nove -- a na to jsi asi zapomnel. Takze tak jednoduche, jak to podavas, to neni.

On je totiž vodík považován jen jako přenašeč energie. Tedy něco podobného jako baterka u elektromobilu, protože jak sám říkáš ten vodík musíš první vyrobit. A pokud bys četl Julese Vernea, tak už v tajuplném ostrově předpovídal pohon na vodík (tenkrát s ním chtěl nahradit uhlí). A vodíkový pohon má ještě jedno kouzlo - proti Tvému (jakkoli Euro 4 čistému) smradlavému miláčkovi vypouští jen vodu a marketingoví mágové toho budou patřičně umět využít. A taky nevíš na kterou stranu se postaví ekologové, protože Greenpeace má taky dost velké slovo a pokud začnou vyřvávat, že elektromobil se vyrábí se samých sajrajtů (myšleno těžké kovy a spol.), zatímco vodíková auta jsou méně zatěžující, je možné že se jednou budeš vozit v takovém autě a přemýšlet, co že to byl ten Hindenburg.

Tady to někdo vidí nějak moc jasně. Lipolky a lionky za poslední léta udělaly samozřejmě velký skok, ale ještě to zdaleka nesplňuje požadavky automobilek. Ať už se jedná o celkovou energetickou hustotu (hmotnostní i objemovou), potažmo dojezd a záběr prostoru ve vozidle tak na nabíjení. Ano, dnes jsou k dispozici akku (A123), které jsou schopné nabíjení vysolými proudy a tím i za krátký čas, ale stále to nestačí a zejména jejich kapacita není nijak úžasná.

Vodík není ideální ve všech směrech, ale v současné době i ve výhledu několika desetiletí se jeví jako optimální varianta. Myslíte si, že DaimlerChrysler, Ford, Honda či GM neumí do pěti počítat a budou na just zastáncům elekrovozidel vyrábět vodíková auta, zejména s palivovými články?

V budoucnu budou zřejmě obě koncepce existovat vedle sebe, podobně jako dnes benzín a nafta.

Ja si tedy myslim, ze vedle sebe fungovat nebudou, protoze oba vychazeji ze stejneho zdroje - elektriny, ale zatimco elektromobil "nacerpa" elektrinu bez dalsich ztrat primo z dratu, u vodiku je tu nejdrive energeticky nevyhodna premena a potom rozvoz. Chci tim rici, ze kdyz vedle sebe postavite auto na vodik a na elektrinu, tak provoz toho na vodik musi byt vzdy zakonite drazsi, protoze ze stejneho mnozstvi elektriny se cestou vodikem a jeho rozvozem ztrati nemala cast energie. Technicka uroven obou - baterii i pal. clanku jeste dnes neni stoprocentni. Dojezd - baterie cca 300/ vodik cca 400km, zivotnost pal. clanku je na druhou stranu stale jeste nizsi nez zivotnost baterie. Takze soucasny stav obou technologii je vicemen stejny, potencial do budoucna ma vyrazne lepsi elektromobil, zejmena se superkondenzatorem namisto aku. Vodik spise vidi jako svou spasu soucasne ropne koncerny, protoze kdyby se palivo distribuovalo dratem tak cim by se zivili? A protoze ropne koncerny a automobilky jsou povetsinou svazany vlastniky, neni divu, ze se automobilky stale snazi vodikove kukacci vejce podstrcit spotrebitelum.

Isteže, ak by všetko prešlo pod nadvládu elektriny, tak je celý petrochemický priemysel v keli. Vodík je ich záchranné lano a nádej na zachovanie majetku. Síce budú musieť markantne zmeniť technológie, ale stále budú platnými hráčmi, kdežto v prípade čistých elektromobilov by prišli o všetko. Takže je jasné, odkiaľ vietor fúka.

To si třeba nemyslím, protože třeba Mendělejev považoval pálení uhlí za největší hřích. :-) Hádej proč. To samé máš s ropou. Její využití v chemickém průmyslu je natolik široké, že to co nespálíš v autě, využije chemička. Takže šejkové se o odbyt ropy nemusí bát.

Podle me asi neni tak jednoduche vyrobit a pak recyklovat tolik baterii pro miliony aut, zvlast, kdyz maji omezenou zivotnost a jsou vyrabeny z dost toxickych a drahych materialu. U vodiku tento problem (snad) neni tak velky, ten se proste promeni ve vodni paru. Pokud by na svete jezdilo 10 aut, nebyl by problem pohanet je jakymkoliv myslitelnym zpusobem. Co je ale desive je objem dopravy, pocet aut a jejich souhrnny vykon. Auta pohybujici se po Zemekouli predstavuji ohromny hmotnostni a energeticky tok, ktery neni vubec snadne uzivit.