Diskuse: Mercedes-Benz W 125 byl před 75 lety rychlejší než Bugatti Veyron dnes

Diky :yes:

...a také ten rekord zajeli na standartní německé "autobahn" ! Žádný rychlostní okruh nebo solné jezero :yes:

Presne tak ako pises. Chcel som len doplnit (ale nie som si isty, ci si to spravne pamatam), ze Rosememyer doplatil v jednom mieste na silny bocny vietor, ktory ho vo vysokej rychlosti sfukol z cesty na stredovy pas a po niekolkych kotrmelcoch vyletel z auta do lesa, kde namieste podlahol zraneniam......

Je to tak jak píšeš, na výjezdu z lesa začal zprava foukat vítr, auto najelo na střed a v kotrmelcích vyhodilo pilota z kokpitu. :-|

v té době si mohli týmy auto union a mercedes dovolit co chtěli...na okruzích Grand Prix s přehledem válcovali bezzubou konkurenci z itálie a anglie a bokem vymejšleli ještě takové hračky...zajímavé že Hitler a NSDAP měli slabost zrovna pro tohle... >:D

Holt to byla dobrá prezentace, automobilky měly navíc za úspěchy od Říše slíbené velké peníze.
Na druhou stranu, Němci výrazně dominovali pouze v letech 1935 - 1939 a to jen v nejvyšší formuli - takže je možné to přirovnat k úspěchům Ferrari v letech 2000 - 2005, tam se také konkurence příliš nechytala. Bylo to dáno do jisté míry i charakterem tehdejších okruhů Grand Prix, většinou šlo o velmi rychlé okruhy s nijak prudkými zatáčkami. Typickým byl třeba okruh Mellaha (Tripoli) v Libyi:
[odkaz]
Tam mohli Němci využít obrovský výkon a točivý moment jejich aut a nemuseli řešit horší brzdy a slabší jízdní vlastnosti. A není bez zajímavosti, že právě kvůli nutnosti přenést šílený výkon úzkými koly na asfalt a redukovat přetáčivost vynalezli u Auto Unionu samosvorný diferenciál (a taky primitivní telemetrii, polokulovité spalovací komory atd.). Do světa aut tyhle formule přinesly hrozně moc.
Ve třídě voiturette (tedy formule do 1500 ccm) o vítězství velmi rovnocenně bojovalo Maserati, ERA a Bugatti.

To máš pravdu ale každý politický systém ukazuje to co se mu hodí ;-) Za nacistů jako za komunistů. Jen si vzpomeň na Škochtli RS 130, jak to vše kolem ní bylo >:D a takových případů je velice hodně i dnes

příjemné znalosti :yes:

jistě a cos čekal? že patří do JZD? :-)

Zapracuj na češtině, pak tu remcej.

Víš jak dlouho vydrží jet Veyron maximální rychlostí?Nebo spíše jak dlouho může motor W16 dávat plný výkon?Asi nevíš,že. :-!
MB W125 :yes:

Problém je spíš v pneumatikách než v motoru. :-)

Při plném výkonu má Veyron hodně brzy sucho v nádrži,Tak je zabezpečeno ,že ho neutavíš a pak také tankování trvá déle,aby se pohonné ústrojí ochladilo.Kvůli těmto omezením není dlouhé cestování Veyronem až tak rychlé,jak by mohlo teoreticky být.
Zde máš odkaz [odkaz] ,on ten zázrak moderní techniky,není zas až takový zázrak,jen PR dovede hodně....

Mluvil jsem o SS a jeho pneumatiky při 415 km/h vydrží zhruba osm a půl minuty. Benzín by měl vydržet deset minut. Skutečná maximálka je ještě vyšší, ale Bugatti omezuje SS na 415 právě kvůli tomu, aby šetřili pneumatiky. :-) Jedna sada pneumatik na SS stojí zhruba milion. Navíc každou třetí výměnu musíš měnit i kola, to je téměř další dva miliony. Je sice hezké, že musíš tankovat pomalu, aby auto mělo čas se vychladit, nebo že ti možná dojde palivo dřív, než odejdou pneumatiky, přesto za větší problém považuji ty miliony v gumě. To abys vyslal podpůrný tým dopředu a každých 60 km jsi měl depo.

Jo u SS peumatiky jsou větší problém souhlasím.Každopádně ono normální chlazení má své omezené možnosti a samozřejmě výdrž.Na to jsem reagoval ,na první příspěvek.

Ano, to je pravda.

Ehm... Ale v roku 1938 nebola k dispozicii technika z roku 2005.

Ak mam zostat pri tvojom kozmo-leteckom prirovnani, tak to, ze sa tento Mercedes dostal nad 400 km/h v roku 1938 je presne to iste, ako keby v roku 1938 niekto pristal na Mesiaci.

To bych zase neřekl. V čem je to opravdu obdivuhodný výkon, je odvaha pilotů. A to nejenom v rámci rychlostních rekordů. Dnes se mnohem víc dbá na bezpečnost. Období před druhou světovou válkou a během války bylo velmi pokrokové. Létající křídla, první radarem "nezachytitelný" letoun, balistické střely, šlo se dopředu mílovými kroky. Od těch dob jsme zase tolik nepokročili. Měli znalost aerodynamiky, dostatečně silné motory, takže to nebylo nic nemyslitelného. Limitem byly hlavně peníze. S lety do vesmíru těžko srovnatelné. Pokud by tohle bylo ekvivalentní přistání na Měsíci, pak je Veyron komerčně dostupný stroj schopený posádku na Měsíc vzít kdykoli si majitel zamane. Pokud mu tedy nevyschne konto. >:D

Dnes mame technologiu na lety na Mesiac - mali sme ju koncom 60. rokov, a keby existovala spolocenska objednavka, resp. konkurencia, tak by sme dnes, 40 rokov po poslednom lete Apolla, lietali na Mesiac bezne.

Konkurencia ale nebola, lebo jednej strane dosli peniaze, a potom skoncila Studena vojna. Space race v 60. rokoch bol ekvivalent Forf vs GM :-)

Koniec koncov, prepocitanie letu na Mesiac bolo zname davno pred rokom 1969.

Ale s bezpecnostou mas pravdu. Pri dnesnych pravidlach by let Apolla nikdy nepovolili.

Ano, je to možné, ale není to praktické. Podobně jako létající křídlo. To už bylo před druhou světovou válkou, během války Němci na tomhle principu postavili bombardér, ale trvalo nějakých 45 let, než technologie dozrála do podoby B-2.

Teorie se zase tolik neposunuje. Dopředu jde hlavně aplikace, výroba. Mezi jednotlivými odvětvími je rozdíl v tom, co je možné a co je praktické. Automobilový průmysl celkem rychle narazil na hranice toho, co je praktické. Letecký průmysl prozatím také, lety nad hranicí rychlosti zvuku nejsou dnes možností. A vesmírný se do toho bodu ještě nedostal. Ano, umíme udělat auto, které dosáhne rychlosti zvuku. Umíme udělat letadlo, které desetkrát překročí rychlost zvuku. Umíme doletět na Měsíc, dnes bychom nejspíš zvládli i Mars. Pro porovnání:

1854 126 km/h vlak
1898 63 km/h auto
1901 163 km/h vlak
1902 122 km/h auto
1903 11 km/h letadlo
1903 210 km/h vlak
1905 61 km/h letadlo
1906 205 km/h auto
1910 110 km/h letadlo
1913 204 km/h letadlo
1914 200 km/h auto
1920 303 km/h letadlo
1927 328 km/h auto
1927 479 km/h letadlo
1931 230 km/h vlak
1939 595 km/h auto
1939 755 km/h letadlo
1946 991 km/h letadlo
1953 1215 km/h letadlo
1955 321 km/h vlak
1964 645 km/h auto
1965 3332 km/h letadlo
1979 517 km/h maglev
1990 515 km/h vlak
1997 550 km/h maglev

1. kosmická rychlost je 28440 km/h, 2. kosmická rychlost je 40320 km/h. To jen pro perspektivu.

Bouhžel kvůli té praktické stránce se pokrok dost zpomalil - to, co máme "už stačí". Taková B-52 je návrh z let 1946 - 1950, po upgradu se jejich vyřazení plánuje na období někdy po roce 2050. To samý platí pro slavný Tu-95 Bear. Ta letadla jsou pomalá, hlučná, ale rychlejší, tišší a výkonnější letadla nepotřebujeme, protože nepřítele můžeme usmažit jadernou bombou z ponorky, kterou má ten chudák pět kilometrů od pobřeží.
Taky pokrok, ale asi špatným směrem.

Nebo Concorde - je to hezký být za tři hodiny v USA, ale přes videokonferenci jsem tam ještě mnohem rychleji. :'-(

Přesně. Překročení rychlosti zvuku v civilním letectví nevzdali, jen musí vyřešit problémy. Velkým limitujícím faktorem je hluk a cílem je také snížit náklady. Lidi mají zájem cestovat rychleji, ale pro investory jde o velmi rizikovou oblast. Zkrátka maximum našich možností je úplně někde jinde než co dokážeme prakticky využít.

U B-52 jde také o to, kolik by vývoj nového bombardéru stál. Tenhle stařeček postačuje a investice do nového by se jim nevyplatila. Vůbec v armádách dochází ke změnám, protože se změnila situace. Už není studená válka. Pro letectva budou páteří letadla jako F-35. Dnes musí být letadla schopná plnit mnoho rolí a spousta misí je relativně malých. Kobercové bombardování je pomalu záležitost minulosti.

Je to vlastně celé otázka motivace. Za války byli zoufalí a zkusili i nemožné. A byli schopni do toho nalít ohromné množství peněz a úsilí. Dnes se snažíme minimalizovat riziko.

Pokud jde o videokonference, vem si, že za pár let si nasadíš brýle a budeš v těle robota na druhé straně planety - teleprezenční jednotka ovládaná myslí. :-)

Limitem byl také čas, mnoho opravdu přelomových zbraní vůbec nestihli do bojů nasadit - například He-163, Do-335 atd.
Na druhou stranu rychlost, s jakou se inovace do provozu nasazovaly, byla úžasná. Třeba příběh radarů H2S a naváděcích přístrojů FuG Naxos/Korfu je dost zajímavý.

Jakkoli byla válka tragická, posunula lidstvo po všech stránkách dál. Máme OSN, evropskou integraci, byli jsme na Měsíci, máme jaderné elektrárny...

Přesně. Z toho, co se načalo během druhé světové války, jsme žili ještě desítky let po ní. Vem si Ho 229, který jsem zmínil výš. Bombardér schopný nést tunu nákladu tisíc kilometrů daleko rychlostí tisíc km/h s dostupem 15 kilometrů a zmenšeným radarovým profilem, takže by ho Britové zachytili až příliš pozdě na reakci. Na obou stranách nechyběla vynalézavost a byli skutečně zoufalí, takže zkoušeli ledaco.

a) v slove jablcka je v tomto pade dlzen na L, nie na A

b) autor nikde netvrdi, ze W125 bol seriove auto - "W 125 pochopitelně nikdy nebyl produkčním automobilem" - len ukazuje, co sa dalo dosiahnut s technologiami v roku 1938, a fakt je, ze W125 je doteraz drzitelom rychlostneho rekordu

c) neschopnost pochopit text moze byt priznakom demencie