Budoucnost automobilové elektroinstalace patří 48voltové palubní síti, hlásají do světa automobilky. Co přinese čtyřnásobné zvýšení palubního napětí? A bude se i nadále používat 12voltová síť?
Prozaickyho je vse, co napise vseved Dusil. A to budme radi, ze jen pise, protoze jeho videa se vsim tim jeho zalykanim se a slapanim si na jazyk, to je ta prava prozaika..
citace: "... Se zvýšením napětí se pojí současné snížení velikosti proudu (Ohmův zákon)..."
No doporučil bych ten Ohmův zákon ještě trochu dostudovat. Protože podle něj by to bylo právě naopak, pokud zvýším napětí, proud určitě neklesne ale zvýší se také
I = U/R
Dobrý = ale bacha já si pamatuju jak to tam s těma deseti lety dál pokračovalo >:-[]
Jinak bych vážně rád kdyby se těžko uvěřitelný stalo skutkem a příštim nebo přespříštim nejlíp obojim dohromady = prostě kdyby se ministrem financí stal [odkaz] = bez ironie, prostě myslim že by to pro muj stát bylo prostě nejlepší :-):-!
Hihihi, to jsou novinky! Kdyz zvysis napeti, pri STEJNYM vykonu se ti MUSI snizit proud.
P = U x I (pokud bude P - power - konstantni a zvysis napeti U, musi se snizit proud I). To je princip vsech prenosovych siti a duvod, proc elektrarny nevyrabeji rovnou 220V. Ne, ze by to neumely, ale pak by mezi elektrarnou a spotrebiteli (zatezi, prikonem) tekly tak obrovsky proudy, ze by ty prenosovy draty musely dosahovat obrovskych prumeru (tady uz skutecne pusobi Ohmuv zakon, ktery rika neco o odporu vodice se zvysujicim se proudem). Proto je napeti transformovano na VVN 220kV (tedy 1000x vic, nez mas v zasuvce). K preneseni urciteho konkretniho vykonu je tedy potreba 1000x mensi proud a tim se snizuji ztraty. Pokud bys mel napeti jen 1,2V, JAK bys do starteru dostal pozadovany vykon? Jedine zvysenim proudu. A kdyz zvysis napeti, staci ti k preneseni daneho vykonu nizsi proud. Zjednodusene: Potrebujes roztocit starter, kterej ma, rekneme, 1200W a na to pri 12V potrebujes proud 100A (12V x 100A = 1200W, pokud pouzijes 48V, snizis potrebny proud na roztoceni 1200W starteru na ctvrtinu, tedy 25A (48V x 25A = 1200W). Pokud by to bylo, jak si myslis ty, vyrabel bys energii, presto ze vsichni - snad - vime, ze energii nelze vyrobit, zle ji jen premenit, a to se ztratami. Jinak bychom dospeli k tzv. perpetuu mobile. Trochu to neplati u tepelnych cerpadel, ale tam nejde ani tak o premenu energie, jako o jeji precerpavani z jedne strany na druhou. Takze cely tohle pocitani JE tak trochu o zakonu o zachovani energie a o Ohmove zakonu - ztraty ve vedeni, tedy v aute urcite, budeme zanedbavat, ale pokud si je chces spocitat, znas merny odpor te konkretni medi a presne delky a prumery kabelu, muzes si spocitat odpor vedeni a tim i ztraty pri urcitem proudu. TADY se skutecne uplatni Ohm. Ale neznam nikoho, kdo by to delal, protoze proudy v aute hooodne kolisaji a jsou daleko vice, nez odporem vedeni, ovlivnovany prechodovymi odpory na svorkovnicich (pojistky), na konektorech (jejich oxidace) a jsou dany i charakterem zateze (napr. indukcni zatez motorku ve stahovackach, ventilatorech, ale i strateru, nebo steracich a odstrikovacich znamena vysoky nabehovy proud, ktery se s postupnym tvorenim magnetickeho pole zmensuje, ale opet se zvetsuje pri jakekoliv dodatecne zatezi (napr. pri ruznem drhnuti steracu, pri dojezdu stahovacky na konec atd.). Takze bys ty ztraty nikdy poradne nespocital, a proto se zanedbavaji. Na zaver bych ti rad pripomnel jeste jeden vzorec, a to P = R x I2 (R x I na druhou), coz je vlastne totez, co P = U x I, jen misto U si dosadis R x I (tento vztah rika, ze napeti vznika na odporu R pruchodem proudu I). Z toho vzorce je patrne, ze zvysi-li se odpor dratu R, musi se zmensit vykon (prikon). Jinak bych si dovolil polemizovat s usporou vahy. K teto uspore, zrejme, nedojde, pokud nebude CELA soustava na 48V. Pokud tam budou obe soustavy - 12V i 48V (a zatim to tak vypada), tak budou muset soudruzi montovat menice napeti z 48V na 12V o pomerne vysokych vykonech, coz znamena dodatecnou hmotnost tech menicu a jejich chladicu. Co usetri na dratech, vrazi do toho zpet v menicich. O zvysene poruchovosti nemluve. Krasnej vecer, Kalousku.
Jeste bych dodal, ze zapominas na jednu PODSTATNOU vec, a to, ze se bavime o prenosu vykonu - pro spotrebice tedy spise prikonu a z TOHO musime vychazet. Pokud mame konkretni prikon, tedy soucet vsech prikonu jednotlivych spotrebicu, je tento PRIKON konstantni (plus / minus) a my jej ted musime prenest od zdroje energie (baterie, generator) k tem spotrebicum. Muzeme mit nizke napeti x vysoky proud (12V soustava), nebo vyssi napeti x nizsi proud (48V soustava). NEMUZES pouzivat Ohma bez zavedeni konstanty vykonu / prikonu, to by ses nikam nedostal.
Uplne na konec ti musim dat za pravdu - NA KONSTANTNIM ODPORU PRI VYSSIM NAPETI PROTEKA I VYSSI PROUD A NAOPAK. TO je Ohmuv zakon. Tak, jak to ten i-d.i-o.t Dusil napsal, to laikovi jednak nedava smysl, protoze se ta citace: "... Se zvýšením napětí se pojí současné snížení velikosti proudu (Ohmův zákon)...", vubec netyka jen prosteho Ohmova zakona a vubec neresi, ze jsme ohraniceni prikonem, kde je to naopak (pri konstantnim prikonu se se zvysovanim napeti proud snizuje tak, abychom se soucinem U x I vesli do daneho konstantniho prikonu celeho auta (resp. te casti se 48 Volty). V Dusilove podani, tak, jak ta citace zni, Ohmuv zakon nefunguje, protoze, kdyz na konstantnim odporu proteka vyssi proud, vznika na odporu vyssi napeti a naopak. Nejvetsi sranda na tom je, ze se ta situace u urcitych spotrebicu vyresi sama (napr. LED hlavni svetla maji vetsinou napajeni ve velkym napetovym rozpeti, takze by je snad ani nebylo nutno menit. Po zavedeni vyssiho napeti budou LEDky dostavat stejny prikon, ovsem uz ne z 12V, ale 48V. Z toho je logicke, ze se jim zmensi proud (U x I = konst). Ovsem pokud se clanek o tom prikonu nezminuje (i kdyz mezi radky s nim pocita), pak je to clanek nelogicky, vecne nespravny.. Proste se tim soucinem U x I musime vejit do konstantniho prikonu. Tot vse.
pjotri: ty dva předchozí příspěvky jsi psal zbytečně, k věci je až ten poslední. Ano narážel jsem na to že to autor článku opět zmastil protože se ( asi aby ukázal svůj rozhled ) odkazuje na zmíněný Ohmův zákon, který ale ve skutečnosti říká pravý opak než jaké je téma článku.
Takže ano, bavíme se o přenosu nějakého výkonu při různých napětích, kdy s nárůstem napětí skutečně musíme snížit proud použitím spotřebičů s vyšším odporem (nebo impedancí u indukčních), ale o tomhle nemá o.Dusil ani páru.Ty jsi tu botu - sice trochu později - pochopil taky, KLAS a Hammunsakra to nepochopili zjevně vůbec
Vy ste mi ale elektronici... LED byste zvýšením napětí odpálili. Jenže na výkonových LEDkách se řídí především proud, který jimi protéká, protože pak si ten PN přechod najde svoje napětí sám (podle VA charakteristiky). Proto se LEDky krmí z proudového zdroje (nikoliv napěťového) a díky tomu jsou tolerantní na změny napětí v určitém rozsahu. A přebytečné napětí se likviduje právě na tom proudovém zdroji (na výkonovém tranzistoru) formou tepla.
Myslím že jsi to napsal nepřesně. Ledky nejsou tolerantní na změnu napětí, ale proudový zdroj má napětí proměnné a to se tedy samo nastaví podle aktuálního odporu obvodu s ledkou a požadovaného proudu.
kdyz si vlozis ten odkaz do adreniho radku, narazis na H7 LED, pouzitelny od 8 do 48V a je mi u pr-d.el-e, jak to ta elektronika zvladne. Ale ukaz mi 6V zarovku, kterou muzes, jen tak, namontovat na 48V soustavu. Toz asi tak.
48V bude mizt zasadni vliv i na elektrosmog, 12V je celkem smogovej a strasne slozite se odstinuje, cim vetsi voltaz, tim neme se muze pouzivat izolace na stejnou uroven elektromagnetickeho pole a mG, staci si doma zmerit v jakych vzdalenostech dostanete jeste elektromageticke pole a mG, beznou uzemnenou 230V instalaci svetel a pak ruzna podhledova ci pampova svetla ktera jedou na 12/24V
Taky myslím že se něčím takovým nikdo nezabývá. Prostě protáhnou kabely kde to jde (někde třeba v plechovém tunelu se odstíní samy přirozeně) ale že by se tím někdo při konstrukci auta trápil to pochybuju
nejde o to jestli se tim nekdo zabejva nebo nezabejva v samotnych automobilkach, ale ze osadka bude u 48V v mensim elektromagnetickem poli nez u dnesnich aut s 12V, to je dulezite hlavne pro ridice kteri stravej v aute spoustu casu a pak pro lidi co v aute vozej male deti, vliv elektromagnetickeho pole na rust deti se vyrazneji zkouma jiz nekolik let, a zatim to neni prilis dobre s vysledky ;-\
Vidíš a z druhé strany se pak dozvíš o existenci magnetoléčby která na rehabilitačních pracovištích cíleně využívá pozitivní účinky elektromagnetických polí na organismus (sám takový přístroj taky občas používám) . Holt nic není černobílé
To celkem souhlasím, ale na druhé straně si myslím že i ten 48 V rozvod bude stejnosměrný a kromě slabých řídících signálů v něm při silových přenosech moc frekvenci po kabině běhat nebude. Nenapadá mě ani ke kterým větším spotřebičům jde proud dnes přes kabinu, snad jen vyhřívání sedadel nebo zadního okna. Takže bych to s těmi kolísavými frekvencemi až tak zle neviděl
Jak pisete elektrosmog, neboli elektromagneticke ruseni - tim se zabyva kazda automobilka a dokonce kazda jednotka musi splnovat normy na vyzarovani (EMC).
Toto ruseni je nicmene pri sve intenzite naprosto neskodne pro zdravi.
Nejvetsim problem je ruseni ostatnich - predevsim radia, televize atd.
Je tady i bezpecnostni aspekt. Auto nesmi rusit samo sebe - hrozi napr. nechtena aktivace airbagu apod.
Jinak v clanku je pouzivan trochu zavadejici pojem vysokonapetova sit.
Skutecnost je takova, ze se jedna zamerne o napeti pod 50V, cili nizke napeti.
To je vyhodne z pohledu norem, bezpecnosti, izolaci atd.
Jeste k izolacim - izolace musi mit elektrickou pevnost - ta je umerna napeti. Takze pro 12V sit bude zapotrebi mene izolace nez pro 48V. Ale pro 48V budou zapotrebi vodice s mensim prurezem, protoze pro stejny vykon bude potreba nizsi proud.
PS Pro kolegu Dusila [odkaz] :-) odkaz kdy pri vyssim napeti klesa proud.. Rika se tomu zaporny odpor, ale to zrejme nemel na mysli, kdyz psal clanek o el. siti v aute >:D