Nesmysl, auto vážící 2,3 tuny nemůže nikdy rozpohybovat v tahu náklad váží 136 tun, je třeba připočíst i vzniklý valivý odpor pneumatik, který jistě při této hmotnosti bude znatelný.
Na víc uvedení nákladu z klidu do pohybu je vždy nejtěžší a není možné aby auto utáhlo 59 násobek své hmotnosti. Např lokomotiva uzpůsobená k tahům těžkých nákladů se značným počtem převodových stupňů vážící např. 120tun neutáhne 59 násobek své hmotnosti tj.7080 tun a to jezdí po kolejích, kde je valivý odpor menší než-li pneu na asfaltu. Proto takový to náklad táhne hned několik lokomotiv spřažených za sebou, např. tratě v Kanadě, USA.
Pochopím pokud někdo raketoplán roztlačí a Toyota pak bude v tahu pokračovat, ale jaké koliv sebemenší stoupání nebo nerovnost náklad zastaví. Přesto toto není co se týče fyzikálních vlastností možné. Domnívám se, že je v článku chyba o hmotnosti Toyoty, neboť se mi nezdá, že váží pouhých 2,3 tuny.
Částečně souhlasím, ale zase pneumatiky mají větší grip, než ocelová kola. Nemyslím v tomto případě, ale obecně. Tundra s hmotností 2,5 tuny bude mít větší grip, než drážní vozidlo se 2 nápravami o stejné hmotnosti. Samozřejmě lokomotiva se 4 nápravami, navíc poháněnými, o hmotnosti několika desítek tun bude mít adhezní sílu větší, než 4 pneumatiky, možná tedy 6, vzadu asi bude dvojmontáž.
Gumová pneu na drsném povrchu má mnohem lepší trakci než dvojnáprava na kolejnici s max. zatížením 22 tun. A vůbec nepochybuj o tom, že by to nešlo, položíš na plyn Tundry kobereček a povalí to jedna báseň :-)
Váha prázdného raketoplánu je kolem 150 000 lb. takže něco přes 70 tun. Když Tundře naloží na korbu nějaký betonový kvádr, řekněme 5 tun tak 7-8 tunové auto na gumách a asfaltu se 70 tunovým raketoplánem pohne jak s malinou. ;-)
Valivý odpor pneumatik je sice větší než u železného kola na kolejnici na druhou stranu tento valivý odpor zároveň znamená daleko lepší trakci pneumatiky na asfaltu takže relativně lehké tažné zařízení (v tomto případě auto) vyvine daleko větší tažnou sílu než stejně těžké kolejové vozidlo. A zároveň pasivní odpor stojícího boegingu (i přes valivý odpor pneumatik) bude o dost nižší než stejně těžkého vlaku protože uložení kol je na daleko přesnějších a kvalitnějších ložiscích (a kol je daleko méně).
Lokomotivy nemají žádné převodové stupně, alespoň ty co běžně jezdí jsou dieselelektrické nebo elektrické, v USA je ještě pár lokomotiv parních na mazut. Rozjet se není problém, u tohoto systému lze přesně regulovat točivý moment aby kola neproklouzla. Stejně tak u Toyoty s klasickým automatem.
Nemají sice převodové stupně, jak je známe z auta, nicméně lokomotivy pro nákladní vozbu mývají trvalé zpřevodování do pomala. A elektrické lokomotivy mají mnoho stupňů nemechanických,.které určují jak bude proud na motory "téct", takže svým způsobem je to takový elektrický "plynový pedál". Je ovšem velký mezigenerační rozdíl od lokomotiv koncepčně z 50., 70., 80., a současných let.