Opravdu může torzní příčka plně nahradit víceprvkové zavěšení? V čem přesně se liší polonezávislé a zcela nezávislé zavěšení zadních kol? A co třeba tuhá náprava? Pojďme se podívat na jednotlivé druhy zadních náprav!
No, ono "Pýtýčko" nemělo tuhou nápravu. Byla to v podstatě klasická torzka na podélných vlečených ramenech, doplněná ale poměrně atypicky o Wattův přímovod. Bohužel to byl hlavní kámen úrazu, protože čepy přímovodu vydržely ještě méně než přední náprava první Audi A4. PT bylo poměrně těžké auto a nápravy byly značně poddimenzované. Nicméně pokud byly čepy OK, všechno fungovalo velmi dobře.
No, jak tak koukám, to PT má "něco mezi"... Příčka se jeví jako pevná a torzní jsou právě ta ramena - proto potřebuje wattův přímovod. Uživatel lamal níže zmiňuje nápravu z Nissanů, která má hodně podobný princip
Tak doufam, ze mistni clenove "torzka nejde od viceprvku poznat" squadry si tento clanek prectou. A taky ze doctou az k bodu kde se pise o integral linku, ktery ma BMW, Jaguar, FORD... to jen aby poznali, ze ani multilink neni jako multilink.
Netreba nic mimoriadne. Na priemerne dobre spraveny mutilink sa ziadna torzna priecka nechyta.
Samozrejme, nemam na mysli ustalenu jazdu v priamom smere, kedy je v podstate jedno aku mas napravu. Ale ak ma naprava "pracovat", tak akekolvek plne nezavisle zavesenie kolies je vlastnostami niekde uplne inde, nez torzna priecka so vsetkymi jej vylepseniami...
Ono je to trochu zlozitejsie. Samotna naprava je len maly kusok skladacky. Mozes mat aj riesenie s dobrou kynematikou a posrat setrenim zvukovu stranku, ze.
Inak Opel s torznou prieckou a watovym priamovodom u Astri J vyrobil velmi podarenu napravu, ktora sa v celkovom mixe vlastnosti vyrovna najlepsim rieseniam v triede :-)
V článku úplně chybí velmi zajímavá konstrukce zadní nápravy typu DeDion, která je sice drahá, ale geniálně spojuje výhody tuhé nápravy a nezávislého zavěšení. Stačí se svézt s Alfou Alfetta/Giulietta/75/90... :-):yes:
- a nebo náprava se šikmými osami kývání, kterou už mimochdem měla naše Tatra 87 v r.1936.
Ta se dlouho používala ještě v sedmdesátých, osmedsátých a v polovině devadesátých let zejména u klasické koncepce pohonu. Ale měla ji i Tatra 613-700 už od vývoje z r.1968 .
Kde jsou ty časy... my starci pamatujeme naprosto geniální podvozky u Focusu a Mazdy3 první generace. Tyhle dvě mainstreamová auta mohl utrhnout ze silnice fakt jen lopata...
Zrovinka v sobotu se mi nechtěl riskovat lak na Mondeu (předvánoční parkoviště jsou opravdu spíše pro otloukánky) a tak jsem ze stodoly vytáhl trojku první generace. Nakonec jsem se byl projet za město (nostalgie)... a opravdu mi jízdní vlastnosti vyvolaly veliký úsměv na tváři.
Odezva od volantu okamžitá, zcela odhadnutelné řízení, kola se zakousávala do asfaltu, DSC systém nezasvítil ani jedinkrát....
Proč tohle dnes už nikdo v běžných autech nedělá?
Ano, Honda vyvinula pro osobní vozy na přední i zadní nápravu lichoběžníkový závěs s vytáhlou těhlicí. Ale zatímco se Honda opět vrátila k McPhersonovi, některé automobilky to dělají s větší či menší nespolehlivostí opotřebení v horním závěsu dál. Asi nejvíce mělo potíže Audi, a to vepředu, kdy jeho nešťastné podélné uložení motoru před přední nápravou v součinnosti s předním pohonem namáhalo klouby horního raménka enormně.
Mazda 323. Ale bylo to řešení s trojicí ramen. Dvě paralelní příčná, jedno podélné. Mazda tomu říká TTL. Tohle měla už série z roku 1985 (označení ted nevím). Mazda3 má nápravu jako Focus, tedy čtyřprvek, takže vyspělejší, než měla 323.
... jsi asi nečetl v mezidobí ty oslavné ódy na nastupující modely napříč automobilovými periodiky, že? Jinak bys takovou blbost vůbec nemohl napsat. To bys totiž věděl!!! (a to slovo ještě pětkrát podtrhávám ;-) ), že dnešní vozy jsou jízdními vlastnostmi o tolik jinde, že auta z devadesátých let oproti nim neudrží stopu ani na rovince - a o těch starčích vůbec nemluvím, ta se už jen tak vznášela nad krajinou! >:-[]
ironie samozrejme ano, ale ta pointa je v tom, co se novych autech z hlediska jizdnich vlastnosti dozvis. obvykle proste zadupou predchudce do zme (podle novinaru), pritom kazdy soudny clovek vnima, ze realita je uplne nekde jinde.
Taková náprava v článku taky chybí zcela. A ta byla zřejmě prvním nezávislým zavěšením. Její původ sahá až do r.1903: Ing. Edmund Rumpler, který pracoval v Kopřivnické vozovce (později Tatra) už jako hlavní konstruktér Presidenta a pak po r. 1903 odešel, vymyslel kyvadlové polonápravy. T11 - Ing. Ledwinka.
Zavěšení kola, geometrie vedení kola při propérování
V celém článku chybí smysl a cíl zavěšení kola a z toho odvozené různé jeho konstrukce: geometrie příčného a podlélného vedení kola i s propérováním, pasivní přiřizování kola s nakloněním vozu, pohled na postavení styku pneumatiky s vozovkou, velikost neodpérované hmoty závěsu + kola, tuhost zavěšení, ... K tomu umístění těžiště vozu (podélné i výškové) a vliv na zavěšení zadní nápravy. Zohlednění frekvence pérování atd.
Z toho všeho řekněme, že dobře udělaná geniální kliková zadní náprava se zkrutnou příčkou může mít i lepší vlastnosti než složité víceprvkové zavěšení, když není dotažené do konce.
Ano, takto je to spravne napsano, ale co se divim - pravopis materskeho jazyka je problem, tak jak byste mohli zvladnout neco napsat spravne i v jinem jazyce, ze? 8-s
Vypadá to už po několikáté, že má pan Dusil na článek jen určitý čas a článek musí mít jen určitou délku. Vždyť jeho první články bývaly zasvěcenější - bývalo to počteníčko.
Přesně, v tom článku toho chybí strašně moc.. Už to, že část "nezávislé zavěšení" se věnuje pouze víceprvkovým nápravám. Pokud koukneme jen na předokolky (mimo tuhé nápravy se o RWD článek nijak nezmiňuje), chybí minimálně úlov vlečená (VW Sharan) a vlečená náprava s torzní pružinou (velká část francouzských vozů).
Taky je škoda nezmínit zadní zavěšení Opelu Astra, kde je torzní vlečená náprava doplněná wattovým přímovodem, aby zajistia podélnou stabilitu při měkčím uložení.
Zajímalo by mě, proč se v tomto článku jen povrchně venujete hlavně zadním npravám v současnosti používaným u aut s přednm náhonem a nevěnujete se i řešením z minulosti. Zde dávám seznam:
Vlečená ramena s odpužením torzní tyčí - v minulosti hojně využívané francouzskými vozy, např. P106, P306, R5
Torzní vlečená náprava s wattovými přímovody, zajímavá variace používaná Opelem
Tuhá náprava u FWD - nehnaná, často k vidění na dodávkách
Lichoběžníky - sice ne moc často použvaná, ale tohle je nejzákladnější typ "lepší" nezávisle zavěšené nápravy
Kyvadlová náprava - nejprimitivnější hnaná nezávislá náprava, hojně využívaná v minulosti - mimo jiné Škoda 120
Úhlová vlečená - V minulosti hojně využívaná u aut se zadním náhonem, mimo jiné porsche 911, 924, BMW, ale i Škoda 130 nebo Tatra 613. Dnes VW Sharan
De dion - v minulosti Alfa, dnes ji využívá Smart
Pak je ještě mnoho typů, které se moc nepoužily, ale za zmínku stoji:
Zadní MacPherson - tuším že jej používal Pontiac Fiero v prvních sériích, jednalo se o přední nápravu z jinho vozu - úspora nákladů. Myslím že tuto metodu používalo více vozidel.
Chapmanova náprava - ani nevím, jestli se někdy použila na silničním voze, ale je rozhodně zajímavá - podobná macphesonu, ale místo spodního ramene slouží samotná hnací hřídel stabilizovaná spojovačkou.
Protože zdejší novináři o konstrukci aut nic neví, tak proto. Kdyby znal, udělá u obr pořádné popisky. Ale tak je to tu už delší dobu. Odbornost se píše zcela jinde, zde ani omylem s výjimkou převzatých článků od Vaculíka.
No nevím jestli tomu říkat McPherson. Je fakt, že tlumičovou vzpěru to má. Prostě dvě příčná ramena a jedno podélné. Ano má to Alfa 164/Thema/Croma. I Fiat 500X a v praxi to funguje fakt výborně 500X je podle mě jedno z nejlépe ovladatelných SUV. Opravdu cítíte, tak zadek vozu pomáhá v rychlých zatáčkách. Tomáš Dusil
Viz níže. Ano Peugeoty a jejich nápravy či třeba náprava Fiatu Tipo Mk1 také budou. Díky. McPherson vzadu má i původní Audi Quattro, pokud tomu tak chceme říkat. Nebo Toyota MR2
Vozidlo kupováno nové,ještě v záruce řešeno sjíždění vnějších okrajů zadních pneumatik. Geometrie sice špatná,ale podle servisu v normě výrobce :-| řekli mi,že vozidlo přetěžuji a náprava se mohla ohnout. Tohle mi následně řekl i jiný servis,že ta zadní náprava se prostě při zatížení ohýbá. Opravdu je možné že ten železný nosník se takhle lehce ohne ?
Pane Dusile, este jedna dolezita naprava Vam tu chyba ! Primera P11 !
[odkaz]
Zadní kola nissanů se tak vůči karoserii pohybují pouze vertikálně. Bez rozdílu mezi zatáčením vpravo nebo vlevo, přičemž spojení rovněž umožňuje velice malý pohyb mezi středem otáčení a těžištěm, když se náprava zvedá a klesá. Dokonce i při delším chodu odpružení, zajištěném pro některé modely kvůli zvýšení pohodlí. Jednoduše řečeno si Nissany udržují pneumatiky stále kolmo k silnici. Dokonce i během ostrého zatáčení s velkými úhly otáčení karosérie se zachovává maximální kontakt mezi pneumatikou a vozovkou ve prospěch záběru i citlivé reakce na řízení. Vše je dále zlepšeno promyšlenou konstrukcí pouzdra, dovolující přesné ovládání změn sbíhavosti zadního kola, což ještě zlepšuje stabilitu v zatáčkách.
Víceprvkový nosník má další výhody ve své kompaktnosti a odbourání tření. Tlumiče pérování nejsou zatížené stranovým namáháním (a tedy zvýšeným třením), mohou být proto výrazně menší, montované do vinutých pružin koaxiálně. Nízké tření znamená, že odpružení nevázne a jízda je mnohem hladší.
Pěkné připomenutí.
Jen bych podotknul, že stále svislé kolo a tím stejný styk pneumatiky s vozovkou není cíl a není správný. Kolo se musí v zatáčce stavět tak, aby se pneumatika měla co nejmenší snahu podbalovat. Proto má mít vnější kolo v zatáčce negativní odklon a vnitřní pozitivní. To je odvislé od odstředivé síly na vůz v zatáčce (poloměr zatáčky, rychlost vozu) a dělá se to od naklonění vozu. A tady se hledá kompromis vůči změně styku pneu. s propérováním v přímém směru a potřebou v zatáčce. Přirozeně se musí se změnou odklonu kola měnit i jeho sbíhavost.
samozrejme kolme je myslene v uvodzovkach, presnejsie to znaci ze tato zadna naprava udrzuje geometriu odklonu v celej dlzke zdvihu zavesenia a ta je nastavena tak aby sa pneu co najmenej podbalovala vhladom aj na ine poziadavky ako stabilita pri brzdeni alebo v kolajach atd... nissanacky multilink ma aj pasivne riadenie zbiehavosti a to je vec ktora pomaha hlavne v zakrutach a nutne dodat, ze na P11 ke to ozaj citit, zadok citelne pomaha vykruzit obluky, cim viac ho zatazis a doprajes mu odstredivej sily tym viac silentbloky pustia ;-)
Uděláme ještě jeden článek o "spešl" řešeních. A tam bude i náprava Nissanu, která ale ve skutečnosti není vůbec multilinkem. Jen tomu tak říkali. Jde vlastně o specifickou tuhou nápravu s takzvaným Scott-Russelovým mechanismem, což je jakýsi vylepšený Wattův přímovod. Tam bude i kyvadlové-úhlová náprava či De-Dion. Díky Tomáš Dusil
Děkuji za vaše reakce, jen je škoda, že to nešlo napoprvé... Tohle u technických článku zamrzí, když konci v polovině. Úhlová náprava do specialnich řešení moc nepatří, bylo to dost časté řešení až někdy do 90. Let
A já dodnes rád vzpomínám na zadní nápravu s dvakrát uložený
Fakt.
Zní to jako provokace, ale fakt to mělo specifické chování... a velmi bohulibé.
To dvojité uložení má za následek, že když se jedno kolo zatlačí, to druhé se nadzdvihne taky... takže auto se nenakloní, ale přisedne k silnici.
Navíc má samotlumící schopnost...