Diskuse: Trh s autobazary v Česku se mění

Můžete mi vysvětlit, proč by "stáčení tachometrů" mělo být trestným činem a jak to chcete ohlídat?

Připomenu, že tachometr, stejně jako celé auto je MŮJ majetek, takže si s ním mohu dělat co chci.
Pokud tedy budu chtít mít na svém tachometru každé ráno číslo 7654321, tak ho tam prostě mít budu - je to MOJE věc.

ale v zmluve nesmiete tvrdiť že auto má najazdených 100 000km keď najazdilo 250 000km. Prečo? Lebo je to PODVOD. Keď si objednáte bravčový steak a dostanete miesto toho koninu bude Vám to jedno? zákonite auto s dvojnásobkom km bude musieť byt lacnejšie ako také isté s polovičným nájazdom. Píšem také iste - t.j. s pravidelným servisom v oboch prípadoch.
Nikto nechce letieť v 35 ročnom lietadle a nikto ani nechce kúpiť auto so 400 000km ak platí ako za 160 00km. Je to len o tom. Debaty o tech. stave sú OK ale auto je len kus kovu a plastov a aj tu existuje niečo také ako únava materiálu.

Tedy pánové nezlobte se, ale jste hloupější víc, než naši politici. Když doma budete pít vodku, do které budete lít vodu, tak si ji klidně pijte. Je to vaše věc. Když takovou vodku ale budete prodávat a tvrdit, že je 100%, tak jste zloději. To samé platí u tachometrů. Klidně si tam každé ráno dejte stav 7654321. Je to vaše věc. Jestli ale budete auto prodávat a tvrdit, že tam je najeto 7654321km, tak jste zloději. Chápete to?

já, když jsem auto kupoval, nepodepisoval jsem najeto, ale stav tachometru. takže jsem i kdyby byl stočen nebyl podveden. když jsem před tím, vůz který jsem měl od novoty prodával, klidně jsem do smlouvy nechal napsat "najeto", protože jsem měl jistotu, že to tak je. stočit tachometr a prodávat s tím, že to auto má tolik najeto, to je podle mě podvod už teď, se všemi právními důsledky. myslím, že není třeba žádná právní úprava, stačí číst smlouvu, popřípadě trvat na znění, které potřebuji.

Super odborník z auto ESA...Většina lidí co znám tam stočený auto koupila..kdyby bylo pěkné uto tak mi na počtu reálně ujetých Km nezáleží...toto je ale podvod.

Oslavné PR, které naprosto zastírá skutečný stav věci. Navíc jednoznačně postrádá souvislosti a přehled pana dotyčného, nějakého Tůmy 8-s :no:

1) Neobjevují se seriozní bazary, jen se původní bazarní sebranka naučila tvářit důstojněji a přesvědčivěji. Netvrdím, že neexistují solidní bazary, ale rád bych nějaký potkal alespoň 1x za život >:-[]

2) Porovnání registru vozidel s katastrem nemovitostí kulhá na obě nohy. Na koho je v registru vozidel psané vozidlo a kdo je majitelem, to jsou dvě zcela odlišné věci! Veřejný dálkový přístup by tedy určitě nebyl špatný, ale naprosto NIC by neřešil. Nikdo se při koupi vozu neuspokojí s tím, že tahle osoba BY PRAVDĚPODOBNĚ měla být majitelem vozu...

3) Stáčení tachometru samozřejmě JE trestný čin, protože dochází k bezdůvodnému obohacování, klamání zákazníka a uvádění v omyl. Tedy pokud škoda přesáhne 5 000 Kč, tak JEDNOZNAČNĚ jde o trestný čin! A když jej nikdo není schopen a ochoten prokázat dnes, těžko na tom změní něco další, zcela nesmyslné taxativní vyjmenovávání dalšího druhu trestného činu 8-s 8-s

Tento článek nejde nazvat lépe než naprostý škvár, žumpa :no: :no: :no:

Kdyz uz publikujete PR clanky a predstirate, ze jsou autorske, tak je proboha alespon piste sami a nekopirujte PR zpravy. PRkari maji dost specificky jazyk. Blaboly typu:
"Velcí obchodníci s ojetinami navíc potvrzují, že zákazníci respektují a chápou vyšší cenu, je-li vyvážena perfektní nabídkou záruk a ostatních služeb." opravdu nikdo normalni nepise. :-!

Jinak obsahove je clanek take uplne mimo. Uz si letim do Auto ESA koupit nejaky TUV Nord provereny vuz, skoda ze uz nejaky zoufalec koupil ten Lexus RX350 co byl na place pred par mesici, sice byl stoceny mozna i o dveste tisic kilometru, ale to vite proverene auto z Auto ESA je uplne neco jineho nez stocenina z udusaneho placku za mestem. Jenom nevim jestli by "proverovaci" Auto ESA nemeli absolvovat operaci sedeho zakalu, protoze vozy znacky Lexus maji spoustu chyb, ale rozhodne nemaji kvalitu interieru takovou aby po udajnych 150.000km byla sedacka osoupana do ztraty barvy, volant uplne sedivy a setrena tlacitka ze stredoveho tunelu. To fakt ne.

Pár poznámek k té zoufalé diskusi nahoře, kde se nějací týpkové vehementně snaží dokázat, že stáčení tacháčů není trestným činem.

1. Opět jste mi potvrdili, že nikdy nesmím koupit žádné ojeté auto (leda snad nádherného veterána), protože já prostě v životě nechci jednat s lidmi vašeho typu.

2. Opravdu mě baví, že ve východní Evropě 8 z 10 lidí obchází zákon a snaží se nějak přechytračit systém - a pak se titíž lidé diví, že to u nich není jako ve Švýcarsku a že jejich politici obcházejí zákon a snaží se nějak přechytračit systém. Já vím, že technicky jsme střední Evropa, ale mariachi a spol. píšo jako Východoevropané.

3. Není potřeba ztrácet čas přemítáním o tom, jestli stáčení tachometrů je trestným činem či nikoli. SLUŠNÝ MUŽ PROSTĚ TACHOMETRY NESTÁČÍ. Je to jasné? Howgh.

Hierarchie bazarů

Pokud přece jen chcete ojeté auto, tak je potřeba podívat na trh s ojetými vozy. Drtivá část tohoto trhu mi připomíná takový ten koš s různými zlevněnými produkty v Tescu - moc tam toho není a nic z toho nechcete. Na trhu s ojetými vozy panuje velmi přísně respektovaná a dodržovaná hierarchie. Na jedné straně máme licencemi svázané autorizované dealery, kteří si nedovolí nějaký velký podvod a vesměs vám sdělí vše. Na straně druhé jsou řetězáci z šotolinových plácků. Nejde tady teď o to, že se k vám třeba chovají trochu hruběji. Hlavní rozdíl je totiž jinde – ve vozech, které prodávají. Autorizovaní dealeři mají svoje standardy a některé vozy vůbec nevykoupí (vlastně jich většinou více nevykoupí, než vykoupí) a slušný člověk většinou nejde prodat své auto za řetězákem. Pokud tedy hledáte auto nějaké lepší značky nebo dražší, tak je vždy nutné si představit, jestli by první majitel, pokud by měl v auto absolutní důvěru, ho jel prodat zrovna na takové místo.

Kategorie 1 – rodina, autorizovaní dealeři, soukromníci

Rodina je samozřejmě nejlepším zdrojem vozů, protože o nich většinou dost víte (a o jejich majiteli), nebo je vám to alespoň v zájmu fungujících rodinných vztahů řečeno. Nemůžete si ale moc vybírat a hrozí slušné rodinné problémy, pokud se něco pokazí.
Autorizovaní dealeři mají často svůj vlastní program ojetých aut (Premium selection) a svůj vlastní bazar (Das Welt Auto, Car Store). Ne všechna auta na place splňují podmínky programu ojetých aut daného výrobce, ale vesměs to budou auta lepší než jinde. Dostáváte také zpravidla roční nebo delší smluvní záruku na některé části auta. Celkově je to asi nejbezpečnější nákup ojetého auta od cizí osoby.
Docela dobrá bývají i auta od soukromníků a to z jednoho důvodu. Když vznikaly autobazary, byla jejich hlavní výhodou skutečnost, že se tam nacházelo více aut vedle sebe a lidé mohli porovnávat. Dnes máme internet a inzerát od soukromníka a inzerát od bazaristy jsou na identické úrovni. Proto se bazary hodí zejména proto, když se potřebují původní majitelé zbavit odpovědnosti. Bazarista vůz vykoupí (nebo uzavře smlouvu o smlouvě budoucí kupní) a s nešťastným kupcem se pak klidně bude hádat. Za to má ostatně tu marži. Pokud tedy někdo prodává auto na vlastní pěst, setká se s vámi a dá vám na sebe kontakt, tak je slušná pravděpodobnost, že si za autem stojí a ví, že není špatné. Pozor na situace, kdy za sebe majitel vyšle nějakou cizí osobu.

Kategorie 2 – autobazary první úrovně

Autobazary první úrovně jsou ty, které mají nějaké slušné a civilizovaně vypadající prodejce a plácky a které celkově působí seriózněji. Jejich majitelé a provozovatelé nebývají o moc serióznější než ostatní, ale dostávají se do nich lepší auta než níže, protože je představitelné, že tam někdo s pěkným autem zajede. Místo příšerné budky mají tyto bazary zpravidla pěkné prosklené kanceláře a někdy dostanete kafe zdarma. Obecně je asi představitelné, že zde nákup může dopadnout dobře.

Kategorie 3 – autobazary druhé úrovně

Tady už to začíná být horší. Prvním poznávacím znakem je, že je hned vedle autobazaru autoopravna. To by vás mělo varovat. Kolik z aut na place prošlo tou autoopravnou? Prodejce se vyhýbá většině otázek ještě s určitou slušností, ale je vidět, že vyznává přístup „si to prohlídni ne, vole!“. Typická je nějaká trochu vzdálenější lokalita – na místech mimo civilizaci. Tam se totálky nejlépe opravují. Auta zpravidla mají servisní knížku, ale s minimálně pár nesrovnalostmi. Tu a tam se ale objevuje i auto, kde „se ztratila“.

Kategorie 4 – autobazary třetí úrovně

Na rovinu je třeba si říci, že podobných autobazarů naštěstí rychle ubývá. Poznávacím znakem je kromě všeho výše uvedeného také absolutně odpudivá lokalita (opravdu ten nejlevnější kus země, který můžete pronajmout nebo koupit), odpudiví zaměstnanci (tílka, řetězy), kteří vůbec na nic neodpovídají a někdy vám i tyknou nebo dokonce začnou nadávat. Představa, že zde nechá prodat svou nebouranou a poctivě servisovanou Octavii mladá rodina je prakticky z říše fantasy. Auta nemají servisní knížky anebo jsou dost podivně vyplněné.

Bazarové supermarkety

Tato místa stojí mimo systém a nelze s jistotou říci, kam v hierarchii patří. Jejich snem je samozřejmě být stejně vážení, jako autorizovaní dealeři, ale to je prakticky vyloučené z následujících důvodů. Při objemu aut, která jim projdou rukama, nemohou poskytnout tak detailní prohlídku vykupovaného vozu. Zároveň nemohou při všehochuti značek na ploše vědět o každém modelu všechno, znát jeho slabiny a poskytnout vám v tomto ohledu kvalitní informace. Navíc odmítnou opravdu jen minimum aut a spíše než aby auto odmítli a řekli, že nevyhovuje jejich standardům, upraví výkupní a pozdější prodejní cenu směrem dolů. Na druhou stranu mají ale obvykle tito provozovatelé jistou pověst, kterou si střeží, a proto se snaží se nikde neztrapnit. Auta u nich tedy určitě nejsou kradená a jen některá jsou po drobné muchlovačce. Vozy s ohnutými nosnými částmi karoserie by tu být neměly.

Pochopení této hierarchie je naprosto zásadní. Je propastný rozdíl mezi pětiletým vozem od autorizovaného dealera a stejně starým vozem koupeným v bazaru druhé a nižší kategorie. Skoro si myslím, že by se mělo pro tyto vozy vžít jiné slovo než „ojeté“ protože stav najetých kilometrů je opravdu tím nejmenším.

Úroveň bazarů a jejich nedůvěryhodnost (čehož je přetáčení jedna ze součástí) podporuje prodej nových aut (raději Dacii, než jetou Oktávku s rizikem, že je bouraná a má najeto dvakrát tolik). A nakonec tlačí i na cenu nových aut - opět, je poptávka po nových Daciích místo Oktávek ve slušeném stavu.

A jestli má být přetáčení trestným činem? Je to úplně jedno, bude se to dělat stejně a stejně špatně se to bude prokazovat. Copak zákaz v Německu nějak pomohl? A to říkám s tím, že se mi to hrubě nelíbí a chtěl bych žít ve společnosti, kde se takhle při prodeji podvádět nebude. Jenže zákazem k tomu nedospějeme.