Novinky
jen jaksi chybí odkaz proč je to taková modla, když se soutěžím už Subaru nevěnuje na špičkové úrovni. Tovární polepy se už na toto auto asi nehodí.
taky ti ty přední světla EVOkují vzhled EVO X? 😄
[odkaz]
[odkaz]
modré se zlatými koly, nozdrou na kapotě a óbrkřídlem vzadu... co je to? 😄
Řešit u tohohle design nemá smysl, je nepodstatný.
Řešit u tohohle design nemá smysl, je nepodstatný.
Naopak, je to podstatný. Růžové s černými koly, motorem vzadu a stahovací střechou by to nebylo Subaru. 😉
Fotku, ako sedím v modrej Impreze so zlatými kolesami a žehliacou doskou, som mal ako pubertiak dlho vystavenú. Niektoré veci sa skrátka nemenia... a to je dobre. :yes:
Mě osobě se to líbí oproti minulému vzhledu je tento lepší.
Na dílně jsou nejhorší pátky. Dopoledne se snad staví čas. Ale ve tři, to bych mohl mít na zvedáku cokoli, francouzák letí do bedny, šéfovi a jeho láhvi režný popřeju pěknej víkend, pak rychle sprcha a honem za tebou.
Imprezu parkuju na dvorku hned vedle dílny. Modrej sen se čtyřmi slunci. Jo, jediná, na kterou jsi musela žárlit, viď. A já se tomu vždycky tiše smál. Když nám ji sem tehdy přivezli, byla hrozně dobitá. Odkoupil jsem ji za dobrou cenu a dva měsíce na ní po večerech makal. Šéf zavřel oči, ví, že mám zlatý ruce. Kde by tu sehnal jinýho na tyhle auta.
Tak ve tři patnáct sedím v Impreze. Pravým palcem přejedu pro štěstí logo STi vpředu na chromové šále řadičky, pak zkontroluju, zda mám signalizaci otáček nastavenou na sedm tisíc, a vyjedu. Vyhnu se zamrzlé louži před dílnou a jsem na hlavní. Na rohu kupuju u cukráře táfli čokolády Lindt s hruškovou náplní. Minulej pátek to byla třicátá.
Mám před sebou sedmdesát kilometrů dálnice a pak to hlavní, čtyřicet tři kilometry alpských vlásečnic, až k tobě do nebe, k tvému sanatoriu. Už z dálky je vidět, zasazené do skal. Čekáváš na balkóně, zahalena do kostkované deky a říkáváš, když dorazím, že Impreza vypadá na těch zasněžených vlásenkách jako modrá perla, vsazená do zlatých obručí, která ti veze pro radost toho, co přece miluje jinou, v modré. Ty teď v sanatoriu léčíš již půl roku své nemocné plíce a já po nocích doufám, že tohle snad už brzy a dobře skončí.
Ty vlásenky už umím jako nikdo. Dvě stě šedesát pět koní mě žene dopředu a brzdy Brembo mě drží těsně před vzlétnutím. Na šestku točím tři tisíce devět set otáček a letím dálnicí stošedesátkou. Pak, jakmile se silnice začíná zvedat k oblakům, točím plnou dvě a tři na sedm tisíc. Od čtyř tisíc výš cítím zátah boxera až v žaludku. Motor vyje, gumy drásám na hraně svodidel, občas zakontruji bleskově volantem a takhle to vytáčíme celý zbytek cesty. Nebeskej sen, lásko.
Zastavuji vždy na stejném místě pod tvým balkónem, vyskočím ze sedadla, ty se směješ, voláváš, kde se touláme, já ti odpovídám, že už jen třicet schodů. Vyběhnu sedm schodů do haly a pak již jen jedno patro, a jsem u tebe. A potom – tvé oči, tvé ruce, tvé rty a má touha… nikdy to nebude jiné. Pak zase ty, a čokoláda, já s umazanou tváří od tvých polibků, a tvůj kašel, tvé vytřeštěné oči a sestra a lék, pak tvůj klidný dech na lůžku a mé starostlivé pohledy. A pak noc, tvůj šátek, co mi mává na cestu, zpětné zrcátko a před sebou dalších sedm dnů čekání.
Minulý pátek mi vlásenky moc nešly. Pod balkónem mi došlo proč, vždyť ty jsi mě poprvé nevyhlížela. Vystoupall jsem sedm schodů a naproti v hale se střetl s doktorem. Zastavili jsme se a hleděli si snad věčnost do očí. On potom zvolna pohnul hlavou zleva doprava a sklopil je. Vyběhl jsem to jedno patro ani nevím jak. V pokoji byla sestra, hleděla nepřítomně z okna, a ty na lůžku. Ty jsi, lásko, měla ruce sepjaté na prsou a tvé oči, ty oči, pro které jsem žil, mi zůstaly už navždy nedostupné.
Pak slyším v dálce sestru, jak mi říká, že jsi netrpěla, do dlaně mi vsunuje kuličku ze staniolu od čokolády, prý od tebe, a má vzkázat, že budu vědět. Jo, jistě, jistě, já vím, čokoláda Lindt, měla jsi jí tolik ráda.
Otočil jsem se a zamlženou chodbou sestoupil dolů do haly. Přešel ji, došel k Impreze, posadil se za volant, hleděl do údolí a čekal na něco, co už nikdy nemůže přijít. Po chvíli jsem rozbalil staniol. Do vlhké dlaně mi z něho vplula malá, namodralá perla. Byla okovaná čtyřmi zlatými kroužky…
Nastartoval jsem Imprezu a sjížděl zvolna do údolí, tam dolů, kde už to nějak budu muset doklepat sám.
Imprezu parkuju na dvorku hned vedle dílny. Modrej sen se čtyřmi slunci. Jo, jediná, na kterou jsi musela žárlit, viď. A já se tomu vždycky tiše smál. Když nám ji sem tehdy přivezli, byla hrozně dobitá. Odkoupil jsem ji za dobrou cenu a dva měsíce na ní po večerech makal. Šéf zavřel oči, ví, že mám zlatý ruce. Kde by tu sehnal jinýho na tyhle auta.
Tak ve tři patnáct sedím v Impreze. Pravým palcem přejedu pro štěstí logo STi vpředu na chromové šále řadičky, pak zkontroluju, zda mám signalizaci otáček nastavenou na sedm tisíc, a vyjedu. Vyhnu se zamrzlé louži před dílnou a jsem na hlavní. Na rohu kupuju u cukráře táfli čokolády Lindt s hruškovou náplní. Minulej pátek to byla třicátá.
Mám před sebou sedmdesát kilometrů dálnice a pak to hlavní, čtyřicet tři kilometry alpských vlásečnic, až k tobě do nebe, k tvému sanatoriu. Už z dálky je vidět, zasazené do skal. Čekáváš na balkóně, zahalena do kostkované deky a říkáváš, když dorazím, že Impreza vypadá na těch zasněžených vlásenkách jako modrá perla, vsazená do zlatých obručí, která ti veze pro radost toho, co přece miluje jinou, v modré. Ty teď v sanatoriu léčíš již půl roku své nemocné plíce a já po nocích doufám, že tohle snad už brzy a dobře skončí.
Ty vlásenky už umím jako nikdo. Dvě stě šedesát pět koní mě žene dopředu a brzdy Brembo mě drží těsně před vzlétnutím. Na šestku točím tři tisíce devět set otáček a letím dálnicí stošedesátkou. Pak, jakmile se silnice začíná zvedat k oblakům, točím plnou dvě a tři na sedm tisíc. Od čtyř tisíc výš cítím zátah boxera až v žaludku. Motor vyje, gumy drásám na hraně svodidel, občas zakontruji bleskově volantem a takhle to vytáčíme celý zbytek cesty. Nebeskej sen, lásko.
Zastavuji vždy na stejném místě pod tvým balkónem, vyskočím ze sedadla, ty se směješ, voláváš, kde se touláme, já ti odpovídám, že už jen třicet schodů. Vyběhnu sedm schodů do haly a pak již jen jedno patro, a jsem u tebe. A potom – tvé oči, tvé ruce, tvé rty a má touha… nikdy to nebude jiné. Pak zase ty, a čokoláda, já s umazanou tváří od tvých polibků, a tvůj kašel, tvé vytřeštěné oči a sestra a lék, pak tvůj klidný dech na lůžku a mé starostlivé pohledy. A pak noc, tvůj šátek, co mi mává na cestu, zpětné zrcátko a před sebou dalších sedm dnů čekání.
Minulý pátek mi vlásenky moc nešly. Pod balkónem mi došlo proč, vždyť ty jsi mě poprvé nevyhlížela. Vystoupall jsem sedm schodů a naproti v hale se střetl s doktorem. Zastavili jsme se a hleděli si snad věčnost do očí. On potom zvolna pohnul hlavou zleva doprava a sklopil je. Vyběhl jsem to jedno patro ani nevím jak. V pokoji byla sestra, hleděla nepřítomně z okna, a ty na lůžku. Ty jsi, lásko, měla ruce sepjaté na prsou a tvé oči, ty oči, pro které jsem žil, mi zůstaly už navždy nedostupné.
Pak slyším v dálce sestru, jak mi říká, že jsi netrpěla, do dlaně mi vsunuje kuličku ze staniolu od čokolády, prý od tebe, a má vzkázat, že budu vědět. Jo, jistě, jistě, já vím, čokoláda Lindt, měla jsi jí tolik ráda.
Otočil jsem se a zamlženou chodbou sestoupil dolů do haly. Přešel ji, došel k Impreze, posadil se za volant, hleděl do údolí a čekal na něco, co už nikdy nemůže přijít. Po chvíli jsem rozbalil staniol. Do vlhké dlaně mi z něho vplula malá, namodralá perla. Byla okovaná čtyřmi zlatými kroužky…
Nastartoval jsem Imprezu a sjížděl zvolna do údolí, tam dolů, kde už to nějak budu muset doklepat sám.
Napsáno tak, až mi zvlhly oči. Pokud je to osobní zkušenost, tak klobouk dolů, pokud je to opsáno, tak to taky bylo dost práce. :yes:
Neviem aky si pravnik, ale aj tak si myslim, ze si sa minul povolanim. Ty si mal pisat, chlape! Ale nie sudne odvolania. Pisat o zivote. Pisat pre zivot...
:yes:
:yes:
Tak nevim. Divim se sám sobě, co se mi to děje, ale. Cím dál tím více se mi u tohoto posledního provedení STi, kterého začátek si osobně datuji rokem 2008, líbí konfogurace hatchback. Ten zadek už mi tak nesedí, jako u modelu 2006 a dřívějších. Nějak postrádám kompaktnost, kterou naopak silně vnímám právě u HB. Jízdně se o STi nebojím a je jedno v jakém balení. Ta drtivá efektivita na špatné silnici, která se tak špatně popisuje někomu, kdo nezkusil a navíc třeba v kontextu něčeho jiného a rychlého, hmmm....
No, děkujme Subaru. Ať to auto vypadá "jakkoliv", hlavně že je a stále stejně bláznivé a to i v kontextu doby. Když se člověk podívá "vedle" k Mitsubishi... 😢
No, děkujme Subaru. Ať to auto vypadá "jakkoliv", hlavně že je a stále stejně bláznivé a to i v kontextu doby. Když se člověk podívá "vedle" k Mitsubishi... 😢
Pojď do mě, anonymní "borče". >😁 >😁
Koukám, že se ti jich už sešlo více. 😄
Předpokládám že jsi v STi nějaké generace jel, ale jel jsi i v EVO?
Ano. Ale ve srovnání s STi jen zlomek. To auto (EVO) je na první dojem hravější ovladatelnější. Těžko se to popisuje. Já hlavně nikomu nenutím, že je STi lepší. Je to o charakteru a vyloženě, co komu víc sedne. A jak neberu chlapce z TopGearu jako měřítko, tak u testu z roku tušim 2005 se naprosto shodnu. Evo je na první pohled pro řidiče lepší, ale pokaždé, když sme někam jeli, šel jsem k STi (Hammond i Clarkson).
Ten můj příspěvek byl ale pozastavení nad tím, jak "jednoduše" jsem "zapomenul" sedan. 😉
Ten můj příspěvek byl ale pozastavení nad tím, jak "jednoduše" jsem "zapomenul" sedan. 😉
přitroublé kydy typu "japonec nakonec,Golf GTi je mnohem lepší a krásnější" apod. :yes:
Tak s tím nezačínej.
S čím jako?
Právě jsi tu rozumnou diskuzi pohřbil.
sa mi tie zlate kolesa pacili, ja neviem mozno je to tym modernym stylom a dnesnym inym dizjanom a velkymi kolesami alebo co ale cim dalej tym menej mi tam ta zlata farba k tomu subaru na tych kolesach pasuje, ale je to len ciste moj pocit, auto je nadherne a rozhodne u subaru aj tak nikdy neslo o dizajn ale o jazdne vlastnosti a radost z jazdy a tam to bude urcite super :yes:
Vidím v tom zepředu trochu poslední Evo a taky trošku volvo, ale to je jedno. Tohle auto je bomba a nic jiného se k tomu říct nedá.
...jenom škoda, že díky dětem, rodině a hypotéce už na podobný auta nemám. A šedivý vlasy na skráních mi říkají, že tohle už bych mohl nechat mladejm 😒
P.S. Ale k...a, jak rád bych se ještě někdy svezl "štorcem" jako v mý starý 325i E30!!
P.S. Ale k...a, jak rád bych se ještě někdy svezl "štorcem" jako v mý starý 325i E30!!
petrumr
Autor příspěvku dlouhodobě nerespektoval pravidla diskuse.
Subaru je mezi mainstreamem sazkou na jistotu. Je uplne jedno, jaky model automobilky si zakaznik koupi, muze si byt jist kvalitou, vytecnymi jizdnimi vlastnostmi a designem bez chyby. Vzhled necham stranou, jeho chapani je ciste subjektivni zalezitosti.
Faktem je, ze kterakoliv evropska automobilka by si moc přála, aby WRX STI bylo soucasti jejich nabidky.
Faktem je, ze kterakoliv evropska automobilka by si moc přála, aby WRX STI bylo soucasti jejich nabidky.
bez dlouhým zdravic a okolků(neb nadaní vláčet pero po papíře, či prsty po klávesnici jsou tu po zásluze jiní)
Bravo beSTIe
(TM GTI resubarized)
Bravo beSTIe
(TM GTI resubarized)
Jinak se mi to nějak extra nelíbí, ale tady jde o schopnosti, ne o vzhled.
takže bych tedy opravil svůj přispěvek na - víme, že lineartronic zvládá kroutící moment motorů s výkonom 177kW a na domácím trhu okolo 200kW - ok?