Novinky
Tak to bude úžasná záruka jako 7 let KIA >😁 >😁 >😁
petrumr
Autor příspěvku dlouhodobě nerespektoval pravidla diskuse.
U ferrari zaplatíš za běžný servisní interval podstatně méně než 75 tis.Kč (nevím, na základě čeho jsi použil zrovna tuto částku). Pokud se bavíme o mimořádných servisních úkonech (např. spojka nebo ocelové brzdové kotouče nemluvě o opravě po bouračce), pak si připrav podstatně víc než 75 tis.Kč 😉
Následující faktory
- většina majitelů má další auta a Ferrari používá jen občas a vozy proto mají malé nájezdy
- potenciály motorů nejsou, vzhledem k vysokým výkonům, většinou plně využívány
- majitelé těmto autům většinou věnují víc péče než nezaměstnaný Lojza svému rozklíženému stoletému Favoritovi
- technologická a i materiálová úroveň motorů je na nadprůměrné úrovni obecné techniky v automobilovém průmyslu
dávají jistotu, že továrna neprodělá.
Pár případů, kdy bude záruka oprávněně uplatňována, bude jistě možné řešit velkoryse, třeba i výměnou celého agregátu.
Záruka takového typu jistě nebude prodělečná a zároveň zvýší image už tak dost prestižní značky.
celá Itálie [odkaz] [odkaz]
Obecne je to presne naopak, tyhle sportovni vozy maji "technologickou i materialovou uroven" z hlediska odolnosti vuci provozu pod urovni obecne techniky v automobilovem prumyslu. Ta auta nebyla nikdy konstruovana na vydrz a bezna zivotnost opravdu sportovnich vozu je bezne i radove mensi nez u normalnich rodinnych vozitek. Je to dan za extremni techniku v aute pouzitou v techle autech. Kdyz to prezenu motor ve Formuli 1 take nenajede sto tisic kilometru.
Potom nebudeš psát takové komentáře.
Sportovní automobily jsou stavěny tak, že jejich komponenty pracují těsně pod hranicí zničení, ale zároveň se předpokládá, že zacházení s nimi bude hrubší, než u běžných "konzumních" automobilů.
Pro skutečně sportovní automobily tedy musí výrobce použít nesrovnatelně kvalitnější = dražší materiály, jejich opracování (tváření, obrábění či povrchovou úpravu s vysokou přesností) a samozřejmě jejich funkčnost musí být na mnohem vyšší úrovni, než u "konzumních" automobilů.
Zároveň s tím se ale samozřejmě předpokládá, že i používání těchto dílů, jako ostatně celého automobilu, bude probíhat těsně pod hranicí zničení, tedy bude extrémní. Proto se na velkou část jednoúčelového sportovníh👋závodního sortimentu ani neposkytuje ŽÁDNÁ ZÁRUKA, protože definice hranice zničení je problematická.
Takže sportovní auto musí být opravdu vyrobena v měřítcích podstatně vyšší kvality než ta "konzumní" a zároveň se u nich předpokládá nižší životnost jednotlivých komponentů (a to i přes jejich podstatně vyšší kvalitu).
Ono totiž 350 km najetých na hranici zničení na rychlostních zkouškách WRC je z hlediska funkčnosti i opotřebení podstatně vyšší zátěž, než 250 000 km najetých v podmínkách běžného provozu na pozemních komunikacích (kde je výslovně zakázáno prakticky vše, co je smyslem motoristického sportu).
Ono ostatně i na ojetinách pohybujících se v běžném provozu jsou vidět podstatné rozdíly. Zatímco auto provozované po Praze je po 100 000 km a 6 letech (resp. zimách) v podstatě vrak, auto provozované 15 let a 250 000 km po italských dálnicích je jen minimálně opotřebené.
Diskuse tedy nemá smysl, pokud není definována inertní soustava.