Novinky
Já si stejně pořád myslím, že v současné době je na tom nejlíp hybrid. Tedy takový systém, kdy spalovací motor slouží jako primárně generátor elektrické energie. Člověk nemusí řešit dojezd, nabíjení baterií a bude mít spotřebu 2-3 litry..
Takový systém je přeci relativně neúčinný. Teoreticky to může fungovat, musíš jen postavit tak účinný generátor, aby vyvážil neúčinnost elektrické cesty v porovnání s mechanickou. Což se v praxi ukázalo problematické. Takový systém chtěli použít ve Voltu, nakonec šli cestou Toyoty. Možná u městského vozítka, kde by nemuseli brát tolik ohled na spotřebu ve vyšších rychlostech. Elektřinu je výhodné vyrábět z odpadu, popřípadě toho využít při optimalizaci zátěže motoru.
Ak Ťa pohoršuje, že my "blbci" nie sme takí ochotní to robiť .... tak to máš smolu ....
Ten elektrošrot si pekne kúp za svoje .....
PŘESNĚ TAK !! TO By JEDEN NEVĚŘIL KOLIK V TÝDLE ZEMI ŽIJE DÍZLBLBŮ
tipuju tak v poměru 1 : 50sáti
a jejich učení jde vážně ztuha 😄
takže o Nté😒br />
DÍZLPOPELNICE je ŠIT [odkaz]
ELEKTRO JEDINĚ VYČISTÍ VZDUCH V ČESKÝ KOTLINĚ [odkaz]
Těšte se na první SUPERCHARGER [odkaz] [odkaz] v PRÁGLU na Chodově 2015 ...
VIVÁÁÁ LAS TESLA´s [odkaz] [odkaz] [odkaz]
>😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒] >😒]
PS: byls někdy v Bohnicích podpořit životní prostředí ničený zabedněnýma evromobilkama? 😉
A je zaujímavé, že spomínaš Bohunice.
Ak by každý kupoval elektromobil, čím by sa zvýšila spotreba elektriny každej domácnosti. Podľa teba akou cestou by sa tento dopyt uspokojil?
Jedine výstavbou ďalších jadrových reaktorov.
Neviem ako tebe ale mne hrozba jadrovej katastrofy nepripadá vôbec ekologická (Černobil, Fukušima).
Cele to berieš iba okrajovo inač by si vedel, že auta majú minimálny podiel na emisie.
Aj 20 ročný starý mercedes je viac ekologický ako moderný elektromobil, ale ak by som sa chcel o tom rozpísať bolo by to na dlho a pripadá mi to zbytočné.
Len niečo pre predstavu
[odkaz]
[odkaz]
[odkaz]
[odkaz]
[odkaz]
Takže jediná možnost je začít něco dělat najednou s celým systémem - v první řadě se vykašlat na uhlí, ropu, zemní plyn, břidlicový plyn, biopaliva pro masovou výrobu elektřiny. Místo toho generovat elektřinu šetrně a rozumně - jádro (snad fúze), slunce (to zahrnuje vítr, polovodiče i koncentraci tepla). Komu se nelíbí jádro samozřejmě (kromě toho, že si může chuchnout) může namítnout, že Slunce samo na Zemi posílá o mnoho řádů víc, než dost energie. A bude mít vesměs pravdu. Kompletně přestavět rozvodné sítě, aby byly dynamické a neplýtvaly. V takové fázi můžeme čistě vyrábět i energeticky náročné věci a začít s elektromobily. Pak pár set let čekat, než se atmosféra dostane do normálního stavu, načež budeme mít s klimatem desítky tisíc let klid.
Jestli tohle velmi brzy neuděláme, což je velmi pravděpodobné, budeme v seriózních sračkách existenčního charakteru už za 100 let bez možnosti nápravy.
To je můj názor Možná je to tím, že nejsem pepík. Pokud je někdo naprosto nedotknutý triviálními důsledky současného stavu, doporučuju podívat se na 12. díl série Cosmos: A Spacetime Odyssey.
Voda se čistí v řádu měsíců až let, země jakožto zemina v řádu desítek a stovek let. 😉
Já v CO2 nevidím zásadní problém. Problémem jsou jiné, podstatně jedovatejší látky, které třeba vznikají nedokonalým spalováním.
Nerozumím tomu, jaké studie čtete, neexistuje žádný odborný spor o pozitivním nebo negativním vlivu CO2. Jeho vliv je, že zadržuje teplo v atmosféře: Za současných podmínek je jeho přirozená hladina kolem 300 ppm, při které je teplota tak akorát a CO2 se udržuje ve stabilním koloběhu. Být to 0 ppm, Země by byla zmrzlá sněhová koule. Být to 600 ppm, byla by Země vyprahlá horká pustina. Dnes jsme na 400 ppm a dále ho tam pumpujeme s rostoucím tempem (lidé vyrobí minimálně 10x více, než sopky). Čím více ho tam je, tím tepleji bude a tím více se ho (a mnohem účinnějšího skleníkového plynu, metanu) bude uvolňovat. Tahle spirála už je nakopnutá a nikdo neví, kde je bod, ze kterého není návratu. Pokud tento bod překročíme, vymře většina druhů na Zemi. To je fakt.
Sice víme, že to ničemu nepomáhá, ale těžko zvládáme s nějakou jistotou říct, co se stane a kdy se to stane. I bez průmyslu na Zemi docházelo ke změnám prostředí. Tahle neurčitost, absence jasného nebezpečí je problémem. I když máme řešení na dosah (při současném tempu v horizontu několika desítek let), nahrazení stávající infrastruktury nám bude trvat kdo ví jak dlouho, nemluvě o rozvojových zemích. A nevyřeší to ten základní problém, velikost lidské populace.
Co se výroby vodíku týče, je několik návrhů čtvrté generace a ne všechny jsou vysokoteplotní (tedy vhodné pro výrobu vodíku). A u množinových reaktorů zase bývá starost s jejich využitím při výzkumu a výrobě jaderných zbraní.