To nevím, ale fakt je, že od Bertoneho byly připraveny všechny varianty odvozené od základní karoserie hatchbacku (+sedan, kombi,pick-up, i pick-up se sedadly vzadu a coupé). Stylistiky je nápadné podobná Citroenu Xm. Např i lomení boční linie spodku oken Citroenu mělo i kupátko (to tady někde je)..
Dále byl od Bertoneho připravený facelift Favoritu ("vymlácení" raznic chce nové, a ty se udělají jiné). Ale údajně byla po vstupu Škody do VW i česká verze Felicie, která prý byla stylisticky čistější, než pak vvyráběná německá. Za zmíňku stojí, Felicie postrádala některé velké přednosti favoritu, jako špičkové jízdní vlasnosti, vynikající vnitřní prostor včetně vlezu dovnitř (dozadu) a třeba i to, že se favoritu nešpinilo zadní okno spodním výrem ze silnice (nepotřeboval stírač zadního okna).
Fakt tvrdis, ze mel Favorit lepsi jizdni vlastnosti, nez Felicia? To asi ne... Ten facelift Favorita (myslim ten, ze ktereho vychazi ten sedan s oznacenim Felicia, ktery tu koluje po diskuzi) byl spis ukazkou toho, jak mel Favorit vypadat uz od zacatku. Oproti soudobe konkurenci byl proste moc hranaty a zastaraly. Jako kazda komunisticka skodovka vypadal sice dobre, ale designove byl cca 4 roky za konkurenci.
Jízdní vlastnosti obou:
Probatum est (vyzkoušeno jest) - jak Favorit i Forman, tak Felicia i Felicia Combi. A konstrukčně? Např. Favorit měl vycizelované pasivní přiřizování zadní nápravy a to souvisí s nakláněním vozu. Přesto měla krátká Felicia na zadní nápravě přidaný torzní tyčový stabilizátor, kdežto Fel.Combi (s větším převisem karoserie za nápravou) ho protismyslně neměla.
Viděno dnešní optikou stojí jízdní vlastrnosti Fáva i Feldy za starou bačkoru, u Felicie se bohužel o velkém pokroku v ovladatelnosti hovořit nedá. Jejich razantní zlepšení nastalo až u Fabie I. :-!
S jízndími vlastnostmi Favoritu s Vámi nesouhlasím. Fabia I stála na plošině Pola a prostorově byla proto dost podprůměrná - z ne příliš dobrého základu ale vytřískala Škoda, co mohla (např. sezení vzadu bylo lepší, byť prostor pro nohy zůstal ubohý). A není to jen tím, že auta kvůli nárazovkám ve srovnání s dávným Favoritem "ztloustla". Mimochodem Favorit měl velmi dobrou tehdejší čelní nárazovku - zůstal "přilepený" na stěně (necouvnul).
To je divné, poněvadž u Š105,120, .., kde byla kapota kufru v zájmu jeho přístupnosti nejen zepředu, ale taky z pravé strany od chodníku, chycena na blatnících (ve dvou a dvou bodech), tak při přesazeném nárazu opravdu hrozilo vniknutí jejího rohu do kabiny (při čelním nárazu se ale dobře skládala "do příčné střechy"). U Favotitu by to nemělo nastat, protože chycení kapoty bylo v obou jejích rohách pod čelním sklem (panty), jak je to obvyklé. Čelní nárazové zkoušky však nebyly tehdy přesazené.
Proniknutí kapoty motoru Favorita do kabiny ani nastat nemohlo, protože kromě pantů byla kapota u svých zadních rohů opatřena také speciálními háky, které se u zavřené kapoty zaklesly do jakéhosi protikusu na podbězích! :-):yes:
Nie, tento problém bol so 105/120. Tie mali nešťastné uchytenie prednej kapoty naboku. Neskôr to bolo riešené prelisom, v ktorom sa mala kapota pri čelnom náraze zalomiť. Nechceným následkom bolo ohýbanie kapoty pri otváraní.
Zadní stabilizátor u Felicie (a taky u posledních favoritů) se nepřidával kvůli náklonu karoserie, ale kvůli redukci nedotáčivosti (levnější řešení, než předělávat celou nápravu). Kombík je díky těžšímu zadku a tvrdším pružinám méně nedotáčivý už z principu, proto se stabilizátor neosazoval.
Rozdíly v jízdních vlastnostech mohou být způsobeny vyšší váhou Felicie, ale nazvat vlastnosti Favorita jako špičkové je velká nadsázka. A co se týče zbytku, v interiéru je u Felicie i Favorita stejný prostor, protože veškeré díly jsou v podstatě stejné...
Teda to auto z první půlky první stránky, to je famózní Itálie. Jenže v té době tak 10 let zpátky. Super je [odkaz] , ale co se favoritu týče, ten dle mého názoru ve své době byl opravdu dobré auto - vzhledem, prostorností i jízdními vlastnostmi. :yes:
Původní prototypy měly mít proti konečné verzi víc posunutou spodní hranu čelního skla dopředu, a tím okno více skloněné vzad - a akumulátor nad převodovkou, jak je běžné. To se však tady nějak nechtělo - akumulátor je umístěný pod čelním oknem -, a proto je okno stojatěší. Utrpěl tím odpor vzduchu vozu (Cx=0,36), ale taky tuhost karserie v místě "hrnců" McPhersonů (přepážka je nespojuje). Tady na Bertonenových skicách je to s předním oknem vidět - a přední dveře sahají blíž k předním podběhům, jak je A sloupek více vepředu.
Poznámka:
Platforma vozu pochází od konstruktéra Škodovky p. Kindla už ze 70.-ých let. Ta je tak zdařilá , že velký vnitřní prostor Bertonemu přihrála. Karoserie byla ve Škodovce na této plošině postavená před tím taky, ale ta nebyla zdaleka tak krásná, jako ta Bertoneho. Favorit zdobil ulice - po listopadu jsme mohli vidět, že i na Západě.
Ano, Ing. Hrdliřka říkal, že tehdy u nás platil nějaký dávno překonaný předpis, že baterie nesmí být v deformační zóně či co. Zlepšení tuhosti i snížení vnitřního hluku by přineslo i zdvojení horní partie přepážky mezi kabinou a motorovým prostorem, (měla ho i Š 105/120/130 :)), ale to zase nemohli udělat kvůli výrobci topení, který už ho měl vyvinuté k montáži do auta z motorového prostoru a odmítal to předělat. Totéž lze říci o designu karoserie - vybírali to, co šlo vylisovat z nekvalitního košického plechu, zadní dvoudílné svítilny zase zvolili proto, že v jednom kuse by se jim roztavil ten průhlený plast atd., atd. Favorit byl prostě jeden veliký kompromis, ale na svou dobu a na podmínky, za kterých vznikal to byl kompromis sakra dobrý, skoro zázračný :-)
Oblast konstrukce, která ale u Favoritu opravdu dopadla dost špatně, byla nejen kvalita dílenského zprcování, ale také aerodynamika. Před lety jsem se o tom dozvěděl mnoho zajímavého od jednoho člověka, co tehdy dělal v Česaně. Udávaný součinitel Cx=0,36 se nenaměřil ani u sádrového modelu, byla to jen politická proklamace. Ve skutečnosti v prý v tunelu u Pininfariny naměřili něco kolem 0,41, to se ale nesmělo zveřejnit ! Na vylepšení tohoto dost tristního výsledku (i na tehdejší dobu) ale nebyl čas asi peníze. U produkčních aut ale byla realita ještě podstatně horší kvůli extrémně širokým spárám mezi kapotou, světlomety, blatníky a předním nárazníkem (a kvůli "plácačkovým zadním zástěrkám), prý asi tak 0,42. Také díky větší čelní ploše tak nakonec měl Favorit větší odpor vzduchu než Š 105/120/130 M... :'-(:no: Není divu, že dokud nedostal stálý převod zkrácený z 0,39 na 0,416, tak to auto na dálnici proti větru vůbec nechtělo jet... :-! Aerodynamicky velké zlepšení ale přinesla již Felicia.
Jo, dílenské zpracování nebylo dotažené. To se ani nedalo za těch asi 250 mil. tehdejších Kč za vývoj. Tomu Cx nad 0,4 se dá i věřit, protože proti větru to bylo znát. Felicia měla na vylepšení Cx dokonce prohnutý práh. Ale jinak mi celkově připadala, že ji ve Wolfsburgu dali mladým míň zkušeným lidem, jako konstrukční cvičení. Detaily byly dotaženy - už tam nic nebouchalo, ale .... jak jsem už psal. A také víc prorezavěla, než Favorit - je možné i dnes vidět staré Favority v pohodě a prorezlé Felicie (a to nejen páté dveře, ale i podběhy, ...).
Ale i tak to byl krok vpřed. Dokonce bych řekl, že jak favorit byl na tom technologicky dost tristně, tak felicie na tehdejší podmínky dost vychytala a nedostatky favoritu umně maskovala.
To ano. A byla na ní vyznačena sounáležitost ke koncernu - zejména tvary zadních lamp hodně připomínaly tehdejšího Golfa. Ta tam byla italská jemnost Bertoneho všelijakých prolisů dotvářející celistvý tvar. Jakoby se (mladí?) Němci učili na mistrově díle.
Měl jsem ji jako služební několik let a nejvíc mě na ní vadil stísněný vlez - vadilo zejména přehnané boční vedení v opěrácích předních sedadel, která navíc tlačila při sezení do ramen (opěrák byl mezi nimi úzký).
Měl jsem pěkný škodovácký dědečkovský hliníkový motor OHV 1300 ccm 50kW (MPI) s velmi plochou momentovou charakteristikou, avšak s elektronikou a zapalováním Siemens, což dost zlobilo (zejména se napěťově prorážely gumové převleky svíčkových izolátorů - vypálené stromečky, zlobily doteky potenciometrů - hledalo to občas volnoběžné otáčky, nerovnoměrný volnoběh, skokvý přechod z volnoběhu do otáek a zpět, ..., navlhání kolem indukčních cívek a svíček). Přitom i po létech měl tento motor nejleší tepelnou účinnost ze všech motorů ve VW - přiznával sám VW.
Jj, asi každej jsme nějakou dobu většinou jezdili s Fáčkem, nebo Feldou. ;-) Mě by jenom zajímala jedna věc. Originál škodovácký motor ze stodvácy převrtaný na 1,3 l /mimochodem který jsem nikdy nemusel/, byl nakonec celkem slušně odladěný, a byť jen 3x uložená klikovka, tak ani moc nevibroval. Spousta hlasů v Čechách jej chválí, že byl celohliníkový, ty říkáš že měl dobrou tepelnou účnnost, někdo tvrdí, že měl i nízké tření. Nejde mi do hlavy jedna věc, když byl tak "dobrý", že jej koncern dal k ledu a nikdy nepoužil aspoň základ, třeba pro novou konstrukci. Nevěřím, že by byli ve VW tehdy takoví hlupáci, pokud by ten motor měl technologický potenciál.
Určitě na něm pořád bylo pozoruhodné, že byl celohliníkový (i po těch letech). Ale byl OHV (nepřesné časování ventilů vůči OHC), s klínovitými spalovacími prostory, jen dvouventilový, .... i když s novu hlavou (hliníkovou) bylo pomocí spirálových sacích kanálů vytvořeno moderní víření a vrstvení směsi, a taky byl jen 3-ložiskový, ... prostě už zastaralý na konci svého bytí. Nejsem odborník, abych se mohl lépe vyjádřit. Ing.Petr Hrdlička musel při vývoji Favoritu přemluvit tehdejší papaláše, aby povolili když ne motor nový, tak aspoň jeho úpravy směřující k menší spotřebě (spalování) oleje a spalování bezolovnatého (či obou) benzínu, jinak, že se auto neprodá. S tím souvisely kromě hlavy ještě písty a kroužky a sedla ventilů - motor pak splnil emise až do předepsaných 80 000 km.
Šlo o konstrukci motoru ještě z první republiky (Škoda Popular). Později (na začátku 60 let) se pro Š1000MB převléknul do hliníkového bloku a ještě později byl převrtán na 1,3litru (a ve Fabii později dokonce na 1,4). Byla to však celou dobu spíše evoluce, než revoluce. Fakt je, že motor byl po těch desetiletích dost vychytaný a tím i spolehlivý. VW vadil především rozvod OHV, jen trojí uložení klikovky - konstrukce se tedy nehodila pro motory nad 1,5 litru většího výkonu a nemožnosti použít na tomto motoru hydroštely.
Jinak co se týká designu, tak když si prohlížím ty kreace podobné Fiatu Ritmo, tak konstatuji, že Favorit nakonec v praxi dopadnul mnohem lépe, než na italských malůvkách.
Co se týká jízdních vlastností (s krátkým jsem najezdil asi 160 tisíc, s dlouhým 190), tak lepší jízdní vlastnosti měl určitě ten dlouhý. Nebyl tak nedotáčivý jako krátká verze. A byl určitě mnohem, mnohem hezčí než pozdější Felicia! Jediné, co bych Favoritu vytknul, byly ty odpérované kontakty pro světla na zadních dveřích (mlhové, couvací, SPZ), které byly ukotveny na tom hnědém plastu a byly dost nespolehlivé. Není divu, protože šlo o řešení zkopírované z Fiatu 127...
Co se týká kvality, spolehlivosti a životnosti, vyzdvihnul bych výborné světlomety. Žádná další Škodovka nesvítila tak dobře, jako Favorit/Forman. Ale nedostatkem byla spojka výfuků, kde odcházel ten těsnicí grafitový kroužek a také tlumiče pérování (Sandrik Dolné Hámre). A pochopitelně reznoucí zadní dveře (ale méně, než u Felicie) a bimetalický spínač elektrického větráku chlazení. Jinak se mi u těch dvou vozů nevysypalo nikdy nic.
Ještě k motoru:
Musely se seřizovat ventily. Výrobce sice posunul hranici až na 15 tisíc (aspoň u Felicie to tak bylo), aby zmírnil tuto přítěž v údržbě, ale to bylo z pohledu vůlí na OHV docela dlouho.
Škoda 1600 ccm:
V muzeu Škody v Ml.Bol. byl na začátku 90.-ých let hned u vchodu vystaven Forman s otevřenou kapotou motoru a pod ní se škodováckou šestnáctistovkou 75kW. Na tehdejší dobu to byl velmi slušný výkon. Myslím, že VW tehdy nic takového neměl. Přesto se nedělala a dnes tam není.
Motor v MB-čku byl nově vyvinutý, to že se koncepčně téměř shodoval s předválečnými motory bylo dáno tím, že to bylo levnější (pětikanlová hlava) a méně citlivé na nekvalitní olej (OHV, 3x uložená klika). OHC motor byl ve fázi prototypu, ale právě kvůli problémům s mazáním byla zvolena zastaralá koncepce.
Mimochodem, 1.4OHV ve Fábii měly hydroštely, je to moc pěkně slyšet při startování, než se natlakují
VW motor použil ;) Ve Škodovce vytvořili ještě EURO3 variantu - 1.0 a 1.4MPI. 1.0 byl použit ve VW Lupo a Fabii Junior, 1.4MPi ve Fabii (44 a 50kW verze), dělali je do roku 2003
Motory dostaly hydraulická zdvihátka ventilů (podstatně tišší provoz) a přidaná závaží na kliku pro lepší vyvážení... Ani to je ale nezachránilo, OHV, navíc bez napínáku řetězu, už asi nestačilo na emisní normy, už na euro III byl dost přiškrcený (1.3 ve Felicii je živější)
To stále nie je celkom ospravedlňujúce. Čo taký Alejandro Mesonero-Romanos? Podľa mňa sa mu Toledo lepšie podarilo a pritom ide len o iné predné a zadné čelo. Leon je tiež paráda.
Aby som ale Kabaňovi nekrivdil, nový Superb vyzerá fakt dobre, asi zatiaľ najkrajší z jeho škodoviek.
Škodovky vyzerajú dobre, niektoré vynikajúco - nový Superb. Ale to je otázka individuálneho vkusu.
Exaktné je že koncerny v ktorých autá nenavrhujú účtovníci, na každom vyrobenom kuse strácajú.
Ale smotanu, alebo aj kritiku zlizne väčšinou šéfdizajnér.
Neviem či by to tu čitateľov zaujímalo, ale aj by som ocenil nejakú sériu článkov o súčasných dizajnéroch, kto je kde a na ktorom aute má svoj rukopis. :-)
V článku to není moc rozepsané, co vím tak s maketou od Giugiara a dalšími cca. dvěma prototypy najezdili hodně kilometrů, vždy se ale projevila konstrukční slabina, že karoserie praskala těsně před zadní nápravou i po několikerém vystužení. Údajně si s tím tehdy nevěděli moc rady, navíc na svou dobu slušně výkonný motor 1,5 se nehodil soudruhům z politických důvodů a celý vývoj českého "Mirafiori" byl zaříznut. :'-(
Hlavní důvod toho zaříznutí Š 720 byl ale úplně jiný - Husák nechal přesměrovat miliardy, které na tento projekt byly vyčleněny, na nesmyslné budování BAZky 8-s:no::no: :no:)
Česká urban legend z kategórie "zase nám to ti cizáci zkazili".
Niekde sa nový model musel vyrábať. Takže keby sa nestaval BAZ, tak by sa rozširovalo v MB. A na zelenej lúke sa stavia lacnejšie.
Hlavným dôvodom prečo sa žiadny nový model nedostal do výroby, bol nedostatok investícií v čoraz zaostalejšej plánovanej ekonomike. Ale že za to mužou ti Slováci, znie malému českému človiečikovi lepšie :-)
No pokud ti připadá logické, že soudruzi nejdřív na zelené louce u Bratislavy postavili fabriku, a pak teprve začali řešit, co v ní budou (jednou) vyrábět, tal to pak jo. Skutečností bylo, že až do revoluce v roce 1989 z té obrovské továrny nevyjelo žádné auto (pokud tedy nepočítám několik stovek Rapidů 120 v naprosto katastrofální kvalitě, které nikdo nechtěl ani na tehdejším naprosto hladovém trhu) a pár tisíc zadních vlečených náprav pro Ś 130/Rapid, které byly taky šunty, protože se kroutily a zadní kola byla po pár letech do písmene A). :-!
No nevím jestli jsi se tu projevil jako sebevědomý Slovák, protože dokud jsi se neozval, tak tu nikdo neřekl, že za konec projektu š 720 můžou slováci, nebo že budování BAZ souvisí s rozhodnutím Slováků. ;-)