Automobily s motorem vzadu a poháněnou zadní nápravou byly v půlce 70. let ve světě dávno za zenitem, československý průmysl však v té době přišel s novinkou, která stále využívala tuto koncepci.
Ano, motory byly velmi kvalitní, generálku potřebovaly až v nějakých 50 - 100.000, podle toho, jak se s autem jezdilo. U Favorita došlo k nějaké úpravě materiálů nebo technologie, protože výdrž byla neporovnatelná.
Důsledně bylo potřeba rozlišovat kusy pondělní, páteční, pracovní soboty, různé směny k x-tému výročí VŘSR a podobně. Někdo tak měl škodověnku, která při standardní údržbě vcelku poctivě sloužila, jiný obdržel pojízdný vrak, kde bylo slovy kolegy všechno špatně od motoru po brzdy.
Myslím, že nevíte co chcete.
Za 1), stěžujete si, že Škoda nedostává top techniku jako VW, ale až po nějaké době. Buďme rádi i za to. Taky by nemusela mít žádnou. Pokud by Škodu nezískali němci, ale frantíci, tak na nějaký vlastní život Škody bysme mohli zapomenout. Frantíci plánovali Škodu ponechat čistě jen jako montovnu, takže Škoda by tu s námi vůbec nebyla a jen by se v MB montovali jejich auta. A jelikož by to byla jen montovna, tak už by dávno mohla být zavřená a přesunuta třeba do Turecka.
Za 2), v poslední větě jste si i zdůvodnil, proč Škoda nemůže mít top výbavu jako VW. Protože by si to moc lidí nekoupilo. Protože Škoda cílí ještě níže než VW.
Neprve si stěžujete, že Škoda nemá top výbavu a pak si stěžujete, že když ji bude mít, tak nebude stát stejně jako kdyby tu top výbavu nemělo. To asi takto ekonomicky fungovat nemůže, že...
Popořadě:
- Fabia RS mi vážně chybí, s tím bych snad i souhlasil. Ale stále je to jen třešnička na dortu modelové řady.
- Octavia s full LED bude. V době jejího představení je neměl ani Golf, dnes se s nimi nesetkáš třeba ani u Giulie. Víceprvek je v dnešní nižší střední luxus, který ti dopřejí už snad jen Korejci a Ford.
- Žádný ze srovnatelných sourozenců nebo konkurentů Supa (kromě Insignie) ani Kodiaqa nemá V6 a nebyl důvod čekat, že se objeví v nich. A i bez bi-turba má Sup lepší nabídku motorizací než polovina konkurence.
- Citigo ještě neprošlo modernizací, třeba TSI bude. i Up jej dostal s hodně velkým zpožděním.
- Hybridní technologie obecně není zrovna něco, v čem by VW vynikal, takže tím bych se ani netrápil.
Ve zkratce: ano, Škoda nekompromisně podléhá koncernové hierarchii. Přesto její modely stojí na nejnovější technice koncernu, odlišnosti jsou spíše na úrovni nadstandardních motorizací a výbav. To se vůbec nedá srovnávat se situací Škody 70. let, kdy se z politických důvodů házely do koše milionové takřka hotové projekty a produkční vozy byly z důvodů politické situace 20 let za konkurencí.
To asi jo, ale dávat na roveň řízení škody komunisty, resp. RVHP a nynější řízení koncernem je trošku silná káva. To může říci maximálně někdo, komu teče mlíko po bradě.
Motor byl nejen pozoruhodný jako celohliníkový (až na hlavu, ta byla litinová až téměř do konce výroby - 1300 do Favorita už měla hliníkovou i hlavu), protože to tenkrát nebylo nic obvyklého (dokonce se byly ve Škodovce na výrobu už favoriťácké 1300 podívat Japonci a divili se, jak může v takových podmínkách vzniknout celohliníklový motor), ale byl pozoruhoný i průběhem momentové charakateristiky (plochá) a pěknou tepelnou účinností (ta dokonce předčila všechny motory VW-u i po koupi Škody). Po létech výroby a přetvoření na 1300 ccm měl dokonce výkon 50 kW, což bylo kolem r. 90 slušné.
Ano, vtedy bola technologicky zastarala riadenym strany Teraz je technologicky (alebo presnjesie marketingovo) zastarala v ramci koncernu prave riadenim koncernu. Jednoducho nemozete mat Skodu s full koncernovou technikou v danej triede.
Njn, já začínal na Š-105 a i když se na ni dívám prizmatem nostalgie, stejně musím přiznat, že to bylo... velmi nepovedené auto. Kdo tomu rozuměl (nebo měl štěstí na dobrého mechanika), dokázal si ji postupně doladit, že už nebyla úplně příšerná, ale "jenom" hrozná - ale stejně to stálo za pendrek.
Na těchto vozech je jasně vidět, jaký sešup (oproti západním, ba i některým východním) automobilkám (a automobilům) Škoda postupně nabírala.
Spartak / 440 / 445 / Octavia / Felicia
byly ve své třídě celkem konkurenceschopné vozy vcelku kdekoli ve světě. To, že se jich do "valutových států" dodalo (na dnešní poměry) směšně málo, to nechme stanou. Auto samo o sobě bylo na tehdejší dobu docela povedené.
MB 1000 / 1100 / MBX
Auta stále celkem konkurenceschopná, byť konstrukčně již začínala zastarávat. Na "západě" sice ještě jezdily Renault-8 i hejna VW-Brouků, ale bylo jasné, že koncepce "vše vzadu" se ve třídě malých rodiných vozů začíná již pomaličku odebírat na "smetiště dějin"
Š 100 / 110 / eRko
V zásadě jenom drobná modifikace původní tisícovky (OK, na kotoučové brzdy vpředu nezapomínám :-) ), která měla skončit nejpozději začátkem 70. let - a ne až v roce 1977 (!!!), kdy už byla skutečně dávno za zenitem
Š 105 / 120 / 125 / Garde / Rapid
Co říci, aby člověk (příiš) neurazil... Auto, ve kterém jsme se skoro všichni vozili a na kterém mnozí z nás začínali svoji řidičskou kariéru. Už i na"východě" ho mnohá auta překonávala :-(
- Trabanty a Wartburgy měly přední náhon a karoserii kombi a i když smrděly hůř, než bolavá noha, dalo se v nich ledasco odvézt.
- Polonezy a Žiguly - auta klasické koncepce, oproti Škodovkám výrazně prostornější a snad i komfortnější (dalo-li se o tom mluvit v této kategorii vozů).
- Dacie (skoro-licenční starý Renault 12) či Oltcity byly oproti Škodovce výkřiky moderní techniky - tedy pokud měl člověk štěstí a zrovna fungovaly :-(
Na "západě" byla Škodovka ovšem již vnímána jako jakési bizarní malé vozítko odkudsi z buranova, přitažlivé zhruba stejně, jako vřed na dámském či pánském přirození... Aby se alespoň pár kousků prodalo (a získaly se tolik potřebné devizy), bylo nutno Škodovky nabízet (oproti tuzemskému trhu) ve VÝRAZNĚ vybavenějších verzích za (na západních trzích) směšné ceny. A stejně to moc nepomohlo.
Takže - nostalgie nenostalgie, zaplať Bůh, že jsou ty doby i ta auta pryč!
Jak říkáš, Tatra 97 byla ve své době znamenité auto. Bohužel odvozený T600 Tatraplán měl smutný osud, protože soudruzi geniálně převedli výrobu do AZNP Mladá Boleslav, kde auto naprosto zničili. Tím vlastně skončila éra lidových Tatrovek.
O Š105/120 nelze říct technicky v podstatě nic kladného, spíš bylo úžasné, jak dlouho se ten naprostý šunt vyráběl. Fakt je, že pro autoškolu nebo začátečníka to bylo ideální vozidlo, protože pak už dokázal jezdit v podstatě se vším.
Nebyl to ani termostat, ale vzduchová bublina za ním, která nepustila vodu pod vůz a dopředu k chladiči. Chladič proto zůstal sudený a voda v motoru vařila - přetákala vyrovnávací nádržkou a to byl onen obraz stojící "Stodvacítky/Stopětky".
Jsem ročník ´76 a co si pamatuju tak stojící a větrající 120 a 105 byly běžným obrazem nejen v letech osmdesátých ale i počátku devadesátých ;-) Aspoň teda v pátečních kolonách z Prahy.
Odhlédneme-li od zastaralé koncepce, měla Š 742 i své klady a nemyslím tím jen legendární trakční schopnosti na sněhu při jízdě do stoupání či snadnou opravitelnost... Třeba po designové stránce to ve 2. polovině 70. let vůbec nebylo ošklivé auto - bohaté zasklení, velký sklon předního i zadního skla, rámečková boční okna s klenutými skly a i nabídka prostoru v kabině a pasivní bezpečnost nebyla na tu dobu a kategorii špatná. I původní užovka mohla ve verzi 120 LS vypadat k světu, pokud ovšem měla nějaká pohledná 13 palcová kola, a ne ty hnusné čtrnáctky s chromovanými dekly z 1000 MB. Naprosto neomluvitelná ovšem byla u prvních ročníků montáž přehnaně dlouhých zadních pružin, které u prázdného auta dávaly zadním kolům negativní odklon a v první rychlé zatáčce se vnější zadní kolo "podseklo", takže se auto stalo neovladatelným. Náprava přišla až u modelu 80... Je třeba uznat, že modernizace z roku 1983 a 1984 (model M) autu nesmírně pomohla nejen vzhledově, ale i po stránce jízdních vlastnotsí. Také každoroční nová opatření ke snížení hlučnosti byla znát... Je jenom škoda, že hřebenové řízení, posilovač brzd, úhlová zadní náprava a 5st. převodovka nepřišliymnohem dřív a nejlépe plošně na většinu produkce.. Škoda 130 L/GL a Rapid 130 měly svůj půvab a v případě verze 135/136 byla o třídu lepší i motor.
P.S. Víku kufru otevírané do strany byla opravdu světová ratita, něco podobného v sériové produkci využívala jen Lancia Beta MonteCarlo, ale tam to bylo u motorového prostoru před zadní nápravou... :-) Další zajímavostí byla dělená nádrž, takže při nárazu zezadu ji posunutá převodovka neprorazila.
>:D >:D >:D Takže Škoda vychází jako hvězda páč měla o něco nižší spotřebu. Bomba. Dacia 1300 jela proti škodovce jak pila o Ladě 1500 ani nemluvím. Tuhá zadní náprava měla vliv na co? Že jsi musel umět řídit, tak to sorry. Poruchová převodovka u Dacie, co Škoda bezproblémové auto? Taky jen u Škody jsi si mohl zaplatit za 120 a dostal jsi motor ze 105, asi chyba v matrixu.
Tak to máme naprosto stejně, dodnes si pamatuju na začátek roku 77, kdy jsem s nosem přilepeným na okně vyhlížel... a pak se konečně dočkal, k našemu domu přijela zbrusu nová nádherná modrá Škoda 105s a z ní vystoupil hrdý majitel, můj tatínek. Celá rodina kolem auta, těšení se, plány. Z dnešního pohledu legrace, ale mě to auto provezlo dětstvím, dospíváním, abych si ho nakonec od tatínka za symbolickou cenu koupil a absolvoval s ním své první tisíce km coby řidič. :-)
Tak vzhledem k tomu, že to frantíci deklarovali (resp. neříkali že fabriku zruší, ale že chtějí jenom montovnu a vše ostatní by se dělo doma), tak proto.
Už nevím kde, ale četl jsem memoáry účastníků privatizace Škody, kde probírali x variant a vyhrál VW, protože jako jediný deklaroval, že fabriku bude dál rozvíjet v rámci koncernu, včetně vývoje, atd.
Já mám k tomuto autu prostě nekriticky nostalgický vztah, protože jsem na zadním sedadle Š105s prožil dětství a absolvoval i první tisíce řidičských kilometrů. Takže jo, byla to šunka, ale rád na ni vzpomínám.
JJ, na Tatře je to zastarávání a dramatický propad vidět ještě více, než na Škodě.
Jenom (možná) nesrovnáváš srovnatelné.
Tatra 97 byla ve své době vozem... dejme tomu... střední či vyšší střední třídy, kdežto Škoda 105-120 byla vždycky v kategorii malých (byť rodinných) automobilů - tj. o 1,5 třídy níže...
Dnes taky nelze srovnávat Fabii s Audi A4 :-)
Pokud bereš koncepci a provedení motoru, to jest tlakově litý hliníkový blok a litinová hlava, je 1000MB správně. celková koncepce s rozvodem OHV je samozřejmě mnohem starší. Ale jako původ bych asi opravdu bral to "Embéčko", protože pak se toho už moc nezměnilo, tedy až do "130 " řady 135/136 s hliníkovou hlavou.
Jsem asi divný, ale už od dětství (kdy jsme měli bílou užovku 120L) mám k řadě 742 strašně pozitivní vztah. Zprostředkovala mi první kontakt s motorismem (ale pozor, paradoxně jsem ji dodnes neřídil) a líbí se mi její design. Zvlášť Garde nebo třeba 120 GLS.
Někdy mě dokonce napadne si některou koupit jen tak, jako koníčka/veterána. A to se před lety příbuzní jedné zbavili za odvoz, byl to garážovaný kousek snad z 90. roku, tedy ten nejvychytanější...Ale teď bych na to asi neměl čas ani chuť.
Hezkej článek, popisující realitu. Auto nám nikdo nezakázal vyrábět, bylo to přesně o tom že podnik řídili pitomci co nechtěli riskovat něco nového a modenrího a radši si jeli jistotu. A pak o prachách, které prošustrovali právě za tyhle prototypy a testy, které se nikdy nerealizovaly a za další zbytečné věci.
Ovšem doba, kdy každá inovace automobilové techniky byla jednoznačným přínosem, je už bohužel pryč. Např. fakt, že Octavia III zatím nemá el. P brzdu, mě tedy opravdu netrápí, ba právě naopak! :-) (o příchodu nového třílitrového tříválce až letos místo silnější verze 1.2 TSI ani nemluvě)... :-!
sargis chce asi poukázať na to, že v rámci koncernu VW má Škoda postavenie - auto za rozumný peniaz. Imho, je diskriminovaná od začiatku voči sesterským značkám.
Je na úrovni Seatu, ktorý oslovuje skôr mladšiu generáciu s dynamickým dizajnom. Škoda ide po priestore a rodine.
A aby cena ostala na nižšej úrovni, niekde sa musí škrtať.
Ve škodovce jsou určitě šikovní češi, ale nemyslím, že by byli největší tahouni v konstrukci a vývoji koncernové techniky, takže pokud škodovka nedostane jako první to top, co např. audi, tak je to pochopitelné.
Je pravda, že Škoda 120 byla zastaralá koncepcí motoru vzadu.Naopak ale motory byly velmi kvalitní. Měřítkem může být skutečnost, že ten motor byl používán od 1000MB od roku 1964 a vydržel ve výrobě i u Favoritu, kdy dostal elektroniku objem 1.3, a u Felicie a u první Fabie. Kvalita byla i tady vidět a ve srovnání s německým 3válcem HTP ten hliníkový dědeček byl mnohem lepší.. .
Ved pisem ze hlavne marketingovo. Preco nemozem mat Fabiu RS 1,8 TSi , Octu s full LED alebo multilinkom napriec modelovou radou, Suberb s dieselovym BiTurbom alebo V6, Kodiaq V6, Citigo 1,0 TSi...preco nemozem mat Skodu hybrid?
Bylo na ní znát, že Fiat - na základě drastických zkoušek Rusů na okruhu NAMI - prošel ještě jednou všechno a některé úpravy z Žiguli (VAZ2101) Lady přešly i na 124. Např. druhý kardanův kloub na kardance. Držely např. všechny gumové hadice v motoru - guma nestárla. Gumové díly ve Škodovkách hořely. Přitom dneska vyváží RUBENA Náchod bohatý sortiment gumových výrobků do celého světa.
Jízdní vlastnosti Favorita byly opravdu špičkové.
Dalo jim to dost práce. Vyzkoušeli např. 10 druhů provedení zadní klikové nápravy a našli kompromis mezi nakláněním vozu a pasivním jejím přiřizováním.
Favorit vítězil ve své třídě ve všelijakých zahraničních rally a dostával se svým umístěním i mezi silnější vozy a i 4-pohonovky - a to s nepoměrně slabším motorem.
To je vizitka jízdních vlastností.
Obdivovali je třeba lidi od Forda, když to zkoušeli na okruhu a doslova pravili, že Fiesta je bude ještě řadu let dohánět. To je z článku tehdejšího německého automobilového časopisu - AutoBild(?).
motor 72x72 jel docela svižně, stejne 72x68, 68x72 byl nesmysl, jenže chtěli nabízet dvě kubatury.
Ten tenkostěnný hliníkovy blok byl konstrukčně i technologicky na úrovni doby i v době 105-120 a v době 1000MB to byl skutečná znamka pokroku, firem schpných odlévat takový motor bylo málo.
Ano, ale před 25ti lety. Tedy v době, kdy se tady montovaly Favority a nabíhala Felicie. Co a pod jakou značkou by se zde montovalo dnes, až asi nikdo nezjistí...
jedna věc je konstrukce a druhá její technologické a materiálové provedení a třetí aspekt jsou náklady.
Je pravda, že š1000-120 měly se 100 tisíci dost, ale v době té š1000 nebyla ani konkurence trvanlivější. Jenže svět šel kupředu a škodovka jen překarosovala tu tisícovku.
Kvalita výroby byla opravdu tristní, kdo měl auto z Kvasin /120gls/ měl výrazně lepší auto než z MB.
Kto si o tych skodovkach a celkovo autach z cias davno ci nedavno minulych chce precitat viac a podrobnejsie, nech si na auto.pravda.sk dohlada clanky od Vaclava Lipavskeho. To su oproti tejto jednohubke doslova romany.
myslím že Morava je víc na jih než Praha ;-) Jen si myslím při vší úctě k Moravě že tady ty zácpy byly a jsou tak trochu o něčem jiným a to už od 80 let. Jo z 90% za to mohl prachmizerný stav chladící soupravy o tom není žádných pochyb. Já zase nevím že by naši uvařili ani jedno z dvou 100 co jsme měli, ale 120 vždy. myslím kdo nejezdil s kanystrem vody a flaškou oleje v kapsách za zadními koly ať zdvihne ruku :-) Jinak mě také jednou překvapily první mrazíky a pak jsme ji táhli k ventilaci u kotelny-lepší než čekat do jara.
Měl jsem tři, línou 105 která se v podstatě rozpadla, 120 sestavenou snad ze tří aut včetně motoru ze 110 MB a také tu luxusní 120 GLS ale už v M karoserii. S otáčkoměrem jsem byl v 19 frajer a snil o 125. Vaření v kolonách vyřešeno klasicky vykucháním termostatu, spínačem na větrák a trvalým topením i v létě. Byly to křápy ale aspoň jsem se dalo jednoduše odvzdušnit potrubí, v zimě když mrzlo ručně napumpovat benzín před startováním nebo ladit sytost směsi šroubovákem. nezapomenu jak jsem měnil strunu od plynu asi v mínus deseti. Na druhou stranu mě tahle auta naučila předvídat každou zatáčku, překážkám se snažit vyhnout a pak dobrzdit, cítit co se děje s podvozkem a cítit kdy už jde auto do smyku a řídit ho, driftovat nejen na sněhu. O používání sytiče a řazení bleskového meziplynu i v nejprudších serpentinách ani nemluvím. Někdy je lepší když se člověk učí řídit na křápu který neodpustí žádnou chybu.
No, podle mě bylo "hundrtku" poměrně nemožné uvařit, protože měla větrák napevno hnaný řemenem. Naproti tomu 105/120 trpěly nejejn na závady termostatu, ale i na problémy s odvzdušněním kilometrů hadic. Jak se říkalo, jak do toho chlazení jednou hrábneš, už to nikdy nebude fungovat. Takže auta vařila, netopila atd. Co si budeme povídat, nejspíš se jednalo o naprosto unikátní řešení, protože vodou chlazený motor vzadu a chladič vepředu snad kromě škodovek neměl nikdo.
- Netuším kde autor bere přesvědčení, že "...Typickým obrazem čs. silnic 80. let byla "stodvacítka" stojící na krajnici s "uvařeným" motorem...".
Přesunutí chladiče dopředu naopak vyřešilo velké problémy s chlazením u předchozích modelů a vaření motoru se tak stalo zcela vyjímečným. Problémy mohly být jedině v zimě pokud někdo nechal v chadiči jen vodu, ale tohle vadí samozřejmě každému autu a určitě se nejednalo o typický obraz ČS silnic.
A bezpečnostní sloupek volantu měla už i předchozí Škoda 100,
"...Konstrukce mechanismu řízení s deformovatelným sloupkem volantu a bezpečnostním věncem i hlavou volantu splňuje požadavky předpisu EHK č. 12 jak při bariérové zkoušce čelním nárazem, tak při nárazu torza neupoutaného řidiče na volant. Posunutí volantu dovnitř vozu v horizontální rovině při bariérové zkoušce nepřesáhne povolených 127 mm a síla působící na hrudník zkušební figuríny při zkoušce nárazem torza nepřesáhne povolených 1 135 kp. Viz odkaz:
[odkaz]
Kratko po otvoreni hranic sme sa s kamaratom a otcovou skodulkou 120L vybrali na vylet do Rakuska, napakovani konzervami. Vyrazili sme aj na Grossglockner, dobre pripraveni: prepinac na "override" termostatu, a kurenie naplno (co v lete bolo teda dobre sado-maso). Vysli sme hore bez problemov, a citili sme sa ako krali, lebo cestou sme obiehali uvarene Mercedesy bezmocne stat na kraji cesty s otvorenou kapotou...
Akurat hore nam trochu opadlo sebavedomie, ked sa nas daky tirolak spytal, ze ci sme si to (auto) vyrobili sami...
Jízdní vlastnosti v době zavedení Fáčka do výroby už opravdu špičkové nebyly, ale s P205 nebo Unem v době jeho vývoje byly zcela srovnatelné. S tím stabilizátorem je to taky zajímává story - při náběhu Favorita Ing. Hrdlička tvrdil, že jeho zavedení by v zatáčkách zhoršilo adhezi vnitřního předního kola, ale pak ho Felda stejně dostala (u verzí s motorem 1.6 a 1,9 a taky u 1.3 s ABS) a všechny Feldy ho dostaly dokonce i na zadní nápravu...
P.S. Velkým nedostatekm Favoritu byla jeho hrozná aerodynamika, resp. obrovská hodnota Cx - uváděná hodnota 0,36 byla jen zbožným přáním, skutečnost se pohybovala někde mezi 0,41-042, tedy horší, než u Š 742 M! Není potom divu, že původní dlouhá převodovka ve spojení se stálým převodem 0,39 byla katastrofa. Záchrana pak bylo zavedení převodu 4,16, který potřebovala jako sůl i verze 136... Ono stačí se podívát, jaké to auto třeba mělo spáry mezi předními blatníky a nárazníkem nebo jak široké byly spáry u kapoty... Na lepší doladění aerodynamiky u sériového prototypu nebylo dost času ani deviz, zásadní nápravu pak přinesla až Felicia. :-!
nebyl to zázrak techniky, ale průměrného čecha odvozlo každý týden na chatua jednou za rok do Bulharska. To s celkem slušnou spotřebou a pohodlím srovnatelným s ostatní nabídkou trhu v ČSSR.
Chlazení bylo problém, ale zručnější jezdci přimontovali roletku na zimu a spínač ventilátoru na léto. Tyristorové zapalování zlepšilo starty a dost pomohjl i rozdělovač Bosch. Další úpravy se týkaly karburátoru /rozprašovač/.
Hluk se snižoval třeba úpravou držáku výfuku a kapes v zadních podbězich. V tehdejším světět motorů vychazela týden co týden nějaká lidová úprava, od naprostých blbin až pro věci konstrkčně pokročiléjší nebo platnější.
Nemá cenu srovnávat š 102-120 s tehdejší světovou produkcí, která tu buď nebyla nebo byla za nesmyslnou cenu. A srovnání Wartburg, Moskvič, Lada, Dacia nebylo pro škodovku tak zlé.
To sú nezmysly.
Aj napr. Golf sa dodáva s pneu Hankook... Ale to nerobí z ceny ani percentá, nie že 1/2 :))
Čo je hlavné, zaradenie Škody v koncerne sa podarilo na 101%. V prípade Seartu sa to nepodarilo.
Kratšia kebeláž? To má byť čo? Zdroj o tých plechoch?
Je sice pravda, že hluk od trvale točícího se výkoného ventilátoru vzadu u řad 1000 a 100 zmizel, ale nezmizel hluk od motoru, který nebyl šťastně chycen v karoserii ("nosy" s příčnou trubkou vzadu).
Narychlo "ušitý" motor vzadu - po peripetiích, které autor článku shrnuje, se odrazil na laborování s prouděním vzduchu kolem motoru už za sériové výroby. Nejpeve zůstala na zadním čele mřížka pod zadními lampami, obdobná jako u řady Š100, ale zatíco u ní touto mřížkou unikal vzduch, nasátý ventilátorem chladiče postranními kapsami (a doplňoval tak úplav vozu), zde tak nemohla fungovat a do motorového prosotu nse asával prach - motor byl zakrátko špinavý. Navíc byly potíže se sáním motoru. První úprava: zmizení mřížky - druhá úptava: spojler na konci kapoty s hřebíńkovými otvory čelem k padajícímu vzduch za zadním oknem.
Přední zavazadelník umě využívající každý záhyb mezi podběhy byl co do objemu (VDA) i pozruhodný, avšak kvádrovitými zavazadly (které jsou obvyklé), těžko obsaditelný - řešením bylo rozdělit (pokud možno) jejich náplň do tašek a vyplnit jimi ony "skuliny". Nepříjemný byl taky výčnělek ovládacích hydraulických válců brzd a spojky vzadu a boule od motorku ventilátoru chladiče vepředu (ta by nebyla, kdyby neměla ložiska, komutátor a samotná kotva motoru mezi sebou centimetrové mezery - např. motor chlazení Fiat / Lada měl ložiska pod kotvou a komutátor těsně u ní, takže délka motoru byla daná jen součtem délky kotvy a komutátoru).
"Natlačení" kabiny dopředu v důsledku vyvážení motoru za zadní nápravou mělo za důsledek části předních podběhů uvnitř kabiny - proti 1000 a 100 žádný rozdíl. I tak byla váha vozu i při obsazení jen dvěma lidmi hlavně na zadní nápravě.
Výkyvné polosy vzadu: Je škoda, že se nepovedlo nahradit je šikmými osami kývání - jízdní vlastnosti by se velmi zlapšily. S tím přišly až Garde a Š130, ale nedoladěnými (zlobila jejich geometrie - okatě).
Vzpomeneme-li Tatru 97 z r. 1938, která měla stejné vnější rozměry a vzadu motor za zadní nápravou jako Š105/120, měla nepoměrně víc místa, byla tichá a měla dobré jízdní vlastnosti (nejen díky lepšímu rozložení hmotnosti). A to byl motor vzduchem(!) chlazený - boxer 4-válec). Však ji také Hitler zakázal - neboť to byl (proti stále ještě vznikajícímu Brouku) onen pravý "Vůz pro Třetí říši). Existuje Test Světa motorů z r. 1983(!), který to také - na tehdejší dobu odvážně - ukazuje.
Zdaleka jsem tím nechtěl pošpinit Š105/120, byl to v rámcci tehdejších možnstí slušný a hezký automobil a zasloužil se o dobrou motorizaci v tehdejší ČSSR.
jj
jednou je to ZASTARÁLÁ 120cítka co ještě byla na prkně...
... podruhý zas NADČASOVÝ německý ELEKTROMOBIL ŠKODA GEL 2011 [odkaz]
PS: Ještě že máme Šikovný Soukromý Český Ručičky [odkaz] a nemusíme čekat na vrtochy Germána >:D
>:D
>:D >:D
>:D >:D >:D
>:D >:D >:D >:D
>:D >:D >:D >:D >:D
>:D >:D >:D >:D >:D >:D
>:D >:D >:D >:D >:D >:D >:D :yes:
Š 120 L/M jsem měl se sedadly gls a otáčkoměrem za 58 tis. Dacia byla cca o 10 tis dražší. Asi 30% dacii mělo poruchu převodovky mezi 30-50 tis km, soused čekal na díly skoro půl roku.
Lada 1200 stála stejně jako 120L, ale jednak nebyla k sehnání ještě víc než nebyla š120 a jízdní vlastnosti zadní tuhé nápravy na mokru nebo kluzku nic moc. Vyšší spotřeba a méně pohodlná sedačka.
Lada 1500 byla sice pohodlnější a víc vypadala jako auto, ale spotřeba nic moc ani s karburátorem jikov, tuhá náprava byla stejně tuhá jak u 1200. Je fakt, že člověk cítil koně pod nohou, ale to bylo tak vše a proti škodě byla dražší o cca 15-20 tis. Což nebylo zase tak málo peněz.
Tak to se mýlíš, chladič v předu a motor vzadu měly i jiné malé čtyřdveřové sedany, i když jen ve sportovních verzích - Třeba Simca 1000 Rallye1 a 2, nebo poslední verze R8 Gordini... :-!
Ten motor zacal za neco stat az ve Favoritu, kdy byl vyrazne prekopan... Do te doby slaby, zravy a moc nevydrzel.. Nejlepsi varianta bylo MPI ve Felicii.. Je ale pravda, ze i v te felicii jeste bylo par dilu kompatibilnich s MBckem
Uvařený motor není klasika, to je neschopnost provozovatele zkontrolovat trubky pod autem, kde jsou propojovací hadice, které po letech tečou. Pokud systém těsní a byla podle předpisu měněna chladící kapalina (vždy nějaký fridex, nikdy ne jen čistá voda), to auto není možné na našich silnicích uhřát. Pro kontrolu se systém natlakuje na nějakých 0,8 bar (víc ne, roztrhne se chladič!) a kouká se, kde to teče. Po opravě není s chlazením jediný problém.
Nejvíce na přehřívání trpěly Š 100 s plechovým chladičem, které se na dálnici v létě uhřály, proto byl chladič u 742 přemístěn dopředu a od té doby nebyly s chlazením problémy - ovšem pokud byl chladící systém v pořádku.
V článku je chyba, karosérie Š 742 byla "vymyšlena" tak, že se vzal profil Renaultu 12 (Dacia) a přizpůsobil se motoru vzadu. Skutečně když se na obě auta z profilu podíváte jsou si velmi podobná. Tyto informace mám od lidí z vývoje AZNP, kteří to po letech bez bolení hlavy přiznali, že prostě na nic už nebyl čas a bylo třeba hnout zadkem, což v reálniích socialismu nebylo zrovna jednoduché (pamatuji si tu dobu docela dobře). Bertone se podílel až na Favoritu, kdy dostal hotový podvozek a základní zadání rozměrů a toho, co jsme byli schopni v našich podmínkách ohledně plechařiny vyrobit. Co se mi na favoritu od začátku nelíbilo, byly příliš velké přední světlomety, předek vypadal tuze socialisticky. U Feldy ukázali, že to jde i s menšími rozměry a vzhlednějším tvarem.
Jinak s Východními Němci byla složitá řeč, Honeckerovi poskoci byli ještě neschopnější, než Jakeš a spol. a proto jsme se nedokázali na ničem ohledně dodávek kloubových hřídelů pro přední pohon domluvit. Jediné, co se z NDR použilo, byly čtyřpístové brzdy pro model 743 (Š 130 - 136), původně použité ve W 353 (2T nemá dostatek podtlaku pro posilovač, tak se brzdy řešili větší dimenzí).
Problém "všeho vzadu" byla malá užitná hodnota, do auta se toho moc nevlezlo, kombííka z toho také nešlo udělat a hlavně slabé motory, na tehdejší dobu v porovnání se stejně rozměrnými vozy západu jim chyběl objem a minimálně 20 koní na výkonu. Jinak to bylo auto jednoduché a dobře v polních podmínkách opravitelné, většinu servisu si zručnější člověk dokázal spáchat doma. Jistě, výbava veškerá žádná, nižší verze neměly ani cyklovač (který kupodivu Š 100 měla v základu), o rádiu nemluvě, to nebylo ani za příplatek, člověk si ho musel někde koupit a namontovat sám. Až typy 743 s úhlovou nápravou a pětikvaltem za něco stály, snížil se hluk a přibylo výkonu, ovšem opět nedostatečně, naložené auto bylo docela líné. V porovnání s dneškem a nabídkou vozů s nízkými cenami byla tato auta drahá a nepohodlná s velkou spotřebou na to, co nabízela. Ale vyrobilo se jich 2 miliony a mnozí na ně s láskou vzpomínají.
Škodovky s motorem vzadu byly moc skvělé auta. Je sice pravda že model 105/120 byl zastaralý už když vyjel z výrobní linky. Stodvacítkou jsem jezdil cca 2 roky a dodnes si s ní občas zařádím, protože můj kamarád má 2 tyto skvělé vozy. Moc se mi tyto auta líbí. A v té době stejně moc aut nebylo tak lidé byli rádi i za zastaralé škodovky. Přesto i dnes je stodvacítka stále provozu schopní. Každý rok s ní podnikáme výlety po Česku a nikdy nás nikde nenechala. Jen kromě uvařeného motoru, ale to je klasika. Jsou to dobré auta co se do šrotu určitě nehodí dávat. Navíc v zimě se vyškrábe kamkoli a proto je na vesnicích stále hojně vídána.
Naopak Škodovka to má marketingově velice dobře zvládnutý. Např tím, že míří na pomezí segmentů. Tj například vyrobí auto střední třídy, který ovšem zákazníci berou jako auto vyšší střední třídy a jsou ochotni za něj zaplatit relativně vysokou cenovku. To je jeden z důvodů proč se Škodě tak daří.
drahý příteli, vám možná připadá š 120 jako hvězda, mě to je celkem jedno protože k tomu nepřistupuji tak emotivně. Klidně napište, že to byla *** nebo hvězda váš problém. Je to historie, a pro mnohé i zapomenutá.
Já se jen snažil střízlivě připomenout tu podivnou dobu. Nemám žádný důvod š 120 obhajovat, to jen vy máte potřebu ji hanět.
Možná vám uniklo, že nepíšu, že byla skvělá, ale že to ostatní, co se dalo koupit, mělo v intencích socialismu také své mouchy. Napsal jsem, že srovnání s ostatní nabídkou , cituji sám sebe, nebylo tak zlé. Chápete? Ne, je to pro vás příliš složitá formulace. Přidal jsem i několik argumentů.
To že posuzuju výběr i podle peněz je pro vás obtížně pochopitelné, ale kdyby o peníze nešlo, tak jsem si tehde místo Š120 koupil R Fuego a jezdil poněkud lépe, ale na Fuego jsem jaksi nevydělal, takže jsem musel posuzovat i cenu i provozní náklady.
Prostě v těch sračkách, ve kterých jsme byli fungovala Š 120 stejně jako vše ostatní a její služba odpovídala ostatním ukazatelům, ceně dostupnosti atd. Není důvod ji jakkoli zbožňovat ani hanět.
Kdybych si tehdy mohl vybrat něco z toho voňavého Západu, tak to udělám a nebudu váhat.
V jiné diskuzi na téma 105-120 píšu, že ve Francii stála Š 120 GLS méně než Citroen 2CV. Měla elektriku Bosch, karburátor solex a další vychytávky včetně atraktivních samolepek, přes to byla tak levná. Tím je asi řečeno vše, ale ten socialistický výběr na vnitřním trhu fakt nebyl pohárový. Zkuste se oprostit od emocí a vzpoměňte si na tu dobu.
Taky jsme měli modrou užovku, ročník 81. 105s byla sice totální holobyt, ale zase na druhou stranu ta tmavě modrá byla docela ojedinělá. Madla na dveře a stahování zadních oken táta dodělával. Dodnes mě občas zamrzí, že jsme se jí zbavili a nenechal jsem si ji.
To nevím, ale nepodařená 1,6 to byla.
Fakt ovšem je, že ukotvení "hrnců" McPhersonových vzpěr v karoserii bylo měkké. Bylo to dáno tím, že spodní okraj čelního skla spolu s přepážkou mezi mot. a kabinou byly posunuty dozadu - údajně pro úmístění akumulátoru pod oknem. Bylo to divné. Kdyby byl aku. umístěn nad převodovku, jak to bylo a je obvyklé, mohla být ona přepážka blíže k "hrncům" a spevňovala by je mezi sebou i vůči A-sloupkům. I čelní okno by tak bylo víc sklopené a podprůměrný součinitel odporu vzduchu Cx mohl být nižší.
Ano přesně tak. Není to tak dávno, co někdo někde psal, že právě příčinou přehřívání byl chybný postup při odvzdušňování chladící soustavy. Kdo si asi přečetl podrobně návod k užívání? Přece většině čechů je vždy vše jasné, stačí jenom mrknout na věc. I když zase ty konektory na čidle chladiče trvale pod napětím a ta sůl, také vykonávaly své.
Všechno má své kupce a pro Fabii RS se jich prostě moc nenajde. Víceprvek napříč řadou nemá ani Golf, do MQB platformy prostě zatím žádný V6 motor není (všechny nové modely včetně Passatu). A tak by se dalo pokračovat.
termostaty byly problém, stejně termospínače ventilátoru a jeden čas i ventilátory. Problém byl i vedení hadic pod vozem, kde některé vozy měly hadice blbě namontované.
Bylo toho víc, ale s trochou péče či úpravy, chlazení i topení fungovalo.
do toho chlazení naopak bylo potřeba sahnout a změnit pořadí proudení vody. Už si to pochopitelně nepamatuju, ale mě stodváca fungovala skvěle, bez termostatu, s roletkou před chladičem a vypínačem na ventilátor.
Je ale fakt, že byl motor ve Favoritu úmyslne "brźděný" SW-em řídicí jednotky. Ten se bývalými motoráři Škody upravoval blíže ke stavu klepání a motor ožil, s radostí se vytáčel a předjet náklaďák přestal být problém.
Osobní zkušenosti z několika kusů i od známých..
Hlučný motor v spojení s duniacou karosériou, bol asi najväčší problém. Postupne to riešili, ale vyriešil to až Favorit s kvalitným uložením motora, spolupracovalo Porsche, a s bimetalickými piestami, vďaka ktorým sa mohla zmenšiť ich vôľa vo valcoch.
13 palcové kolesá v 1980 zlepšili jazdné vlastnosti.
Ta 1,6 VW byla velmi nepovedená (55 kW proti Š1300 50kW). Moment.charakteristika byla "střechovitá" a max. moment byl o 1/4 větší, než téměř plochý moment Š1300 ccm - na krajích byly momenty stejné. Ubráním jednoho válce z této 1,6 VW vznikla známá 1,2 HTP (= Hromada Technických Problémů) - zatímco Fiat už měl povedenou 1,2 se 63 kW a všichni se od tohoto motoru začali učit.
Škodovka měla vystavený ve svém muzeu svoji 1,6 se 75 kW, což patřilo v tehdejší době k nejlepšímu, ale pod VW ji nedělala. Forman se zvednutou kapotou s tímto motorem už tam není.
užovka
Píšete, že 14" disky byly hnus, jo ale v době zavádění 105-120 jich bylo na skladě mnoho a výroba stále jela, takže rozhodování bylo jednoduché. Totéž bylo i s maticovým řízením z Praga Dačice.
Modernizace na M byla opravdu pokrok.
Přepsal jsem se, opravil na T-603 a pak vymazal. V mezičase jsi to zahlédl :-)
Dopisuji znovu to zamýšlené:
Přední náprava - kdyby místo lichoběžníku byl McPheroson, byl by kufr lepší (T603 v r.1953)
Zadní náprava - kdyby šikmé osy kývání, byly by jízní vlastnosti lepší (T87 v r.1936) - neměnila by se příčně stopa propérováním atd. U VW s tím za p.Hahna přišli u 412, ale ten tp zamítl a pravil: "Bude to motor vepředu a přední náhon!", Ten překvapivě rychlý přechod bez zkušeností na povedený první Passat byl ale díky koupení NSU.
Bazalt: téma ale bylo o tom, jestli problémy s chlazením byly kvůli dlouhým trubkám mezi motorem vzadu a chladičem vpředu. A já říkám že ne. Jestli problémy byly, tak jak už tady zanělo byl na vině termostat, spínač větráku nebo nízká koncentrace nezmrzky v zimě. Ani jedno ale nemá nic společného s délou trubek nebo obecně s koncepcí motor vzadu chladič vpředu
Každej kdo byl trošku zručnější si udělal ventilátor ovládaný tlačítkem a když začla stooupat teplota, prostě ho natvrdo pustil a nechal puštěný. Otci to nevařilo nikdy a kolon sme s tím něco projeli během pátků, hlavně po sametovce.
Horst Fuchs: Teoreticky máš pravdu ale v reálu stovky vařily hodně jelikož sice větrák jel furt, ale s poměrně mizerným výkonem. Naproti tomu náporový chladič vpředu větrák téměř vůbec nepotřebuje a přesto chladí podstatně líp
Jinak se se týká toho neustálého vývozu Škodovek do Anglie.
Do poslední pence - je název knihy Jana Kuklíka, ve které autor podrobně líčí peripetie kolem splácení válečného dluhu Anglii, který tam v podstatě zanechala Benešova vláda. A potom náhrady za znárodněný průmysl a to včetně zadržování našeho zlata. Věci, že úplně zůstává rozum stát. Prostě každá Libra dobrá a za každou cenu. Podobně píše S. Motl (Kam zmizel zlatý poklad republiky) a také B. Studýnka (Návrat zlatého vězně).
Čím to asi je že ty elektromobily se zatím ne a ne prosadit. Přitom třeba Porsche už jej dělalo před více jak 100lety (s dojezdem ca. 80km) a historicky tu byly dříve než auta se spalovacím motorem, tuším 1835.. No asi zatím nedozrál čas po technologické stránce.
Já taky moc nechápu že elektrickou oktávku jsem viděl v běžném provozu v Anglii už před rokem a v čr se ani neprodává. Snad to změní poslední rozhodnutí o podpoře při nákupu ekoauta. Třeba už tu politici a úřady pochopili že nafta a už vůbec bionafta není ekologické palivo aby se na ní čerpaly dotace. Blbý je že zrovna na tom Babiš vydělává miliardy.
Já taky moc nechápu že elektrickou oktávku jsem viděl v něžném provozu v Anglii už před rokem a v čr se ani neprodává. Snad to změní poslední rozhodnutí o podpoře při nákupu ekoauta. Třeba už tady politici a úřady pochopili že nafta a už vůbec bionafta není ekologické palivo aby se na ní čerpaly dotace. Blbý je že zrovna na tom Babiš vydělává miliardy.
T 613 měla dvě oddělené nádrže spojené hadicí, Š 742 měla nádrž v celku, s tvarovaným "vykousnutím" ve spodní části středu, takže mé vyjádření bylo poněkud nepřesné... :-)
Bazalt: No možná je Praha už hodně na jihu ale u nás na Moravě to žádná tragédie nebyla. Já sám se Š105 a Š120 najel přes 150 tisíc km a popisované problémy mě nikdy nepostihly. Předím jsem jezdil se Š100, Š110 i 1000 MB a ty teda s chlazením problémy měly dost velké.
Pokud ale někdo opravdu na kraji cesty stál se Š120 s kouřícím motorem, určitě nebyla primární chyba v délce trubek mezi motorem a chadičem.
Dixik2 - áno bude, ale všetko 3-4 roky po uvedení podobnej technológie vo VW.
Škoda je značka, ktorá bola najprv chápaná VW ako značka primárne pre CEE región, neskôr ako Simply Claver. T.j. auto za dobrú cenu.
Má dielce VW? Má, ale na začiatku zavedenia výroby bez väčšej opcie pre luxus. Plechy? Tie z Košíc a nie z Nemecka. Gumy? No Michelin to nie je. Kabeláž? Kratšia ako podobný model z Audi či VW. ...
Vždy pozitívne diskriminované pre značku VW.
To je zaradenie značky a to nik nezmení. Všetká tá lepšia výbava znamená aj navýšenie ceny auta o 1/2 pôvodného. T.j. z akceptovateľnej sumy 350.000 Kč pre rozpočet rodiny je človek zrazu na cenovke 550.000 Kč.