Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Technika

Zpět na článek

Proměnné časování rozvodu: Jak to celé funguje?

14 komentářů

Kharl.ANTIDIESEL
jj
SOUDRUZI, připočtneme-li že navíc ten FOSILNÍ KŠÁP [odkaz] OTRAVUJE [odkaz] děti každý den po cestě DO ŠKOLKY tak NENÍ CO ŘEŠIT !! [odkaz] [odkaz] [odkaz] 😉
* ZLATÝ BEZÚDRŽBOVÝ ELEKTROMOBIL [odkaz] *
>😁
>😁 >😁
>😁 >😁 >😁
>😁 >😁 >😁 >😁
>😁 >😁 >😁 >😁 >😁
>😁 >😁 >😁 >😁 >😁 >:D :yes:
Avatar - MGRR
MGRR
Atomovy odpad by jste potreboval pod posteli, zmenil by jste trochu barvu, pak trosku chemoterapie na udrzeni pri zivote.

Elektromobil je az posledni vec v retezci, stejne jako bezne auto. Technologie i kdyz jsou jine, jsou komplikovanosti slozitejsi a drazsi elektromobily a baterie...
Avatar - Skipper
Skipper
Opět děkuji za super článek! Vždy jsem rád, když konečně pochopím nějaké technické řešení, které se ukrývá v mém autě.
Nicméně malý návrh. Nešlo by k podobným článkům dát i video, znázorňující funkčnost? Chápu, že může být problém s autorskými právy. Určitě by ale šlo udélat výklad s nákresem na tabuli? Nedávno bylo něco podobného na autorevue stran rozvodů a bylo to super!
Ondris
Ještě bych k tomu časování doplnil technologii MultiAir, kterou používají auta koncernu Fiat.
Mezi sací vačkou a sacími ventily už není přímé spojení, vstupuje tam ještě aktuátor, co tlakuje olej dle potřeby - tlak v systému určuje stupeň a rychlost otevření ventilů.
Tohle řešení má tedy na rozdíl jasnou výhodu - umožňuje měnit nejen dobu otevření ventilů, ale i profil sací vačky.
gil54
Chybí Multiair, chybí i Valvetronic. No, třeba proto, že jde už i o zdvih ventilů a bude to předmětem dalšího článku. (Jsem optimista.)

Co však dnes stojí výrazně za p.r.d. je fotogalerie. Asi tak 50% zcela zbytečných snímků, bez popisek, fotografie nějakých pánů (asi moje chyba, že je neznám >😒] ), fotografie nějakých aut, některé věci dvakrát, žádná koncepce, žádný popis. To je lepší nedávat snímky žádné, než takhle. 8-s :no:
starý_kluk
MultiAir je realizovaný nápad s autorem popisovaným vloženým vahadlem, které už měnilo jak časování, tak zdvih. Viz můj delší příspěvek zde dole.

Z obrázky máte pravdu. Třeba výkres z patentu Fiatu inženýrů Tarozzy a Giacosy motoru s vloženým vahadlem je tady č.23 (Fig.5). Abyste ho však poznal, tak to musítě už vědět, jak to vypadá a z popisu v článku se dozvíte jen, že je to bizarní.

Článek zřejmě musel pan Dusil napsat jaksi horkou jehlou - není ho totiž hodný.
starý_kluk
Taky mi chybí Valvetronic, ale p.Dusil pak píše, že přijde příště.
Avatar - Rampa89
Rampa89
První Toyotí VVT bylo v roce 91, ještě před Suprou - [odkaz]
Dále bylo Mitsubishi MIVEC a Nissan VVL [odkaz]
Papezja
Je škoda, že nebyl zmíněn systém cam-in-cam od Chrysleru, použity např. ve Viperu.. Umožňuje plynulou změnu časování sacích a výfukových ventilů zvlast na jedné vačkové hřídelí - díky tomu můžou mít vidlicový motor s jedinou vačkou s variabilním casovanim
Jirik_H
Že tady je Hondě na auto.cz nepřáno, už si zvykám. Není z koncernu. Ale takovéhle nepravdy, to už je moc.
Honda zavedla HYPER VTEC do výroby v roce 1983 v CBR400. Ano, nebylo to auto, ale byl to spalovací motor. Ale bylo to 3 roky před Italy.
kulishak
Ono je to těžký. Zda se ze v článku nejsou vubec kompletní informace. Otázka je kde je pravda. "Alfa Romeo was the first manufacturer to use a variable valve timing system in production cars (US Patent 4,231,330).[6] The fuel injected models of the 1980 Alfa Romeo Spider 2000 had a mechanical VVT system. The system was engineered by Ing Giampaolo Garcea in the 1970s.[7]"
Jirik_H
Vypadá to, že Honda má prvenství, pokud jde o proměnlivý zdvih ventilů. A Italové v proměnlivém časování.
Mino21
Ono jde také o to, zda se mluví o variabilním časování nebo zdvihu. Ne vždy má motor oboje. Např. koncern měl variabilní časování na několika motorech v druhé půli 90.let, ale nebyl tam variabilní zdvih. Jinak, ta 1.6 od Hondy měla v Japonsku dokonce 136 kW.
starý_kluk
Rád bych zkonkretizoval a doplnil autorův přívlastek "bizarní"😒br />
Šlo o modifikovaný rozvod OHC.
Modifikovaný jak pro sací, tak i výfukové ventily.

Jednalo se o vložené vahadlo mezi kývavou vačku a stopku ventilu. Jeho pohyb, odvozený od tlaku motorového oleje (otáčky motoru), a jeho tvar měnil "pokyny" vačky tak, že se měnilo jak časování, tak zdih ventilu.

Konstrukce😒br />
Vložené vahadlo bylo ukotvené ke krátké páce s dvěma čepy: vahadlovým čepem a čepem spojeným s tlakem motorového oleje.

Vačka stlačovala toto vložené vahadlo na jeho horní plošce (jako obvykle u OHC).
Vložené vahadlo mělo na spodní straně zaoblenou plochu a celé se zúžovalo k jeho konci.

Vložené vahadlo se od své páky (ovládné tlakem mot. oleje) "suvně" natáčelo, a tím měnilo původní stejné pohyby vačky na proměnné pohyby ventilu.

Výsledek😒br />
Časování obou druhů ventilů se měnilo o desítky stupňů (až 40°) podle otáček motoru. A měnil se k tomu i zdvih ventilů.

Zkoušky😒br />
Na tehdejších motorech Fiat se naměřily vzrůsty momentu v menších otáčkách až o 30% a při velkých o 5%. Naměřily se také poklesy spotřeby.

Dnešek: MultiAir = schůdně realizovaný dávný nápad s vloženým vahadlem

Tento patentovaný nápad ze 60-ých let byl doveden do užitné hodnoty vlastně až po téměř 50-i letech. Vložené vahadlo bylo nahrazeno obratnějším hydraulickým válcovým členem - MultiAir.

Poznámky k některým přelomovým přínosům Fiatu do vývoje motorů😒br />
MultiAir (mezičlen pro časování a zdvih ventilů)
Common rail (palivová sběrnička)
MultiJet (více vstřik)