Jak z toho ven? Je to celkem jednoduché. Vyhnout se motorům od VW a PSA. Pro tyto značky jsou prioritou kvalitní plasty a o deci menší spotřeba, které vidí každý jouda.

U benzínů je přímovstřik slepá ulička. Jednak vzniká víc pevných částí při spálení (viz. nutnost DPF pro benzínový motory do budoucna) a další je tahle karbonizace. Takže to, co člověk trošku ušetří na spotřebě, draze zaplatí v následným servisu. Ale i to je možná záměr výrobců >:D .

kroužkách?
To je ostuda. :-!
kroužcích!
[odkaz]
Asi mate karbonem zanesenou hlavu.

Postrádám nějaké zakončení, rozuzlení, výsledek. Kam se vypláchnutý karbon poděje? Kudy se vypouští, nebo vyletí z výfuku? Jak dlouho po dekarbonizaci takový motor vydrží, než se vrátí do původního zakarbonovaného stavu? Odlepí to i zmiňované zapečené pístní kroužky? Vyčistí to i hydroštely, když jsou od mazání nejdál? Atd.

Najprv tu napíšu že sa karbónujú priamovstrekové motory benzínové aj dízlové (všetko s turbom) a potom popíšu ako tento problém odstrániť pri atmosférickom benzínovom nepramovstrekovom motore.
Aj Vám to príde divné?

docela by mě zajímalo, jak si povedou moderní motory, které pracují podle zatížení jak v "atkinsonu", tak i klasickém "ottovu" cyklu. Tahle konstrukce by nešvar karbonu mohla oddálit, ne? Zatím je k tomu málo dat.
Podle mě se tomu obecně zabránit, alespoň částečně, dá. Do paliva přidávat např. VIF, měnit olej nejpozději po 10.000 km, a používat, pokud to konstrukce umožňuje, oleje specifikace ACEA A3, nebo C3 - tedy oleje mj. s nesníženou viskozitou. A v neposlední řadě, jak je uvedeno výše, nedržet motor v nesmyslně nízkých otáčkách, ale využívat celé spektrum s občasným "výletem" k omezovači. Taky je dobré se vyvarovat jen krátkým jízdám po městě a jednou za čas nechat olej prohrát delší jízdou (ať se mj. zbaví benzínu, kterým se rády moderní motory při krátkých jízdách ředí). :-|

" ...oleje, který je navíc extrémně řídký a tedy špatně odolávající vysokým teplotám."

Jak suvisi viskozita oleja s jeho odolnostou voci vysokym teplotam?
Samozrejme ze bezny (nie zavodny) olej 0w-20 moze nedostatocne mazat pri extremnych teplotach, ale pokial ide o tvorbu karbonu,
tak mam za to ze ta zavisi hlavne na zlozeni - PAO, HC a ine, ake aditiva obsahuje atd.

Kdesi jsem narazil na způsob jak odstranit karbon ze sání, a to stříkat do sání za chodu motoru (musí u toho být asistent a udržovat pedálem plynu otáčky, aby se motor neudusil) postřikovačem či něčím podobným do dělá menší kapičky..
Máte o tom někdo poznatek či zkušenost?

A to i po dlouhém proběhu, sací ventily pouze ze strany spalovacího prostoru. Prostě EGR Swirl (vířivé) klapky, jedno neštěstí pro sací trakt.

... opět konstatuje, že pan Dusil šíří bludy. A to například v pojednání o tom, kterak u zážehových motorů může karbon na pístech způsobovat vznik nebezpečného detonačního spalování, proti kterému bojuje elektronika motoru nižším předstihem zážehu. A tvrdí že se díky tomu směs zapaluje dříve než normálně, jelikož v opačném případě by se zapálila nikoliv od svíčky, nýbrž od kompresního tepla ve válci...

Samozřejmě je takové vysvětlení nesmysl jak vrata. Karbon podporuje vznik detonačního spalování, ano to je pravda. Nicméně pan Dusil míchá dokupy detonační spalování a samozápaly, a z toho pak vyplývá i jeho zcela zmatený závěr, že nižší předstih vlastně znamená dřívější zapálení směsi.
Uff, takhle to dopadá při absolutním nepochopení procesů v motoru...

Nemohl by prosím psát takové články někdo kdo technice opravdu rozumí ?

Nebojim se toho osklivyho a zlyho karbonu. Jezdim normalne, nekdy na to slapnu, jindy pomalu. A porad jen jezdim. Olej menim po roce/15000km. Auto nemam nadosmrti.
Ale pro lepsi pocit muzete vytahnout z kapsy par tisicovek a jet si ho nechat vycistit. Snad ten jejich zpusob neposkodi kat/dpf, vsechno musi ven vyfukem.
Radsi si jedte vymenit chladici kapalinu a brzdovku, kupte si lepsi gumy..

Dá se říct ze u motoru 2.0 TSI (162kw apod deriváty) je problém eliminován díky kombinaci přímého a nepřímého vstřikování? :-)

VIFování je dobrá průběžná dekabonizační metoda. Je ale otázka, kolik karbonu zůstane tam, kam VIF nedosáhne. BG je v dekarbonizaci nekompromisní, což může ale znamenat, že pod karbonem se obnaží zeslabená vrstva třením zbroušeného kovu (typicky pístní kroužky). Tam pomůže pouze a jen metalokeramika (RVS-Tech nebo Atomium) schopná teplotně iniciačního procesu minerálního nanoweldigu povrchu třecí dvojice. Záleží na unikátním minerálním složení z přírodních zdrojů v Rusku, jiné formule zde takto nefungují. Problém karbonizace z nevhodného oleje souvisí s nesmyslnými lhůtami výměn oleje od výrobců ve vazbě na nízkoviskozní a tepelně nízkoodolné "longlife" oleje. Opakuji zkušenostní doporučení s použitím o stupeň až dva vyšší viskozity u ojetých vozů a u sportovní jízhy o stupeň až tři vyšší teplotní toleranci (tedy místo 0W30 5W40 až 10W60. měnit po 10, max 15 tisících km a nejdéle po dvou letech, ale raději po roce.

Můžete se někdo podělit o vlastní zkušenost s dekarbonizací motoru? Motor v mém autě začal být v poslední době hodně hlučný a začal mít větší spotřebu paliva. Může to dekarbonizace motoru řešit?

Kde jste ji nechal dělat? Trvalo to?

Na dekarbonizaci motoru vodíkem jsem se domluvil u sherlog .cz, tady na stránkách najdete poptávkový formulář, kde si můžete domluvit termín. Mají tam i ceník podle kubatury motoru. Domluvil jsem se na konkrétní den a ještě ten den jsem měl auto zpátky.