Pokud jde o nevýhody turbodmychadla, většinou bývá zmiňován takzvaný turboefekt nebo prodleva turbodmychadla. Co si pod tím představit a jak tomu lze čelit?
jak by ti vysvětlili zanícení oktávkáři (zejména první generace s základním 66kW motorem), turboefekt je nejlepší, protože prudký náběh turba následující po prodlevě jim dává iluzi úžasné síly motoru
Osobně jsem začínal na turbodieslu, co měj na svou dobu a motorizaci velmi příjemný lineární zátah bez výrazného turboefektu, pak jsem přesedl do vozidel s turboefektem větším, až největším (slavné TDI) a nevidím to jako chybu, spíš jako vlastnost.
A pokud někomu foukne turbe v zadokolce, tak jede jak ko**t co to auto nezná a když ho nezná, nemůže hantat na plyn v zatáčce >:D Nebo to chápu snad špatně?
Dnes máš spíš jiný problém. U dnešních menších turbobenzínů než ti zabere u některých turbo a rozjede se ti na křižovatce dvojka, jsou všichni už dávno pryč. ;-) . Ty je sice potom doženeš, ale jak jednou zaváháš, máš je opět pryč. >:D
i Microsoft často vydává chybu za vlastnost >:D
Ale jak už to tak je - když s nástupem proměnlivých lopatek, a později ještě common railu měly Oktávky menší turboefekt, než ty jedničkové, tak to proklínali. Dokonce i to hučení podtočeného motoru při sešláplém plynu, při kterém vibrovalo celé auto, jim chybělo.
Zajímavé, já myslel že se tomu říká turbo-díra..... Turbo efekt bych už jen logikou z názvu říkal tahu turba. To že je tam ale díra ve výkonu, například při rozběhu turba v sériovém voze nebo po zvětšení sání třeba intercooleru se vždy říkala turbo díra.
S turboefektem opravdu nikdy bojovat nebudu, ten je žádaný, ale s turbodírou jsem už párkrát bojoval.
Jsou to dvě rozdílné věci,
turbodíra je rozmezí otáček od volnoběhu až po ty, ve kterých turbo zabere, tj. "díra" v níž motoru turbo nepomáhá,
turboefektem se označuje prodleva v reakci na sešlápnutí plynového pedálu a opětovným natlakováním turba, resp. jeho roztočením.
Tohle je podrobnější formulace:
"Prodlevu turbodmychadla cítí řidič jako prodlevu mezi okamžikem, kdy sešlápne plynový pedál, a okamžikem, kdy pocítí zátah motoru způsobený turbodmychadlem. To je způsobeno dobou, kterou potřebují plyny ve výfukovém systému k dosažení vyššího tlaku, a také rotační setrvačností turbíny. Mechanicky poháněný kompresor tímto problémem netrpí. Tento efekt se nazývá turboefekt, vyskytuje se pouze u automobilů, které pohání přeplňovaný motor s turbodmychadlem." ;-)
Trochu mi v článku chybí rozbor spolupráce turbodmychadla zážehového motoru které v sání stlačuje vzduch, a škrticí klapky která průchod toho stlačeného vzduch zase omezuje
Jojo, vím co myslíte. Když se zavře škrticí klapka, tak v tu chvíli roztočené dmychadlo stále stlačuje vzduch, který ale naráží na zavřenou klaku a vrací se zpět. Tím vlastně rotor turba brzdí. Vím, že aby se to nestávalo, mají auta ventil (někde se tomu snad říká pop off ventil), který se při zavřené klapce otevře, čímž otevře kanál, kterým stlačovaný vzduch proudí zpět na sací stranu dmychadla. A tedy nebrzdí roto turba. je to takto správně?
To, že se dá proti turboprodlevě bojovat zmenšením turba, už je ve článku zmíněno, slušelo by se ještě dodat, jaká je stinná stránka tohoto trendu. Mohlo zde třeba zaznít něco na adresu neúměrně velké spotřeby při požadavku na vysoké zatížení/výkon. Mnoho turbomotorů je dnes naladěno na splnění emisních testů ve velice úmírněném NEDC cyklu, kde i vykazují hezké laboratorní spotřeby. Jakmile se však na palubě objeví více pasažéru, zavítáme do kopcovité krajiny či potřebujeme častěji předjíždět, malé turbo najednou působí spíš jako překážka (špunt) ve výfukovém systému, roste na něm tlaková ztráta (protitlak spalin) a hezká spotřeba jde rázem do kytek. Občas tak jsou za těchto podmínek úspornější dokonce i výkonnější verze daných motorů (pokud používají větší turbo) a často taky i mnohem objemnější atmosféry. Prostě něco za něco.
Nejsem odborník, ale myslel jsem, že aby nedocházelo u malého turba mimo jiné k tomu co říkáš, tak má wastegate, čím menší turbo a čím víc nízkotlaké, tak tím větší má průřez wastegate a ve vysokých otáčkách, kde už turbo nedokáže dodávat dostatek přetlaku (protože je malé) je přemostěné touto rourou.
Možná mě někdo opraví, ale myslím, že wastegate se uplatňuje hlavně při jízdě "na půl plynu". Pokud stojíš na plynu do kopce, motor se snaží dostat maximum a tedy i maximum z turba a proto nemá smysl ho obcházet.
No to také, ale musí se také používat když otáčky lezou k maximu, pak se musí obtokový kanál otevírat a regulovat tak množství plynů procházejících lopatkovým kolem, protože jinak by došlo k překročení jeho kritických otáček a turbo by ti řeklo pa, pa (to asi platí u benzínu, bez naklápěcích lopatek, u dieselu se regulace provede naklopením lopatek tak aby méně "zabíraly"). A čím menší turbo tím rychleji se ke kritickým otáčkám blíží.
souhlasím, jen k té poslední větě: myslím, že u menšího turba rostou otáčky s množstvím spalin rychleji, ale zase jeho kritické otáčky leží výrazně víš, takže to vyjde nejspíš + - nastejno ;-\
Malé turbo, které se musí na své jmenovité otáčky a tlak dostat už někde při 2500 ot. motoru a tedy točí už v této chvíli 250-300 tis. ot. o moc víc otáček nevydrží, řekněme 350 tis. a pak jeho životnost rychle klesá. Ale kdybys na takové malé turbo pustil plyny v 6000 ot. bez wastegate, tak podle mě odejde do věčných lovišť během pár sekund, protože tlak plynů v 6000 ot. a ve 2500 ot. to je sakra rozdíl. Naopak turbo velikosti roury od kamen, které zabírá až ve vysokých otáčkách a vylepšuje výrazně maximální výkon motoru se na jmenovité otáčky dostává právě až ve vysokých otáčkách motoru a regulaci přes wastegate prakticky nepotřebuje. Proto wastegate u malých turb je velká roura (ve vysokých otáčkách jde většina plynů přes přemostění a jen minimum přes turbo), naopak u velkých turb je wastegate malá trubička (protože ta stačí na jemnou regulaci velkého turba).
Počky lopatky, co zabírají (rotují) jsou snad napevno, ne? Lopatky, co mění geometrii jsou před turbínou a svým pootočením upravují velikost profilu kanálu, tudíž mění rychlost plynů a tím jejich kinetickou energii. Nebo neštimujeme terminologicky?
Neznám přesně terminologii (já říkám říkám turbína celku, kde je rozvodové kolo plus otáčející se lopatky), jasně že se nenatáčí lopatky turbínového kola (tedy toho, co je ve středu turbíny a co se točí, to je nějaký pevný odlitek), ale naklápí se lopatky rozváděcího kola (takhle se to snad jmenuje česky, anglicky nozzle vane?), tedy toho co je po obvodu.
Wastegate tohle asi částečně řeší, ale když vidím ten otvor kolmo ke vstupu do spirálního kanálu, ve kterém mají spaliny největší rychlost a tok spalin se zde musí do otvoru WG docela dost krkolomně „ohnout“… a za tím otvorem hned navazuje nějaká většinou nějaká neforemná komůrka, kde spaliny taky všelijak víří… no prostě k hladkému potrubí to má dost daleko a pořád zde bude vznikat dost ztrát / protitlak.
asi ste si trochu pomylili motory z tejto turbo ery:
BMW M12 - I4 (ano, stvorvalec:) 1.5L ~ 1400 HP
vobec najvykonnejsi motor v F1, hoci ho nevedeli v tej dobe zmerat. blok musel byt z pouziteho motora s najazdom aspon 100000km, ktory daval v beznych autach okolo 100 HP
Jak píšeš, tyhle šílené výkony byly k mání až ke konci turboéry v letech 86-88, výkon kolem 1500 koní na litr, ale nikdo neví přesně. On tom se mohlo Renaultu v roce 77 jen zdát. Exploze motorů byly na denním pořádku, krásná to doba. Jízda s tím musela být šílená, turba byla tak obrovská, že jezdci musely počítat s vteřinovými prodlevami při akceleraci.
super rozhovor s r. patresem. dat plyn naplno hned po brzde v najazde do zakruty a dufat, ze tie kone pridu presne vo vhodny moment az vo vyjazde zo zatacky... a ked nie, tak sa rozbit :-)
V článku mi trochu chybí informace o Volvu a jeho systému se zásobníkem stlačeného vzduchu, který "rozfouká" turbo ještě dřív, než výfukové plyny získají správný tlak.
V XC90 ten systém funguje v teplotách nad plus 3 stupně a jenom při rozjezdu u 1. a 2. př. stupně a to při rozjezdu před kterým auto jelo 40 sec, to je doba kterou trvá po rozjezdu opakované natlakování zásobníku. Takže v městském provozu při poskakování na křižovatkách ne zcela využitelné. A navrch to všechno funguje jenom když je vypnutý start/stop. Takže shrnuto, funguje to v létě, s vypnutým S/S a jenom na rozjezd na 1 a 2 st. před kterým auto cca 40sec. jelo a mělo čas natlakovat zásobník.
Děkuji za podrobné informace, mám takový dojem, že je to zatím jakýsi testovací provoz. Volvo se možná bojí toho, aby motor neměl při zrychlování třebas na dálnici nebo při předjíždění různé prodlevy podle natlakování zásobníku, to by mohlo být i vcelku nebezpečné.