Technika
Pouze jedna super poctivá ikona proměřuje 10, to protože klame kam se podíváš. Čmoudi v dízlech si pak libujou jak mají rychlý maslostroj.
Hodně se povedl ten dvouodstavcový rozbor na téma že větší kolo má vyšší obvodovou rychlost. Fakt jsem se pěkně zasmál (takže souhlas, článek je napsaný naprosto zoufale)
Jinak nechápu, proč rychloměry neukazují automaticky přesnou hodnotu z GPS - aspoň u aut vybavených navigací, kterých není úplně málo. A jen v případě ztráty signálu by ji vzaly z otáček kol, navíc si můžou tuhle hodnotu průběžně podle GPS kalibrovat.
Současný systém mi přijde jak od lovců mamutů
Jinak nechápu, proč rychloměry neukazují automaticky přesnou hodnotu z GPS - aspoň u aut vybavených navigací, kterých není úplně málo. A jen v případě ztráty signálu by ji vzaly z otáček kol, navíc si můžou tuhle hodnotu průběžně podle GPS kalibrovat.
Současný systém mi přijde jak od lovců mamutů
Jj. A také mě zaujala úhlová frekvence. 😄
Tak celá ta věta "... Úhlovou frekvenci lze vyjádřit jako podíl otáček kola a celkového převodu násobeného šedesáti...." je dobrá legrace
Docela by mě zajímalo jak se na své články dívá sám pan Dusil. Třeba je na ně pyšný ? 8-s
Docela by mě zajímalo jak se na své články dívá sám pan Dusil. Třeba je na ně pyšný ? 8-s
A jak se na ty články dívá Machala? Je spokojený, nebo se mu taky chce blejt? Mě se teda chtělo hodně zvracet z toho, co zase na Auto.cz vyšlo. Neskutečná žumpa. Článek na úrovni základní školy opět bez jakékoliv tabulky, příkladu atp. Prostě odfláknutá práce pár minut před skončením pracovní doby, jinak to není možné ospravedlnit.
Styďte se!!!
Styďte se!!!
Předpokládám, že u GPS na příklad nedosáhneš tak dobré odezvy jako když měříš rychlost přímo.
Hele stačilo by chtít. Možných řešení je více a všechna v podstatě můžou být jen softwarová a tedy i velmi levná. Rychlost systému GPS je podle mě zcela dostačující, ale i kdyby nebyla není problém brát údaj o rychlosti nadále z otáček kol (případně vhodné hnací hřídele v převodech) ale tuhle rychlost občas automaticky překalibrovat pomocí GPS
ono je to slozitejsi. gps je nespolehlive, kalibrace pomoci gps na nejakem delsim useku jizdy muze byt zatizena znacnou chybou diky pripadnemu protaceni kol (zejmena treba v zime na lede by ti pak gps zkalibrovala rychlomer tak, ze bys v pripade nasledneho neprotaceni kol jel treba dvakrat rychleji nez ukazuje rychlomer az do pristi kalibrace 😉 ). ja se osobne domnivam, ze soucasne reseni je zcela vyhovujici a dostatecne.
Je hlavně jednoduché. Ale ta představa, že mi ve 130 může auto ukazovat 147 a je to v pořádku, mi zrovna radost nedělá (i když tak špatně na tom snad dnes auta nejsou, když jsou tedy řádně udržovaná). Satelitní navigace je pak tak nespolehlivá, že se s její pomocí navádí letadla na přistání. 😉 Automatická kalibrace by se musela udělat šikovně a asi to nikomu nestojí za námahu. Tak mě napadá, když dnes kdejaké auto má radar, jak dobrý údaj by se z něj dal vytáhnout.
... policejni uprava pro kazde auto 😄 znas rychlost nejen svou, ale i vsech ostatnich aut v okoli... jinak velka letadla manevruji uplne jinak nez auta (relativne pomale zmeny smeru i rychlosti na ohromnych vzdalenostech) a v principu veci se nenachazeji v mistech s vysokym rusenim signalu (zkus si nejdy gpsku v ulicich new yorku, o tunelech nemluve). take trefit runway na +- 2 metry je uplne v pohode, zatimco u aut je tohle uz vlastne rozmer minivozu.
Úplně v pohodě to není. Dá to celkem práci dosáhnout daných výkonů s velkou mírou jistoty. "Enroute" jsou povolené odchylky (horizontální; vertikální se bere z tlaku vzduchu) v kilometrech. I při přiblížení se bavíme o více než půl kilometru na obě strany (dá se jít až na +-185 metrů, to však normálně vyžaduje speciální vybavení, trénink a povolení). U GLS je pak lokální korekce signálu (vertikální se blízko u země bere z radiového výškoměru). Ale máš pravdu, že ani nad letištěm při přistání situace zdaleka neodpovídá modernímu velkoměstu. Ani v údolí v Alpách to není tak špatné. Tam není takový problém výhled, jako co se stane, když to najednou přestane fungovat. Zastavit jaksi není možnost. 😄
Není to však neřešitelný problém.
Není to však neřešitelný problém.
jak pises; je to jednoduche 😉. ... ba ne, samozrejme, ze to neni uplna prca, ale tady se take dostavame do zcela jineho sveta - neco si muzes dovolit nasadit do letadla za miliony eur s neco jineho do spotrebaku oholenych na kost. fakt je, ze elektrobika rizena sw v milionech kopii je ve finale levna a i diky tomu mame dnes v autech navigace, atd.
A přesto jsou ty specifikace takhle benevolentní. V letadle, kde nemáš kolem sebe budovy. Jsme zvyklí na to, že jsou navigace celkem přesné, takže to většinou lidi překvapí.
kdyz jsem na skole studoval mobilni site (kodovani a prenos signalu, atd.) ziskal jsem k temto technologiim celkove ohromny respekt (ze to vubec funguje a ono to funguje naprosto uzasne). Tehdy jsem si myslel, ze rychlosti prenosu na urovni 3G siti jsou technologicky pravdepodobne strop toho, co se da realne do eteru poslat. LTE mi naprosto vyrazilo dech.
kuny: rozpoznat protáčení kol umí elektronika v autech naprosto běžně a zcela spolehlivě už nejmíň dvacet let
... o to ale preci nejde. jde o to, co bys realne ziskal tim, kdybys nejakym pomerbe slozitym algoritmem a dodatecnou informaci (napr. gps) neustale kalibroval rychlomer - ja mam pocit, ze soucasne pouzity system (merici de facto rychlost otaceni kol) je zcela vyhovujici a zaroven jedniduchy.
U čistě GPS je spíš problém v tom, že by museli předělat specifikaci přesnosti. U GPS musíš pracovat se statistikou, intervaly spolehlivosti. Museli by se nějak poprat s tunely, podzemními garážemi atp. V EU by pak samozřejmě šlo o Galileo, respektive by se daly využít všechny dostupné systémy.
Automatická kalibrace by možná šla beze změn. Tam mě napadá v první řadě konzistentnost, jak vyřešíš rozjezd (potenciálně výměna kol, výrazná změna zatížení atp.). Minimálně by mohli toleranci zmenšit. 10 % + 4 km/h je v dnešní době špatný vtip. Tolik snad není potřeba pro odchylky dané pneumatikami.
Automatická kalibrace by možná šla beze změn. Tam mě napadá v první řadě konzistentnost, jak vyřešíš rozjezd (potenciálně výměna kol, výrazná změna zatížení atp.). Minimálně by mohli toleranci zmenšit. 10 % + 4 km/h je v dnešní době špatný vtip. Tolik snad není potřeba pro odchylky dané pneumatikami.
Hloupější článek jsem dlouho nečetl, resp. přestal jsem číst u "většina aut má povolené různé průměry pneumatik". Většina aut, resp. všechna auta mají naopak povolené stejné průměry pneumatik a na rychloměr průměr disku fakt vliv nemá.
Pro autora článku -15" 195/65 mají průměr 634,5 mm a 16" 205/55 mají průměr 631,9 mm. Tudíž je převod do pomala, ne do rychla. Rozdíl není ani jedno procento - rozdíl na rychloměru bude 300km/h za hodinu (15") a 298,8km/h (16"). Ne výsledné zrychlení nemá vliv - větší vliv bude mít přilnavost, jiný způsob akcelerace atd.
Zkuste si trochu nastudovat techniku, než začnete psát ...........
Zkuste si trochu nastudovat techniku, než začnete psát ...........
No to mě taky dojalo, jak došli v tom článku k té změně poloměru kola…
Nicméně - jedinou skutečně rozhodující veličinou, která má na celkový převod jednoznačný vliv, je výška osy otáčení kola nad vozovkou. Tento „jízdní poloměr“ kola je ovlivněn i zatížením pneumatiky ("deformace gumy") a skutečné výsledky pro R15 a R16 tak mohou být zas trošku jiné, než uvádíš.
Nicméně - jedinou skutečně rozhodující veličinou, která má na celkový převod jednoznačný vliv, je výška osy otáčení kola nad vozovkou. Tento „jízdní poloměr“ kola je ovlivněn i zatížením pneumatiky ("deformace gumy") a skutečné výsledky pro R15 a R16 tak mohou být zas trošku jiné, než uvádíš.
A na to si prišiel ako? Chceš tvrdiť, že stlačená pneumatika má iný obvod ako nestlačená? A že predná pneumatika, pretože je váhou motora stlačená viac, tak sa pri jazde točí rýchlejšie ako zadná? >😁
Ano, přesně to chci říct - že obvod není pro výsledný převod důležitý. Dobrým příkladem je třeba obvod pásu u buldozeru – ten taky není důležitý, rozhodující zůstává pouze ta výška osy kola uvnitř pásu nad zemí. A pneumatika dole „rozpláclá“ o vozovku se chová úplně stejně jako ten pás (akorát je na rozdíl od pásu rozpláclá a „rovná“ pouze dole, nahoře zůstává kulatá).
Takže opravdu ano - více zatížená a více "rozpláclá" pneu se při jízdě točí opravdu vyššími otáčkami. Však na tomto principu rozdílných otáček vyhodnocuje řada aut únik vzduchu z pneu.
Takže opravdu ano - více zatížená a více "rozpláclá" pneu se při jízdě točí opravdu vyššími otáčkami. Však na tomto principu rozdílných otáček vyhodnocuje řada aut únik vzduchu z pneu.
Ano, zatížení je důležité a výrobce s tím počítá, když předepisuje pro plně naložené vozidlo vyšší tlak, než pro vozidlo zatížené pod 50%. Že to jelita, která neumí číst, nerespektují není problémem výrobce.
I když souhlasím že valivý poloměr pneu závisí na její deformaci tak jsem přesvědčený, že primárním důvodem pro zvýšení tlaku při větší zátěži je omezení té deformace kvůli opotřebení pneu a zmenšení valivého odporu
Nie iba kvôli opotrebeniu, ale aj kvôli priečnej stabilite a náväzne jazdným vlastnostiam a bezpečnosti. Čo sa týka dynamiky, spomenutej už v titulku "článku", vplyv bude nulový. Alebo nie?
aby napsal takovýto článek. Natož redaktor motoristické "Nejlepší jízdy na webu". Jde o jasnou provokaci, která má spustit lavinu příspěvků. Jiné vysvětlení není možné!
Vzhledem k tomu, že nelze dosáhnout naprosto stejných průměrů kol při řadě velikostí šířek po 10 mm a profilového čísla o 5%, je nutné se smířit s tím, že se akcelerace a údaje rychloměru budou o fous lišit. Co se týká akcelerace, platí, že každých 20 kg rotačních hmotností se rovná 100 kg zvýšení hmotnosti auta. Tedy velké průměry disků znamenají zvyšování hmotnosti celého kola, jelikož pneumatika je proti ráfku velmi lehká a čím je větší průměr disků, tím je pneumatika lehčí díky nížšímu profilovému číslu.
Osobní názor - velké průměry ráfků a relativně štíhlé ramena připomínají kola žebřiňáku, nic krásného na tom nevidím. Kromě toho nízké profilové číslo hrozí proražením pneumatiky a poškození ráfku při vjetí do hlubšího výmolu, kterých je na našich silnicích na rozdávání. Tudíž považuji rozměr pro auto velikosti Octavie 16" za optimální na léto a 15" na sněhovou zimu s nízkými teplotami, kdy je na silnici hodně zmrazků.
Osobní názor - velké průměry ráfků a relativně štíhlé ramena připomínají kola žebřiňáku, nic krásného na tom nevidím. Kromě toho nízké profilové číslo hrozí proražením pneumatiky a poškození ráfku při vjetí do hlubšího výmolu, kterých je na našich silnicích na rozdávání. Tudíž považuji rozměr pro auto velikosti Octavie 16" za optimální na léto a 15" na sněhovou zimu s nízkými teplotami, kdy je na silnici hodně zmrazků.
Máš na tvrzení že "...každých 20 kg rotačních hmotností se rovná 100 kg zvýšení hmotnosti auta..." i nějaké rozumné argumenty ?
Mnoho let jezdím jen 18 a 19", nikdy jsem pneumatiku neprorazil ani disk neohnul. Jako žebřiňák mi to taky nepřijde. Krom toho zapomínáš na to, že rozměry kol pod 17" jsou často zapovězeny kvůli brzdám, přes které se menší kolo nevejde.
Ještě tak chování ekvivalentní 40 kg zátěží by vycházelo u 20 kg kola, pokud by celá jeho hmotnost byla soustředěná na obvodu. Těch 100 kg je trochu mimo.
michal: plný souhlas
Navíc pojem "rotační hmotnost" se mi z fyzikálního pohledu moc nelíbí. Ekvivalentem pro hmotnost při rotačním pohybu je moment setrvačnosti... jen názvosloví, ale když už pana autora peskujeme za nízkou úroveň, tak ať jsme přesní 😄
Vidis a americky raper, ktery nevychodil ani zakladku potrebuje min 20" kola.
Ano cim vetsi disk, tim uzsi pneu, takze by mohla byt lehci, ale uzsi v praxi znamena i sirsi, takze ta hmotnost je vicemene stejna. A jak se zvetsuje odpor sirsi pneu, tak se zhorsuje i odpor vetsich kol proudicim vzduchem kolem paprsku.
Ano cim vetsi disk, tim uzsi pneu, takze by mohla byt lehci, ale uzsi v praxi znamena i sirsi, takze ta hmotnost je vicemene stejna. A jak se zvetsuje odpor sirsi pneu, tak se zhorsuje i odpor vetsich kol proudicim vzduchem kolem paprsku.
Co je to vlastně velikost kola? Je to jeho průměr, nebo šířka pneumatiky? Proč tam není napsáno, jak se projevuje průměr kola na dynamice auta? Prostě výrobce předepisuje alternativní rozměry pneumatik k alternativnímu rozměru disku kola. Průměr kola je ve většině případů téměř shodný, ale mění se průměr disku, který má vazbu na profilové číslo pneumatiky. S tím pochopitelně souvisí šíře disku kola s vazbou na zális disku (ET). Jak tady vysvětluje řada diskutujících.
Jinak u pneumatiky se udávají 3 rozměry: je to průměr, potom statický a dynamický průměr (nebo poloměr) kola. Dynamický poloměr se mění v důsledku obvodové rychlosti a potom je důsledkem zátěže při brzdění.
Absolutní většina moderních aut má elektronický rychloměr, který bere impulzy ze snímačů ABS na kolech, snímá otáčky kola, přepočtené na obvod předepsaného rozměru kola. Klasický bowdenový náhon vzal za své. Nebo je snímač na převodovce. GPS je pochopitelně zase něco jiného.
Chování rozměru pneumatik je velmi dobře viditelné při závodech ef jedniček či (NASCAR) na zpomalených záběrech.
Jinak u pneumatiky se udávají 3 rozměry: je to průměr, potom statický a dynamický průměr (nebo poloměr) kola. Dynamický poloměr se mění v důsledku obvodové rychlosti a potom je důsledkem zátěže při brzdění.
Absolutní většina moderních aut má elektronický rychloměr, který bere impulzy ze snímačů ABS na kolech, snímá otáčky kola, přepočtené na obvod předepsaného rozměru kola. Klasický bowdenový náhon vzal za své. Nebo je snímač na převodovce. GPS je pochopitelně zase něco jiného.
Chování rozměru pneumatik je velmi dobře viditelné při závodech ef jedniček či (NASCAR) na zpomalených záběrech.
Jen jsem to preletl, ale hned jsem si rikal, co to ctu za kravinu, o Boze! Jsem si tajne myslel, ze otestujou auto s ruznymi prumery kol(male odchylky). Napriklad na vyhlazeni odchylky tachometru, mereni realne spotreby a zrychleni s pneu napr. 55/60/65 atd. To sliboval titulek. A.. houno, mily soude. Uhlova frekvence prej... Tak jindy >😁
Autor článku jaksi opoměl zmínit, že pokud některá auta dovolují montáž alternatívních velikostí kol, tak těžko najdete různý průměr disku se stejnou šířkou a profilem (aspect ratio) pneu. Taková kombinace by ovlivnila valivý poloměr (rolling radius) kol/pneu a tím i údaj rychloměru. Čím větší valivý poloměr, tím menší počet otáček kola na stejnou vzdálenost a tím nižší údaj rychloměru. K udržení správných údajů rychloměru je třeba zachovat stejný nebo velmi blízký valivý poloměr pneu kombinacemi jako 215/60R16, 215/55R17 nebo 215/50R18 a podobně.
to právě vůbec není pravda. Např. na Yetiho můžete dát 215/60 R16 i 205/55 R16, což je rozdíl brutální, zvlášť budou-li ty první nové a ty druhé ojeté. Jsou to skoro 5 cm na průměru kola.
215/60 R16 má průměr 664,4 mm
205/55 R16 má průměr 631,9 mm
Těch tvých skoro 5 cm je ve skutečnosti 3,25 cm. 😄
205/55 R16 má průměr 631,9 mm
Těch tvých skoro 5 cm je ve skutečnosti 3,25 cm. 😄
To máte špatně opsané: Schválené pneu na Škoda YETI jsou o rozměrech letní: 215/60 R16 a 225/50 R17 zimní: 205/55 R16a 205/50 R17
Vždycky jsem si říkal, jestli má třeba Octavia Scout jiné převody (stálý převod) než Octavia 4x4, když má větší kola (ne ráfky, ale kola), stejně tak třeba Kodiaq a Kodiaq Scout. Má nebo nemá? Ví to někdo?
Co ukazuje tachometr někomu, kdo si dá na Yetiho kola z Octavie musí být taky zajímavé (byť nelegální tam ta minikolečka myslím taky nejsou).
Co ukazuje tachometr někomu, kdo si dá na Yetiho kola z Octavie musí být taky zajímavé (byť nelegální tam ta minikolečka myslím taky nejsou).
S příchodem emisní normy EURO6 byly ve ŠKODA AUTO a.s. zavedené takzvané „Tyre Cluster“, které určují, jaké pneumatiky mohou být na konkrétním vozidle použity. Podle základní a příplatkové výbavy bude v technickém průkazu vozidla (TP) ve VERZI konkrétního vozidla zapsaný Tyre Cluster, který určuje použití alternativních rozměrů pneumatik a disků. Prosím věnujte pozornost následujícím tabulkám pro jednotlivé modely a Tyre Cluster, které určují, jaké alternativní rozměry pneumatik a disků budou zapsané pro dané vozidlo v TP. Po vyrobení vozidla nebude možné Tyre Cluster změnit, tedy na vozidlo nebude možné použít jiný rozměr pneumatik a disků kromě těch, které jsou uvedeny v TP vozidla či v COC dokumentu.
Příkla😜 Octavia Ambition 1.6 TDI 81 kW (110 k) 5°MP, se sériovými disky 16" bude mít přidělený Tyre Cluster A61. V TP vozidla budou zapsané pneumatiky: 195/65 R15, 205/55 R16, 205/50 R17 M+S. To znamená, že na vozidlo není možné použít pneumatiky 225/45 R17 nebo 225/40 R18. Jiný Tyre Cluster - A62 by byl přidělený při objednání 17"/18" disků přímo z výroby. V takovémto případě by byly v TP vozidla či v COC dokumentu zapsané pneumatiky 195/65 R15, 205/55 R16, 225/45 R17, 225/40 R18, 205/50 R17 M+S.
U vozidel objednávaných z výroby se danným kolům údajně přizpůsobují pružiny pérování a tlumiče. Ale o tom se tady už psalo.
Příkla😜 Octavia Ambition 1.6 TDI 81 kW (110 k) 5°MP, se sériovými disky 16" bude mít přidělený Tyre Cluster A61. V TP vozidla budou zapsané pneumatiky: 195/65 R15, 205/55 R16, 205/50 R17 M+S. To znamená, že na vozidlo není možné použít pneumatiky 225/45 R17 nebo 225/40 R18. Jiný Tyre Cluster - A62 by byl přidělený při objednání 17"/18" disků přímo z výroby. V takovémto případě by byly v TP vozidla či v COC dokumentu zapsané pneumatiky 195/65 R15, 205/55 R16, 225/45 R17, 225/40 R18, 205/50 R17 M+S.
U vozidel objednávaných z výroby se danným kolům údajně přizpůsobují pružiny pérování a tlumiče. Ale o tom se tady už psalo.
Vážená redakce , pošlete vašeho pana redaktora znovu do školy technického směru .
Plete všechno dohromady rozměry ráfků ale zapomíná na obvodové průměry,které jsou rozhodující a při porovnání zrychlení nemůžete chtít od šírší pneumatiky stejný valivý odpor, Moment setrvačnosti záleží také na hmotnosti toho kola . Né nadarmo se volbě pneumatik v závodním světě říká černá magie. Je tam hodně proměnných . A jinak některé automobilky používají i změnu rozměru pneu - obvodového průměru ke změně celkového převodového poměru , je to levnější než dělat jiná kola do převodovky.
Plete všechno dohromady rozměry ráfků ale zapomíná na obvodové průměry,které jsou rozhodující a při porovnání zrychlení nemůžete chtít od šírší pneumatiky stejný valivý odpor, Moment setrvačnosti záleží také na hmotnosti toho kola . Né nadarmo se volbě pneumatik v závodním světě říká černá magie. Je tam hodně proměnných . A jinak některé automobilky používají i změnu rozměru pneu - obvodového průměru ke změně celkového převodového poměru , je to levnější než dělat jiná kola do převodovky.
Na Octavii 1 TDI +chip jsem měl na zimu plechy 195/15 a na léto ALU 205/16..
V zimě auto akcelerovalo neskutečně a v létě o poznání méně, po přezutí pneu..nechápu dodnes, že to mělo takový vliv..cca 10%??
V zimě auto akcelerovalo neskutečně a v létě o poznání méně, po přezutí pneu..nechápu dodnes, že to mělo takový vliv..cca 10%??
Nevím, proč v článku o vlivu velikosti kol je obsáhlá a nesrozumitelná pasáž o převodech. Ani se mi nechce rozebírat, co je v ní divně a nepřesně.
Pokud se budeme bavit o kolech na legální bázi, tedy schválené pro provoz daného typu auta a zapsané v TP, tak vnější průměr bude vždy +/- stejný - rozdíl je vždy kompenzován profilovým číslem pneumatiky. Tím bude rychloměr ukazovat vždy v příslušné toleranci. Jiná může být pouze váha, aerodynamický a i valivý odpor a setrvačné hmoty samotného kola.
Už je to tady větší sranda než kdysi v Dikobrazu a všechno s brilantní větnou skladbou a pravopisem. A to každý den.
V ACZ asi hrají nějakou hru. Jinak to není možné, to musí být evidentně soutěž, něco jako chlastací hra. Dusil s Foktem se řežou o první místo hlava nehlava. 😄
I pojednání o setrvačnosti je celkem správné, z čehož vyplývá, že cpát za každou cenu na auto velké těžké 19ty, nebo 20´ky nemusí být efektivní /to vše při dodržení obvodu, respektive profilu pneu/, a pokud k tomu nemáš koně,tak jsi pomalejší, nehledě nato, že mohou výrazně trpět víc závěsy a ložiska.
/existuje i na to malá aplikace, kde přepočteš adekvátní rozměry pneu v rámci změny disků, a ty lepší ukazují míru shody. Někdy je skoro 100%, ale často se procentíky liší/
225/50 R17
245/45 R17
245/40 R18
275/35 R18
275/30 R19
Vnější průměry jsou, až na zanedbatelné mikroodchylky, stejné. Menší, než odchylky, které vzniknou opotřebením, tedy při porovnání vnějšího průměru zcela nové vůči již maximálně sjeté pneumatice.
Vnější obvody zmíněných pneu😒br /> 225/50 R17 - 2063 mm
245/45 R17 - 2049 mm
245/40 R18 - 2052 mm
275/35 R18 - 2041 mm
275/30 R19 - 2034 mm
Největší rozdíl je mezi prvním a posledním rozměrem 225/50 R17 versus 275/30 R19, který činí na průměru 9,2 mm. Sjet vzorek o 4,6 mm je úplně normální a je to méně než povolené maximum.
(Když tedy začnu doopravdy počítat.)
Jen jsem zdokladoval správnost svého tvrzení. Ani jsem nepoužil výrazů "***" a "to ví každé malé dítě" a odmítám i výraz "že se hádám o milimetry". Připomínám, že ty jsi zpochybnil můj názor ve 21:45, jinak bych nereagoval.
7 - 8 mm hloubky dezénu se přece dá ojet o 4,6 mm. Takže platí, že rozdíl mezi jednotlivými variantami je menší než rozdíl mezi novou a ojetou pneumatikou stejného rozměru.
Domnívám se vydávání takových článků je kontraproduktivní a citelně sráží úroveň celého serveru auto.cz.
Jsem přesvědčený že i ostatní čtenáři by uvítali podstatně vyšší fundovanost technických článků a že by zlepšení zvedlo úroveň a následně i návštěvnost serveru. Zajímalo by mě, jaký pohled na to má redakce
Autor veřejného odborně-populárního textu se občas zmýlit může. Je jen otázka, co si kdo představuje pod pojmem občas.
Není pochyb o tom, že psát články napříč automobilovou technikou vyžaduje umění.
Text může být více či méně pojat laicky, povrchně nebo příliš stroze. Ok. Neměl by ale obsahovat zásadní věcné chyby, fatální omyly robotických překladů z jiného jazyka, technické chyby a i chyby pramenící z neznalosti základních fyzikálních a mechanických principů. Nadpisem otevřené téma by měl v určitém rozsahu správně zpracovat a nepřimíchávat do něj téměř nesouvisející podružná témata, která ani řádně nerozebere a ani nijak neuzavře.
Snažit se snižovat, podle mě vysokou a vzrůstající, četnost omylů a chyb. Příšerné ovládání teplometu pana Fokta mě bude strašit ještě dlouho a je sice úsměvný, ale téměř neomluvitelný příklad toho, co si autor svým přístupem myslí o svých čtenářích. Už jenom tím, že se k evidentním excesům někteří autoři ani nevyjádří třeba v diskuzi. A ne jednou se i zde stalo, že se autor za chybu omluvil a nebo alespoň v textu dodatečně chybu opravil.
Je pravda, že opravit jedno chybné číslo, slovo nebo pravopisnou chybu je jednoduché. V případě článku "Jak se projevuje velikost kol na dynamice auta? Větší nemusejí být lepší!" by to znamenalo prakticky napsat ho celý znovu včetně jiné skladby kapitol, případných důsledků a konečných závěrů, třeba i s porovnáním finančních nákladů.