Já mám bohužel vyhýbavou poruchu osbnosti a nejsem schopen se s lidmy normálně bavit. Vlastním š120gl lehce vytuněnou, ale bojím se aby mi s invalidním důchodem nesebrali papíry na auto. Je to pro mě jeiný relax, pak bych byl úplně v *.
Pořiď si zvíře, choď do přírody, sportuj, můžeš zkusit rybaření a nebo si třeba pořiď starší auto a nauč se ho opravovat a vylepšovat-když píšeš na autoserver. Když budeš mít vlastní zájmy staneš se i pro ostatní lidi zajímavý a pokud se s tebou budou chtít bavit se zájmem, hned bude komunikace jiná. Ber to jako názor, ne obecnou pravdu na tu si nároky nedělám.
Zajímalo by mě zda by někdo z vás chtěl žít můj život. Bydlím sám v panelákovém bytě, nemám žádné kamarády, přátele, chodím jenom do práce kde se se mnou nikdo nebaví. Trpím těžkou sociální fobií, kterou léčím už přes deset let, ale přes to všechno se můj stav jen zhoršuje. Už mám problémy i zajít do krámu. Absolvoval jsem několik terapií i na dlouhodobém pobytu, ale několik psychiatrů mi na rovinu řeklo, že se z toho nedostanu. Už nemám moc sílu na takový život. Poslední dobou se mezi lidmi hrozně klepu a je to asi dost vidět. Co by jste na mém místě dělali vy?