Diskuse: Dynamiq GTT 115 Hybrid: Luxusní jachta od Porsche již pluje. Pohání ji dva dvanáctiválce!

Design moc pěkný, vkusný.

Ale není to nějak pomalé? 50 let stará Queen Elizabeth 2 měla max. rychlost 34 uzlů... (nebo u lodí platí, čím větší, tím rychlejší?)

Queen Elizabeth taky měla výkon 90 megawatt. :-)
Ne, u těch luxusních lodí se víc hledí na komfort, než maximální rychlost. Nejspíš by zvládla více, ale pro pohodlnou plavbu by to nebylo dobré.

Jak které. Třeba Pershing bývají rychlé. Hlavně, při těch vysokých rychlostech mají skvělé spotřeby. Ale akční rádius mají omezený. 108, což je podobná velikost, má myslím poloviční zásobu paliva, takže je silně omezená při pomalé, výtlačné plavbě. Nemluvě o tom, že motory v tomto režimu nepracují efektivně. Měla by však zvládnout cca. 40 uzlů s podobnou spotřebou jako tohle při cca. 20.

To je složitější otázka. Ano, délka má vliv na hydrodynamický odpor (ovlivňuje brázdu). Potřebuješ také odpovídající výkon. Předpokládám, že QE2 ani při maximální rychlosti nepluje ve skluzu. S délkou právě roste tzv. mezní rychlost, kdy loď přechází do skluzu. A tady se to komplikuje, protože jsou lodě optimalizované na tento režim. Mé znalosti jsou však v této oblasti dost povrchní.

V reálném světě pak nejde ani tak o maximální (cestovní) rychlost (to je otázka hrubé síly, jaký výkon dokáží motory soustavně podávat), ale o to, jakou rychlost můžeš využít, pokud chceš doplout do cíle. Lodě, jako všechno, jsou kompromisy. Záleží tedy, co stavíš.

malilinka korekcia kolego: Vykon sa da napchat do lodi poriadny vzdy, otazka ja, ako ho preniest. Pokial sa nemas chut zaoberat kavitaciou a lodne skrutky mozes menit ako ponozky, potom je to ok. Pokial ale projektujes lod na nejaku ekonomicky unosnu prevadzku, si obmedzeny prave schopnostou lodnych skrutiek prenasat dany vykon na pohon bez kavitacie. ;-)

Otázce šroubů jsem se schválně vyhl. Nepřišlo mi, že by to tu bylo podstatné (tahle hračka je těžko na hranici možností). Musíš samozřejmě použít odpovídající šroub (nebo i šroub opustit). Třeba zmíněný Pershing používá šrouby, které vyčuhují nad hladinu (surface-piercing). Brázda za nimi v plné parádě je spektakulární. :-) Tenhle druh šroubů je právě vhodný pro vysoké rychlosti.

Tu poznámku jsem psal dodatečně a nedomyslel jsem to. Pointou v podstatě bylo, že loď může být z hydrodynamického hlediska schopná plout vyšší rychlostí a nemusí dávat smysl instalovat výkonnější pohonné ústrojí. Podívej se na válečné lodě s různými kombinovanými pohony, kdy jeden šroub může být poháněn zároveň dieselem pro běžnou pomalou plavbu (kdy se jejich maximální rychlost pohybuje v tomhle regionu) a mnohem výkonnější turbínou pro plavbu vysokou rychlostí (kdy může rychlost vyskočit na více než 30 uzlů). Ani u jachty asi nebudeš plout deset hodin na plný výkon. Že loď zvládne nějakou rychlost, ještě neznamená, že ji její motory budou schopny udržet dlouhodobě. Můžeš samozřejmě nainstalovat motory, které to zvládnou, ale opět se dostáváme k tomu, že to nemusí dávat smysl.

práve vdaka bitevnym lodiam z 2. sv. vojny ( moj asi najoblubenejsi dlhorocny konicek ) viem, ze ako to tam fungovalo a funguje. BL triedy Iowa, konkretne USS Wisconsin, ked sa vracala z cvicenia, s minimom paliva, zasob a posadky, tak jej kapitan dal otestovat max. rychlost v plytkej vode, niekde blizko NewYorku.
Tieto BL boli pri standardnom bojovom vytlaku a pri neforcirovanom rezime turbin konstruovane na 32,5 uzla. V 2. sv. vojne bezne dosahovali 33 uzlov ( ked Iowa s neviem ci nie zrovna Wisconsinom nahanali Japonsky torpedoborec :))) ).
Spat ale k tym speed-trialom: Vtedy pouzili "kratkodoby forcirovany rezim" a vykon isiel o 20% hore ( co tie turbiny bezpecne zvladali ) a dosiahli rychlost 34,6 uzla :-)
Je to velmi zlozite, dokonca ani dnes aj napriek vsetkym moznym programom a simulaciam si konstrukteri niesu na 100% isty, co je v moznostiach novych lodi. A tak sa stava, ze aj nove lode, konstruovane s nejakym vykonom, s nejakym hydrodynamickym odporom, po milion hodinach na simulatore, v realite na mori dosahuju lepsie, nez simulovane vysledky ;-)

Však je to dobře. Horší je, když se naslibují hory doly a pak skutek utek, že. Je to komplexní problém. Rychlost je jeden ze základních parametrů a loď je kolem toho postavená. Takové válečné lodě jsou konstruované na ty vyšší rychlosti; kombinovaný pohon používají kvůli efektivitě. Jejich šrouby to však zvládnou pobrat.

Tohle je celkem očividně loď navržená na výtlačnou plavbu. Zřejmě kvůli ekonomice anebo akčnímu rádiu. Matně si vzpomínám na o něco větší jachtu s podobným akčním rádiem (s určitě mnohem větší zásobou paliva), která měla udávanou maximální rychlost cca. 70 uzlů. :-)