Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Dynamiq GTT 115 Hybrid: Luxusní jachta od Porsche již pluje. Pohání ji dva dvanáctiválce!

Ondřej Pavlůsek Ondřej Pavlůsek 25. 9. 2017
8
9
Zobrazit náhledy (8)
Dynamiq GTT 115 Hybrid Dynamiq GTT 115 Hybrid Dynamiq GTT 115 Hybrid
Studio F. A. Porsche je podepsáno pod designem luxusní jachty Dynamiq GTT 115 Hybrid, jejíž spuštění na vodu se odehrálo ve druhé polovině letošního září.

Studio F. A. Porsche má na svém kontě již několik návrhů motorových lodí pro singapurskou společnost Royal Falcon Fleet, ale tou nejnovější je luxusní jachta monacké loděnice Dynamiq Yachts, která vedle svého vzhledu zaujme i svým pohonným systémem.

Jachta Dynamiq GTT 115 Hybrid byla veřejnosti poprvé poodhalena na jaře letošního roku. Tehdy byla představena především prostřednictvím počítačových vizualizací, které doplňoval snímek prvního rozestavěného exempláře. Ten byl v létě dokončen a nyní se již pohybuje na vlnách a čeká na svou výstavní premiéru. Ta se uskuteční na Monaco Yacht Show pořádané od 27. do 30. září letošního roku.

Právě v souvislosti se spuštěním na vodu a představením jachty veřejnosti se rozhodla společnost Dynamiq Yachts zveřejnit nové snímky své nejnovější jachty a rovněž připomenout několik zajímavostí ohledně její techniky, výbavy a ceny.

Dynamiq GTT 115 Hybrid má celkovou délku 35 metrů a hliníkový trup má v nejširším místě 7,1 m. Hlavní pohonné jednotky této jachty představují dva vznětové dvanáctiválce MAN V12-1650, z nichž každý disponuje nejvyšším výkonem 1213 kW při 2300 min-1.

Dvanáctiválce umožňují jachtě dosažení maximální rychlosti 21 uzlů (39 km/h) a díky palivovým nádržím o objemu 24.000 litrů se dojezd pohybuje kolem 3400 námořních mil (6297 km) při rychlosti 10 uzlů (18,5 km/h). V přístavech může pak jachta plout za pomoci dvojice elektromotorů rychlostí do 6 uzlů (11 km/h).

K dispozici jsou dvě konfigurace uspořádání interiéru a volit lze mezi třemi a čtyřmi kajutami pro hosty. Kapacita lodí tak může být šest nebo osm pasažérů, o jejichž pohodlí se má v obou případech starat šestičlenná posádka. Interiéry pak nabídnou luxusní materiály v čele s kůží v hnědých a béžových odstínech, mramorem, mahagonem a karbonem.

Dynamiq GTT 115 Hybrid má vzniknout pouze v sedmi exemplářích. Základní cena je stanovena na 12,5 milionu eur (zhruba 328 milionů Kč), ale s ohledem na částky, které si loděnice účtuje za příplatkové prvky výbavy, budou konečné ceny výrazně vyšší. V případě první dokončené jachty je nyní uvedena cena 13,95 milionů eur (kolem 367 milionů Kč).

Související články

Témata

Diskuse: Přidat názor

Spotřeba
_MT_
| 27. 9. 2017
Však je to dobře. Horší je, když se naslibují hory doly a pak skutek utek, že. Je to komplexní problém. Rychlost je jeden ze základních parametrů a loď je kolem toho postavená. Takové válečné lodě jsou konstruované na ty vyšší rychlosti; kombinovaný pohon používají kvůli efektivitě. Jejich šrouby to však zvládnou pobrat.

Tohle je celkem očividně loď navržená na výtlačnou plavbu. Zřejmě kvůli ekonomice anebo akčnímu rádiu. Matně si vzpomínám na o něco větší jachtu s podobným akčním rádiem (s určitě mnohem větší zásobou paliva), která měla udávanou maximální rychlost cca. 70 uzlů. :-)
Avatar - AUDIRS6
Spotřeba
AUDIRS6
| 26. 9. 2017
práve vdaka bitevnym lodiam z 2. sv. vojny ( moj asi najoblubenejsi dlhorocny konicek ) viem, ze ako to tam fungovalo a funguje. BL triedy Iowa, konkretne USS Wisconsin, ked sa vracala z cvicenia, s minimom paliva, zasob a posadky, tak jej kapitan dal otestovat max. rychlost v plytkej vode, niekde blizko NewYorku.
Tieto BL boli pri standardnom bojovom vytlaku a pri neforcirovanom rezime turbin konstruovane na 32,5 uzla. V 2. sv. vojne bezne dosahovali 33 uzlov ( ked Iowa s neviem ci nie zrovna Wisconsinom nahanali Japonsky torpedoborec :))) ).
Spat ale k tym speed-trialom: Vtedy pouzili "kratkodoby forcirovany rezim" a vykon isiel o 20% hore ( co tie turbiny bezpecne zvladali ) a dosiahli rychlost 34,6 uzla :-)
Je to velmi zlozite, dokonca ani dnes aj napriek vsetkym moznym programom a simulaciam si konstrukteri niesu na 100% isty, co je v moznostiach novych lodi. A tak sa stava, ze aj nove lode, konstruovane s nejakym vykonom, s nejakym hydrodynamickym odporom, po milion hodinach na simulatore, v realite na mori dosahuju lepsie, nez simulovane vysledky ;-)
Spotřeba
_MT_
| 26. 9. 2017
Otázce šroubů jsem se schválně vyhl. Nepřišlo mi, že by to tu bylo podstatné (tahle hračka je těžko na hranici možností). Musíš samozřejmě použít odpovídající šroub (nebo i šroub opustit). Třeba zmíněný Pershing používá šrouby, které vyčuhují nad hladinu (surface-piercing). Brázda za nimi v plné parádě je spektakulární. :-) Tenhle druh šroubů je právě vhodný pro vysoké rychlosti.

Tu poznámku jsem psal dodatečně a nedomyslel jsem to. Pointou v podstatě bylo, že loď může být z hydrodynamického hlediska schopná plout vyšší rychlostí a nemusí dávat smysl instalovat výkonnější pohonné ústrojí. Podívej se na válečné lodě s různými kombinovanými pohony, kdy jeden šroub může být poháněn zároveň dieselem pro běžnou pomalou plavbu (kdy se jejich maximální rychlost pohybuje v tomhle regionu) a mnohem výkonnější turbínou pro plavbu vysokou rychlostí (kdy může rychlost vyskočit na více než 30 uzlů). Ani u jachty asi nebudeš plout deset hodin na plný výkon. Že loď zvládne nějakou rychlost, ještě neznamená, že ji její motory budou schopny udržet dlouhodobě. Můžeš samozřejmě nainstalovat motory, které to zvládnou, ale opět se dostáváme k tomu, že to nemusí dávat smysl.
Avatar - AUDIRS6
Spotřeba
AUDIRS6
| 26. 9. 2017
malilinka korekcia kolego: Vykon sa da napchat do lodi poriadny vzdy, otazka ja, ako ho preniest. Pokial sa nemas chut zaoberat kavitaciou a lodne skrutky mozes menit ako ponozky, potom je to ok. Pokial ale projektujes lod na nejaku ekonomicky unosnu prevadzku, si obmedzeny prave schopnostou lodnych skrutiek prenasat dany vykon na pohon bez kavitacie. ;-)
Spotřeba
_MT_
| 26. 9. 2017
To je složitější otázka. Ano, délka má vliv na hydrodynamický odpor (ovlivňuje brázdu). Potřebuješ také odpovídající výkon. Předpokládám, že QE2 ani při maximální rychlosti nepluje ve skluzu. S délkou právě roste tzv. mezní rychlost, kdy loď přechází do skluzu. A tady se to komplikuje, protože jsou lodě optimalizované na tento režim. Mé znalosti jsou však v této oblasti dost povrchní.

V reálném světě pak nejde ani tak o maximální (cestovní) rychlost (to je otázka hrubé síly, jaký výkon dokáží motory soustavně podávat), ale o to, jakou rychlost můžeš využít, pokud chceš doplout do cíle. Lodě, jako všechno, jsou kompromisy. Záleží tedy, co stavíš.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku