Už když na světlo světa pronikalo info o novým SMARTu jsem se těchto kol doclea děsil. Ušetří pár dcl beníznu, nebo nafty a jakým způsobem zamoří prostředí při výrobě plastů nikdo neřešil?
Hlinik sa da recyklovat.
Prekvapila ma ale hmotnost 6kg - to je akoze za vsetky 4 spolu?
Nedavno som niekde cital test, ako sa prejavi na spotrebe zopar kg nakladu a vysledok bol, ze skoro vobec.
Menší hmotnost bude mít spíš vliv na rotační odpory a setrvačnost při rozjezdech. Litry to nebudou, ale desetinky ano... A to se zase hodí, až nám zdraží benzín.
čert vem desetinky litru benzínu (ano, rouhám se:) ), ale co až kola prasknou, nebo jinak doslouží, budou se svážet do BASFu na recyklaci? Myslím, že ne.
Vůbec v automobilismu už delší dobu pozoruju to, jak se auta pomalu posouvají do stádia plastových a po pár letech nepoužitelných skořápek.
Co se týče ekologie, tyto kola jendoznačně krok zpět.
Je mi ale jasné, že ruka ruku myje nejen v čechách a pro "pár" euro zaneřádí třeba celou přírodu.
Jo, to už budou muset mít nějak lépe ošetřené.
Všechno se posouvá do stádia spotřebních skořápek, nejsou to jen auta. Je to i veškerá elektronika. Je to "logické", protože ekonomika neustále musí růst, jinak se hroutí kapitálové trhy. A tohle je jediná cesta - buď častější obměna a nebo vydělávání na následných službách. Auta jsou ten druhý případ.
O zaneřádění planety bych zatím pomlčel, dokud nevíme, co ten proces výroby obsahuje. Ona těžba bauxitu a výroba hliníkových slitin taky není zrovna dvakrát šetrná k přírodě.
No výroba hliníku je k přírodě asi tak šetrná jak když vypouštíte ropu do oceánu, jedná se snad o nejvíce energeticky náročnou rafinaci kovu z přírodních zdrojů, proto se v dnešní době tak v obrovské míře rozmáhá recyklace právě Al slitin.
Ano, to že se vyrábí jen plastové skořápky s omezenou životností je absolutně logické, pokud si koupím například tv kterou za cca 4 roky vymením za novější model tak nechci platit peníze za to že je z konstruovaná na životnost 20 let, to samé platí u automobilů. Spousta lidí by chtěli auta pokud možno co nejlevnější, někde se prostě musí ušetřit. A stejně, kdo si koupí nové auto a bude ho používat déle jak 10 let ?
A těm komu se nelíbí vlastnosti plastu ... doufám že nepoužíváte žádné plastové nádoby které díky působením slunečního světla vypouští do svého obsahu karcinogeny a jedovaté látky ;-)
K designu: Super nápad, možná vyzkoušet vyztužení pomocích nanovláken a hmotnost by šla opět dolů :-)
6kg všechny čtyři, to by museli být tak z půlmilimetrového karbonu :-)
Jedno moje kolo váží 14kg, takže 6 je značný rozdíl, i když důvěru bych tedy neměl...
Jak bylo řečeno, zde je ta úspora daná právě tím, že je to právě kolo, které bude lehčí - pokud tomu dobře rozumím. Nejsem fyzik, takže přesnější rozbor těchto vlivů nechám na někom povolanějším.
Otazka zni: okolik vice je ulozeno energie v kole u auta, jedouciho nejakou rychlosti, vuci jeho rezervnimu kolu v kufru?
Pro zjednoduseni uvazujme hmotnost kola soustredenou po obvodu kola.
V diskuzi je samy technik, tak odpovedi se urcite dockame a lepe si predstavime jakym prinosem je snizovani hmotnosti, prave na kole.
Toto Ti nevypočíta niekto s kalkulačkou, na simuláciu takýchto výpočtov sa používajú trochu "väčšie" kalkulačky typu výpočtového strediska.
Vysvetlenie tejto problematiky je dosť obsiahle a asi by sa to nevošlo do jedného príspevku.
Inak sa znižovaním hmotnosti diskov sa znižuje tzv. neodpružená hmotnosť.
Hmotnosť disku má vplyv aj na tlmiče a ložiská.
Urob jednoduchý pokus - trochu pritiahnutý za vlasy:
Zober 2 kg tašku.
Potom tú tašku roztoč v ruke.
To je rozdiel medzi rezervou a kolesom.
Potom zober 1 kg tašku roztoč v ruke tak aby si pocítil rovnaký odpor ako pri krútení ťažšej tašky.
Rozdiel pocítiš - môžeš točiť väčšou rýchlosťou.
Ty si tlmič, resp. náprava a taška je neodpružená hmotnosť - Pochopil si ?
Ak by hmotnosť diskov nemala vplyv na chovanie vozidla, tak by F1 pokojne jazdila na plecháčoch, vôbec by sa nepoužívali hliníkové disky na sériových autách a motorky by stále jazdili na výpletových oceľových kolesách.
Na škole som kedysi počítal podobné veci a by Si sa čudoval, aké sily tam pôsobia - sú dosť brutálne - preto sa tam hrá doslova o každý gram.
No, mozna jsem nepochopil dobre, ale podle me ignorujes dost podstatnou vec a to, ze hmota kola je okolo stredu rozdelena rovnomerne, kdezto taska je kus hmoty na jednom miste, tzn jestli dobre chapu, ze tocis taskou a ta ti vytrhava ruku z ramena, je to tak? :-) Neni presnejsi tycka chycena v pulce, kterou tocis v zapesti? Treba se pletu nebo jsem nepochopil, ale neprijde mi to presne
No ale pak uvadis jiny pokus, pusobeni sil je v obou pripadech absolutne odlisne. V prvnim pripade pusobi odstrediva sila, tzn vyssi rychlost, vyssi sila, potrebujes lepsi spojeni, takze vetsi hmotnost je na skodu. V druhem pripade vyssi hmotnost, vyssi sila na roztoceni ale daleko vyssi setrvacnost, takze vetsi hmotsnost je k uzitku. Vstupuje do toho vice veci jako hmotnost auta atd, ale tvuj priklad nema s kolem podle me nic spolecneho
chrudos: okrem faktu, že tomu vôbec nerozumieš, skúsil si niekedy brzdiť? Ak je to situácia, kde oceníš vyššiu rotačnú hmotnosť kolesa, tak vráť okrem vodičáku, aj maturitné vysvedčenie...
Vysoká hmotnosť, je zlá kdekoľvek na aute okrem zotrvačníka.
Určitě máš pravdu, že se jedná o neodpruženou hmotu vozidla, která ovliňuje samotné odpružení vozidla. To jsem ale neměl namysli.
Článek píše o úspoře paliva, takže jsem chtěl diskutovat o energetickém poměru těchto dvou kol. To je o jejich kinetických energiích (u kola pojezdového tvořené jak rotací tak posuvem a kola rezervího které se jen posunuje). Vzájemným srovnáním těchto energií by jsme pak mohli třeba stanovit, že úspora 1kg na hm. kola je ekvivalentní úspoře 1,8kg nákladu v kufru auta (tím si lépe představíme jak se toto snížení hmotnosti odrazí v dynamice a spotřebě).
Věř, že navýpočet kin. energie nepotřebuješ výpočetní středisko a stačí ti tužka, papír a středoškolská fyzika.
Tak jaký je tan poměr 1.. 1,5 ... 5 ... nebo 10?
Áno, keď zoberieš príklad z knihy pre stredoškolákov - teleso sa pohybuje odtiaľ - tam blablabla - po dráhe bez hrbolov, v priamke, atď. ...
Tam rozdiely až také podstatné nebudú. Väčšie rozdiely nastanú na komplikovanejšej dráhe so zákrutami, prevýšením, hrbolmi, brzdením, rozbiehaním a pod. - to už na kalkulačke nespočítaš...
Ale k otázke.
Firmy ako BASF nie sú spasitelia, ktorí dokážu nemožné - ale rozmýšľajú globálne.
Napr. úspora 0,1 l / 100 km pri 1 000 000 000 automobiloch je 100 000 000 litrov na 100 km - myslím, že to už je pekné číslo a zaujímavé je to aj pri úspore 0,01 l.
Vedľajší efekt vo zvýšenej životnosti ďaľších komponentov s ohľadom na životné prostredie (nižšia výroba, menej odpadu, nižšia potreba surovín, energií a pod.) je v celosvetovom meradle tiež nezanedbateľný.
Samozrejme novinky sú drahé, ale aj CDčko kedysi stálo 500 korún a dnes stojí 6 korún.
V dnešnej dobe zaplatíš za karbonkeramické brzdy toľko ako za ochcávku, o 15 rokov to možno bude štandart.
Holt - pokrok nezastavíš - ale treba aj skeptikov a oponentov - aj tí prispievajú k vylepšovaniu vecí, lebo majú iný uhol pohľadu :-)
Nevím proč reaguješ na mé příspěvky, když plácáš úplně něco jinýho než o čem píšu.
No nic, Moment setrvačnosti disku těžko určím, ale budu předpokládat, že to bude něco mezi plným diskem a diskem jehož veškerá hmotnost je soustředěna po obvodu (max. možný moment setrvačnosti).
Po výpočtu kin. energií pojezdového kola a rezervy mě vychází pro plný disk, že v pojezdovém kole je 1,5 krát více energie než v rezervě (která se jen veze a nerotuje) u disku jehož hmota je soustředěna jen po obvodě je tento poměr 2.
To znamená, že úspora 12kg na kolech je ekvivalentní úspoře 24kg nákladu v kufru (maximálně).
Zajímavé by bylo podívat se na tuto úsporu zhlediska dynamiky auta. Vezmu-li auto o hmotnosti 750kg (nevím kolik váží smart), které zrychlovalo 0-100km/h za 13s, tak po namontování těchto kol se dostane na 100km/h o cca 0,4s dříve (předpokládám rovnoměrný zrychlený pohyb způsobený konstantní sílou).
tak to si hodně velkej frajer, jestli spočteš moment setrvačnosti (bez kterýho si kinetickou energii rotujícího kola těžko spočteš) pomocí tužky, papíru a středoškolské fyziky. Zavolej do BASF že to umíš, určitě tě zaměstnají >:D
je vidět, že mé příspěvky nečteš pořádně ;-)
uvažuji dva idealizované stavy.
1) kotouč, kde je hmotnost rovnoměrně rozložena v celé jeho ploše (moment setrvačnosti J=1/2mR^2) Pak kin. energie rotace je E=1/2Jw^2, kde w je úhlová rychlost a u odvalování můžem napsat vztah mezi rychlostí posuvu, poloměrem kola a jeho úhl. rychlostí w=v/R. Takže kin. energie rotace je E=1/2*1/2mR^2*v^2/R^2 po zjednodušení E=1/4mv^2. Kinetická energie posuvu je E=1/2mv^2. Takže odvalující kolo má v sobě 1,5-krát více energie než když se veze v kufru.
2) kotouč jehož hmotnost je jen v jeho obvodu (prstenec). zde ani moment setrvačnosti nemusim určovat neboť rychlost jakou se kolo odvaluje (jeho posuv) je stejná její obvodové rychlosti. Tudíž odvalující kolo má v sobě 2-krát více energie než když se veze jen v kufru.
O čem můžem polemizovat je, že skutečný disk se nenalézá v oblasti těchto dvou ideálizovaných kol. To by znamenalo že jeho hmota je více soustředěna k jeho středu (náboji kola), to si však nemyslím. Představímli si ráfek na disku tak je to dost hmoty po obvodě kola.
Znova opakuji, že nemám ambici zde přesně vyčíslit tyto hodnoty to ani nejde když nevím jak ten disk přesně vypadá. Jde mě o řádové poměrové porovnání, tudíž nemusím vědět ani poloměr a hmotnost ráfku.
este doplnim
otacajuce sa teleso (koleso) ma takzvany giroskopicky efekt a vplyvaju na to otacky (ktore sa samozrejme zmenit nedaju) a hmotnost
to znamena ze ak sa nieco otaca tak to "nechce" menit svoju polohu
to iste plati pri rozbiehani a brzdeni
niekde tu bolo spomenute snaha znizit neodpruzene casti auta - tak toto je presne ono... napriklad ak rameno podvozka vazi tolko co koleso, tak tento pomer sa vyrazne meni v neprospech kolesa zvysujucou sa rychlostou auta
Vážené auto.cz co to vydáváte za informace na tech. novinkách ? Pokud není tajné proč nesdělíte velikost ráfku ? již před 30 lety vážila hořčíková kola 6JR15 Campagnolo 7 kilo, tak k čemu je tahle raklama na BASF ?
No já bych si plastový ráfek na auto nedal. Nevěřím, že kruhovitost nebo házivost (a tedy i celkové vyvážení) takového kola se v sériových podmínkách přiblíží vlastnostem kola s kovovými ráfky. Co víc, plasty různě bobtnají ve vodě a ještě mají tendenci časem měnit svoje rozměry podle toho, kterým směrem se na ně dlouhodobě silově působí. Také se umí docela dobře unavit. Věřím, že pár vypiplaných plastových ráfků na nějakém krátkodobém testování vypadá sqěle, ale sérieová výroba a sériové použití bude o něčem jiném.
Text na auto.cz:
"... např. u tlumičů, konstrukcí sedadel, nosičů baterií, ložisek motorů a u dalších konstrukčních prvků".
Originalny text:
" ... e.g. in crash absorbers, seat structures, battery holders, engine mounts and other structural components".
Pan Jungmann, ked neviete po anglicky, tak neprekladajte! Uff. Vobec napisat, ze motorove loziska budu z termoplastu, tak to je sila. Prelozit "crash absorbers" ako tlmice, tak to je polutovaniahodne.