Diskuse: Pravda o biopalivech: Žádné dobré zprávy

Plácáš -solidní slinty expert na řepku >:-[]

Takže:
rok 1999 ploch řepky 349 tis ha
2001 343 tis.ha
2015 380 tis.ha (poslední odhad)

kde je tvých 80 procent nevím, já vím že je to 15%
Že jsme jedním z největších porducentů je pravda - a víš proč? protože k tomu máme dobré přírodní podmínky. Naše klima prostě řepce vyhouje a děláme tím pádem plodinu které v naších podmínkách dává dobré výnosy - a navíc ji umíme pěstovat na úrovni..
Stejně tak jako v madarsku mají podmínky na kukuřici tak dělají více kukuřice a o řepku tam nezavadíš.
Zrovna tak jsme třeba největší pěstitelé máku na světě - to jen tak pro zajímavost.

Psal jsem o roce 2014, a vycházel jsem z údajů Agrární komory viz. [odkaz] , kde se píše, že z 18,8% olejnin tvoří řepka 83,9%, což je přesně 15,7%, tj. těch 16%, které uvádím. A jak jsem také zmínil, biopaliváři uvádějí jiná čísla.

Klidně mi jako malému dítěti dál vysvětluj, že pěstujeme řepku a mák protože máme přírodní podmínky atd. atp., ale tady mluvíme o něčem jiném, o skokovém nárůstu produkce řepky během poslední dekády. Co třeba produkce cukrové řepy? Co tak srovnat akt. čísla a čísla třeba z roku 90. Že by se u nás řepě přestalo přírodně dařit? Nebo to bude podobný případ, byť s opačným efektem, nějakého ekon. inžernýrství EU, resp. výsledek lobingu konkrétních zájmových (francouzské cukerné lobby) skupin jako u řepky té biopalivářské?

Jinými slovy, konkrétní plodiny se zcela jistě nepěstují čistě podle pravidel zemědělské logiky, těch "pravidel" je mnohem více, některá jsou pokřivena v zájmu "lidu", "celospolečenském zájmu", zájmu "trvale udržitelného rozvoje" a podobných názvů kryjících vždy ryze soukromý zájem určité ekonomicky zainteresované skupiny.

Ten tvůj skokový růst za poslední dekádu je ve skutečnost nárůst 15 % za 15 let.

Nejsou to žádné násobky a "ČR je doslova ŽLUTÁ. Podíl osetý řepkou je doslova nevídaný" jak se píše nahoře.
V porovnání s některými jinými plodinami je naopak vývoj ploch řepek velice konzervativní a stabilní, některé plodiny skáčou daleko více.

A mimochodem, když jsi zmínil cukrovku - vloni se u nás vyrobilo 605 tis. tun cukru.
Je to rekord za poslední půl století.
V devadesátých letech před vstupem do EU se vyrábělo v průměru 490 tis.tun.
Ale podle internetových diskuterů tady ta zlá proradná unie zlikvidovala cukrovku, že..
Ale je to naopak - cukrovku tu můžeme pěstovat jen a pouze díky tomu že EU svůj cukerný trh chrání (zatím) za což je trvale kritizována ze strany např. WTO.
Kdyby ho ponechala trhu, tak nás zavalí levnější cukr z třtiny a řepu můžeme ukazovat deckám akorát tak na obrázcích.

Takže čísla jasně dokazují výrazný nárůst za posledních řekněme 15 let, jasně se ukazuje, že množství řepky je vyšší než v okolních zemích. Ok, v zemědělství si klidně dělej, ale podívej se na to, co jsi napsal. Naprostý blábol.

Ještě jednou - mám pocit, že hůře chápeš psané slovo - nikde jsem nepsal, že na rok 2015 je vůči roku 2014 nárůst v osevní ploše řepky. To nic nemění na tom, že podíl řepky je nevídaný.

Jistě taky, když jsi ze zemědělství, chápeš, že řepku nezle osét ůplně všude, takže to není nějakých 15% osevní polchy v každém regionu a lokálně to klidně může být mnohem, mnohem víc... A snad taky tušíš, že lokálně mohlo dojít i k nárůstu podílu řepky...

Řepka má pozitivní dopad, ale za určitých, konkrétních podmínek, které přirozeně prakticky nikdo nedodržuje. Jistě jako zemědělec tušíš, že řepka je náročná na živiny... Jsi přece zemědělec a my tady tomu nerozumíme... >:-[] :-!

ad1)15 % za 15 let není výrazný nárůst. V jiných plodinách se dějí daleko větší skoky.

ad2)Podíl řepky není nevídaný, v ČR byl podíl řepky v minulosti i vyšší než letos. Takže pokud chápeme pojem nevídaný tak že jde o něco co ještě nebylo vidět (a jiný význam slova nevídaný neznám) tak to tvrzení není pravdivé, protože řepky je letos na polích méně než v předchozích dvou letech.

ad3)Řepky může být lokálně více, ale celou dobu se snad bavíme o pěstování a trendech v ČR a jiná data jsem ani neprezentoval. Pochopitelně u že např. kolem jedné dědiny může být letos více řepky než u druhé, ale bavíme se snad o ČR, ne kolik je řepky v katastru té které vesnice. Takové údaje ani nejsou a je zbytečné je vůbec probírat.

ad4)Tvrzení: "Řepka má pozitivní dopad, ale za určitých, konkrétních podmínek, které přirozeně prakticky nikdo nedodržuje" bych si s dovolením nechal vysvětlit.

a "že řepka je náročná na živiny" je obecný fakt, který platí na všechny plodiny na orné půdě - hnojit musíš i cukrovku, kukuřici, pšenici, ječmen, mák, brambory...
Takže jako negativum to k řepce nevztahuj, platí to pro všechny plodiny.

ad5) a ano, jsem zemědělec a tomuto rozumím. Až tu bude debata o něčem co živí tebe a třeba tomu rozumíš, rád se nechám poučit. Rozhodně se ode mě nedočkáš poučování a diskuzních mouder v něčem v čem se neorientuji.
No, ale aspoň už nepíšeš perly "problémem řepky je doslova devastující účinek na půdu" což kvituji s povděkem.. >:-[] >:-[]

Čísla jsou čísla, možná tě jako zemědělce nezajímají, ale i pro zemědělce platí. Dal jsem ti odkazy na ta čísla, ty máváš jinými bez udání zdroje.

O tom cukru, resp. cukrovce také celkem fabuluješ, navíc mi podsouváš něco, co jsem neřekl. Že EU chrání svůj trh před levnou třtinou i navzdory WTO je v pořádku, přesně to je její účel, účel spojení se, samotné země by v globální hře neměli šanci. Problém je uvnitř, preference jedněch před druhými v rámci unie, o tom píšu o lobistických zájmech růz skupin, které způsobují, že tvé tvrzení o tom, že se pěstuje to, na co jsou příhodné přírodní podmínky hrubě neplatí, a než o tom píšu, jak ve vztahu k řepce tak k cukru. Viz např. tento článeček [odkaz]ů--v-cechach-… kde je to shrnuto, viz. data AK, která říkají, že osevní plocha cukrovky za účelem výroby cukru byla v roce 04, tj. roce vstupu do EU 71tis ha, v roce 2013 to bylo 49tis ha.

Mnou uváděná čísla jsou oficiální údaje ČSÚ, opsaná ze stanoviska k SPZO k odrůdové skladbě.Mám o v knihovně, skenovat ti to nebudu, ale jsou přesnější údaje než tvá procenta z AK.
Tebou uváděná Agrární komora je zájmová organizace, žádný oficiální zdroj.

Mnou uváděné tvrzení že se zde pěstuje řepka protože je zde pro ní přirozeně vhodné prostředí a umíme jí platí beze zbytku. Je to tržně pěstovaná plodina (bez kvot) a využíváme její konkurenční výhodu.
Cukrovku jsi sem vtáhnul ty (i když nevím jak tu souvisí) a tvá otázka byla: "Co třeba produkce cukrové řepy?"
A já říkám že je v současnosti vyšší. Je vyšší než v tebou uváděném roce 90 (nebo zčistajasna v roce 2004) Víš proč? Protože produkce není plocha!
Kvoty se přidělují v cukru, a ne v hektarech (které jsi sem hodil). A u řepy došlo od devadesátých let k velkému nárůstu efektivity pěstování (výkonnější osivo, lepší ochrana, lepší sklizňové technologie, lepší výtěžnost atd.)
Takže se neptej na produkci řepy a pak sem neházej hektary.
Když by se např. v ČR bylo 8 fabrik na auta co produkují 300 tis. aut, a časem by došlo k modernizaci a fabrik zůstalo 6 a vyprodukovalo 400 tis. aut, tak je to prostě nárůst odvětví - stejně jako u cukrovky. Přestože 6 fabrik zabere méně hektarů než 8. pochopitelně.
A porovnáváme neporovnatelné. Jak už tu zaznělo - řepka je čistě tržní, její plochu určuje trh.
Cukrovka je kvotovaná (zaplaťpanbůh) jinak už tu není žádná.

A víte co, chlapi. Klidně si dejte do nicku či do podpisu heslo: Nemám rád myšlenku biopaliv.Pak si ujasněte jestli k tomu máte racionální důvody (a já vím že i takové existují) a nebo je to z čisté potřeby něco v životě nesnášet (ať už třeba biopaliva jako taková či cokoliv z EU apod.)
Ale pěstování řepky do toho netahejte. Nějaké argumenty o škodlivosti řepky jsou na úrovni HOAXU a roznese je každý absolvent zemědělky i kdyby na přednáškách jen dospával. A její plochy jsou vyjádřením trhu a konkurenceschopnosti.
Řepka nemůže za to její olej se dá zpracovat na MEŘO.

Víš co, chlapče, přestaň podsouvat ostatním, co nenapsali. Čísla z AK jsem dal proto, že statistika min. zemědělství je sice dostupná, ale na přihlášení a z toho odkazy dávat nejdou. Ale shodují se. Nárůst produkce řepky a skokový nárůst jejího podílu na osevní ploše během poslední dekády je zcela zjevný a zcela korespondující s produkcí biopaliv. Vzhledem k tomu, jakým způsobem bylo o biopalivech rozhodnuto, a jaká pravidla se pro jejich prosazení na trhu phm prosadila, není na pěstování řepky pro biopaliva tržního nic, nic, co by souviselo s přírodními podmínkami na které se odvoláváš.

Podobně s cukrem, i když, jak jsem psal jde o jiný efekt, protože jiný euro zásah. A proč zmiňuju rok 2004, no protože je to rok našeho vstupu do unie. Osevní plocha cukrovky samozřejmě souvisí s její produkcí, chceš-li tvrdit, že na 71tis. ha v roce 2004 se vypěstovalo méně řepy než na 49tis. v roce 2013 protože došlo během těch let k nárůstu efektivity pěstování, tak jsi na těch přednáškách nejspíš opravdu spal.

Kvóty se přidělují v cukru, ok, píšeš-li o kvótách, popíráš své původní tvrzení, že se pěstuje to, na co jsou přírodní podmínky. Být to tak, nejsou žádné kvóty v rámci EU, jen ochrana před vnějším trhem a uvnitř přirozená konkurence. Jenže je to jinak, nebýt lobbingu zájmových skupin v rámci EU a fungovat pravidla "přírodní výhodnosti", pak by naše produkce cukru byla min. dvojnásobná, protože u nás lze cukr vyrobit levněji než např. ve Francii, a v ČR by nezbylo jen 7 cukrovarů. Jinými slovy, a znova, o zemědělské produkci dnes nerozhodují přírodní podmínky, ale pravidla EU, která jsou určována ekonomickými zájmy růz. vlivových skupin, a to platí jak pro řepku, tak pro cukr, i když každé je jiný případ. Pokud ti tyto relace nejsou zřejmé, můžu tvou zemědělskou odbornost chápat max. v rámci odbornosti nějakého agronoma místního družstva.

Tomu rikam prehled :yes: