Benzín nemá vysokotlaké vstřikování, filtr pevných částic a speciální katalytický systém na odstraňování NOx (ať už jde o močovinový katalyzátor nebo zásobníkový katalyzátor). Ku*vítka jdou na vrub samotných automobilek, aby se zkrátil životní cyklus auta.
A na to jsi přišel jak? Benzíny mají vysokotlaké vstřikování se vším, co mají diesely. 200 barů je sice méně než tlačí čerpadla u dieselů, ale výrobně jsou náročné a jsou jednoznačně označovány jako vysokotlaké.
Ano, některé benzíny mají principiálně stejné vstřikování jako diesely, ale konkrétní provedení je značně jednodušší, právě díky o řád nižším tlakům. Že i tak do dokáže u některých automobilek zlobit, je prostě jejich cíl. Kdyby automobilky chtěly, můžou stále vyrábět jednoduché a přitom robustní benzinové motory bez přímého vstřikování, EGR a podobných věcí, jako je třeba fiatí dvanáctistovka.
Tak tuto otazku dostavam casto. Takze tady je odpoved: Turbobenziny nemaji DPF, SCR + vyhrivanou nadrz na adblue a snimace pro tyto veci, VGT turbo a tak vysoky tlak v cerpadle. Maji 200bar a nafta ma 2200bar, dale nemaji tak zlozite vstrikovace, jenom jednoduche solenoidy, takze levnejsi. Ty DPF co jsou jakoze v planu budou taky nesrovatelne levnejsi pro benziny.
Nektere benziny maji dvohmotu, ale zase nemusi byt dimenzovana na 350Nm "jenom" na 200-250 a netrpi kmitanim, takze obecne vydrzi dyl.
EGR muze byt, vetsinou neni. Prime vstrikovani nemusi byt (1.4 Opel, Fiat nebo Renault), takze nemaji ani nizkotlake cerpadlo paliva a prime vstrikvace. Termostat nemusi byt vyhrivan, ani palivovy filtr. Baterie je mensi a alternator min zatezovan, vydrzi dyl. Blok motoru je mensi, min hliniku, tlumice a pruziny mensi, nemusi nest vyssi hmotnost. Taky min vody a oleje.
Po špatně informované. Močovina - vodný roztok - se pouze vstřikuje do výfukového potrubí a zde termicky rozkládá. Vzniklý čpavek reaguje s oxidy dusíku na naprosto neškodné složky vzduchu - dusík (N2) a vodu (H2O).
To byl od Tebe opravdu velký blábol, to "spalování močoviny".
Jednak nižší spotřeba a snad ještě zajímavější je i daleko lepší průběh výkonu, řídící jednotka motoru se nemusí starat o nic jiného než o ideální průběh výkonu, protože o redukci škodlivin se stará za motorem SCR, kdežto u motoru bez SCR musí motor brát ohledy na zplodiny a podle toho regulovat. Měl jsem možnost porovnat stejný motor se SCR a bez a je to jízdně nebe a dudy.
Ty se v dieselech vyznáš podrobně, nebude rozdíl i v tom, že motor se SCR není nucený papkat vlastní s.r.a.č.k.y přes EGR a bude to tak mít vliv na životnost motoru (méně usazenin)?
Teoreticky by to tak mohlo být. Jen teoreticky, bohužel. Prakticky však automobilky cpou EGR i do aut s SCR. A do aut bez SCR většinou rovnou dva EGR okruhy a zásobníkový NOx katalyzátor.
No ale u auta bez SCR je důvod recyklovat výfukové plyny daleko intenzivněji aby se vešel do Euro 6 (a většina stejně plní Eu6 jen s odřenýma ušima, viděl jsem protokoly z měření, se SCR NOx=nula, bez SCR těsně v normě a to ještě jenom v jistých otáčkách, co se děje v celém spektru asi raději nevědět) tudíž bych tam nějaký vliv na čistotu motoru viděl.
Ze začátku s tím měli problémy skoro všichni. Když s tím jako první přišel Peugeot/Citroen u motoru 2.2 HDI, tak se dokonce ani netajil tím, že filtr pevných částic je spotřební díl, byla tam stanovený interval výměny každých 120 tkm, pokud si to dobře pamatuju.
Ohľadom tej spotreby by som to tak jednoznačne asi nevidel. Hlavne ak sa človek pozrie ku kamiónom, kde sa už používa druhá generácia. Tam u prvej sa u väčšiny značiek stávalo to, že síce spotreba nafty klesla, ale po prepočte so spotrebou AdBlue to vyšlo v lepšom prípade narovnako oproti staršej emisnej triede. Je ale pravda, že predtým sa len upravovali motory dodatočne a teraz s nástupom Euro VI sa tie autá vyvívajú a optimalizujú už ako celok pre danú emisnú normu a výsledky sa dostavili.