Karoserie automobilů se běžně vyrábějí ze slitin oceli, výjimečně z hliníku. Kromě toho ale může být karoserie také z různých druhů plastů. Která auta to nabízela? A opravdu vám nikdy nezreznou?
Ó, jak podlé je od Vás, autore, opomenout nejzajímavější projekt s plastovou karosérií v novodobých českých dějinách, užitkový vůz Škoda Tatra Beta [odkaz]
Tomuto projektu věnovali své znalosti, talent a osobní obětavost mnozí manažeři. Bezesporu šlo o vynikající myšlenku, jejíž realizace trpěla krutým nedostatkem vývojových finančních prostředků. V důsledku toho tým Škody Plzeň vypracoval vpravdě průlomový koncept prosazení výroby ve vybraných rozvojových zemích, kde by byly využity kapacity a prostředky silných lokálních partnerů. Projekt skončil dříve, než mohl svou výhodnost prokázat v praxi. Škoda Plzeň tuto podfinancovanou aktivitu přežila....
Jestli je "plast" i kompozit, potom se da jmenovat dalsich X desitek vozu ze sklolaminatu, karbonu, kevlaru apod. . Osobne bych to do toho vubec nemichal.
Na druhou stranu snad vsechny dnesni vozy maji docela velke casti karoserie ciste z plastu (dvere kufru, narazniky, prahy aj.), takze jde jenom o pomer a vyznam celeho clanku je hned trochu o nicem.
Jenže i ten zmiňovaný Trabant nebyl z "plastu" ale z laminátu, opravdu plastových aut je fakt málo..
Teď to dočítám a vidím že ani ty auta zmiňované v článku nejsou plastové (plastem je míněno třeba PVC, PP, ABS...), ale z laminátu, pouze snad to Fiero..
Ještě doplním, že Duroplast je termoset, blízký příbuzný umakartu a bakelitu. Jedná se o pryskyřici vyztuženou vlákny (buď bavlna nebo vlna). Byl vyráběn z recyklovaného materiálu, bavlněného odpadu a fenolové pryskyřice.
Laminát je, na rozdíl od něj, vyztužován skelnými vlákny.
Část karoserie? To by tu muselo být každé auto, co má plastové blatníky, nárazníky, atd... já mam třeba plastovou půlku 5. dveří na kufru, mimo jiné :-)
Záleží na generaci- první c3 měla plastové i podlahy, pozdější jen venek, podlahy již plechové, naše je měla celé sežrané.Podobně i u lotusu, většina nosných částí espritu s 3 je kovová. Stejně tak u matry bagheery i mureny. Když na to tak koukám, tak jsem vlastně na ty plasťáky asi úchyl :-)
První co mě napadne, tak je Corvetta, ale v článku o ní ani slovo. Potom ten nesmysl s Fierem, že první auto s motorem uprostřed... redakce asi zapomněla na Ford GT40 z 60. let.
Človek si už říkal, že ta úroveň zdejších článků nemá kam klesat, ale redakce vždy přesvědčí, že má.
Nevím, ale GT 40 měl snad základ ve Lole a to je britský. Navíc kolik se těch GT40 prodalo? Ano Corvette je typickým příkladem auta s "plastovou" karoserií. Označení "plastová karoserie" je v článku samozřejmě z nadsázkou.
To sú zas výmysly... Krútite sa jak hadík. Tak kým napíšete nejaký článok, tak si danú problematiku aspoň trochu naštudujte. Potom sa niet čo diviť, že ACZ má takú úbohú reputáciu. Články idú od deviatich k piatim ešte si to takto trápne obhajujete... Nerozoberali sme to už raz?
Ono je někde u Fiera uvedeno, první USA masově vyráběné auto této koncepce? Nevšiml jsem si. Místo toho, aby jste napsal, že je v článku chyba, protože v té době se GT40 dalo objednat a bylo to auto pro silniční provoz, byť jich nevznikly tisíce, tak tu najednou blafete něco o tom, že se jich vyrobilo málo. Opravdu špatná úroveň redakce a hlavně nulová míra sebereflexe.
Ad Lola. Ford GT40 byl komplet vyvýjen a stavěn ve Fordu. Pokud v potaz berete Lolu, které se postavily pouze 3 prototypy a akorát posloužila jako inspirace, kdy měla použit smallblock před zadní nápravů a hlavní konstruktér firmy Lola Eric Broadley pak začal pracovat na novém voze pro Ford, tak je třeba zdůraznit, že ta Lola byla pouze inspirace, že Fordův 8válec lze použít před zadní nápravou, ale konstrukčně na tom autě nebylo nic z té Lol.
Takže opět musím napsat, že Fiero není první USA auto této koncepce, Ford GT40 to tak měl už o 20 let dříve.
Jsem rád, že si pan Dusík při psaní článku vzpomněl také na Pontiac Fiero. Bohužel, zdaleka ne vše, co napsal, lze bez výhrad přijmout jako fakt. Nehodlám řešit každé slovo, ale některé mýlky a nepřesnosti opravím alespoň touto formou.
"Úspěšná plasťák" - to bude asi jen překlep z nepozornosti, předpokládám.
Význam slova "fiero" je v italštině "hrdý", "pyšný", "odvážný". Nikoliv "divoký", jak je uvedeno v článku. Slovo se do názvu auta dostalo z italštiny, v případě potřeby bylo proto odpovídajícím způsobem překládáno do angličtiny (např. v materiálech pro média).
Primárním cílem použití plastů nebylo snížení hmotnosti, jak uvádí článek. Konstruktéři od začátku věděli, že staví malý automobil, jehož hmotnost bude oproti zbytku americké produkce výrazně nižší. Hlavním důvodem byla nižší cena výroby forem. Fiero bylo totiž vytouženým dítětem, o které Pontiac usiloval již od šedesátých let. Bohužel, když dostal povolení ke stavbě, nebyla již vhodná doba pro vznik sportovního vozu, také kvůli CAFE, takže Fiero bylo schváleno jako levný, ale atraktivní commuter. Na vývoj byl vyčleněn malý budget, jehož výše v GM odpovídala pokrytí nákladů na facelift již vyráběného modelu. Jestliže chtěli konstruktéři projekt realizovat, museli improvizovat a udělat mnoho kompromisů. Proto auta modelových roků 1984-1987 sdílela díly podvozku s již vyráběnými vozy koncernu GM, Místo unikátních motorů a převodovek musely být také použity již vyráběné. Využití plastů bylo jen dalším z úsporných opatření.
"Vůz existoval ve dvou verzích karoserie - s výrazně seseknutým zadním sklem hned za kabinou a dále ve verzi s pozvolnějším sklonem a tudíž s přidaným trojúhelníkovým bočním sklem na každé straně." Tak tento odstavec se s realitou příliš nepotkává. Všechny verze Fiera měly stejné zadní sklo, tedy prakticky kolmé. Model GT, vyráběný od modelového roku 1986 1/2, neměl již boky B-sloupků překryty úzkými "falešnými" trojúhelníkovými okny v černé barvě, ale nesl za kabinou větší okna, která byla vlepena do plastového rámu, jehož horní ramena padala ze střechy až na úroveň kapoty, Tato boční okna nebyla součástí kabiny a nebyla to "skla", jak uvádí článek, byla z polykarbonátu. Prostor mezi těmito částmi nebyl nijak uzavřen, stejně jako např. u vozů Ferrari 328 a Maserati Merak. Proč mělo Fiero nízké a téměř kolmé zadní sklo? Protože takové, které by umožnilo vytvořit šikmou záď, což by bylo aerodynamicky výhodnější, by bylo příliš drahé...
Souhlasím s tím, že Fiero bylo zajímavým počinem. Svým významem Fiero dalece přesáhlo krátké období života platformy P-car. Fiero přineslo významný pokrok pro GM a celý americký automobilový průmysl, například zásadní změny v organizaci výroby dle japonského vzoru, zkušenosti s využitím magnesia a plastů. Nebýt Fiera, nebylo by ani "plastových" generací vozů Camaro/Firebird, široké řady MPV atd. Ale to by bylo téma na samostatný článek.
Zbytek článku rozebírat nehodlám, věnoval jsem pozornost jen tomu, co znám.