V letošním roce slaví Volkswagen a jeho Passat 35 let pohonu všech kol. Jak se vůz měnil v čase, vyvíjel se také jeho pohon. Jak se jednotlivé čtyřkolky liší?
Jenom zaslepený hlupák kvůli nějaké zášti nedokáže rozpoznat kvalitní technická řešení. Byť má VW má témeř všechny pohony převzaté od Audi, systémy s torsenem nebo pohon Touaregu nastavily laťku hodně vysoko
Ani to Subaru není a nebylo moc napřed. Jeho mezinápravové diferenciály s viskózní závěrkou určitě nejsou lepší než torsen a trochu navrch má snad jen DCCD, nicméně i ten měl koncernovou analogii v pohonu touaregu s řízeným diferenciálem. Oboje však vyžaduje elektronické řízení difu, zatímco "obyčejný" torsen funguje velice přesvědčivě už na čistě mechanické bázi, případně s občasnou výpomocí zcela běžného EDS
Ahoj,
hele a jsi si jistý, že v Touaregu v případě Xmotionu šlo elektronicky řídit svornosti diferenciálů? Měl jsem zato, že to umělo postupně - zapnout redukci, v dalším kroku uzavřít střední a v posledním zadní dif. Nevím, jestli to mělo nějaký režim "auto"..
Nejel jsem s tím nikdy takže si jistý nejsem. Centrální dif byl ovšem vybavený závěrkou s řízenou vícelamelovou spojkou ovládanou ECU nebo řidičem. Takže nějaké "AUTO" by tam pravděpodobně být mělo, klidně i defaultně
Subaru má dccd v sériových autech od devadesatek... V prvním modelu imprezy se objevil a dodnes je to asi nejlepší mezinaprava vůbec... Pokud se bavíme o čistě silničním autě tak tam se hodí mnohem víc visko než torsen... Jdou vcelku bezúdržbový s minimálním odporem a jen tak se třeba neprehreji nebo se neopotrebovava jako třeba lamelový diff.. Hlavně že se ta vw super technika na špičkový úrovni osvědčila a přežila do současnosti že??
Tak o tvrzení že do silničního auta se hodí víc visko než torsen by se dalo hodně pochybovat. Visko začne reagovat až po větším prokluzu, tj účinek má nelineární v čase. Torsen zabírá okamžitě a konzistentně bez jakékoliv reakční doby. A je také zcela bezúdržbový.
Jinak souhlasím s tebou, ta technika se skutečně dobře osvědčila a u některých modelů VW a většiny AUDI úspěšně přežívá do současnosti. A mohla by být rozšířená ještě více, bohužel se ale nehodí pro auta s příčným motorem takže ty se holt musí spokojit s haldexem. Ale to jsem už psal.
nehodí se nebo spíš je zbytečná v dnešní době elektronických systému který dokáži jejich funkci vcelku zastat . K té visco je pravda že potřebuje prokluz narozdíl od torsenu ten je ale konstrukčne složitější . visco spojka při normální jízdě je defakto rozpojená . Moje subaru mělo visco uprostřed a vzadu , mohl bych klidně nahrát video třeba na youtube slowmotion rozjezdu na plný plyn na sněhu kde není žádné spoždění vůbec vidět , je akorát znatelné že chvilku(zlomek vteřiny) trvá než se dozadu dostane více výkonu a zadek začne zabírat víc než předek ale pocitově to nikdo nikdy nepozná . Na asfaltu už ten rozdíl svornosti je docela znát oproti torsenu který používá Audi , ale audi jsou větší težší luxusnější a výkonější auta než subaru . U subaru prostě visco byla plně dostačují , hlavně fungující a odolná technika a u vrcholných verzí to řešili elektronicky ovladaným mezinapravovým diferenciálem stejně jako třeba mitsubishi , dopředu a dozadu lamelové diferencialy který jsou zase jednoduchý levný a da se na ních klidně měnit svornost .
Hele řeč byla o porovnání viscozávěrka versus torsen. Takže nechápu proč do toho teď pleteš elektroniku, ta se žádného z těch systémů netýká.
A samozřejmě můžeš mít i video kde se zpoždění viskózy zrovna neprojevilo, nicméně technický rozdíl je asi jasný. Viskóza je jednodušší a určitě levnější, ale torsen holt funguje líp
Co znamená lepší? popiš realný příklad reálné situace v silničním provozu kdy bude mít torsen znatelně navrch... ano torsen má lepší větší svornost i reakce ale píšu že pro vozy subaru a jejich zaměření je vLSD plně dostačující a jejich schopnosti léty prověřené a z nějakého podstatného důvodu nepoužívají torsen .
Reálná situace nastává třeba při náhlé změně podkladu. Vjetí do kaluže, na ledový škraloup apod. Torsen zareaguje bleskově bez prokluzu (do určitého limitu), viskóza z principu funkce prokluz dovolí.
A visco spojka se nerovná viskozní sasmosvorný diferencíál
ledovejch škraloupů, sněhových jazyků jsem za ty roky přejel a v dost vysokých rychlostech nikdy jsem neměl žádný problém , realita a osobní zkušenost ...psal jsem visco spojka ale samozřejmně myslím diferenciál ...
Třeba zatáčení na suchém asfaltu. Je to pro tebe dostatečně reálná situace? Když je trakce dost, spojka může fungovat jen za cenu zvýšeného namáhání pohonu. Co takhle otázka dělení momentu? U torsenu typu C není problém mít nominálně preferovanou zadní nápravu. Což ovlivňuje chování auta. Zkus to se spojkou bez diferenciálu.
Jak jsem napsal, typické řešení Subaru je otevřený diferenciál uzavíraný spojkou. Ať už viskózní, nebo vícelamelovou, elektronicky řízenou. A to je něco jiného než čistá mezinápravová spojka, kterou Subaru používá snad jen u Lineartronicu.
ne WRX STI je nenormální impreza ... >:D nebo nevím co ti na tom mám říct
ty jsi měl nekdy problém se zatáčením na suchým asfaltu s autem s diferenciálem s viskozní spojkou? tohle auto má pořád uprostřed viskozu ,zkus takhle jet s audi a6 quattro >:D [odkaz]
řešíš detaily který stejně běžný uživatel nepozná .
já se bavím celou dobu o diferenciálu že jsem jednou napsal visco spojka misto difereciál s viskozní spojkou a hned se toho chytáš 8-s ...
WRX STI normální/běžná Impreza určitě není...
Podobně se dá jet i s A6 quattro, stačí k tomu tři podmínky, příplatkový aktivní dif (na zadní nápravě), dostatečně výkonná motorizace a hlavně novinářský/nevlastní kus! >:-[]
ne uplně běžná není když porovnám US prodeje tak běžná impreza za rok 2017 cca 86k WRX STI 31k takže v us to je docela běžná khára >:D o dost běžnější než všechny modely audi v US.. zdroj [odkaz]
A jakpak je to asi v Evropě?
Jsem si ani nestačil všimnout, že jsme se přesunuli do US, to bychom už asi ani neměli psát česky... >:-[]
Asi zas tak běžná Impreza to nebude ani tam, když už to ani tam není Impreza, ale jen Subaru WRX... >:D
je to subaru wrx sti když už teda >:D a to že u nás to není běžný neznamená že to tak je všude ..... pravě v US jsou au se 4x4 dost oblíbený a subaru tam má svý místo narozdíl podle odborníku mnohem lepší audi ....
A Subaru používá všechny typy diferenciálu i torsen (helical) záleží na modelu, výkonu. Sti type Ra má vepředu torsen, uprostřed dccd a vzadu lamelak...
A torsen používají vpředu právě proto, že funguje dobře. Tím, že je přední náprava řízená, je nežádoucí tam mít řešení, které by vlastně zatáčení bránilo. Stejný problém existuje na všech třech pozicích, ale na přední nápravě je to nejvýznamnější. Ostatně proto jsou v autech otevřené diferenciály.
Když pomineme náklady, tak tou velkou proměnnou je, na co ten pohon stavíš. Je celá řada pohonů, kde žádný mezinápravový diferenciál není. Protože se počítá s tím, že se bude používat pouze na volném/ kluzkém podkladu. Takové řešení nedává na asfaltu smysl. Mezinápravové spojky jsou evolucí právě těchto systémů.
no ale používajího u aut které jsou primarně zaměřena sportovní\ závodní jízdu a jde o nejdražší a nejvýkonější modely .. a odpověděl jsi dobře velkou proměnou je na co ten pohon stavíš , pokud stavíš velký těžký sedan s velkým silným motorem dostane i odpovídající techniku viz Audi a nebo stavíš obyčejný auto spíš mimo silnice ale chceš aby fungovalo dobře i na asfaltu dostane taky odpovídajíci techniku viz subaru
No právě. Je velký rozdíl mezi rallye speciálem a silničním autem. Z dětství si pamatuji, jak byly po rallye zatáčky plné štěrku (na normální asfaltové silnici). Ono jim to na něm lépe klouže. Styl jízdy je úplně někde jinde. A život bývá o kompromisech. V takové aplikaci je třeba nemusí tolik trápit, že pohon dostává čočku. Ale dej agresivně nastavenou spojku do běžnějšího silničního auta (kde se připojuje zadek).
Ve své době byl dál Viscomatic v 164Q4 - elektronicky řízený centrální diferenciál, viskospojka u zadní nápravy a vzadu Torsen.
Když to fungovalo tak super, na druhou stranu dneska to už nikdo dohromady nedá.
Pochybuju že by pohon obsahující vyjmenované prvky vůbec mohl fungovat. Centrální diferenciál a viskospojka u zadní nápravy nedávají dohromady žádný smysl, nehledě na fakt že samotná viskózní spojka je velmi zastaralé a funkčně překonané řešení
EDIT: našel jsem si schéma viscomaticu a žádný centrální diferenciál tam nevidím, dokonce ani tu viskózní spojku. Je tam řízená mezinápravová spojka tj. obdoba Haldexu, jen na zadní nápravě je navíc torsen. Tj celkově tohle řešení až taková pecka nebude (nebylo)
Špatně jsem to napsal, nicméně elektronicky řízená viskospojka u zadní nápravy je, to jsem si jistej.
Jedno brutálně dojetý Q4 jsem krátce měl, Viscomatic ale nikdy nefungoval.
Dejme tomu. Přesněji popsané jsem to našel:
Představen byl v roce 1994 také jeden z nejpokrokovějších systémů pohonu všech kol s aktivním mezinápravovým diferenciálem – jako jedním z prvních sériových automobilů na světě jej nabízela právě Alfa Romeo 164 Q4. Unikátní řešení vycházející ze systému Integrale používaného automobilkou Lancia ve sportovních speciálech Delta Integrale a Alfou Romeo u modelu 155 Q4 byl přepracován za pomocí firmy Steyr-Puch tak, že čelní mezinápravový diferenciál byl nyní progresivně ovládán nikoli pouze statickou viskózní spojkou, ale zcela novým komplexním řešením nazvaným Viscomatic. O správné vyhodnocení trakčních poměrů se starala speciální řídící jednotka, která prostřednictvím čerpadla vlevo u motoru měnila tlak ve viskózní spojce, umístěné spolu s epicyklickým mezinápravovým diferenciálem u zadní nápravy pro lepší rozložení hmotnosti tak, aby maximum výkonu bylo přenášeno na to kolo, které zajišťovalo nejlepší přenos výkonu na vozovku. Pro optimální funkci byla řídící jednotka systému Viscomatic byla propojena se systémem ABS a motormanagementem. Zadní šnekový diferenciál s omezenou sovrností TorSen byl převzat z modelu 155 Q4.
Žádný mezinápravový diferenciál tam nevidím, jen spojku s planetovým převodem.
A trochu mi uniká význam pojmu "řízená viskózní spojka". Znám jen neřízenou viskózní, nebo řízenou neviskózní (říkáme jí lamelová, ale lamelové jsou v podstatě obě). O řízené viskózní jsem neslyšel a ani netuším jak by to řízení mělo probíhat. Třeba fakt existovala, ale neznám důvod pro tak podivnou konstrukci. Třeba nám to osvětli JDM, ten bude mít určitě největší přehled :-)
I tři mušketýři byli čtyři, v názvech logiku nenajdeme pokaždé. Nicméně ani v tvém odkaze ten mezinápravový diferenciál nevidím. Kde konkrétně jsi ho našel ?
Ne, nevidím, Na obrázku je jen planetový převod s blokováním jednoho výstupu, zřejmě pro funkci zapnuto/vypnuto
A označní "viskózní" skutečně v tomto provedení postrádá smysl.
Popis v odkazu je zcela nesmyslný. Ujasni si napřed, co je to diferenciál - mezinápravový diferenciál rozděluje hnací sílu mezi přední a zadní kola, tj. jeden výstup z něj pohání předek a druhý výstup zadek. To na obrázcích které jsi tady dal ale žádný pohon dopředu vyvedený nemá. Nejedná se tedy o diferenciál
Ze schématu
[odkaz]
je jasně vidět, že přední osa je poháněná napřímo z převodovky, a zadní se k ní připojuje přes planetový převod pro zvýšení otáček, blokovaný řízenou spojku. Při rozpojení spojky se přenos výkonu dozadu zcela vypne. Takže žádný diferenciál, jen spojka s převodem, fakt to nevidíš ??
[odkaz] všichni pozici 1 označují jako mezinápravový diferenciál. Ty ne.
Ano, nemá sice vstup a samostatné výstupy pro přední a zadní nápravu, ale píše se o tom jako o mezinápravovém diferenciálu.
Ano já to jako diferenciál neoznačuji, protože tomu rozumím. Zabývám se pohony aut přes dvacet let.
U těch obrázků bych si tipnul že to někdo na začátku z neznalosti blbě označil, a ti "všichni" další to z neznalosti jen dál opisují. Za diferenciál běžně vydávají PR pracovníci automobilek i jiné mezinápravové spojky. Jednoduše nemají o problematice ani páru
To je také možné. Internet by obecně potřeboval nějaké nové siné antibiotikum. V tom italském odkazu to skutečně nenazývají diferenciálem ale "giunto" neumím italsky a překladač říká kloub.
-----
Třeba v tomto článku autor píše u modelu Scudo o mezinápravové viskózní spojce, ale v závěru najednou o uzávěrce meznápravového diferenciálu. Podobně u popisu Ducata píše o mezinápravovém diferenciálu, přestože má také jen viskospojku.
Prostě třesky plesky, je jim to úplně fuk ....
[odkaz]
B5,5, dle mého ZATÍM nejlepší pašík všech dob. Když nebudu počítat olupování pogumování na ovladačích, to auto nemělo téměř chybu a ve své době super stroj
syncro i 4motion jsou komercni nazvy pro pohon vsech kol. rozhodne se pod nimi skryvaji ruzna technicka reseni (haldex vs. mezinapravovy diferencial, atd.) a dokonce se i prekryvaji. napriklad passat b5 pred facelitem se nazyval synchro a po faceliftu 4motion, pritom techniku pohonu vsech kol mel totoznou (torsen mezi napravami). takze rozdil mezi nazvy je hlavne ten, ze synchro je starsi obchodni nazev, 4motion je soucasny obchodni nazev.
Podle titulku bych čekal článek o pohonech 4x4 u vozů VW, nicméně samotný text se smrsknul pouze na Passaty. I když je v článku zmínka i o dalších modelech s příčným motorem, zcela chybí třeba Touareg a Amarok, které využívají jiná řešení pohonu všech kol.
Samozřejmě přechod z torsenu na Haldex II nebyl žádný vývoj, ale obrovský krok zpět. Haldex I-III jsou snad nejhorší provedení 4x4 ze všech možných
A k titulní otázce - čím se liší Syncro od 4Motion ? Prakticky ničím, oboje jsou pouhé obchodní názvy zahrnující více různých technických řešení a jediný rozdíl je ten, že Syncro je starý název a 4Motion novější
Ale co nejvíc postrádám je vysvětlení proč vlastně VW používá jednotlivá řešení pohonu pro každý model jiné. Přitom je docela jednoduché
Takhle to ale není, stávjící Touareg nabízí (příplatkově) výrobně složitý a drahý řešení s redukční převodovkou a uzávěrkou mezinápravovýho a zadního diferenciálu. To má na trhu aktuálně pouze RR, RRS a pak offroady.
Amaroun je rámovej a má pohon odpovídající tomu, co je to za auto. Nevím jak dnes, ale v minulosti šlo vybrat mezi Torsenem (silniční řešení) a přiřaditelným pohonem (běžné řešení u pickupů).
Takže napsat, že VW šetři na pohonu všech kol je nesmysl.
Vysvětlení má úzkou spojitost s polohou motoru podélně nebo napříč. I když jsou 4x4 s diferenciálem provozními vlastnostmi výrazně lepší než mezinápravové spojky, v případě příčného motoru přinášejí vyšší mechanické ztráty. Takže použití spojky je v naprosté většině vynucené umístěním motoru napříč, byť je to provozně horší a konstrukčně mnohem složitější
Existují samozřejmě výjimky - například podobě Subaru, kde spojky z vlastního rozhodnutí montují i u podélných motorů hlavně s automatem, nebo x-drive BMW a dalších (Jaguar, Audi R10...) kde je to z důvodu výrazné preference zadního pohonu - u nich připojují předek
Podle mne je uložení motoru spíš příznakem než příčinou. Tím hlavním tu podle mne bude zaměření auta, pozicování na trhu. To ovlivňuje i to, jak je motor uložený. Jaké motory tam jsou. Jaký pohon všech kol chtějí. A v dnešní době je dost významná spotřeba. U řady aut to bude tak, že spojka stačí. Kde nestačí, bývá i motor podél. I Audi by mohlo u modelů s motorem podél přejít na spojky. A ono se tak vlastně i děje, viz ultra quattro. Že používají diferenciály a nejdou třeba cestou xDrive, je otázka nějaké politiky, strategie. Kdyby pro ně byl v daném autě diferenciál tak podstatný, tak buď akceptují vyšší ztráty (vyšší spotřebu), anebo holt dají motor podél.
Zajímalo by mne nějaké detailnější srovnání (ne nutně jen) nákladů z pohledu automobilky. Část nákladů (a asi ne zrovna malou) dělá integrace daného řešení. To musí proběhnout na každém modelu. Není to "uděláme to jednou a můžeme auta sekat jak Baťa cvičky." A je to také důvod, proč ten stejný systém může v jednom autě stát za prd a v druhém být dobrý. V tomhle ohledu nebude "levný" Haldex zase tak levný.
ja bych jeste spise rekl, z kazdeho modelu jdetake o prevladajici motorizaci a pohon. treba u golfa bude dominance predokolek, u nichz je pricna zastavba principialne jednodussi a celkove efektivnejsi, tedy tech par ctyrkolek se odvodi od predokolky. passat uz neni tak jednoduchy, ale tim, ze ho dam na stejnou platformu jako golf, dospeju ke stejnemu zaveru. u audi a4 uz se zrejme nejcasteji pocita s quattrem a tak ma podelnou zastavbu i v pripade predokolek, atd... asi i tohle bude jednim z aspektu volby typu pohonu.
Koukám, že do toho redakce pěkně šlape. Tady se snad už nepíše o jiných značkách. Dokonce už víme, jak funguje 4x4 u Seatu, teď slavíme 4x4 u VW, míchat barvy u Seatu už taky umíme.
Prepisuje se historie.. Nejlepší pohony 4x4 vw... Pan Kalousek ti vysvětlí dost podrobně (prekopiruje text) jak moc napřed vw byl a je.. Takovej touareg technický zázrak...
o nadčasovosti touaregu (jeho elektornicky ovladaným mezinapravovým diferenciálu) si nahoře placal ty >:D a subaru mělo něco podbnýho v roce 87 a jmenovalo se to Active torque split
Za prvé jsem nepsal ani o zázraku, ani o nadčasovosti ale o vysoko nastavené laťce a to myslím platí. Ostatně i ty sám vyzdvihuješ DCCD což v podstatě funguje obdobně. Dobře víš co je dobré tak je myslím zbytečné se VW zrovna v tomhle vysmívat
nevysmívám se , jen poukazuju na to že vw s pohony 4x4 žádnou díru do světa neudělal a nevím proč by měl být důvod slavit nějaký výročí , nedělá to toyota nedělá to hyundai ani jiný vyrobci kteří nabízí 4x4 . Kdo má pravo slavit výročí a uspěchy se 4x4 jsou všichni víme kdo a ti se zasloužili o to že se pohony 4x4 vozech jako je vw a další nabízí... i v tom článku se píše že první pasat techniku kompletně převzal od audi ... tak je pěkný že nám tady o tom napsali a připoměli nám ten významný milník ...
No suhlasím že samotná značka VW s pohonem 4x4 převrat neudělala, ale koncern VW už ano. Samozřejmě je řeč o Audi takže jo, článek je skutečně napsaný blbě a taky 35 let není nic kulatého. Což ale nijak nesnižuje kvality opravdového quattra
Slavit výročí může, kdo chce. Ty také asi slavíš výročí svého narození a nebudeš zrovna laureát Nobelovy ceny, že. Článek je již tradičně nic moc, o tom žádná. Byť někteří mají redakci za nohsledy Škody, realita je, že mají problém napsat solidní článek i o Škodě nebo VW, nejen o jejich konkurenci.
mě to příjde stejně zybtečný jako kdyby napsali članek o tom že někdo slaví 25 let elektricky stahovných okýnek a přitom to ani nevymyslel jen si to tam dal ... když já slavím narození tak o tom nepíšu članky ale kdybyh byl laureat nobelovy ceny asi by o tom někdo i napsal to je ten rozdíl ...
Viskózní spojky (např. Ferguson) si myslím byly velmi dobré řešení s jemným a citlivým pripojováním druhé nápravy (zde zadní) a s přirozenou samoregulací. Takové spojky se používaly i u velkých strojů zejména pro rozběh (v elektrárnách, v průmyslu apod. - dnes z velké části nahrazeny softstartéry či frekvenčními měniči).
O nich je v článku řeč, ale nikdo o nich tady nediskutuje.