Diskuse: Renault Vel Satis s novým turbodieselem a převodovkou

Tady Bertoňák. Před chvílí jsme vyrazili do Ženevy. Jde to ztuha. Ale musím se trochu vrátit. Přišli jsme z burzy, měli jsme tam lehkej konflikt s Ciellem, to jste asi četli. Jenže to psal Ciello. Jarda říká, že to bylo jinak. Já nevim. Já vim hlavně to, že jsme zkusili hůlku z burzy a je to dobrý, Jarda s ní dosáhne na spojku. Ráno Jarda skočil ještě k Baťovi a koupil 15 krémů na boty. Celý dopoledne jsme voskovali kastli. Pak jsme poprvé po čtyřech létech fachy potmě nasedli. Jarda zadníma, já předníma. Sedli jsme teda na ty sáně, nastartoval jsem a vyjeli jsme. Tak to bylo něco. Všechno šlapalo jak hodinky. Semafory vepředu Jarda těma lankama přehazoval špičkově. Na saních se sice nesedí nejlíp, ale člověk pod sebou cejtí poctivý dřevo, žádnej molitan. Problémy nastaly, jak jsme překročili třicítku. Ten obrácenej kabriolet, to je samozřejmě designová pecka, ale v praxi to přineslo menší problém. Nad třicet se vytvoří vzduchová bublina a nejde se nadechnout. Jarda vydrží bez nádechu dvě minuty, já ne. Tak že jsme vždycky minutu jeli, co to dalo, pak jsem to zašláp a pět minut jsme se vydejchávali. Nic není zadarmo. Jarda to vykoumal. Obšleh to od Porsche. Taky od koho jinýho. Někde slyšel, že 911 kabrio má přídavnou střechu. Tak jsme ji tam dali taky. Jarda přitáh z domova starou litinovou vanu. Tak jsme ji přepůlili. Byla to fuška. Padlo na to 75 plátků pilek na železo. Největší práci nám dalo okénko. To jsme museli udělat poměrně velké, víte, že mám patent na ten obrácenej kabrio. Hotovo. Stopětka svítí. Vepředu dvě nádražácký lampy, obrácený kabrio, sedíme na sáních a nad náma půl litinový vany. Nečekal jsem, že se nám to takhle povede. Tak teď jedem na tu Ženevu. Budou mrkat. Bertoňák. P.S. Dejcháme, jedem, ale často musíme zastavovat. Teď kvůli stopětce. Vaří ji chladič. Asi nějaká vyjímečná závada u stopětky.

Tady Bertoňák. Vracíme se ze Ženevy. Cesta tam, to teda byla kláda. Jarda zezadu navigoval, sehnal protektorátní mapu, takže nám to z Prahy ubejvalo. Stopětka se akorát v Tatrách dost zadejchala, ale jak jsme přijeli do Budapešti, tak už to šlo. Profrčeli jsme Vídní, krásný město, skoro jako naše stopětka. Na dálníci za Vídní jsme měli lehkej konflikt s policií. Zastavili nás až po dvacetikilometrový honičče. Tu litinovou vanu můžem jen doporučit. Vystříleli do nás tři plný zásobníky z těch jejich Glocků a nic. Nakonec to zvládl Jarda, je dobrej, umí rakousky. Křičel na ně Ženeva anšlus, Ženeva anšlus. Pustili nás, asi poznali, že vezem stopětku na výstavu. Cesta už pak byla bez potíží. Na výstavišti nás nechtěli pustit dovnitř. Vzal jsem si sebou kladivo, že u stánku Alfy jim ze stočtyřicetsedmičky vybouchám za tři minuty tu novou Breru. Aby jako poznali, umění tuningu v praxi. No, ale kladivo jsme museli nechat v šatně. Nedalo mi to, a jak jsem tu Alfu zmerčil, žačal jsem jí zpracovávat pěstma. Stihnul jsem jen předek, pak nás vyvlíkla ochranka. Jak jsme letěli, zahlídli jsme pár pěknejch kousků, ale nic, co by posouvalo design světovýho automobilovýho průmyslu jako naše stopětka. Na parkovišti nám ji kupodivu nikdo neukradl, tak jsme se do ní nasoukali, Jarda zatáh´ za lanka, šoup tam zelenou, hůlkou mi přišláp spojku a hurá dom. Taková dálka. Už abysme byli v garáži. Bertoňák. P.S. Zkusíme s Jardou přebouchat stopětku na Leona. Líbí se nám. Bude to facha v tý tmě. Zas se ozvem.

Tady Bertoňák, Cesta nazpátek ze Ženevy byla v pohodě. Jen na hranicích s Německem po nás chtěli doklad, že jsme přeočkovaný proti vzteklině. To teda nejsme. Teda já, vo Jardovi nevim, ale podle toho, jak byl na celníky vzteklej, tak bych řekl, že taky ne. Jsme plný dojmů ze Ženevy. Nejvíc nás vzal Leon, do toho půjdem naplno. Jarda koupil - ha ha - u nich v depu parádní kladiva, tak na stopětku vletíme, jen co smejem ten ženevskej prach./// Toho Leona jsme zmákli následující tejden. Je to hračka, když se to umí. Vanu jsme ale nechali, tak máme Leona cabrio, myslím, že to nemaj zatim ani u Seatu. Problém byl jen ten Leonskej vejfuk. Jarda řikal, že takovou rouru nemá ani Liazka. Já nevím, co je Liazka, tak nehodnotím, znáte mě. Podařilo se nám ale sehnat z vyřazený armádní výzbroje lehký zákluzný dělo. Facha bylo jen ho přiříznout do správný dýlky. Nakonec jsme ho nechali tak jak je a zastrčili ho zezadu pod sáně. Máme teď dobrou stabilitu v zatáčkách. Když to shrnu, tak za čtyřy roky ve tmě naší garáže (světlo pořád nejde) jsme stopětku dost vyšperkovali - nádražácký signální baterky na předku, jedny sáně nad střednim tunelem, litinová vana jako zimní střecha toho obrácenýho kabrio (sklo jen vzadu) a to zákluzný dělo jako vejfuk. Má to grády. Pasujem to někam mezi Leona a novou Alfu 159. Jo, z Alfy se ještě neozvali, dobře jim tak. Bertoňák. P.S. Dostali jsme předvolání na technickou. Tak jim tam předvedem co je bytelnej tuning v praxi. Tuning forever.

Som myslel, že ich prestali vyrábať... ;-\ Rád ich opäť vidím :yes:

OT-éčka moc nedávám, ale musím udělat výjimku... :-) GTI, díky, že jsi se tento týden někde na diskusi zmínil o filmu "Muž a žena" - už docela dlouho jsem se chystal na ten film podívat, ale nějak jsem se k tomu nemohl dostat...Díky Tvé zmínce o něm jsem si však včera v jedenáct hodin večer řekl, že už to nebudu oddalovat, a ten film si pustil - jedním slovem KRÁÁÁSA!!! Lépe to neumím popsat, ale režisér toho snímku musel znát a hlavně milovat život... :yes: :yes: :yes: Lonesi, pokud jsi tenhle film ještě neviděl, naprav to - jako fanda Mustangu prostě nemáš jinou možnost... ;-) Díky a omlouvám se za OT... PS: Je tam k vidění i další Fordova nesmrtelná legenda - jen napovím, že film je z roku 1966 a Yaroukh by si tu scénu dozajista přehrával několikrát... ;-) :yes:

Ce Renault VelSatis est une voiture le plus belle!! Regarde les lignes fantastiques de cette voiture!!! C´est qu´on peut faire une voiture de 21-éme siecle... Je l´aime...

dvoulitr 127kW a třílitr 133kW? Nepřijde vám to trochu divné?

Nepamatuju si kdy jsem ho viděl naposled. Snad v televizi (teda pokud se v něm vozí ten Širak). Přitom interiér je OK ale s vnějškem to asi frantíci hodně přešvihli.

O Vel Satisu můžu psát cokoli. Pořád ještě jeden mám. Je to 2,2dCi v antracitový metalíze. Je to auto dělaný se smyslem pro detail. Má nádherný a pohodlný interiér. Dnes jsem si zrovna na něj vzpoměl, když jsem prvně čistil interiér RR Vogue. I když je to auto s dvoumilionovým rozdílem, kvalitou materiálů i zpracováním mi ho hodně připomělo. Vel Satis je podle mého krásný auto, a ten komu se nelíbí, přeju mu se s ním svézt. Myslím, že hodně lidí změní názor. A jen k předešlým příspěvkům o Avantime- s tím klenotem jsem najezdil 120000km, a takový krásný zážitky mi na něj nedaj zapomenout. To s běžnou sériovkou nezažiješ...

Vel Satis- už jenom ten název dává vědět že nejde o nic obyčejného. Je to auto individualistů. Je to auto těch co ví co chtějí. Luxus a styl tak trochu jinak. BRAVO Vel Satis :yes: BRAVO Renault už jenom za odvahu :yes:

Nemate nekdo zkusenost s upravou vykonu? ne, ze by 180 koni bylo malo, ale jakod druhy auto mam Imprezu WRX, a obcas je ten prestup moc znat :-), nikdy jsem nebyl na velkoseriovy auta typu VW concern, a jizda Vel Satisem to je samozrejme proti subarku valeni se na pohodlnym koberci, nicmene vic koni vic vi :-)