Diskuse: Maďarské Audi: méně TT, více motorů

Kdy se chystá na své úspěšně tažení nová generace TT coupé/TT roadster?? Můžeme čekat tyhle dva miláčky v novym kabátě ještě letos??

TT je opravdovy auto :yes:

Ale brácho, abych tě už nenatahoval - začnu pěkně popořádku. Sobota mě přivítala docela hezkým a kupodivu po ránu i slunečným počasím. Bylo sice pěkně vymrzlo, ale po silnici příjemně sucho. Na smluvené místo jsem dorazil přesně v devět, pln velkého očekávání. Přeparkoval jsem svou Andulu (rozuměj Avanta) a zpoza rohu na mě už vykukovaly oba hotheče. Polpili jsme s kámošem kafčo z termosky a pak Milan povídá - chlape bereš voheň anebo temný nebe?? V první chvilce jsem nechápal co mi ten poeta chce naznačit.. a pak mi docvaklo. Ohnivě oranžová u ST nebo hlubinná modrá u R32... najednou jsem nevěděl kam mě to táhne. Říkám mu - chlape hoď dvackou a uvidíme co vybere náhoda! Volba padla na noční sen. Míla mi hodil klíčky a já nasedl do ještě zahřátého interiéru. Šup s nima do zapalování a zlehka pootočit. V rychlosti jsem nastavil sedačku, která mě svým dokonalým tvarem dokonale pohltila, pošteloval zrcátka a klimatizaci a pak už jen sešlápl spojku a dootočil klíčkem. Motor se ozval nádherně sytým, hlubokým tónem. Vítej příteli, pojď se svézt - vybízí mě lišácky Golfík. Zkouším vytáčet motor a vychutnávám příděl decibelů. Myslím, že dnes rádio ani nepustím.. Řadím za jedna a pomalu pouštím spojkový pedál a Guru se ochotně dává do pohybu. Nechám motor vytočit a řadím za dvě. S přibývajícími otáčkami se z Golfu stává dravec. Vlk v rouše beránčím, kterého zvenčí usvědčí jen obrovská 18 palcová kola. Plnými doušky vychutnávám rychlou jízdu a netrvá dlouho a řadím čtyřku. S poklesem otáček se motor klidní a je až podezřele tichý. Jen sportovní laufy vzadu mě svým zvukem nenechávají na pochybách s kým mám tu čest. Rovná silnice mě pomalu přestává bavit - tohle auto je o zatáčkách, o podvozku. Za nejbližší vesnicí je odbočka. Vím do čeho jdu. Jistota prázdné, i když ne nejkvalitnější silnice, plné zatáček. Jdu s citem na brzdy, podřazuji, stočim volant a pod plynem prolétnu levou. Není ani trochu klopená a pod koly je slyšet šotolina a písek. Tam, kde bych se svým kombíkem již pozdravoval zajíce v poli, tenhle nezmar sedí jak přibitej. Znova řadím a pod plynem vychutnávám krátkou rovinku. Teprve teď si uvědomuju, co za nářadí to vlastně řídím. Zrychlení mě nemilosrdně tlačí do kožený skořepiny. Cítím lehké brnění v prstech na volantě a tepot vlastního srdce. Cítím jak se s tímhle ďáblem sžívám. Následuje delší pasáž plná zatáček a částečně i serpentín. Čím déle vychutnávám tuhle jízdu, tím více cítím, jak mi prostřednictvím pedálů, páky a volantu přechází nezkrotná energie motoru rovnou do těla. Kdesi vzadu, zoufale zvoní mobil. Kašlu na něj a užívám si. Ani nevím jak a půl hodina je v tahu. Nepředpisově proletím vesnicí, na poslední odbočce si couvnu a stejnou cestou se vracím. Znova užívám ten opojný pocit z báječné jízdy. Znova vychutnávám ďábelské zrychlení, znova se mazlím s plynem, spojkou... Snažím se trochu hlídat u brzd, jsou zatraceně jedovatý. S dopoledním sluncem v zádech se teď už pomalu vracím na start, kde už na mě mává kámoš. S posledními metry zkoumám palubní počítač a nějak mimochodem se dostávám k průměrné spotřebě. Každá sranda něco stojí. Mě se tenhle třílitrovej čert odměnil osmnácti a půl litry. Je to hodně? Je to málo?? Za tu radost, rozhodně to stálo! S lehce spocenými zády vystupuju z auta a zálibně pohladím přední, ještě zahřátou kapotu. Vracím klíčky Milanovi a ten se jen směje a říká - nemáš z toho kámo hnědej proužek v gaťkách?? Plácnu ho jen po ramenou a nepřítomně mu odpovídám - ty *Mílo, to byl *mazec! ;-) :yes: :yes: Milan mi strká pod nos termosku a povídá - šetři síly chlape, teď Tě čeká ještě vostřejší břitva. Já jen kývnu, beru druhý klíčky a otvírám si krále plamenů, který si říká ST.