Technika
zjednodušeně řečeno proto, že se u nich nedá tak dobře regulovat brzdná síla, buď brzdí nebo ne a nic mezi tím
Mě by spíš zajímalo, proč se najednou přestalo mluvit o klínových brzdách. Tam totiž odpadá onen konstantní malý přítlak (destička je dosedlá ikdyž zrovna nebrzdíte), jenž je pro klasické třmenové brzdy charakteristický. Vozy s klínovými brzdami mají tedy nižší jízdní odpory....
Plávajúci strmeň vynakladá vcelku dosť sily práve na svoj pohyb po vodítkach, takže je menej účinný ako si spomínal. U pevného strmeňa je zase kritická pevnosť spoja pravej a ľavej strany, aby sa neohýbal...
Rozdiel v hmotnosti je však extrémný. Ultra ľahké pevné strmene od Willwoodu môžu mať aj 1kg, kde obdobný strmeň z liatiny na bežných autách má tak 7kg 😄
Inak strmene zo Škodoviek neboli vôbec zlé, len tá hmotnosť 😒
Rozdiel v hmotnosti je však extrémný. Ultra ľahké pevné strmene od Willwoodu môžu mať aj 1kg, kde obdobný strmeň z liatiny na bežných autách má tak 7kg 😄
Inak strmene zo Škodoviek neboli vôbec zlé, len tá hmotnosť 😒
Ano, přesně toto mne napadlo po přečtení prvního odstavce. Zbytek článku mne utvrdil ve znovuobjevení Ameriky. Jen mám trochu obavu, že je to nějaké pomotané - plovoucí třmen je přece lehčí a hlavně výrobně levnější, než třmen pevný, ale má naopak horší brzdné vlastnosti. Ty se z části eliminovaly tím, že se plovoucí třmeny začaly dělat dvoupístkové. Třmeny mírně přibraly na váze, ale výrazně přidaly na výkonu.
Většina aut - skoro všechna, možná úplně všechna - mají pevné kotouče. Plovoucí bývají pouze třmeny - chcete-li brzdiče. Kotouče bývají pevně sešroubovány s poloosou nebo nábojem kola kolovými šrouby.
O plovoucích kotoučích by se mohlo možná hovořit u motocyklových brzd, kde jsou někdy kotouče volně uchyceny (zpravidla u brzd předního kola) pomocí velkých nýtů s jistou vůlí, tak, aby byly schopny vyrovnat jisté axiální pohyby.
Nebo se pletu, pane Aleši Jungmanne ?