Diskuse: TEST Mazdou 3 z Vladivostoku do Blagověščensku: Přežili jsme! (+video)

JJ s mnohým se lze ztotožnit. I ve velkých městech jsem každý den potkal spoustu lidí, kteří cizince viděli poprvé v životě. S angličtinou jak kdy, obecně ji nepotřebují, stačí umět rusky a procestujete celý svět. To oni umění, nač se učit jinak, ani nechtějí. Být russian je totiž hrdost a cíl. Mladí 15-20 většinou umí, ale to umí pár slov a mají z toho víc než strááášný vítr. Děvočky jj, hlavně ty postavičky jedící řepu a ryby s jiskrou v oku. To ne jak naše mdlé zamračené semetriky z MC Donald. Všechny dlouhovlásky v sukýnkách a podpatcích, upravené navoněné, usměvavé. Ale pozor na ně, pryč jsou doby kdy Mercedes s evropskýma značkama zastavil před vysokoškolskýma kolejema a večer člověk nekončil nikdy sám i když nechtěl. Dneska si řeknou 200-400 USD jen to fikne, jinak prosta pizděc. Silnice se vydržet dají, ale kdyby to byly 2-5 km tak na dvojku. Pokud se má jet 1-2-3000 km tak by člověk nikam nedojel, tak to člověk pere stejně jako místní, péra nadoraz, kupodivu zatím vždy vydrželo. S milicajty, celníky a jakýmikoliv organizacemi to je pravda, nefunguje zhola nic, lautr nic. Max se s někým lidsky domluvíte mezi 4 očima s bankovkou v ruce, ale jako instituce nic. Ještě bych zmínil vozový park! Od neznámých čínských značek, 50let starých ruských, přes ameriky až po modely, které zná jen hrstka nadšenců z encyklopedií. Paneláky vysoké, vzdálenosti mezi městy abnormální, silnice skoro šotolina, ploty a obrubníky barevné, jj nezapomíná se.

Když koukám výše na ten transit custom se slečnou (no by mohla být ruska, ta ofina) tak buďte rádi, že jste si cestou nemuseli volat sanitku.

Já to tam zažil, večer bylo tma a hustě pršelo (njn proto na východě mezi městy jezdí místní jen za světla) okraje "cesty" nešly poznat. Jelo pár aut ve štrůdlu a nikdo s jistotou nevěděl, kudy vede cesta a zda jsme ještě na ní. Občas byla, občas se auto před vámi propadlo do louže, aby se z ní zase vynořilo. V tom rach ho, vaše tlumiče opět na doraz. Do cílového města Samara zbývalo asi 200km. Všude okolo pole a lesy bez živé duše. V tom se paní s Fiatkem střetla s čelně jedoucím Kamazem. Smrťák jak vyšitý. Všichni zastavili, vylezli z aut, okoukli situaci s ijá pizděc. Někdo z místních zavolal záchránáře a všichni zalezli do aut a čekali co bude. Všude okolo tma, déšť mlátil do střechy a člověk cítil okolní naprostou samotu. Za necelé dvě hodiny se z dálky ozvalo chroptivé ui ui ui, a mihotavé modré světýlko. Dojel UAZ "radibus", akorát přikryli dekou trosky Fiatku i s mrtvou paní, do kterých už notně napršelo. Uvnitř "radiobusu" bylo starší obyvákové křeslo a z jeklu svařeny jak by nosítka, vše! Všichni zalezli do aut a čekali až bude ráno. Ráno jsem se vzbudil schoulený napříč na zadním sedáku, ostatní auta už byla dávno odjetá. Všude okolo bláto, výmoly po koleno a pár plechů z Fiatku. Na kapotě větve a střecha plná písku. Ten den jsem celý jel a jel a večer dosáhl hranice s UA, to byl takový psychologický předěl, od tud už je to "coby kamenem dohodil". Takže nějaké uzavírky na D1, to je balzám pro duši.

Výborné, opravdu výborné čtení. Aleš a jeho talent dokonce jemně zastiňují i hlavní "postavu" (postavy) tohoto cestopisu. Jasně, že čtenář by intuitivně čekal spíše Yetiho na té dlouhé a trnité cestě. Ten by ostatně tamní výmoly překonával s grácií modernizovaného garážového snu snad každého motoristy Česka. Nu, někteří výrobci to holt mají do Frankfurtu co bys šroubovákem dohodil, a navíc po dálnici. Jiní to musí vzít přes blagověščenskou tržnici...

Chvalme Mazdu za tento počin. Nikoliv snad prioritně za to, že auta cestu přežila, nýbrž za to, že celá akce je sympatickým důkazem, jak významný je náš evropský trh i pro tak vzdálenou automobilku, jakou mazda nepochybně je. Chvalme mazdu za to, že nám přivezla nový moderní kompaktní hatchback, hatchback, který jistě i takto vzdává hold světovému evergreenu, praotci všech kompaktních hatchbacků, modelu VOLKSWAGEN GOLF :yes:

A abychom to zakončili nějak příznačně, pak jistě slovy nejpovolanějšího, japonského spisovatele Haruki Murakami(ho): "Ležím bez pohnutí a poslouchám. Snažím se zaslechnout z parkoviště zvuk jejího golfu. Není ale slyšet vůbec nic, ať čekám, jak dlouho chci. Noční mraky hnané větrem připlouvají a zase mizí. Větve svíd se chvějí, spousty čepelí září do noční tmy. Okno je oknem do mé vlastní mysli, dveře jsou dveřmi do mého vlastního srdce. Zůstanu tak bdít až do rána. Pohled upřený na opuštěnou židli..." H. Murakami - Kafka na pobřeží, str. 331, Odeon 2006.

BRAVO ALEŠ, BRAVO MAZDA, BRAVWO VOLKSWAGEN :yes: :-!

Gratuluju k nevšednímu zážitku :-)

Zaujala mě tato slova: " jestli na konci budou auta nerozvrzaná a technicky v pořádku, znamená to, že si je bez obav můžete koupit. To naše evropské ježdění kolem komína totiž následně zvládnou s prstem v chladiči."

Myslím si to samé, a proto se musím zeptat. Kde můžeme po poslední etapě najít pokud možno objektivní shrnutí technického stavu těch nebohých trojek? Bude se s nimi ve Frankfurtu po konci cesty seznámit Auto.cz Má tuto výsadu jiné médium, třeba Auto Bild, jehož znak byl na jedné kapotě ve videu? Protože ačkoli se mi politika Mazdy líbí, pochybuju, že se dočkáme vyjádření ve stylu: "Máme tu 8 totálně odepsaných aut...", pokud by se to stalo. Díky za odpověď.

No jet přes celý Rusko a neumět aspoň trochu rusky? ;-\