U SEATU dojde na konci léta k výměně na vedoucí pozici. Současného předsedu správní rady Ericha Schmitta nahradí James Muir. Schmitt z funkce odchází po třech letech, podle automobilky je to z osobních důvodů.
veď len o tom hovorím - bezpohlavnosť nadnárodných firiem, dobre si to nazval. Nechápem to ale ako plus, skôr ako modernú chorobu. ;-\
"Já jsem vyučený zedník, přišli za mnou, řekli pepíku, jseš kovanej, potřebujem tě jinde, budeš vedoucí papírnictví...tak já šel a dělám vedoucího papírnictví! A kdyby řekli, že mám dělat ředitele Spojených oceláren, tak budu dělat ředitele Spojených oceláren! Jste jen malinké kolečko ve velikém stroji, a vůbec nemůžete pochopit, kde je vás nejvíc potřeba! Postavte se radostně a uvědoměle tam, kde vás společnost postaví! A to je jedině správný marxistický pohled!" - kto by si na tie časy nepamätal, že? Dnes ideológiu vystriedali prachy, inak sa veľa nezmenilo.
Všechno je to o přístupu k zaměstnancům. Umožnit jim, aby byli spokojeni. Když pracují v příjemné prostředí a jejich práce se jim líbí, udělají všechno proto, aby firma prosperovala.
ano čas ukáže ,ale v případě koncernu bych si naděje moc nedělal. Je mi jasné že každý šéf chce pro svou fabriku to nej a myslím že v případě seatu a škodovky to holt nejde (vždy je někdo klepne přes prsty a řekne tak tahhle ne hoši to by se prodávalo moc dobře na úkor audi či VW). A pro to je mi více než jasné (a psal to i Marko) proč ta fabia vypada tak jak vypadá a sup a lift OII nemlich to samé. Šanci dosttala Ibiza s novou platformou stejně jako první generace fabie takže jednou to dostaneš ty a podruhé ty. Jinými slovy tam u seatu toho vrcholový manažer (až na drobné kosmetické změny ne struktuře závodu) stejně moc nenadělá
Nie je kvalita ako kvalita. Nie je podnik ako podnik. A nie je riaditeľ ako riaditeľ. Preto niektoré podniky vyzerajú ako vyzerajú. Majú šéfov, čo majú "dar riadiť", a pritom pomaly ani nevedia, čo vyrábajú. Niet sa čo diviť, že to potom ide dolu vodou...
Ale to sme už odbočili, začalo sa loajalitou k značke a sme pri odbornosti - o tej v prípade dotyčného pána ťažko možno pochybovať. Na druhú stranu každý nový šéf je "odbornejší" ako ten odchádzajúci a každý má pozdvihnúť fabriku na novú úroveň, pravda sa ovšem časom ukáže, a nie vždy je to tak, ako sa sľúbilo.
No kvalitu. Spíš kvantita za kvantitu. Pán zřejmě odešel z důvodu, že nedosáhl pro vlajku dostatečný kus prodejního koláče a že se mu nepodařilo otevřít oči lidem asi jediným modelem Seatu který má opravdové charisma, Toledem. To je na tom to nejsmutnější, že se koncepce vozů nikam neposunula, a tady budu číst pořád ty stejné camry o plastovatějších plastech a kvalitovatější kvalitě, kterou vlastně nikdo neviděl. F.K.
v tom prvním souhlas ,ale v ministerském křesle by dle mého soudu odborník na danou problematiku sedět měl. To že tam hoši a nějaké to děvče rotují jak žáby v mixéru mi přijde spíš směšné než vhodné do vrcholné politiky.
Obhajuješ neobhajitelné. Je to jedině a pouze o pěnězích. Je zcela jedno co tyhle tzv. "vrcholoví manageri" řídí. Jestli výrobu Coca-Coly, výrobu přesných strojírenských součástek nebo jsou angažovaní v pekárnách(zkušenost z kandidátů v konkurzu). Takže bez ohledu na to jestli mají vůbec povědomí o daném produktu jdou tam kde to sype víc. A loajalita ke značce nebo fabrice se dávno nenosí.
Včera jsem viděl takovou co by odpovídala té konfiguraci jaks navrhoval. Ale já bych radši nějakou novější a s míň kilometrama, třeba tam tu jak se na ní chodím furt dívat ;-) >:D
Zde pozor, pokud někdo třímá nad hlavou diskuzní prápor loajality, musí si především uvědomit, že ta má také rozměr profesionality, a je ohraničena délkou trvání vztahu šéfa ke svému zaměstnavateli. Plačky, historické kotvy, to se nosí na diskuzi a můžeme si je dopřávat my, nikoliv ti, co řídí. Chytrejch je vždycky málo. Kdekdo může dělat u SEATU vrátnýho (nic proti vrátným, ale tak to prostě je) ale jen málokdo si může dovolit řídit podnik. Proto ti nejlepší šéfové rotují. A umět řídit, rozhodovat... to je jistý druh umění, je to dar, nadstavba. Proto taky má tvůj šéf třikrát tolik co ty a ředitel podniku dvacetkrát tolik co ty. Za kvalitu se platí.
bohužel už ne ,na druhou stranu ještě existuje spousta rodinných firem kde se to dědí po generace (teda alespoň v západní evropě-u nás nastupuje bohužel teprve druhá generace) , ale pokud jsi zaměstnanec a kopeš za značku a objeví se nějaký blb (u mužů obvykle uražená ješitnost) který ti tu práci začne znechucovat nevidím důvod proč nedat své kvality do chřtánu konkurenční značky či firmy ;-)
zajímavé , zrovna na toto téma jsem se asi před týdnem bavil s jedním bývalým spolužákem v jednom sportcentru. Bavili jsme se o práci a právě přílušnosti a věrnosti k jedné značce na trhu atd. atd. Já se zabývám pneumatikami a on osobními vozy. Během své pracovní éry přeskočil od Fordu k Mazdě ,následoval Peugeot a nyní je opět u Fordu (a to se nejedná o posty prodejců) , závěrem našeho rozhovoru byla jeho věta : Hele se.ru na loajalitu už mi není dvacet a mám hypotéku jdu tam kde zaplatí >:D , tak si to přeber ;-)
To sa už dnes nenosí? Fakt sú najlepší odborníci títo "preskočočkovia"? Je úplne jedno pre koho robia, hlavne že si môžu napísať čiarku o ďalšom úspechu a peniažky na účet sa sypú... Srdcovkári už asi vymreli. Hodnota značky je už viditeľná len na cenovke áut - zákazníkom ju prezentujú takmer ako mýtus, pre vlastných ľudí na najvyšších miestach nič neznamená. Smutná doba... ;-\